Úvod Miroslava Prokeše 4:13 | MP3 20kbs | 11kHz | 0,62 MB
64kbs | 44kHz | 1,94 MB
Keller: Lidé budou produkovat nelidské poměry
Keller ve svém příspěvku klade proti sobě dva termíny. Na jedné straně termín, široce používaný evropskými vládami - neoliberální, regresivní modernizace či modernita, reprezentovaný oklešťováním sociálního státu, privatizací služeb a dalšími, v podstatě liberalizačními kroky.
Říká se nám, že je třeba modernizovat systém sociálního zabezbečení, sociálních dávek a pak i celý sociální stát. Lidé kteří mají výhrady, k tomuto způsobu modernizace, jsou ozačováni za zpátečníky. Žijeme ve světě, ve kterém jsou konzervativci najednou horují pro pokrok a levice je označována za brzdu pokroku. To je - pokud vím - poprvé v historii. Je otázka, jak k takové zvláštní konstelaci mohlo dojít. Já se domnívám, že je to proto, že vedle sebe už dvě stě let existují dva koncepty modernizace. Dnes jde o to, že jeden z těchto konceptů modernizace má být zapomenut a druhý má být umocněn. Ve svém prvém významu má modernizace emancipační charakter. S tím přichází marxismus. Ten chápe moderní společnost jako velmi rozporuplnou realitu. Modernita v sobě skrývá podle Marxe vážný protiklad. Hrozí, že bohatství, keré bude stále více a více produkováno, se soustředí pouze na jednom pólu společnosti a bude působit proti těm, kteří toto bohatství produkují. Čím více bude lidstvo produkovat, tím více bude - podle Marxe - stoupat počet lidí, žijící v chudobě. Lidé budou produkovat nelidské poměry. Myslím si, že aktuálnější prognóza dodnes ještě vyslovena nebyla.
Keller staví do protikladu neoliberální, neregulované globalizaci jiný koncept modernizace - takovou, která by místo maximalizace soukromého zisku postavila před společnost jiné priority. Jako první krok doporučuje zastavit vyvlastňování sociálních práv v zemích takzvaně vyspělých a rozšířit institut sociálních práv v globáním měřítku - tedy i do zemí třetího světa. Keller tvrdí, že náklady by nebyly veliké a cena by pravděpodobně byla nižší než ta, kterou neoliberálové nutí platit všechny, kteří nejsou kryti velkým majetkem , kdo jsou kritičtí vůči nadnárodním korporacím a nejsou servilní vůči politice a ekonomice Spojených států.
Jan Keller 20:06 | MP3 20kbs | 11kHz | 2,88 MB
64kbs | 44kHz | 9,20 MB
Málek: Kladu si otázku, co se s tím českým lidem za posledních čtrnáct let děje
Pro odbory je podstatná sociální spravedlnost, která se v tomto zglobalizovaném světě velmi špatně hledá, natož prosazuje. Nevěřím, že není jiné cesty než deregulace a privatizace - jako modernizace čehokoliv. Pravdou je, že v řadě zemích na světě již pochopili, že svět se řítí někam, kam by neměl. Určitě se řítí někam, kde by mohla být a často je popírána existence - jak kdysi jeden předseda vlády a nyní prezident tohoto státu řekl - "standardního" občana. A proto si vytvořili svoje národní sociální fóra. Od věci by nebyla občanská fóra v návaznosti na sociální fóra.
V další části Málek specifikoval roli nadnárodních odborů jako globální instituce, která se postaví nadnárodnímu kapitálu poté, co se tento vymkl kontrole států. "Mluvíme nyní o občanské odvaze. A stejně jako bylo kdysi odvážné v ROH nebýt, dnes začíná být odvážné v odborech být", zakončil místopředseda Českomoravské konfederace odborových svzů Málek.
Zdeněk Málek - fragment 6:31 | MP3 20kbs | 11kHz | 0,95 MB
64kbs | 44kHz | 2,99 MB
Štěpánek: Většina privatizací v Praze byla motivována korupcí
Petr Štěpánek, předseda občanského sdružení Oživení a komunální zastupitel připomněl, jak probíhala privatizace v Praze a připomněl, jak se městští zastupitelé ve správních a dozorčích radách podíleli na korupčním prostředí a dováděli obecní společnosti do útlumu a následné privatizaci tak, aby poté tyto společnosti - v soukromých rukou - zdražily cenu za své služby a vysávaly rozpočet města. Štěpánek zmínil i krizi bytového družstevnictví a privatizaci bytových družstev bez souhlasu spoluvlastníků, někdy formou přeměny v kondominia.
Petr Štěpánek 13:59 | MP3 20kbs | 11kHz | 2,00 MB
64kbs | 44kHz | 6,41 MB
Málek: Globalizace a trh práce - ekonomické globalizaci se dá čelit jen globálními odbory
Téměř hodinový monolog místopředsedy odborů Málka v druhém, podvečerním bloku osvětlil přítomným roli odborů při formování evropských i globálních sociálních standardů. Místopředseda odborů na počátku vymezil prostor, ve kterém se bude pohybovat diskuze jako prostor, kde se neřeší otázka třídního boje. Jako příklad špatně zvolené taktiky odborového vyjednávání uvedl Slovensko a pozici jeho odborů vůči slovenské vládě.
Málek velmi podrobně popsal integraci odborů sdružených v ČMKOS do tzv. globálních odborů a proces sociálního dialogu s nadnárodními ekonomicko-globalizačními institucemi. Zmínil i regionální odlišnosti v přístupu k dětské práci a zhoubnost nekontrolovatelného pohybu globálního spekulativního kapitálu na vyssávání národních ekonomik. Málek popsal rizika, která před odborovým hnutím stála při utajené realizaci globální dohody o nadnárodních investicích - MAI (Multilateral agreement of investment), které se bez vědomí a souhlasu národního parlamentu účastnila i česká vláda v čele s ministrem financí Pilipem (ODS). Připomněl, že jen v důsledku požadavku jednomyslnosti a postoje socialistů ve Francii nedošlo k realizaci této mezinárodní dohody. Málek připomněl rovněž neujasněnost zadání národních vlád vůči jednání svých zástupců ve WTO a dalších nadnárodních institucích a nemožnosti poslanců ovlivnit zadání zástupců exekutivy pro tato jednání. Málek doporučil přítomným Evropskou unii jako společný prostor pro prosazování sociálních standardů a sociálního dialogu. Vyjádřil přesvědčení, že spolupráce mezi subjekty, kterým jde o sociální dialog, je nutností.
Zdeněk Málek 54:31 | MP3 20kbs | 11kHz | 7,80 MB
64kbs | 44kHz | 24,9 MB
