13. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Vznášedlo Almaz Muréna
12. 10. 2008

Ztráta Ruska jako obchodního partnera hrozí Ukrajině katastrofou

ŠOK│ 6. zasedání Verchovnoj Rady (ukrajinského parlamentu) v září 2008 znamenalo začátek další obchodní války mezi Ruskem a Ukrajinou. Daleko vážnější, než všechny předchozí. Vicepremiér Ruské federace Igor Šuvalov dal rozkazy ministrům, aby Rusko začalo vyvíjet ochranné mechanismy pro ruskou ekonomiku vůči zboží odeslanému z Ukrajiny. Vypadá to jako ochrana ruských výrobců a spotřebitelů, před vstupem Ukrajiny do WTO, konstatuje Yurij Bojko, poslanec ukrajinského parlamentu (Verchovnoj Rady) a předseda Federace zaměstnavatelů Ukrajiny, pro aganturu RIA.

Je jasné, že dohoda ukrajinské vlády s ruskou stranou na hladkých a společných konzultacích ke zmírnění ekonomických sankcí bude velmi obtížná. Ale odpovědnost za zpolitizování ekonomické vztahů naší země musí převzít vedoucí ukrajinští představitelé, kteří systematicky vtahují zahraniční politiku Ukrajiny do konfrontace s Ruskem. Při veškeré nejednoznačnosti nedávného vývoje na Kavkaze pro ukrajinské orgány musí být vodítkem pro výběr chování především pragmatický princip - obavy o nejlepší zájmy vlastních lidí, ukrajinských občanů. A pragmatické zásady chování předpokládají úplnou neutralitu k kavkazské otázce. Bohužel ukrajinský prezident a ministerstvo zahraničních věcí si zvyšovali prestiž příklonem k jedné ze stran konfliktu. Jejich prohlášení a činy dokazují, že Ukrajina svaluje veškerou vinu za propuknutí ozbrojeného konfliktu pouze na Rusko. ... Výsledkem je, že pokud jsme včera byli s Ruskem partnery, dnes jsme se stali konkurenty, ale zítra se nevyhneme nepřátelství a konfrontacím.

A to i když Rusko dnes, ale pravděpodobně i po mnoho dalších desetiletí bude pro Ukrajinu nejdůležitějším obchodním partnerem (za 6 měsíců v roce 2008 má na celkovém obratu 29%). V roce 2007 se vývoz z Ukrajiny do Ruska se zvýšil na 44,2% - na 13,3 miliardy dolarů. Celkový obrat obchodu mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 zvýšil na 22,4% a činil téměř 30 miliard dolarů. Hlavy obou zemíse v první polovině letošního roku shodly na potřebě navýšení na 50 miliard. Bohužel, obchodní válka mění tyto plány v dým.

Dnešní Rusko je významným trhem pro prodej mnoha druhů výrobků z Ukrajiny, zejména - strojního zařízení, masových výrobků, některých druhů kovů. Odborníci odhadují, že rostoucí trend v podílu Ruska ve struktuře ukrajinského vývozu nebude plně překonán ani vstupem Ukrajiny do WTO. Zhoršení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít negativní dopad zejména na ukrajinské exportní podniky, který se zaměřily na ruský trh. V červnu prohlásil šéf ruského "Gazpromu" Alexej Miller, že v roce 2009 budou ceny plynu pro Ukrajinu 400 dolarů za tisíc krychlových metrů. Rozvoj ocelářského průmyslu Ukrajiny lze považovat za ohrožený omezením exportu koksovatelného uhlí z Ruska. Premiér Vladimir Putin nedávno mluvil o nezbytnosti takového kroku. Zároveň ovšem platí, že Ukrajina má nedostatek uhlí. V roce 2007 byla podepsán program hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi až do roku 2010, pokrývající celé spektrum průmyslových odvětví, včetně paliv a energie, letectví a kosmického průmyslu, jaderné energetiky, vojensko-průmyslového a zemědělsko-průmyslového komplexu. Tymošenkové vláda provádění programu prakticky zablokovala .

Ne méně ztrát vzniklo při nespolupráci vojensko-průmyslového komplexu obou zemí. Rusko je významným obchodním partnerem Ukrajiny v oblasti vyzbrojování, s podílem mezi 40 a 50% vývozu ukrajinské armády. Přitom v roce 2007 objem rusko-ukrajinské spolupráce v oblasti vojensko-průmyslového komplexu činil 200-250 mil. USD a ve vojensko-technické spolupráci s Ruskem se angažuje více než 100 podniků z obou stran. Sdružení "Zarja-Mašprojekt" dodává plynové turbíny pro ruská plavidla na vzduchovém polštáři (přistávací vznášedla Almaz typu Murena, která jsou menší verzí vznášedla Zubr).

Kromě toho, ukrajinské podniky vyrábějí letecké rakety, pumovnice, odpalovací zařízení leteckých řízených střel, palivové a hydraulické zařízení pro ruské Su-30MKI, Su-30MKK a Su-27SK/UBK. V leteckém průmyslu i nadále Ukrajina a Rusko úspěšně spolupracují na projektech An-124, An-128, An-140 a Tu-334. Kyjevský závod Artěm dodává rakety R-27 třídy "vzduch-vzduch" pro ruské stíhací letouny "Su" a "MiG". . Letouny Antonov vyráběné v Kyjevě a Charkově , se ze 70% skládají z Ruskem vyrobených komponent.

... Zhoršení vztahů s hlavním zahraničně obchodním partnerem a sousedem, není v národním zájmu Ukrajiny. Geopolitické hry ukrajinského vedení ohrozily ekonomickou bezpečnost země. Proto jsme se rozhodli prosazovat nový dialog. Jsem si jist, že ukrajinská obchodní sdružení jsou zdravou a pragmatickou silou, která by neměla být dotčena ekonomickými zájmy politiků v zemi. To je okamžik, kdy podnikatelé z obou zemí by měli zesílit své snahy o zachování ekonomického partnerství mezi Ruskem a Ukrajinou.

РИА НОВОСТИ: Потеря России грозит Украине катастрофой ZDE

V dubnu 2008 oznámil Alexander Novikov, generální ředitel Moskevského strojírenského podniku Černyševa, že v závodě se plnou parou připravují na sériovou výrobu motorů VK-2500 pro vrtulníky Mi-17, vyvinutých firmou Klimov v St. Peterburgu. Výroba má být zahájena v roce 2010. Novikov zdůraznil, že rozhodnutí vlády RF o úplném přenosu sériové výroby VK-2500 do Ruska bylo přijato v souvislosti se záměrem Ukrajiny vstoupit do NATO. V současnosti se všechny motory pro ruské vrtulníky vyrábějí v Záporoží podnikem "Motor-Sič". Přibližně 80% produkce tohoto podniku se exportuje do Ruské federace.

Серийное производство вертолетных двигателей ВК-2500 будет вестись в России с 2010 г. без сотрудничества с Украиной. ZDE

                 
Obsah vydání       13. 10. 2008
13. 10. 2008 Radar u Prahy Ivan  Větvička
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Jak "naši historikové" pronásledují devětasedmdesátiletého autora
13. 10. 2008 Nevíte koho volit do Senátu? Nechte si napovědět na www.KohoVolit.eu Michal  Škop
13. 10. 2008 Řekněte ve volbách NE výpovědi z práce bez udání důvodu! Jan  Sova
13. 10. 2008 Budu volit ODS Boris  Cvek
13. 10. 2008 Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály Štěpán  Kotrba
13. 10. 2008 Anální vesmíry. A co je za nimi? Bohumil  Kartous
13. 10. 2008 1945: Češi popravovali snad nejvíc z Evropanů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Čína zřejmě dovolí zemědělcům prodávat svou půdu
13. 10. 2008 Írán chce trestat odpadlictví od víry smrtí, Západu je to jedno
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Smrt hejtmana Ladislav  Žák
13. 10. 2008 Rakouskem otřásá Haiderova smrt Richard  Seemann
13. 10. 2008 Krumlov, Kleť a Ekofilm František  Řezáč
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Je to Škoda Beno  Trávníček
13. 10. 2008 Není "jen" krajská politika Milan  Daniel
12. 10. 2008 Dělnická strana: Za rudou kamufláží hnědé jádro Pavel  Pečínka
12. 10. 2008 Ceny dříve a dnes Josef  Vít
13. 10. 2008 Zestátnění bank -- následek finanční krize, aneb Podivné obojetnictví kancléřky Merkelové Uwe  Ladwig
12. 10. 2008 15 zemí EU se dohodlo na záchranném plánu pro banky
12. 10. 2008 Ztráta Ruska jako obchodního partnera hrozí Ukrajině katastrofou
13. 10. 2008 Kritický rok 1938 Jan  Máče
13. 10. 2008 V Rusku proběhly regionální volby, Jednotné Rusko získalo většinu. I v Čečensku
13. 10. 2008 Praha 1968 a poté -- Na prahu nové éry
13. 10. 2008 I když slova jsou hrachem toliko
13. 10. 2008 Smysl života v bolestech
12. 10. 2008 Kauza Asanace po osmnácti letech skončena. Skončena?
12. 10. 2008 Hamižnost ano, ale držená na uzdě
11. 10. 2008 Volby 17. a 18. října budou referendem o radaru Jan  Tamáš
11. 10. 2008 Skupina G7 schválila globální záchranný plán
10. 10. 2008 Finanční krize ohrožuje ruské zemědělství
10. 10. 2008 Vyhlídky českých "futures" na trhu s bezpečností Karel  Dolejší
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008