Ve středu 8. října ráno odletělo z Prahy devět starostů, doprovázených třemi pracovníky ambasády USA, do německého Ramsteinu. Podle ambasády jsme si měli "udělat ten správný, lepší obrázek o spolupráci americké armády s místním obyvatelstvem".

Tři z nás (já, J. Vondrášek, J. Říhová) deklarují již od samého počátku jasný postoj k radaru - takový, k jakému je zavázali v referendech jejich občané v Trokavci, Rožmitále, Lazu: Ne radaru, ne základně s radarem v České republice. Dalšími byli starostové Spáleného Poříčí, Strašic, Dobříva, Borovna, Míšova, Mirošova. Přednášky v Kongresovém centru americké základny zahájil americký generál. Seznámil nás v hrubých rysech s historií základny, s účelem jejího zbudování.

Týdeník Respekt "odhalil", že Milan Kundera možná v jednadvaceti udal na policii diverzanta, kterého do Československa vyslaly z Německa americké úřady. Nebo spíše ne. Žádné důkazy nejsou, za Kunderu se na policii mohl vydávat kdokoliv, Kunderův podpis na udání není, ani číslo jeho občanského průkazu. Kundera sám obvinění popírá. U soudu, kde platí presumpce neviny, by tento cár papíru neprokázal nic. Tak proč česká média Kunderu vláčejí bahnem? Proč někteří "odborníci" na českou literaturu přijímají tvrzení médií bez kritického odstupu? To jako stačí, že Respekt kohokoliv obviní z kolaborace s komunismem, a všichni si před tím sednou na zadek?

Zdá se, že se Milan Kundera tomu všemu musí strašně smát. To, jak se totiž teď česká média chovají, zachytil už dávno svou vynikající prózou. Chovají se přesně podle toho, jak to varovně popsal v románu Nesmrtelnost v roce 1993:

Podrobnosti ZDE

Byli byste pro vydání p. Čunka k trestnímu stíhání, zjednodušení pořádání místního referenda, nebo pro povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty? To jsou některé z otázek, kterými se senátoři v posledních letech zabývali.

V aplikaci www.KohoVolit.eu se můžete vžít do role senátorů a vyzkoušet tato a další skutečná hlasování ze Senátu. A hlavně si porovnat, zda "Váš" senátor hlasuje dle Vašich přání, nebo zda ho máte vyměnit.

Slíbil jsem si, že budu psát politicky angažované články pouze velmi výjimečně. Tentokrát jsem k tomu byl přiměn novým návrhem zákoníku práce připravovaný týmem ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase.

Pracovní verzi navrhovaného zákoníku si můžete prostudovat na stránkách ministerstva www.mpsv.cz, kde se k jeho obsahu můžete vyjádřit v tzv. "veřejné diskusi".

Včera v diskusním pořadu na Primě Nedělní partie sociální demokrat Hašek, kandidát na hejtmana na jižní Moravě, mluvil o tom, co by jeho strana považovala za úspěch v krajských volbách. Tvrdil, že základní věc je vyhrát celostátně, v součtu hlasů. Podle mého názoru je to zvláštní pohled.

Břitké heslo předvolebního klání první republiky ukazuje razanci, s jakou se dřív vedla kampaň. Proti tomu jsou xenofobní výpady ústeckého hejtmana Šulce (ODS) "Makejte, gádžové," zvěčněné na billboardech v Ústí, Litvínově a Mostě, jen ubohou náhražkou. Koho ale zvolit? Patriotismus se projevuje nikoliv velkohubým vlastenčením či nenávistí k cizincům či "nepřizpůsobivým", ale nesobeckou láskou a obětavostí pro všechny potřebné. Trpělivostí a pracovitostí. Ti, kteří chtějí rychle zbohatnout, nemají v politice co dělat.

Nechtějte po politicích víc, než chcete po sobě. Nejsou svatí a nemohou být. Jsou stejně poctiví jako vy. Pro ty, kteří se neorientují v lokálních slibech ani ve velkých, pod koberec zametaných kauzách, mám několik drobných nápověd.

• Volte voly, volte krávy, jen nevolte... Namísto tří teček dosaďte všechny ty, kteří vám slibují nemožné a nebo pro vás nepřijatelné. Dosaďte tam všechny ty, pro které jsou zájmy USA, Horního Rakouska či Německa, případně zájmy majitelů nového hypermarketu podstatnější než zájmy Česka, vašeho kraje či vaší obce. V politice se nelze nechat "sponzorovat" a nic za to nedávat. Cenou za poskytnuté peníze je zrada. A každý účel nesvětí všechny prostředky.

Jan Stern: Anální vesmíry, Malvern, Praha, 2008

Není obvyklé vydávat recenzi knihy několik měsíců po jejím vydání. Já si ale myslím, že je to lepší než převyprávěný abstrakt z přebalu nebo úryvky z doslovu. A protože u některých knih to pak těžko lze považovat za recenzi (i když u většiny vzhledem k jejich prázdnotě tento problém netřeba řešit), je lepší si s knížkou trochu povídat, snažit se klást jí nějaké otázky a pak si teprve dělat úsudek. Řeč je o poslední knize Jana Sterna Anální vesmíry .

Hovořil jsem v pátek s americkou historičkou Mary Heimannovou, která pracuje na svých nových dějinách Československa během dvacátého století. Zrovna teď se zabývá obdobím těsně po květnu 1945. Je to podle ní nesmírně pochmurná éra. Československo v tomto období odsoudilo mnoho tisíc "kolaborantů", Čechů i Němců, k trestu smrti. "Důkazy" byla v mnoha případech udání od sousedů - tak, jak Češi udávali své sousedy gestapu za nacismu, udávali je i po ukončení druhé světové války v "demokratické" republice. Součástí popravčího zákona bylo ustanovení, že "kolaborant", odsouzený k smrti, musí být popraven do dvou až tří hodin po vydání rozsudku. V Československu bylo tak popraveno 92 procent všech osob, odsouzených za kolaboraci k smrti. K většímu masakru došlo snad jen v Bulharsku.

Nekompromisní vraždění "kolaborantů" prosazovala národně-socialistická strana a především prezident Beneš, který popravami chtěl jednou provždy vyřešit národnostní otázku.Československé soudnictví a policie se chovaly stejně jako gestapo.

Jaké je z toho poučení, zeptal jsem se historičky. Nejhroznější pohromou je nacionalismus, zejména v malých zemích, které přitom mají ještě vůči vnějšímu světu pocit křivdy. Politikové v malých zemích mají stejně pocit, že ať udělají cokoliv, příliš na tom nezáleží - proto neváhají být mimořádně krutí. Politik ve velmoci je přece jen do jisté míry kontrolován odpovědností, aby nezničil svět.

A - ano, i americká historička je přesvědčena, že samozřejmě Američané nebudou bojovat za Českou republiku, kdyby měla být napadena zvenčí - NATO neNATO, radar neradar. Odkud berou lidé jako Jan Zahradil svou naivitu?

Ústřední výbor Čínské komunistické strany schválil plány, podle nichž by měli čínští zemědělci dostat právo vyměňovat či prodávat svou půdu, anebo ji použít jako záruky pro půjčky.

Odborníci doufají, že to povede k vzrůstu příjmů na čínském venkově, zlepší to produktivitu a umožní venkovanům získat peníze na to, aby se mohli přestěhovat do měst.

Čínská vláda také chce v době nynější globální hospodářské krize posílit domácí poptávku.

"Podrobnosti v angličtině ZDE

Před měsícem schválil íránský parlament návrh zákona, který má kodifikovat trest smrti pro každého íránského muže, který opustí muslimskou víru. Ženy mají být potrestány za odpadlictví od víry doživotním vězením. 196 poslanců hlasovalo pro nový zákon, 7 bylo proti.

Student Glasgow University Mikko Tapio Johannes Vaisanen zkoumá ve své jayzkovědné práci proces, jímž čeština přijímá v současnosti anglicismy.

Prosíme, vyplňte pro potřeby tohoto výzkumu tento stručný dotazník ZDE

Děkujeme. Redakce

Jörg Haider je mrtvý. Korutanský hejtman zahynul při autonehodě, o které víme jen to, že při ní vysoce překročil povolenou rychlost. O Jörgovi Haiderovi toho víme daleko více. Nedá se říci, že jeho názory vzbuzovaly mé sympatie a často útočil i na Benešovy dekrety i na Temelín, takže nás možná takových bude i více. Jeho vystupování přivedlo na čas Rakousko dokonce do určité izolace v rámci EU a to v době, když už bylo jejím řádným členem. Nicméně, to, co si zaslouží nejvíce pozornosti, je chování rakouské společnosti po jeho smrti.

Páteční úmrtí Jörga Haidera završilo sérii špatných zpráv pro designovaného sociálně demokratického rakouského spolkového kancléře Wernera Faymanna. Začalo to změnou ve vedení Zelených, kdy jejich předseda -- oficiálně spolkový mluvčí -- profesor Alexander van der Bellen kvůli propadu své strany na poslední, páté místo v parlamentu odstoupil.

Do Českého Krumlova na festival Ekofilm (www.ekofilm.cz) jsem se vypravil se synovcem Tomášem letos již podruhé. Po loňských zkušenostech s nočním cestováním vlakem po hodinovém zpoždění v Budějovicích jsme letos zvolili neekologickou starou škodovku, ale za to jsme viděli kus krásné krajiny se silnicemi (prozatím) lemovanými alejemi podzimně zabarvených stromů. Správně jsem zvolil trasu Plzeň -- Nepomuk -- Horažďovice -- Strakonice -- Volyně -- Bavorov -- Netolice -- Lhenice -- Chvalšiny a Český Krumlov mimo hlavní tah (ten vede přes Písek) se závěrečnou údolní partií mezi Blanským lesem a VÚ Boletice a dojel za tři hodiny v minimálním provozu až do cíle na soutoku Polečnice a Vltavy.

Je to Škoda, že Škodovka nikdy nemyslela na malého českého zákazníka. Na takového toho Frantu, co nutně potřebuje něco na ježdění, ale je mu fuk, jestli to má palubku z tvrdých nebo změklých plastů a počet budíků za volantem mu je taky na výsost ukradený. Preferuje místo v kufru, výšku podvozku, aby přestál díry na místní silnici, ale hlavně - cenu. A proto pro lidová auta musíme jinam.

Při vydání článku jsme mylně uvedli jako autora Josefa Víta. Jemu, autorovi Beno Trávníčkovi i čtenářům se omlouváme. │RED

Jako jeden ze statisíců voličů jsem dostal do poštovní schránky předvolební materiál volební strany, která se podílí na současné krajské "vládě". Volení představitelé kraje se v něm distancují od "pražské" politiky, zdůrazňují, že jim jde o blaho obyvatel, kteří v kraji žijí. Směšovat celostátní a krajská témata podle nich nelze.

Je to bohužel alibismus.

Na Dělnickou stranu (DS), respektive na jejího plzeňského feldvébla Václava Prokůpka nemám zrovna nejlepší vzpomínky. Proto si od ledna 2006 této party jaksi podvědomě všímám o něco víc než ostatních ultrapravých chumlů. DS si při svém vzniku zvolila na rozdíl od většiny ostatních fašizujících skupin tehdy neobvyklou taktiku – tedy vykrást levici část programu, rétoriky i symbolů. A tak jeden ze symbolů DS tvoří svalnatý dělník s pichlavým pohledem a palicí hozenou přes rameno, znakem „národních dělníků“ je – podobně jako u ČSSD v roce 1989 – dobový symbol dělnického hnutí: ozubené kolo.

Chtěl bych přidat pár údajů k diskusi o cenách a platech dnes a za socialismu. Před časem Lidové noviny uvedli nějaké srovnání a já nevycházel z údivu jak lhali. Nasadily až neuvěřitelné ceny, které prý jsme platili za socialismu. Kdyby si s tím dali trochu víc práce, mohli srovnat ceny a nemusely by tak lhát. Takové srovnání totiž pro dobu za socialismu lichotivé není.

Nejen v Anglii, ale i v USA a v Německu se už mluví o zestátnění bank v reakci na finanční krizi celého bankovního systému. Jde přitom zatím jen o ty banky, které mají finanční problémy. Na zestátnění celého bankovního systému zatím myslí jen málokdo a některým politikům už používání toho výrazu "zestátnění" v souvislosti s bankami asi znepříjemňuje život. Že k nim patří asi i německá kancléřka Merkelová, to může trochu překvapit. O tom a o těch, kdo by měl za této krize něco zaplatit, v této mé dnešní poznámce...

neděle 21.00: Německo, Francie, Itálie a dalších 12 evropských zemí přijalo "podrobný" plán na záchranu svých bankovních sytstému. Na schůzce v Paříži doporučil 15 zemím, které používají euro, britský premiér Gordon Brown, aby napodobily jeho záchranný plán pro britské banky, který začal realizovat minulý týden.

Program o třinácti bodech, přijatý v neděli, znamená, že evropské ústřední banky budou intervenovat ve finanční krizi, aby podpořili likviditu bank. Vlády v eurozóně budou garantovat bankovní dluhy až do konce příštího roku a podniknou systematické akce na záchranu relevantních institucí, včetně rekapitalizace.

Jádrem záchranného programu je totéž jako v Brownově plánu: podpora likvidity, záruky pro mezibankovní půjčování peněz a rekapitalizace bank v krizi. S určitými národními rozdíly se tento plán má stát evropskou normou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

ŠOK│ 6. zasedání Verchovnoj Rady (ukrajinského parlamentu) v září 2008 znamenalo začátek další obchodní války mezi Ruskem a Ukrajinou. Daleko vážnější, než všechny předchozí. Vicepremiér Ruské federace Igor Šuvalov dal rozkazy ministrům, aby Rusko začalo vyvíjet ochranné mechanismy pro ruskou ekonomiku vůči zboží odeslanému z Ukrajiny. Vypadá to jako ochrana ruských výrobců a spotřebitelů, před vstupem Ukrajiny do WTO, konstatuje Yurij Bojko, poslanec ukrajinského parlamentu (Verchovnoj Rady) a předseda Federace zaměstnavatelů Ukrajiny, pro aganturu RIA.

V minulých sedmi dílech seriálu o československé armádě meziválečného období, přepraveného k 90. výročí vzniku Československa, se odborný měsíčník ATM věnoval zejména vzniku armády a bojům, které byla nucena svádět v prvních měsících existence samostatného státu.

V letošním roce si však připomínáme i další výročí spojené s našimi ozbrojenými silami. Jsou to události dramatického roku 1938, kdy se rozhodovalo o další existenci suverénní Československé republiky. Zářijová krize roku 1938 byla vyvrcholením vývoje, který od počátku 30. let zcela změnil vojensko-politickou situaci ve střední Evropě a tím i strategické postavení Československé republiky.

V 77 ruských regionech se konají volby na různých úrovních. Většinou se volí složení regionálních parlamentů. V krajských volbách vede všude suverénně Putinovo Jednotné Rusko.

Diskuze k uvolňování napětí a k disidentskému hnutí se bude konat v úterý 14. října 2008 od 18:00 v Malé aule Karolina , Ovocný trh 3/5, Praha 1. Konferenci zahájí Prof. Dr. Gottfried Niedhart (University of Mannheim), Úvod do východního a západního vnímání uvolňování napětí přednesou Dr. Oldřich Tůma (Praha) & Dr. Oliver Bange (Mannheim). Jako panelisté vystoupí bývalý německý spolkový ministr a poslanec Dr. Erhard Eppler, poslanec Evropského parlamentu Dr. Libor Rouček, bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.

Simultánní tlumočení čeština/angličtina/němčina zajištěno.

Dočká-li se instituce nebo rituál stého výročí, je-li koho, kdo to uznamená, rozjedou se orgiastické oslavy úměrné významu instituce či rituálu. Žel, naší institucí je pouze základní škola a rituálem vzdělávání a výchova, to pouze je na místě, neboť navzdory kecům o důležitosti a významu obého, jež se vlečou historií, jak Baťák krajinou, zůstávají vysvlečeným kabátem, zapomenutým na věšáku v hospodě, píše učitel K.Hoff.

Uwe Ladwig se ptá, zda by se mělo pomoci člověku, aby mohl v klidu ukončit svůj život při vědomí zdaru svého rozhodnutí. Já za sebe tvrdím, že nikoliv. Já si myslím, že by se mělo spíše pomoci člověku objevit smysl všeho v životě i umírání, píše čtenář Arťom Suchý.

ŠOK│ Britské listy před dvma lety informovaly na snad nejdéle trvající soud v České republice. Nazvaly ho "ASANACE 2006". Nejvyšší soud (NS) napotřetí potvrdil trest 3,5 roku vězení pro někdejšího příslušníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Zbyňka Dudka. Dudek podle mínění soudců v 80. letech v tajné akci Asanace týral dva odpůrce režimu, aby je donutil k emigraci. Porušil tak pravomoc veřejného činitele. Britské listy nicméně upozornily na mnohé přehmaty a podvody, které tento soudní proces provázely. Svědci se po desítkách let zázračně rozpomínali, úřední dokumenty vznikaly dřív než instituce. Razítkovalo se razítky, která vnikla o několik let později... a soudy soudily, až se z nich kouřilo.

Jelikož média vnímala proces poněkud jednostranně pouze optikou údajně poškozených, Britské listy před rokem zveřejnily redakční objasňující článek i stanovisko jednoho z odsouzených. A právě Zbyňka Dudka nyní Nejvyšší soud odsoudil. Už potřetí, protože dva předchozí rozsudky musely být zrušeny a vráceny. Toto trestní řízení trvalo doposud plných osmnáct let. A domnívám se, že není ještě u konce...

RB│ Naučte se žít s rizikem. Musíš umět riskovat, zkoušet štěstí, kdo neriskuje, nic nemá. To byly vzory chování, které se do našich hlav od Sametu snažila vtlouct média a reklamní slogany. Mladý člověk, který neřekne aspoň jednou za pět minut slovo adrenalin, je považován za nemoderního. Jestliže neskáče z mostu nebo nejezdí na střeše vagónu metra, je starej prďola. Jde o to, o ničem moc nepřemýšlet, budoucností se nezabývat. Důležité je užít si to. Tady a teď!

Zamyšlení, k čemu tato mentalita vede, uplatní-li se ve finančním světě, napsal pro Financial Times ředitel pařížské pobočky Evropského výboru mezinárodních vztahů Thomas Klau.

Již za necelý týden se budou konat první volby od doby, kdy vešel do veřejného povědomí záměr Spojených států umístit na našem území natrvalo svou vojenskou základnu a na ní radar, který bude součástí systému Hvězdných válek. Jak známo, velká většina obyvatel České republiky je proti tomuto záměru, a přesto vláda této země jejich vůli ignorovala a podepsala obě radarové smlouvy. Nebrala žádný ohled na několik set tisíc podpisů pod peticemi proti radaru či za referendum. Nebrala ohled na opakované demonstrace či varování odborníků. Místo toho najala PR agenturu a lobbistu, aby o správnosti jejího rozhodnutí přesvědčili veřejnost.

Autor je aktivista, vystupující proti instalaci amerického radaru v České republice.

Krizové zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ze sedmi čelných západních ekonomik v pátek večer schválilo "naléhavé a výjimečné zásahy" na záchranu bank uprostřed obav, že nová vlna paniky posunula globální finanční systém na hranici rozkladu.

Skupina G7 se dohodla, že podnikne "všechny nutné kroky", včetně přijetí britského plánu částečného znárodnění banks ve snaze uvolnit zamrzlé úvěrový trhy poté, co Wall Street utrpěla nejhorší týden ve své historii. Vzhledem k tomu, že akcie koncem týdne dramaticky poklesly, skupina G7 přislíbila, že podnikne rozhodné kroky ve snaze zabránit tomu, aby další velké západní banky zbankrotovaly.

Finanční krize, která se po světě šíří z Wall Street, nyní ohrožuje zemědělce na Sibiři a ochromuje připravované oživení ruského zemědělství, jehož je podle OSN zapotřebí, nemá-li dojít k světovému nedostatku potravin.

"Náš stát," řekl, "je hotelem dvojsmyslnosti, skutečným hampejzem Evropy, ovšem s vynikající pověstí za mořem."

Thomas Bernhard: Mráz. Prostor, Praha 2007. S. 320 (překlad Radovan Charvát)

Když policie 10. května 1978 nalezla mrtvé tělo někdejšího italského premiéra Mora, v jistém smyslu byli teroristé z Rudých brigád, kteří zločin spáchali, vlastně nedůležití. Jen málo záleží i na pravdivostní hodnotě historky, podle níž musel Moro zemřít, protože chtěl vzít do vlády eurokomunisty - po sovětské invazi do Československa nezávislé na Moskvě. Aniž bychom bezprostřední vrahy omlouvali, je dobré mít na paměti, že šlo prostě o vyústění mizérie v zemi, jejíž veřejná sféra byla po celá desetiletí vystavena působení cizích zpravodajských služeb.

Promoření italské politiky korupcí, logický důsledek uplatňování konkurenčních vnějších "vlivů", směla veřejnost v plném rozsahu poznat teprve v 90. letech, kdy situace dospěla k systémové krizi. Zdánlivě uzavřená a neaktuální kapitola italských dějin vůbec není pro nás tak nezajímavá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Lze na ní studovat osud státu, jenž se v konfliktu Západ-Východ stal sporným územím a chyběla mu schopnost situaci čelit; osud státu, jenž byl vmanipulován do úlohy zpravodajského bitevního pole studené války. Neohrnujme na ním nos, nemůžeme si to dovolit. Jeho historie se náramně podobá tomu, co možná brzy potká nás samotné.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 150 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2008 přispělo celkem 145 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 606.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.8. 2008 částku 221 857.95 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,422.96 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.