13. 7. 2007
Mimo pořadí mobilizacíV každé době bývají jisté bytosti mimo pořadí a nároků na slušné zacházení. Ocitnou se mimo sféru zájmů, jsou vypuzeni lačnými lovci v oborech daných k získání financí nebo slávy -- nebo obojího. Šťastní lidé, netoužící ani po jednom falešném a lákavém šidítku. Kdo podlehne pokušení stát kdesi nahoře v běsnivé fujavici závisti a nenávisti, nemůže se podivovat následnému trestu. Neobratné pokusy ustát významnost do konce života se zdaří málokomu a energie vyplýtvaná na "maličkost" ve vesmíru nestojí ani za zlámanou grešli. Poslední dobou se někteří naši nezávislí publicisté unášejí různými projevy díkůvzdání za všechno, co pro nás udělala Amerika. Platí to samozřejmě i o politicích pravicového spektra. Vděk a obdiv však neznamená pěstovat vůči Americe patolízalství a doslova systematicky se předhánět v umění, kdo z nás bude servilnější. Když si tohle člověk přečte v levicovém deníku musí uznat, že tam jistě vědí, o čem píší, protože léta letoucí zažívali jsme společně s nimi adoraci východních bratří -- za to jim nyní krademe z hrobů bronzové ozdoby a filuta a demokratický obr kdesi v "jeho" městě sápe se na památník a ubrušuje srp a kladivo a ze své zasviněné funkcičky vzkazuje svým hrdinným činem -- hrrr na ně, vše povoleno! |
Milí pitomci, že se na vás tehdy ti bratři nevyflákli, že nepočkali, jak to s vámi dopadne, tam daleko u nich doma mohlo být o pár stovek tisíců slzí méně. Chrapounství se nosilo v téhle zemičce vždy, podle toho, kdo pískal na píšťalku; dav se za ním hrnul v naději, že odkousne ze společného koláče pěkný kousek. Jaké překvapení, že ani domácího kousání nebylo dosti pro všechny, protože jaksi nebylo pro všechny dosti místa, leda v písni. Politika zavřených dveří je ukázkou představ demokratických strejdů o potřebě voliče. A máme tu údajnou výměnu v pelotonu, jedna strana předstihla prý druhou. Budou se dít zajímavé věci? Nástup vítězných sil opět zahýbá aparáty na ministerstvech, křesla se již houpají a spánku se nedostává, jak to zaonačit, aby sinekurka vydržela na věky? Že něco nového? Kdeže, pěnězomilkové se hemží a vymýšlí plán na udržení míst u plného žlábku. Nakonec zvítězí. Zvítězí i díky našemu nezájmu o politickou čeládku -- málo křičíme, málo je posíláme do vzdálených končin, málo se bráníme. Usnadňujeme jim naparování v lavicích pro některé zcela nezasloužených, přihlížíme jejich morálním kolapsům, lžím, vytáčkám, trpíme jim vysmívání, posloucháme breptání o nepodstatném a nedočkáme se rozumného. Proč? Kde nic není ani belzebub nebere! Nevyřešené kauzy nám zametají před nosem do věčného zapomnění. Biolihové aférky, zašmudlané případy díky neodbornosti a malé profesionalitě skončí a zástupná odhalení čehosi a komsi plní mediální kotlíky, aby nám občan zbytečně nepropadal beznaději, že stále nežije v právním státě. Kdo si počká, ten se dočká. Schopnost patogenních bakterií získávat odolnost vůči stále novým lékům patří k nočním můrám medicíny -- schopnost politických virů je prozatím imunní k jakékoli léčbě a je můrou pro lidstvo všeobecně. A hloupost napadá i staré mazáky -- jeden z nich potvrdil, že děti mají být potrestány za neshody mezi svým rodiči tím, že budou odebrány těm, které milují, a dány po vyléčení těm, co nemohou ani vidět. Cinta cintal a procintal se mezi cintaly -- dobře má placeno za cintání, toť jasné. Straničtí šéfové šéfují špatně i sami sebe, vykládají moudrosti z kouzelné knihy Bráchismus, bývají vykladači veškerého práva, připomínají šafáře a špatné hospodáře, neváhají kohosi držet a pak ho v tichosti odkopnout, označí šibaly a šibalky, aby se ukázalo (na jak dlouho) že jimi nejsou. Podléhají pokušení, že v nezdravých poměrech, nepoučeni (stěží vyučeni), splňují poptávku po silné osobnosti s vizionářskými schopnostmi -- vize z pozice malé žáby na kamenu jsou nám předestírány málem jako objevy století. Pokusů máme za sebou hojně, přitom stojíme stále v...ano. Spolehlivé prameny dávno vyschly! K pošlapání práva není třeba žádného zauberschlagu, jak říkáme my fonetici a sudetští obyvatelé. Každý prostředek k udržení moci je dobrý a vítaný. Hlavně neplavat proti proudu. Ekonomická mobilizace proběhla a ještě nám probíhá. Při této mobilizaci pronikli obzvláště vypečení lidští jedinci do skladu zásob a odvezli je do bezpečných bankovních domů v zahraničí. Nic nového, klid. Pamatuji, jak můj známý ve Švýcarsku (v Boží zemi) tančil chorovody, neboť jakýsi africký masový vrah pozbyl práva na uložené vklady a obyvatelstvo údajně nemuselo připlácet na daních. Mobilizace s sebou nese vždy zmatek a ve zmatku pracují geniální mozky obzvláště přesně. I když k naší škodě. Nepružné zákonodárství a polobdělé policejní orgány nedokázaly bez průtahů zamezit vyloženým zlodějinám. Rozdíly se nesetřely, sláva! Slibovat modré z nebe se vyplácí, na každého se dostane. Stát se kořistí je snadné. A přitom podvody bývají stále na jedno kopyto. Kdo je ten: Er hat es zu einer traurigen Berühmtheit gebracht? Přemýšlejte, najdete toho svého, je jich dostatek. Zmrazené noemovy archy budou prý putovat z místa na místo a přinášet životy uchované v dusíku. Budou se převážet i letecky, nastane ekologická mobilizace. Stvořeniny nejrůznějšího druhu zaplaví svět. Varování netřeba, klony nevybočí z našeho vnímání světa ani nejbližšího okolí. Zbudou nám vojenská kamarádství, podlézavá usmíření, chytračení, neprodyšné archivy, chytračení, přemítání o nekonečném víru života. Zprvu budeme chránit ekologickou mobilizací druhy ohrožené vyhynutím. Později prý nastanou rasová tažení a etnické čistky; mimo pořadí skončí nepohodlné skupiny a národy zdržující pokrok. U odletu za lepším bude nepřehlédnutelná cedule se vzkazem všem pochybovačům: Her beginnt der Arsch der Welt. |