Ruský prezident Vladimir Putin suspendoval účast Ruska na jedné z nejdůležitějších dohod o omezování zbrojení z doby po ukončení studené války.

V prohlášení Kreml uvedl, že Putin učinil toto rozhodnutí v důsledku "výjimečných okolností" týkajících se bezpečnosti.

Rusko rozhněvaly americké plány umístit protiraketové základny do Polska a do České republiky, připomínají stránky BBC.

Nevzniká nová studená válka, píše analytik BBC Paul Reynolds. Vznikla situace, kdy Rusko není nepřítel, ale nelze ho charakterizovat jako blízkého přítele. Rusko je konkurence, která respektuje určitá mezinárodní pravidla a jiná si vytvořilo samo.

Je to změna ve srovnání s léty, kdy v Rusku vládl Boris Jelcin, kdy si Západ samolibě mohl v Rusku dělat, co chtěl. Jelcin poslouchal Západ na slovo, zejména ohledně hospodářských reforem.

Tisková zpráva Ligy lidských práv -- 13. července 2007

Výbor pro zabránění mučení (CPT) působící při Radě Evropy zveřejnil svojí zprávu z návštěvy zařízení omezujících svobodu v České republice. Výbor zde v dubnu a červnu 2006 vykonal svojí třetí návštěvu. První dvě proběhly v letech 1997 a 2002. Delegace CPT navštívila mimo jiné 10 policejních stanic a 4 věznice.

V bodu 11. svojí zprávy CPT uvádí, že jeho delegace "získala několik informací o obvinění policie ze špatného zacházení, některá z nich se týkala špatného zacházení během dotazování a především výslechu prováděném důstojníky kriminální policie. Policejní důstojníci byli obviňováni z mlácení, kopání a bití různými předměty; mezi těmi, kteří tato obvinění vznesli, byli mladiství."

Tisková zpráva MDAC a Ligy lidských práv -- 13. července 2007

Výbor pro zabránění mučení (CPT) působící při Radě Evropy zveřejnil svoji nejnovější zprávu z návštěvy zařízení omezujících svobodu pohybu v České republice. V dubnu a červnu 2006 navštívil Výbor mimo jiné tři psychiatrická zařízení a tři ústavy sociální péče. Za jeden z hlavních problémů české psychiatrie považuje Výbor akutní nedostatek komunitních zařízení psychiatrické péče, upozornil ale i na další slabá místa.

Bývalý tiskový magnát Conrad Black byl ve Spojených státech shledán vinným za to, že vykradl 6 milionů dolarů ze svého mediálního impéria Hollinger prostřednictvím podvodného projektu, jehož cílem bylo zpronevěřit peníze jeho akcionářů.

Porota v Chicagu ho shledala vinným ze tří případů podvodu a z jednoho případu blokování průběhu spravedlnosti.

Před cestou nového britského premiéra Gordona Browna do USA naléhal ve čtvrtek jeden z jeho nejbližších voádních spojenců na Spojené státy, aby změnily své priority, a zdůraznil, že síla USA by se už neměla měřit jejich ničivou vojenskou mocí.

Douglas Alexander, britský ministr pro obchod a rozvoj, pronesl tyto výroky v projevu v USA. Apeloval v něm na Spojené státy, aby revidovaly svou zahraniční politiku, uznaly hodnotu tzv. "měkké moci" a začaly jednat prostřednictvím mezinárodních institucí včetně OSN.

Sledujeme-li pozorně, které síly nejvýrazněji formují chod celé společnosti, nelze nevidět, že je to v prvé řadě nejmocnější informační médium v zemi -- veřejnoprávní Česká televize. Její praktický vliv na utváření budoucnosti země je větší, než jaký mají politické strany. Je zřejmé, že politické strany závisejí na názorech obyvatel, které formuje v prvé řadě právě ČT.

Pan Jiří X. Doležal uveřejnil na internetovém magazínu idnes.cz svoji glosu "Umělci proti radaru" v níž se zabývá rozborem smyslu dopisu několika známých umělců, v němž se hovoří o referendu a radaru. Stranou bych ponechal sloh a žargon článku, který až zlověstně připomíná politicko-satirické články normalizačního humoristického deníku Dikobraz, který občas čtu pro zábavu i poučení o tom, jací jsme byli. Co ale nemohu nechat bez povšimnutí, je následující sdělení J.X.Doležala:

Když se americký prezident George W. Bush v březnu tohoto roku vydal na malou přátelskou cestu do pěti zemí Latinské Ameriky, setkal se tu s obrovskou vlnou nevole vůči své osobě, jakou Jihoameričané poctili snad jen bývalého prezidenta Nixona, který tu byl před čtyřiceti lety na inspekční cestě coby viceprezident Eisenhoverovy administrativy.

Zatímco byl Bush posledních šest let zaneprázdněn na Blízkém a Středním východě, mnohé se v latinskoamerickém regionu změnilo. Během té doby, ale hlavně minulý rok, se nejvýznamnější země na jihoamerickém kontinentu rozhodly nastoupit cestu suverenity v rámci vzájemné spolupráce a regionální integrace. Venezuela a Bolívie se po Kubě rozhodly nekompromisně zavrhnout ideje neoliberálních reforem, uskutečňovaných prostřednictvím politiky tzv. Washingtonského konsensu, jež vyústila ve výraznou polarizaci mezi chudou většinou populace Jižní Ameriky a úzkou a nadmíru bohatou elitou.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, podle něhož má být většina amerických vojsk stažena z Iráku do dubna příštího roku.

Zákon požaduje, aby začal Pentagon stahovat americké vojáky z Iráku do čtyř měsíců. Prezident Bush pohrozil, že bude každý takový plán na odchod vojsk vetovat.

Sněmovna reprezentantů, kterou ovládají Demokraté, doufá, že přesvědčí senát, aby přijal obdobný plán.

Irská společnost Steorn tvrdí, že vyvinula revoluční technologii pro vytváření volné energie: Orbo. Vynález, který by mohl ukončit globální oteplování. Vynález, který osvobodí světové hospodářství od závislosti na ropě. ˇ5ešení rozvoje nejchudších oblastí světa. Takovéto titulky jste mohli vidět před několika měsíci i v seriózních novinách. Celostránkový inzerát v prestižním týdeníku The Economist , který vyzýval vědce, aby se zúčastnili testu, sliboval zhroucení ropného trhu... Nachytat na investiční public relations se dali mnozí novináři "vědeckých" rubrik, včetně Wiredu, BBC, Engadged, irské RTE News či britský Guardian. Skoro všichni... Steorn například neodpověděl na otázky magazínu Forbes. Investoři jsou a musí být extrémně opatrní.

Nicméně... inspirující vědeckofantastický spisovatel Arthur C. Clarke kdysi řekl: "Když význačný, ale postarší vědec říká, že něco je možné, má téměř jistě pravdu. Když říká, že něco je nemožné, je velmi pravděpodobně špatný vědec."

Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu, řekla v rozhovoru „Bráníme historickou pravdu z vlasteneckých pozic“ pro Haló noviny v sobotu 7. 7. 2007 mimo jiné: „My důsledně hájíme historickou pravdu a nekompromisně se pouštíme do konfliktů s jejími lživými vykladači“ . A hned také sdělila koho má na mysli:

„My jsme dříve za to kritizovali senátora Bártu. A já kvůli tomu dala všanc i své dobré jméno a přijala jsem kandidaturu ve volbách do Senátu. I když jsem věděla, že se do Senátu nemohu dostat. Kandidovala jsem jen proto, že mě požádal jak starosta Terezína a občané tohoto města, tak i naši členové ČSBS, aby senátor Bárta nemohl už kandidovat, protože hluboce urážel celý český národ. Například tvrzením, že se v Terezíně k odsunutým Němcům, kde byl jejich sběrný tábor, chovali Češi stejně tak špatně jako se chovali nacisti k českým vězňům. A můj úkol byl jediný: porazit ve volbách senátora Bártu, aby se nedostal dál do Senátu. A to se mi povedlo.“.

Paní Dvořáková, jak je ostatně jejím dobrým zvykem, kombinuje lži a pravdu tak, že jsou pak od sebe k nerozeznání. Ano, svůj "úkol" splnila. I prostřednictvím lži.

Existuje jen jedna pravá církev, a to je ta katolická, alespoň pro papeže Benedikta XVI. A já se divím, že němečtí protestanté se tomu zase diví...

Vlastně papež Benedikt XVI. opakoval jen to, co už vyhlásil jako kardinál a prefekt Kongregace pro nauku víry pod svým vlastním jménem Joseph Ratzinger v roce 2000 v pojednání pod titulem 'Dominus Jesus'. Podle toho je římská katolická církev jedinečná, pravá církev, kdežto protestanti a jiné křesťanské kruhy a společnosti mohou vytvářet jen, jak tomu říká Ratzinger, takzvané 'církevní společnosti'. Chybí jim asi hlavně, že neuznávají papeže, a tím se nemůžou odvolávat na apoštolské následnictví. Už v roce 2000 se ptali protestanti, jak by se tohle mínění dalo spojit s řečmi o ekumenických cílech, a vlastně nenašli na tu otázku uspokojivou odpověď. Mezitím ale asi na slova kardinála Ratzingera zapomněli, a proto se teď zase znova diví...

Píšu to s tečkami, aby nedošlo k omylu. Není to tedy Ku Klux Klan, ale Kauza Karel Koecher. Ten muž ve svém životě něco vykonal. Už za svého života se dočkal ocenění i odsouzení. A tak tomu bude do té doby, než se na něho zapomene. Je součást doby, na kterou by jedni i druzí rádi zapomněli. Každý z jiných důvodů. Je součást doby činů. Je součást doby, ve které tu současnou podobu demokracie utvářely testy atomových bomb uprostřed tichomořských atolů, hořící kříže amerických rasistů, špinavé operace CIA, krvavé šmouhy na Berlínské zdi a vojenské přehlídky jaderných raket na Rudém náměstí. Je součást doby, ve které byli naši rodiče v nejlepším věku a přetvářeli svůj svět dle svých představ. A já byl mlád...

Vzhledem ke svobodě slova si samozřejmě mohou BL publikovat co chtějí a nikdo jim v tom nebrání. Je ale paradoxní, když se BL zaklínají svobodou slova v případě, kdy publikují propagandu kubánského diktátora, který neváhal své oponenty fyzicky likvidovat a jehož režim vězní stovky politických vězňů a uplatňuje tuhou cenzuru.

Je neméně paradoxní, když se BL pohoršují nad politickou kulturou a stavem školství v zemi, ale zároveň publikují texty placených udavačů StB a dokonce rezidentů komunistické tajné policie, kteří řídili špiclování české inteligence.

Jan Čulík, "Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti"

Chápu morální rozhořčení pana Šuty, že podle něho jsou ve společnosti jedinci, jimž by na základě svého morálního a politického přesvědčení ani ruku nepodal. Méně již chápu jeho argumentaci, že to, že Britské listy mají široký autorský záběr - tedy že jsou otevřené - toto periodikum diskredituje.

Ať mi pan Šuta promine - ale otevřený postoj nás může diskreditovat pouze u bigotních zabedněnců, kteří se obávají, že jiný názor může otřást jejich skálopevným přesvědčením, že věci jsou přesně tak, jak si myslí, že jsou.

Britské listy se nediví. Už asi nebudou, po jedenácti letech své existence, jiné. A nikdy ani jiné nebyly. Vždy psaly jinak, než desítky jiných českých, převážně středopravicových mainstreamových médií. Jinak vás informovaly o sociálních fórech, o CzechTeku, protestech proti válce i MMF, americké armádě v Iráku, divoké privatizaci, homosexualitě, bigotní víře i věrolomných politicích. Jinak vás budou informovat o prorůstání špionáže do politiky i médií, jinak než většina médií vás budou informovat i o korupci bojovníků proti korupci. Jinak vás budou informovat o dění ve světě a prioritách velmocí. Nebudou povinně tleskat establishmentu a klanět se mocným. Budou i nadále publikovat zajímavé texty těch, kteří jsou v jiných médiích cenzurováni. Budou přinášet informace ze světa, která ostatní česká média zamlčují.

Vážený pane Kotrbo,

ačkoliv váš titulek vyzývá k přemýšlení, přece jen mi to nedá.

Velice lituji, že místo podstaty problému (hodnověrnost propagandy publikované na BL a její případné zasazení do kontextu) reagujete osobním útokem na ty autory, kteří na problém upozorňují. Alespoň v mém případě (ale zřejmě i dalších napadaných) v dobré vůli pomoci chyby nejen najít, ale i odstranit.

Osobně se nedomnívám, že směs příspěvků seriózních autorů (Bárta, Seemann) s propagandou profesionálních lhářů je projevem kvality a otevřenosti médií. Jelikož nejsem novinář, dám si rád vysvětlit věcnými argumenty, že se mylím a proč, píše Miroslav Šuta.

Přiznám se, že nad touto větou stojím naprosto bezradně. Kdo určí v dnešní hodnotově rozkolísané společnosti, kdo je či není profesionální lhář? Jak mám jako editor poznat, že článek, který nám kdosi poslal k vydání, je účelově cílenou snůškou lží a manipulace? (Mimochodem, samozřejmě, že z tohoto hlediska články hodnotíme a vylučujeme z vydání každou PR - v případech, kde si nejsme jisti, aspoň uvádíme co nejplnější informace o zázemí autora.)

Přiznám se, že naprosto nevím, co si Miroslav Šuta přeje, že by "zvýšilo hodnověrnost" Britských listů. Máme nutit autory, aby před vydáním článku vyplňovali rozsáhlý kádrový dotazník? Jaké položky by měl ten dotazník mít?

Jako přikývnutí vyvíjejícímu se světu multimediálního webu 2.0, MTV se obrací k novému zdroji pro hudební fanoušky. Společnost v červnu tiše zavedla bezplatnou službu Video Remixer Service, která umožní uživatelům vytvářet jejich vlastní verzi vybraných videí za použití originálního obrazu, archivovat na MTV stopáž, fotky a jiná média. MTV pak bude vysílat výsledky, které získají nejvíce diváckých ohlasů na internetu. MTV se tak připojuje k rostoucímu množství video služeb, které dávají uživatelům zvýšenou tvořivou kontrolu nad vizí umělce, mezi něž patří dnes Eyespot, Gotuit a brzy má přibýt i Sony Music Box .

Co na to říkají skalní zastánci všezahrnující ochrany autorských práv ?

V České republice před každou volbou prezidenta platí, že příští prezidentská volba bude přímá.

Channel 4 získal právo vypustit do étéru 10 nových národních digitálních rozhlasových stanic v naději, že to podnítí průmysl a nabourá nadvládu BBC. Mediální regulátor Ofcom prohlsil minulý pátek, že udělil licenci na digitální rádiový multiplex konsorciu čtyřech provozovatelů. Vedle Channel 4 Radio také BSkyB, Emap a Carphone Warehouse. Podle plánu bude Channel 4 Radio provozovat tři digitální stanice: jednu pro mládež 15- 29 let; jednu pro zpravodajství a aktuální publicistiku a jednu hudební stanici.

Minulý víkend se konala na sedmi kontinentech čtyřiadvacetihodinová sekvence koncertů v rámci projektu Live Earth. Prostřednictvím 120 televizních stanic ji měly sledovat 2 miliardy lidí. Prostřednictvím portálu Microsoft MSN ji sledovalo dalších 9 miliónů internetových diváků.

V londýnském Wembley vystoupili např. Madonna, Genesis, Red Hot Chili Peppers, Snow Patrol, Beastie Boys a Duran Duran, and Blunt. Přímý přenos koncertů ze všech kontinentů, jejichž cílem je vyjádřit prostřednictvím hudby kolektivní obavy mladé generace o další vývoj vztahu ke klimatu planety Země přenášela až do rána České televize. Sledovalo ho několik desítek tisíc diváků Česká televize se tak stala jedním uzlem multimédia budoucnosti.

Termín pochází od norského badatele Johana Galtunga, zakladatele bádání o míru a konfliktu. Podle Galtunga je třeba považovat strukturální násilí za právě tak závažné jako násilí, které vychází z úmyslného destruktivního jednání jednoho pachatele nebo skupiny pachatelů, a je třeba ho brát stejně vážně. Galtung definuje: 'Strukturální násilí je vyhnutelné krácení základních lidských potřeb nebo, vyjádřeno obecněji, života, které reálný stupeň uspokojování potřeb snižuje pod to, co je potenciálně možné.'

Abychom porozuměli tomu, proč je rostoucí kontrola nad jednotlivými lidmi a nad veřejným prostorem přijímána takřka bez odporu, ba často dokonce souhlasně, musíme hovořit nejprve o mnoha jiných věcech, přiblížit si mnoho jiných procesů a navzájem je spojit.

Informace o výsledcích posledního setkání Mezinárodní rady Světového sociálního fóra

V roce 2008 se nebude konat setkání Světového sociálního fóra. Všechny organizace, které jsou členy Mezinárodní rady, vyhlásily Globální den akcí. Ten je podpořen krátkou společnou výzvou: Žádáme každého, kdo je součástí globální aliance za jiný svět, aby v ten den zorganizoval nějakou akci zaměřenou na zviditelnění svých zápasů, kampaní, alternativ ve formě a způsobu, kterým dává přednost.

Návrh je zaměřen na posílení mnoha tématických, politických a kulturních pluralit, které dnes vytvářejí hnutí mnoha hnutí, na bránění riziku fragmentace a rozpuštění, růst solidarity mezi rozdílnostmi. Bude možno mít tisíce a tisíce akcí všude po celém světě: demonstrace, koncerty, setkání, velké a malé akce na místní a národní úrovni.

Mám teď hromadu jiných starostí než se na stránkách BL dohadovat s panem Cvekem, ale nemohu si pomoci: Není to prvně, kdy se někdo dopustil toho dnes už téměř klasického českého mediálního podrazu, že někomu vložil do úst něco jiného, než co řekl. Svou poznámku jsem psal - a snad ji tak většina čtenářů i pochopila - s úsměvem, a vůbec jsem neměl v úmyslu dělat nějaké obecné dalekosáhlé závěry o morálce, natož srovnávat (například) morální stránku masového vraždění v dějinách s takovou běžnou lidskou neřestí, jakou je nevěra.

Boris Cvek se ale chytil - asi jsem se nechtě nějak dotkl tématu pro něho citlivého. Reagoval na to bohužel úplně stejně jako ti faráři, kteří neumějí nic než hrozit muky pekelnými.

Nedá mi nereagovat na trochu podivný článek pana Golga o kubánském zdravotnictví. Pan Golgo se zde opět dostal na velmi tenký led. Hodnocení zdravotní péče je velmi obtížné i pro odborníky. Pro laiky, kterým je i pan Golgo, opravdu asi nemožné. V tomto případě má pan Golgo bohužel jeden velký handicap. Psát o kubánském zdravotnictví v Čechách je trochu nošení sov do Athén. Mnoho našich lékařů na Kubě roky pracovalo a situaci nejenom ve zdravotnictví znají velmi detailně. Proto i budou schopni identifikovat skutečně legrační argumentaci pana Golga jako zcela manipulativní.

Zaznamenal jsem dost ostrou názorovou výměnu mezi Fabianem Golgem a panem Wagnerem. Osobně mi přijdou oba postoje nesmyslně vyhrocené. To, co píše Golgo, je v zásadě pravda, ale platilo to tak prvních dvacet let Castrova režimu.

Nevěděl jsem, že Fidela přesvědčila jeho dcera, že je nesmysl posílat homosexuály do pracovních táborů, ale homosexualita není na Kubě trestná od roku 1984 (v SSSR byla trestná ještě několik let za Gorbačova).

V českých kinech běžel v devadesátých letech kubánský film o zajímavém vztahu homosexuálního umělce a naivního aktivisty kubánské obdoby SSM Jahody a čokoláda, který dost drsně popisuje realitu současné Kuby. Myslím že i v relativně liberálních šedesátých letech československého socialismu by měl takový film problémy, píše čtenář Václav Neckář.

Vztahy mezi genetickou výbavou a chováním druhů, včetně člověka, se studují dlouho. Nikdo dobu nemusí předbíhat. Například trizomie se zdvojením chromosomu Y je známa z padesátých let. Byla podrobně studována a zcela jednoznačně popsáno chování postižených jedinců. My bychom ho označili jako kriminální.

Význam a inspirující síla převratných historických událostí tkví v jejich schopnosti změnit náš způsob myšlení o realitě, a tím i revolucionizovat s nimi spojené gnoseologické předpoklady. To je velmi důležité s ohledem na skutečnost, že nic není reálnějšího než samotná historie lidstva, kterou nelze chápat jinak než jako ztělesnění neobyčejně složité živé lidské práce řešící nejen otázky zvládání přírodních a společenských procesů, ale i problému vytváření předpokladů humánní koncepce organizace života jako celku.

V každé době bývají jisté bytosti mimo pořadí a nároků na slušné zacházení. Ocitnou se mimo sféru zájmů, jsou vypuzeni lačnými lovci v oborech daných k získání financí nebo slávy -- nebo obojího. Šťastní lidé, netoužící ani po jednom falešném a lákavém šidítku. Kdo podlehne pokušení stát kdesi nahoře v běsnivé fujavici závisti a nenávisti, nemůže se podivovat následnému trestu. Neobratné pokusy ustát významnost do konce života se zdaří málokomu a energie vyplýtvaná na "maličkost" ve vesmíru nestojí ani za zlámanou grešli.

Poslední dobou se někteří naši nezávislí publicisté unášejí různými projevy díkůvzdání za všechno, co pro nás udělala Amerika. Platí to samozřejmě i o politicích pravicového spektra. Vděk a obdiv však neznamená pěstovat vůči Americe patolízalství a doslova systematicky se předhánět v umění, kdo z nás bude servilnější.

Když si tohle člověk přečte v levicovém deníku musí uznat, že tam jistě vědí, o čem píší, protože léta letoucí zažívali jsme společně s nimi adoraci východních bratří -- za to jim nyní krademe z hrobů bronzové ozdoby a filuta a demokratický obr kdesi v "jeho" městě sápe se na památník a ubrušuje srp a kladivo a ze své zasviněné funkcičky vzkazuje svým hrdinným činem -- hrrr na ně, vše povoleno!

SITA/AFP - Rusko sa plánuje zriecť dvoch protiraketových základní na Ukrajine, informoval vo štvrtok ruský denník Vedomosti. Ruská vláda už predložila dolnej komore parlamentu návrh zákona, ktorým by sa ukončila dohoda s Ukrajinou, v rámci ktorej Moskva prispieva ročne na obe základne 940 000 eur. Radarové základne v Mukačeve, neďaleko hranice so Slovenskom, a v Sevastopole na juhu krajiny by mali nahradiť radarové stanice v Rusku.

Ačkoli bych ze všeho nejraději měl pokoj a komunikoval kromě svých pár přátel se svými pěti (čtyřnohými) kočkami, asi mi nezbývá, než se k tomu pozdvižení okolo pořadu Uvolněte se, prosím, nějak vyjádřil. Pokud jde o pana Pacnera jako takového, nemyslím, že stojí za to se s ním j příliš zabývat. Přesto ten jeho postoj, že v demokratické zemi je třeba zabránit určitým lidem v tom, aby se objevili v čistě zábavném pořadu, je opravdu průlomový.

Když už se tedy musím nějak vyjádřit, myslím že udělám nejlépe, když se věnuji konkrétně tomu jeho tvrzení, že "Karel Köcher má na rukou krev, podílel se na sebevraždě jednoho ruského diplomata, když ho pro KGB označil jako agenta CIA." Pan Pacner tím diplomatem ovšem myslí Alexandra Ogorodnika, který zemřel za záhadných okolností v roce 1977 po svém zatčení, když vyšetřování přebral od sovětské kontrarozvědky generál KGB Kalugin.

Karlu Koecherovi: Dovolil bych si upozornit na rozpor ve vašich výpovědích, píše Aleš Suchánek. V článku publikovaném v BL dnes Romeo odpovídá" "...Ogorodnik na mou žádost odvolán nebyl... Ogorodnik zůstal v Bogotě až do konce prosince 1974, kdy mu řádně skončila jeho zahraniční mise." V článku, který vyšel před 8 lety "K démonizaci..." jste napsal: "Ogorodnik byl vskutku s bleskovou rychlostí odvolán, takže musel vědět, že šlo o nějaký mimořádný důvod."

18:56 Karel Koecher odpovídá: Aleš Suchánek má naprosto pravdu, před osmi lety jsem napsal, mylně, že Ogorodnik byl bleskově odvolán. Moje přesvědčení, že k tomu došlo, vycházelo z mého osobního rozhovoru s Kaluginem v roce 1976, kdy mi tvrdil, že mé žádosti bylo vyhověno. O odvolání Ogorodnika z Bogoty také Kalugin píše ve svých pamětech. Že Kalugin lhal, mně, i ve svých memoárech, jsem zjistil až teprve v roce 2000 z již citované knihy I. Peretruchina.

V červenci 1999 jsem - poprvé a naposledy -- cestoval s dětmi ze skotského Glasgow autem do České republiky. Je to hodně daleko. Jeli jsme pomalu, po východním pobřeží Británie, zastavovali v Lindisfarne (to je ostrov, kde býval středověký klášter, proslulý iluminovanými rukopisy, na ostrov vede silnice, po níž se však dá jet jen při odlivu: při přílivu je asi kilometr této asfaltky dva metry pod vodou). Zastavili jsme se tehdy v červenci i v přístavě Whitby či v historickém, středověkém městě Yorku a naposled jsme přespali v univerzitním městě Cambridgi.Tam jsem si ráno před odjezdem v trafice koupil Guardian. Vyšel v něm obsáhlý článek "Princezna Diana, milionář Fayed, CIA a český rozvědčík". Po jeho shrnutí se Britským listům "český rozvědčík" ozval a článek dementoval textem "Západní rozvědky asi skutečně zatajují případ Diana. Já s ním neměl nic společného". Své dementi poslal i do deníku Guardian, kde ho samozřejmě otiskli.

Když jsem byl tehdy v České republice, Karel Koecher mě pozval do své vily za Prahou a vyprávěl mi tam, po dobu asi čtyř hodin, svůj životní příběh. Nikdy jsem ho nepublikoval, řekl jsem mu na rovinu, že jeho tvrzení jsou nedoložitelná, pokud nebude možno získat z ruských archivů podrobné ekonomicko-politické analýzy, argumentující, že je potřeba, aby se východní blok liberalizoval a demokratizoval, které Koecher údajně do Ruska posílal. Byl jsem si vědom, že tak úspěšný špion, jakým byl Karel Koecher -- žádnému jinému východnímu špionu se po tak dlouhá léta nepodařilo proniknout do samotného ústředí americké CIA -- bude mít naprosto v malíčku zvládnuto umění psychologické manipulace.

Uvedení bývalého špiona Karla Koechera na obrazovce České televize v bulvárním pořadu Jana Krause "Uvolněte se prosím" bylo pro historika kosmonautiky a špionáže Karla Pacnera důvodem k takovému rozčilení, že se jím bude podle iDnes zabývat Rada České televize.

Nechápu, k jakému výroku Rady může dojít. Karel Koecher žije na svobodě v České republice už dlouho. Dle zákonů tohoto státu se nedopustil ničeho, zač by mohl být stíhán a odsouzen. Svou špionážní minulost neskrývá a stejně jako u jiných, je dnes pěšák Velké hry, agent Romeo, jen úsměvnou romantickou součástí historie. Gorbačov osobně žádal, aby Koechera vyměnili za Ščaranského. Karel Pacner přitom coby čerstvý absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor. Byl tváří, která popisovala úspěchy socialistické, a zvláště ruské vědy po celou dobu bipolárního rozdělení světa i po celou dobu normalizace. Patřil k tvrdě prověřeným, k režimu loajálním a takto použitým kádrům.

Přípodotek křesťanského antikomunisty Borise Cveka "Koecher sloužil totalitě" ukazuje, jak nepřekročitelné příkopy vykopává odhalování minulosti, zejména té nejméně minulé z dob studené války, pokud se tak děje v souvislostech dotýkajících se živých. V období socialismu sloužili totalitě všichni, kteří ze své vlasti nechtěli nebo nemohli emigrovat. Sloužili totalitě všichni, kdo skládali zkoušky z marxismu leninismu a dějin mezinárodního dělnického hnutí, aby pak přísahali na zlatá žezla svých fakult a slibovali budovat svým věděním lepší svět. Sloužili totalitě všichni, kteří chtěli na svých pracovištích vyniknout - poctivě, svou prací, třebas rýsováním výrobních výkresů motorů raketových tahačů či lepší organizací výroby. Sloužili totalitě všichni, kteří neprováděli sabotáže, nevyhazovali do povětří sklady či mosty, ale naopak třeba stavěli přehrady, elektrárny, školy, továrny, silnice. Protože sloužil totalitě každý, který přiložil ruku k dílu.

Copak nedokáže Štěpán Kotrba docenit rozdíl mezi uklízečkou v Goeringově paláci a Goeringem samotným?

Se zájmem jsem si přečetl komentář spolupracovníka MF DNES Karla Pacnera pod titulkem "Přepyšný generál Vacek účelově mlží". S podtitulkem "Vacek a Sacher udělali všechno, aby jim nové vedení státu nevidělo do karet". Článek napsal zcela jistě na společenskou objednávku někdejší dlouholetý československý kosmonautický redaktor a spisovatel literatury faktu, ověnčený bezpočtem novinářských a spisovatelských cen nakladatelství a vydavatelství Mladá fronta a jiných, člen Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu.

Jako jediný, spolu s nedávno zesnulým sportovním redaktorem Václavem Pacinou, přežil Karel Pacner všechny převraty této redakce, včetně té, která ji zahnala daleko za kopečky rodné vlasti. Karel Pacner pocházel do roku 1989 z chudé živnostenské rodiny z Klatovska, po roce 1989 pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, zasažené komunistickou vyvlastňovací zvůlí.

U meteorického radaru na Ondřejově: Anděla Špindlerová, Karel Pacner a dr. Boris Valníček začátkem roku 1962 foto: archiv Karla Pacnera