|
13. 7. 2007
Castro rozhodně není Stalin nebo HitlerZaznamenal jsem dost ostrou názorovou výměnu mezi Fabianem Golgem a panem Wagnerem. Osobně mi přijdou oba postoje nesmyslně vyhrocené. To, co píše Golgo, je v zásadě pravda, ale platilo to tak prvních dvacet let Castrova režimu. Nevěděl jsem, že Fidela přesvědčila jeho dcera, že je nesmysl posílat homosexuály do pracovních táborů, ale homosexualita není na Kubě trestná od roku 1984 (v SSSR byla trestná ještě několik let za Gorbačova). V českých kinech běžel v devadesátých letech kubánský film o zajímavém vztahu homosexuálního umělce a naivního aktivisty kubánské obdoby SSM Jahody a čokoláda, který dost drsně popisuje realitu současné Kuby. Myslím že i v relativně liberálních šedesátých letech československého socialismu by měl takový film problémy, píše čtenář Václav Neckář. |
|
Fidel byl v první fázi své vlády velmi brutální diktátor, ovšem je otázkou diskuse, do jaké míry to byl důsledek faktu, že USA dlouhou dobu (na rozdíl od nás po roce 1948) odmítaly akceptovat, že je Kuba sovětský satelit a za pomoci některých Kubánců se neuspěšně snažily jeho režim zlikvidovat. V současnosti by se ale ten režim nejlépe dal charakterizovat jako autoritářský, a i když zde stále existuje trest smrti, je vykonáván zcela sporadicky, jen na čistě kriminálních případech a i když nemám k dispozici konkrétní čísla, i v přepočtu na obyvatele je na Kubě zřejmě míň poprav, než v Texasu. Castro rozhodně není Stalin nebo Hitler, kteří své domnělé i skutečné odpůrce vraždili až do samotného konce své hrůzovlády. Spíš se to přiblížuje Jugoslávii v posledních fázích vlády Josipa Broze Tita. Panu Cvekovi: souhlasím že názor moudré babičky pana Kalouse je naprostou esencí pokrytectví. |
