1. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 10. 2004

DOKUMENT

"Dopis 100"

Apel hlavám států, a přdstavitelům vlád zemí Evropské unie a NATO, vyjadřující "obavy o stav demokracie v Putinově Rusku".

An Open Letter to the Heads of State and Government
Of the European Union and NATO
September 28, 2004

As citizens of the Euro-Atlantic community of democracies, we wish to express our sympathy and solidarity with the people of the Russian Federation in their struggle against terrorism. The mass murderers who seized School No. 1 in Beslan committed a heinous act of terrorism for which there can be no rationale or excuse. While other mass murderers have killed children and unarmed civilians, the calculated targeting of so many innocent children at school is an unprecedented act of barbarism that violates the values and norms of our community and which all civilized nations must condemn.

At the same time, we are deeply concerned that these tragic events are being used to further undermine democracy in Russia. Russia's democratic institutions have always been weak and fragile. Since becoming President in January 2000, Vladimir Putin has made them even weaker. He has systematically undercut the freedom and independence of the press, destroyed the checks and balances in the Russian federal system, arbitrarily imprisoned both real and imagined political rivals, removed legitimate candidates from electoral ballots, harassed and arrested NGO leaders, and weakened Russia's political parties. In the wake of the horrific crime in Beslan, President Putin has announced plans to further centralize power and to push through measures that will take Russia a step closer to authoritarian regime.

We are also worried about the deteriorating conduct of Russia in its foreign relations. President Putin's foreign policy is increasingly marked by a threatening attitude towards Russia's neighbors and Europe's energy security, the return of rhetoric of militarism and empire, and by a refusal to comply with Russia's international treaty obligations. In all aspects of Russian political life, the instruments of state power appear to be being rebuilt and the dominance of the security services to grow. We believe that this conduct cannot be accepted as the foundation of a true partnership between Russia and the democracies of NATO and the European Union.

These moves are only the latest evidence that the present Russian leadership is breaking away from the core democratic values of the Euro-Atlantic community. All too often in the past, the West has remained silent and restrained its criticism in the belief that President Putin's steps in the wrong direction were temporary and the hope that Russia would soon return to a democratic and pro-Western path. Western leaders continue to embrace President Putin in the face of growing evidence that the country is moving in the wrong direction and that his strategy for fighting terrorism is producing less and less freedom. We firmly believe dictatorship will not and cannot be the answer to Russia's problems and the very real threats it faces.

The leaders of the West must recognize that our current strategy towards Russia is failing. Our policies have failed to contribute to the democratic Russia we wished for and the people of this great country deserve after all the suffering they have endured. It is time for us to rethink how and to what extent we engage with Putin's Russia and to put ourselves unambiguously on the side of democratic forces in Russia. At this critical time in history when the West is pushing for democratic change around the world, including in the broader Middle East, it is imperative that we do not look the other way in assessing Moscow's behaviour or create a double standard for democracy in the countries which lie to Europe's East. We must speak the truth about what is happening in Russia. We owe it to the victims of Beslan and the tens of thousands of Russian democrats who are still fighting to preserve democracy and human freedom in their country.

Neoficiální překlad:

Jako občané euroatlantického společenství demokratických států chceme vyjádřit své soucítění a solidaritu s lidem Ruské federace v jeho boji proti terorismu. Masoví vrazi, kteří se zmocnili školy v Beslanu, se dopustili odporného teroristického činu, pro nějž neexistuje žádné ospravedlnění ani omluva. I jiní masoví vrazi zabíjeli děti a neozbrojené civilisty, avšak toto úmyslné zaměření se na tak velký počet nevinných dětí ve škole je bezpříkladný barbarský čin, který zásadně porušuje hodnoty a normy našeho společenství a který musí všechny civilizované národy odsoudit.

Zároveň jsme však hluboce znepokojeni skutečností, že jsou tyto tragické události využívány k dalšímu podkopávání demokracie v Rusku. Ruské demokratické instituce byly vždy slabé a křehké. Vladimir Putin je od svého zvolení prezidentem v lednu 2000 ještě více oslabil. Systematicky omezuje svobodu a nezávislost tisku, ničí systém vzájemné kontroly a rovnováhy sil v ruském federálním systému, svévolně uvězňuje jak opravdové, tak domnělé politické soupeře, zabraňuje legitimním kandidátům účastnit se voleb, napadá a vězní vůdce nevládních organizací a oslabuje ruské politické strany. Krátce po strašlivém zločinu v Beslanu vyhlásil prezident Putin plány počítající s další centralizací moci a s prosazením opatření, která Rusko posunou o další krok blíže k autoritativnímu režimu.

Dále nás znepokojuje i zhoršující se chování Ruska v oblasti zahraničních vztahů. Zahraniční politika prezidenta Putina se stále více vyznačuje zastrašováním sousedů a hrozbou evropskému energetickému zabezpečení, návratem militaristické a imperiální rétoriky a odmítáním dodržování mezinárodních smluvních závazků. Ve všech aspektech ruského politického života dochází k obnově nástrojů státní moci a k nárůstu převahy tajných služeb. Jsme přesvědčeni, že takovéto chování nemůže být přijato jako základ opravdového partnerství mezi Ruskem a demokratickými státy NATO a Evropské unie.

Jmenované kroky představují pouze nejnovější důkazy, že se současné ruské vedení odklání od základních demokratických hodnot euroatlantického společenství. Západ v minulosti až příliš často mlčel a zdržoval se kritiky veden přesvědčením, že kroky, které prezident Putin udělal špatným směrem, jsou dočasné, a nadějí, že se Rusko brzy vrátí na demokratickou a prozápadní cestu. Čelní představitelé Západu Putina i nadále přijímají, a to i přes vzrůstající počet důkazů, že se jeho země ubírá špatným směrem a že jeho strategie boje s terorismem vede k neustálému omezování svobody. Jsme pevně přesvědčeni, že diktatura nebude a ani nemůže být odpovědí na problémy a zcela reálná nebezpečí, se kterými se Rusko potýká.

Čelní představitelé Západu si musejí uvědomit, že naše současná strategie ve vztahu k Rusku selhává. Naší politice se nepodařilo přispět k demokratizaci Ruska tak, jak jsme doufali a jak si lidé této obrovské země zaslouží po všem utrpení, jímž prošli. Je načase, abychom znovu promysleli, jak a do jaké míry budeme spolupracovat s Putinovým Ruskem, a abychom se jednoznačně postavili na stranu ruských demokratických sil. V tento zásadní historický okamžik, kdy se Západ snaží napomáhat demokratickým změnám po celém světě včetně širší oblasti Středního východu, je naprosto nezbytné, abychom nezavírali oči při hodnocení chování Moskvy a nevytvářeli dvojí standard pro demokracii ve východoevropských zemích.

Musíme říkat pravdu o tom, co se v Rusku děje. Dlužíme to beslanským obětem i desítkám tisíc ruských demokratů, kteří stále bojují za zachování demokracie a lidské svobody ve své zemi.

Podepsáni pod dopisem:

Giuliano Amato, bývalý premiér, Itálie
Uzi Arad, Institut pro politiku a strategii, Izrael
Timothy Garton Ash, politolog, Velká Británie
Wladyslaw Bartoszewski, bývalý ministr zahraničních věcí, Polsko
Arnold Beichman, Hoover Institution, USA
Joseph R. Biden, senátor, USA
Carl Bildt, bývalý předseda vlády, Švédsko
Pascal Bruckner, spisovatel, Francie
Reinhard Buetikofer, Strana Zelených, Německo
Janusz Bugajski, Centrum pro Strategická a mezinárodní studia, USA
Michael Butler, bývalý stálý zástupce u Evropského společenství, Velká Británie
Martin Bútora, bývalý velvyslanec, Slovensko
Per Carlsen, Institut mezinárodních záležitostí, Dánsko
Gunilla Carlssonová, poslankyně, Švédsko
Massimo D'Alema, bývalý premiér, Itálie
Pavol Demeš, bývalý ministr zahr. věcí, Slovensko
Filip Dimitrov, bývalý premiér, Bulharsko
Uffe Ellemann-Jensen, bývalý ministr zahraničních věcí, Dánsko
Helga Flores Trejo, Nadace Heinricha Bölla v Severní Americe, USA
Francis Fukuyama, filozof a ekonom, USA
Bronislaw Geremek, bývalý ministr zahraničních věcí a poslanec Evropského parlamentu, Polsko
Andre Glucksmann, spisovatel, Francie
Phil Gordon, Brookings Institution, USA
Karl-Theodor von und zu Guttenberg, poslanec, Německo
Istvan Gyarmati, Institut pro euro-atlanticismus a demokracii, Maďarsko
Pierre Hassner, Centrum pro Mezinárodní studia a výzkum, Francie
Václav Havel, bývalý prezident, Česká republika
Richard C. Holbrooke, bývalý vyslanec Spojených států amerických u OSN, USA
Toomas Ilves, bývalý ministr zahraničních věcí a člen Evropského parlamentu, Estonsko
Donald Kagan, Yaleova univerzita, USA
Jerzy Kozminski, bývalá velvyslankyně Polska v USA, Polsko
Glenys Kinnock, poslankyně, Velká Británie Girts
Valdis Kristovskis, bývalý ministr obrany, Litva
Ludger Kuehnhardt, Univerzita v Bonnu, Německo
Mart Laar, bývalý předseda vlády, Estonsko
Vytautas Landsbergis, bývalý litevský prezident a poslanec Evropského parlamentu, Litva
Stephen Larrabee, RAND Corporation, USA
Mark Leonard, Centrum pro zahraniční politiku, Velká Británie
Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová, poslankyně Evropského parlamentu, Německo
Margarita Mathiopoulosová, Postupimská univerzita, Německo
John McCain, senátor, USA
Ilir Meta, bývalý premiér, Albánie
Adam Michnik, novinář - GazetaWyborcza, Polsko
Dietmar Nietan, poslanec, Německo
Janusz Onyszkiewicz, poslanec Evropského parlamentu, Polsko
Cem Ozdemir, poslanec Evropského parlamentu, Německo
Alex Rondos, bývalý velvyslanec, Řecko
Jacques Rupnik, Centrum pro mezinárodní studia a výzkum, Francie
Martin Šimečka, novinář a spisovatel, Slovensko
Ivan Vejvoda, Nadace pro otevřenou společnost, Srbsko
Alexandr Vondra, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí, Česká republika
Celeste Wallander, Centrum pro strategická a mezinárodní studia, USA
Jennifer Windsor, Freedom House, USA
Kenneth Weinstein, Hudson Institute, USA
... a dalších 46 signatářů

                 
Obsah vydání       1. 10. 2004
1. 10. 2004 Graham Greene -- básník trapnosti Jan  Čulík
2. 10. 2004 Britský občan byl "mučen v americkém zajetí"
1. 10. 2004 Sociální stát a kapitalismus
2. 10. 2004 Svoboda slova v době terorismu
1. 10. 2004 Premiér Tony Blair se v pátek podrobí srdeční operaci
1. 10. 2004 Humanitární pomoc pro ostrov Haiti je ohrožována místními gangstery Miloš  Kaláb
1. 10. 2004 "Dopis 100"
1. 10. 2004 Michael  Marčák
1. 10. 2004 Málo muziky za hodně peněz Jan  Rydl
1. 10. 2004 Ach, já, ... necivilizovaný Tomáš  Gawron
1. 10. 2004 Kam vede tunel na Hutmance? Zbyněk  Fiala
3. 10. 2004 Porodní báby a státní moc Tomáš  Trusina
1. 10. 2004 Skandál s LTO po deseti letech Josef  Vít
1. 10. 2004 Chvála hospod Jiří  Tichý
30. 9. 2004 Británie: Ofcom navrhuje novou veřejnoprávní televizi
30. 9. 2004 Jsou česká média po roce 1989 svobodná?
1. 10. 2004 Penzijní systém: Jak a proč jej definovat?
1. 10. 2004 Ať o odsunu rozhodnou ti, kdo se budou přesouvat František  Marčík
1. 10. 2004 Marčák: Politicky nekorektní humor
30. 9. 2004 Všem mým návistníkům i nenávistníkům
30. 9. 2004 Snaha poničit Prahu další magistrálou pokračuje Petr  Kužvart
30. 9. 2004 Figuríny z výkladu Bohumil  Kartous
30. 9. 2004 Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe Ivo  Bystřičan
30. 9. 2004 Uvnitř: Důkaz Bushova politického převratu Greg  Evans
30. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 21. září 2004
29. 9. 2004 Mazat, či nemazat... Jan  Sýkora
30. 9. 2004 Slavné projevy
Neslavné konce
Václav  Dušek
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
1. 10. 2004 "Dopis 100"   
28. 9. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. - 17. září 2004   
27. 9. 2004 "Tony Blair to myslí upřímně"   
26. 9. 2004 "Lítostivý" Blair požaduje jednotu tváří v tvář irácké teroristické hrozbě   
24. 9. 2004 Tažení současné vlády USA proti terorismu se zadrhává Jozef Bohumil Ftorek
24. 9. 2004 Delegace britských muslimů se pokusí v Bagdádu zachránit Kennethe Bigleyho   
23. 9. 2004 Proč se stále nepočítají civilní mrtví v Iráku?   
23. 9. 2004 Chaos při "jednání" s iráckými únosci?   
22. 9. 2004 John Keegan: Útok na Irák byl správný   
22. 9. 2004 Bagdádský politolog: Nic se v Iráku neopravuje   
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib   
20. 9. 2004 Je možné pochopit, proč Bůh dopouští, aby trpěly nevinné děti? Ondřej  Chrást
20. 9. 2004 Askar Akajev sa ešte nerozhodol   
18. 9. 2004 Konečný závěr: Irák neměl žádné zbraně hromadného ničení   
17. 9. 2004 USA: Invaze do Iráku byla legální   

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
1. 10. 2004 "Dopis 100"   
22. 9. 2004 V Kosovu probíhá hromadná privatizace   
3. 9. 2004 Byla válka v Kosovu také založena na podvodných tvrzeních?   
31. 8. 2004 Miloševič se hájí v Haagu   
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Vráťte nám štát Francis  Fukuyama
13. 7. 2004 Anglosaské země nebyly nikdy tím, kdo rozpoutal válku? Štěpán  Kotrba
7. 7. 2004 Diktátoři před soudem   
23. 6. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11: Samé lži   
17. 6. 2004 Jak kosovský pokrývač zatáhl NATO do své špinavé války   
24. 5. 2004 Přítomnost vojsk OSN a NATO nezabránila v Kosovu "březnovému pogramu" Miloš  Kaláb
21. 4. 2004 Srbsko: Démoni skutečně pořád nespí? Matyáš  Zrno
16. 4. 2004 Hybáškové svědectví o sobě a o terorismu Miroslav  Polreich
15. 4. 2004 Jaký obraz Srbska kreslí týdeník Respekt Srdjan  Prtina
2. 4. 2004 Poněkud dutá diplomacie Pavel  Urban