Martin David Brown: Dealing with Democrats. The British Foreign Office and the Czechoslovak Émigrés in Great Britain, 1939 to 1945. , Vol.7 série "Mitteleuropa - Osteuropa Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas", editor prof. Hans Henning Hahn, vyd. Universität Oldenburg a Peter Lang GmbH. Europäischen Verlag der Wissenschaften, Frankfurt am Main 2006. ISBN 3-631-53570-8, US-ISBN 0-8204-7688-9, NK ČR zázn. 001649951

Problematika druhé světové války patří i několik let po začátku nového tisíciletí k ožehavým historickým tématům prakticky všude na světě. Propletenec vin, traumat a často hořkých vítězství dodnes tvoří podhoubí individuálních biografií i skupinových identit, jež se odráží v politických rozhodnutích. A české prostředí není výjimkou.

V našem pohledu na válečná léta má mimořádný význam tematika "zahraniční akce", Edvardem Benešem vedeného exilu, který se začal rodit hned po mnichovském okleštění ČSR a Benešově rezignaci; právě zde pak vznikla koncepce obnovení státu na základě údajné právní kontinuity, jakož i myšlenka odsunu sudetských Němců a navázání užší spolupráce se Sovětským svazem. Hodnocení těchto událostí bylo dlouho -- a často stále je -- závislé na zpolitizovaných perspektivách těch, kdo jimi byli zasaženi. Proto je vždycky přínosné, když se o popis dotyčného období pokusí někdo "zvenčí". A pokud takový pokus spojí se zpracováním nových archívních dokumentů, můžeme mluvit o historiografické události. Tak je tomu i v případě britského historika Martina Davida Browna a jeho knihy Jak se jedná s demokraty s podtitulem Britské ministerstvo zahraničí a československá emigrace ve Velké Británii, 1939 -- 1945, kterou letos vydalo akademické nakladatelství Peter Lang v německém Frankfurtu.

Americká "válka proti terorismu" posílila moc a vliv Íránu na Blízkém východě, zejména nad jeho sousedem a bývalým nepřítelem Irákem, konstatuje analýza britského výzkumného ústavu Chatham House, která byla zveřejněna ve středu.

Zpráva poukazuje na to, že války v Iráku a v Afghánistánu zlikvidovaly hlavní soupeře Íránu v regionu.

Konflikt Izraele s Palestinci a jeho invaze do Libanonu také "výrazně posílily postavení Íránu" na Blízkém východě, konstatuje Chatham House.

Pokud nebude v regionu znovu vytvořena stabilita, moc Íránu nadále poroste.

V pátek 18.8. 2006 podlehl krátké, ale těžké nemoci klasik českého filmu, dokumentarista Jan Špáta. V říjnu by mu bylo 74 let. S ním skončilo více než čtyřicetileté období českého dokumentu, které zásadním způsobem ovlivnil a formoval.

(Zítra, ve čtvrtek 24. 8. a příští čtvrtek 31. 8. uvede Česká televize ve 20:00 na ČT2 dvoudílný bilanční autoportrét Láska, kterou opouštím.)

Kdykoliv se hovoří o filmové tvorbě šedesátých let 20. století, používá se zjednodušující souhrnné označení "československá nová vlna". Tím je vytvářena iluze, že šlo o koordinované a koncepční hnutí s formulovaným programem. Ve skutečnosti se "jen" prosadila řada pronikavých individualit, která měla v jednom časovém úseku společné podmínky tvorby -- tvůrčí elán, příznivé politické klima a relativní svobodu projevu, nové technické vymoženosti a stejně relativní finanční vklad objednavatele. Díky této konstelaci vnikl do českého filmu čerstvý vzduch a načechral mramorovou strnulost padesátých let. Ruční synchronní kamery otevřely dveře autenticitě a lidé začali mít k filmařům důvěru.

Největší boom nastal v dokumentárním filmu, který je na autenticitě postaven.

Po oslavě stravování v síti McDonalds přicházejí nepřekonatelné (a nepřekonatelně) Lidové noviny s dalším zásadním článkem na podobné téma, jenž hrdinsky bojuje za svobodné právo být tlustý. To se musí "moderním čtenářům výjimečným v mnoha směrech" (citováno podle vlastní sociodemografické charakteristiky LN), kteří se v největší míře rekrutují z příslušníků staršího středního produktivního a důchodového věku (40 -- 79 let, 67 %, stejný zdroj), ohromně zamlouvat.

Ředitel zpravodajství České televize stáhl z pořadu Události, komentáře moderátora Davida Borka. Informaci na základě zprávy serveru Česká média potvrdila ČTK.

Důvodem je podle Šámala nezvládnutý rozhovor s premiérem Jiřím Paroubkem ve vydání pořadu ve středu 16. srpna. Podle Šámala se moderátor mimo jiné nedostatečně připravil, překročena byla podle něj i míra toho, jak Borek skákal premiérovi do řeči. Způsob vedení rozhovoru se setkal i s kritikou některých jiných médií. Mladá fronta Dnes v té souvislosti citovala Britské listy. "Ze strany premiéra jsme žádnou stížnost neobdrželi," uvedl na dotaz ČTK mluvčí ČT Martin Krafl, a vyloučil tak jakýkoli vliv Paroubka na rozhodnutí ČT stáhnout Borka z pořadu.

přepis pořadu Události komentáře : Borek na Paroubka vypuštěný ZDE

Fabiano Golgo: "Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman" ZDE

Po přečtení článku Bohumila Kartouse a článku publicisty Nováka jsem nejprve nechtěl reagovat. Ale protože LN jsou velkým a respektovaným deníkem, tak si reakci neodpustím. Na sjezdu v Brisbane jsem nebyl a také v Austrálii mají problémy s obezitou výrazně menší než jinde. Při poslední návštěvě v USA na sjezdu AACC v Chicagu jsem si uvědomil opět naléhavost této "nemoci z nadbytku" . Dvacetileté slečny, vážící 150 kilo a konzumující jako snack něco, co by mně stačilo na měsíc, nejsou vzácností.

Autor je primářem oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi - v Klaudiánově nemocnici

Server Česká média publikoval dne 23. 8. 2006 text Johna Boka pod názvem Blisty aneb jak blít listy". Je to tentýž kritický dopis, který Britské listy vydaly Johnu Bokovi přesně před rokem, dne 23. 8. 2005 pod názvem "O malé české podlosti a dědictví bolševismu v Britských listech".

O Zdeňku Jemelíkovi na oficiálních stránkách ministerstva vnitra ZDE

Pokud autor píše článek o věci, v níž je v důsledku své historie osobně zainteresován, je povinností redakce o tom čtenáře informovat. Autory nekádrujeme a texty, zaslané ke zveřejnění, posuzujeme podle jejich kvality, nikoliv podle "kádrového profilu" autora. | JČ

Plány na výstavbu americké protiraketové základny na území ČR vyvolávají rostoucí vášně a stávají se předmětem politických diskusí. Podle průzkumů veřejného mínění snad až 83% občanů si její vybudování u nás nepřeje. Mnohem více překvapující je ovšem podobný nesouhlas polské veřejnosti, která je známa svými proamerickými postoji. Mezi českými občany již i vznikla iniciativa "Ne základnám", která zahájila kampaň proti výstavbě a sbírá podpisy pod petici, žádající vypsání celostátního referenda k této otázce. Desítky občanů a občanských iniciativ sdružených v této iniciativě zdůvodňují svůj nesouhlas nejen tím, že by území základny i její vojenský personál byli zcela mimo pravomoc českých orgánů, a to i soudních, ale především tím, že považují vybudování této základny za nebezpečný návrat do dob závodů ve zbrojení.

Já bych se ale nyní rád zamyslel nad jinou otázkou.

Mezinárodní konference Digital Hollywood - Building Blocks 2006, která se konala 15- 17. srpna 2006 v San Jose v Kalifornii, byla věnována současným technologickým změnám v oblasti médií - prolínání zábavy, komunikačních technologií a globální komunikační sítě: inovacím v oblasti televize, kabelového vysílání, telekomunikací, spotřební elektroniky, mobilní telefonie, širokopásmového internetu, vyhledávání a elektronické poště, VoIP, RSS, blogingu a tvorbě internetových stránek. Kupodivu měla velmi provokativní a antiestablishmentový podtext:

"Rozvratné myšlení -- iniciátor změn, které promění svět".

Celkem přišlo do Británie za prací za poslední dva roky 447 000 mladých, svobodných "Východoevropanů". Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo britské ministerstvo vnitra.

Většina těchto lidí pracuje mimo Londýn, kde vyplňují poptávku po pracovních místech, hlavně v továrnách, v pohostinství a službách, ale také v potravinářském průmyslu.

Tito mladí Středoevropané však nepracují pouze v zemědělství a ve stavebnictví. Více jež 143 000 středoevropských přistěhovalců vykonává většinou dočasná zaměstnání ve "správě podniků a v podnikatelských a manažerských službách", anebo pracují jako zaměstnanci v sektoru britských veřejných služeb, například je v Británii 6500 středoevropských řidičů autobusů a nákladních automobilů, 12 700 pečovatelů a pečovatelek, 310 zubařů a 2000 lékařů a jiných zdravotníků. V Británii také pracuje 15 středoevropských cirkusových artistů.

Náměstek britského ministra vnitra Tony McNulty konstatoval, že rozhodnutí těmto lidem dovolit pracovat v Británii, ale nedovolit jim pobírat sociální dávky, se vyplatilo (je to rozhodnutí silně diskriminační, protože tito lidé odvádějí sociální pojištění, nemají však v prvních 16 měsících svého pobytu v Británii nárok na sociální služby!). "Tito pracovníci vyplňují mezery v poptávce po pracovních silách, kterou nedokáže zaplnit britské obyvatelstvo," řekl náměstek.

Přesto v britské vládě sílí tlak pro rozhodnutí zakázat práci v Británii pro Rumuny a Bulhary, až Rumunsko a Bulharsko vstoupí do EU 1. ledna příštího roku. Ministři argumentují, že občanům z Rumunska a z Bulharska by se nemělo povolit pracovat v Británii, protože v těchto zemích je vyšší nezaměstnanost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Polemika s článkem Fabiana Golga "Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman"

Rád se ujmu Fabianem Golgem nastolenému srovnávání s BBC. V první řadě je zásadní rozdíl, když redaktor nechá politikovi stejně malé množství času, jako mu trvalo položit dotaz, následně mu ukáže svou námitku, kterou již částečně směřuje jinam a nechá mu ještě méně času na to zareagovat a nakonec přejde raději k jinému tématu. Tedy celý rozhovor je jako tenisový zápas - chvíli mluví redaktor, chvíli politik. V druhé řadě je to právě rozdílný způsob redaktorovy reakce - ten by neměl vnášet do diskuse jiné podružné téma. Jádro problému totiž vidím tam, kde dotazovaný nestačí ani dojít k podstatě své myšlenky a redaktor ho opět přerušuje se svou připomínkou. Narozdíl od toho Paxman ve vámi odkazovaném přepisu rozhovoru nechává Blairovi mnohonásobně více prostoru k odpovídání, ke zformulování CELÉ své myšlenky. Teprve potom na to drze, ale CHYTŘE zareaguje, navíc stále tak, aby dotazovaný (Blair) mluvil k tématu a nemohl odběhnout.

pokračující polemika nad kritikou redakce zpravodajství ČT v úvodu přepisu diskusí pořadu Události komentáře pod názvem "Borek na Paroubka vypuštěný" a navazující replikou Fabiana Golga "Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman"

I článek Fabiana Golga je hodně nevyvážený, možná víc, než názor Štěpána Kotrby. Kromě toho soudím, že Golgo ten rozhovor v České televizi neviděl a neslyšel. Samotný přepis, pokud četl jen ten, je jen přepis a těžko postihuje intonaci moderátora, jeho neurvalost a netaktnost, snahu urážet a vysmívat se. Názory některých ekonomů vydával redaktor České televize za "potvrzené pravdy" a několikrát vůbec nedal premiéru Paroubkovi příležitost nejen myšlenku dokončit, ale vlastně ani ji uvodit, začít.

Bylo to prostě ubohé a neetické, moderátorova pravicovost byla více než patrná a znalosti z oblastí, na které se tázal, byly minimální nebo spíš žádné.

Na pátek 18.srpna 2006 jen tak rychle Rakouská lidová strana ÖVP nezapomene. Vždyť prakticky měsíc před parlamentními volbami se jí vymkla z ruky dosud suverénně ovládaná ORF (Rakouský rozhlas a televize), která má převažující vliv na veřejné mínění země.

Stalo se tak po dlouho očekávané volbě generálního ředitele ORF, kterou podle rozložení politických sil uvnitř rady této instituce měla být opět potvrzena 61 letá Monika Lindnerová. Za jejího čtyřletého vedení ORF stále více skrytě, ale i otevřeně podporovala politiku lidové strany, která od roku 2000 byla vedoucí silou koalice za účasti krajně nacionalistické strany Svobodných.

Ukázalo se jak prozíravý byl počin Paroubkovy vlády, když se omluvila pouze sudetoněmeckým antifašistům. U těch bylo jasno. Současně však je třeba napnout všechny síly na zlepšení občanských česko-německých vztahů. Mnoho pozitivního v tomto vykonal Fond budoucnosti, který by měl v příštím roce skončit. Je třeba ho ale nadále zachovat. Pro poznání budoucnosti vztahů Čechů a Němců.

10. srpen 2006, Kronprinzenpalais, třída Unter den Linden. Erika Steinbachová je skoro u cíle. Před palácem se protestuje. Je vidět plakát - něco ve smyslu "přepisování dějin odsuďme a nevystavujme". V recepci paláce však již čekají netrpělivě novináři a televizní štáby. Pro Eriku Steinbachovou je dnes velký den .

Fenomén Ségolène, "royalismus", nebo jen madame Royal. Její jméno denně skloňují všechna francouzská média. Každý její krok je bedlivě sledován a každé slovo analyzováno. Kamkoli přijede, sledují jí zástupy novinářů a davy příznivců. Tak to je Ségolène Royal, pravděpodobně budoucí kandidátka na post prezidenta Francouzské republiky.

Někdy v roce 1965, to mi bylo 12 let, jsem dostal útlou knížku "Povstalci ze Sierra Maestry", kterou jsem zhltnul a opakovaně si prohlížel snímky zarostlých mladých mužů (i hubených žen), kteří dovedli svůj boj k vítěznému konci. Pojal jsem k barbudos nezměrný obdiv. Přivedl mne k zájmu o latinskoamerické dění i k pozdějšímu studiu španělštiny. Podařilo se mi navštívit Kubu třikrát. Chci se podělit o zážitky s těmi, co o životě na Kubě hovoří bez jakýchkoliv poznatků, případně i poskytnout informace těm, kteří se k návštěvě Kuby chystají.

Kuba 2006 FOTOGALERIE

Komplikace při přípravě dohody mezi občanskými a sociálními demokraty o menšinové vládě jsou dány snahou obou stran vytěžit co nejvíce z nevýhodné situace.

Každé přirovnání kulhá. To platí i o srovnávání opoziční smlouvy mezi sociálními a občanskými demokraty z roku 1998 a v tyto dny chystaných dohod ODS a ČSSD. Nejde jen o rozdíl povah tehdejších a dnešních hlavních vyjednávačů, byť ani tento rozdíl není zanedbatelný: Miloš Zeman a Václav Klaus si navzájem rozumějí a věří i při náznacích, Mirek Topolánek a Jiří Paroubek po vášnivém předvolebním boji dodnes s obtížemi hledají společný jazyk, natož vzájemnou důvěru.

V Iráku jsou ve vězeních pro mladistvé drženy děti, které nebyly nikdy z ničeho obviněny. Mnohdy v nich setrvávají prostě z toho důvodu, že není, kdo by je vyzvedl a odvezl domů. Dne 19. srpna 2006 o tom informovala zpravodajka listu Washington Times Sharon Behn. Skutečnost, že nejde o otrlé kriminálníky či teroristy, potvrdil Marshall Adame z Národního koordinačního týmu sídlícího v Iráku. Dodal, že se vyskytly zprávy o špatném zacházení, ale že Američany vedená koalice nepovažovala věc za "svou naléhavou agendu".

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

◄ 22. srpna 2006: Podezřelí "povstalci" sedí ve vojenském táboře v Baqubě, 65 km severovýchodně od Bagdádu . Muži byli mezi 13 lidmi, které hlídka zastavila a zabavila u nich během časné ranní razie v Muqdadiyi rozmanité zbraně, řekl reportérovi představitel armády. Foto: Reuters/Stringer

Šéf britských konzervativců David Cameron by nyní vyhrál všeobecné volby. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění listu Guardian a organizace ICM, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý. Získal by mírnou většinu v Dolní sněmovně. Voličská podpora britských labouristů mezitím poklesla na minimum za posledních 19 let.

Voličská podpora pro britské konzervativce roste za poslední měsíc, zatímco podpora pro Labouristickou stranu dramaticky poklesla zejména po nedávném údajném teroristickém spiknutí proti letadlům letícím do Ameriky. Zdá se, že většina britských voličů za toto spiknutí částečně obviňuje Tonyho Blaira, který svými intervencemi v Iráku a v Afghánistánu ohrozil bezpečnost Velké Británie.

V dobách dávno, a přece ne tak dávno minulých jezdil nejprve náš budoucí gubernátor do matičky Moskvy studovat, kterak zakroutit krkem třídnímu nepříteli. Při té příležitosti předváděli mu věci nevídané: Jabloně plodící za polárním kruhem, pšenici naroubovanou na pýru, koksagyz, krávu s hektolitrovým vemenem a kukuřici jako telegrafní sloupy. Je totiž snahou vládců činit čas od času zázraky, ba nemožné. Zázraky a nemožnosti totiž zvyšují symbolickou moc nad ovládaným. Stalin není tajemník, Stalin je bůh.

Zatímco novinové články, televizní a rozhlasové zprávy plnila zapřísahání o tom, jak náš spojenec je mnohem lepší než ti, kteří nás zradili v roce 1938, v jeho štábech se rodil plán na naprosté "opotřebování" Československé lidové armády při dobývání německého území. Většina Čechů si své skutečné postavení v sovětském impériu uvědomila teprve po příjezdu "bratrských internacionálních pomocníků" 21. srpna 1968. Jinde takové iluze neměli. Rumunské vedení, které odmítlo poskytnout své území k transportu invazních vojsk, zahájilo okamžitě intenzivní vojenský výcvik všech dospělých mužů...

Ve čtvrtek 17. srpna 2006 česká delegace ve Washingtonu sledovala počítačovou simulaci zásahu raket z plánované americké základny na českém území proti útočící íránské raketě. Simulace v té podobě, jak ji popsal v Hospodářských novinách Daniel Anýž, je asi stejně realistická, jako bývaly "zásadní" výsledky sovětských "vědců" z oboru zemědělství. Prozkoumáme-li blíže možné raketové vybavení plánované americké protiraketové základny, vyvstává před námi tento obraz naprosto jednoznačně.

Stále více lidí se nás ptá: Proč vznikla tato iniciativa? Jsme placeni vládou USA, tajnými službami či českými politickými stranami? Ne, ani jedna z možností není správná. Celý projekt založila skupinka studentů vysokých škol jako reakci na dříve vzniklou iniciativu proti základnám, píše Tomáš Čáslavka.

... což ovšem není až tak dalece pravda - viz: Manipulace ZDE

Původním záměrem autora článku "O petici "Pro základnu" bylo zřejmě dokázat mně a Tomáši Čáslavkovi jakýsi neurčitý konflikt zájmů, když jeden pozorný diskutující na diskusi www.prozakladnu.cz na internetu našel, že jak já, Daniel Truxa, tak Tomáš Čáslavka, jsme místopředsedové občanského hnutí Mladí evropští federalisté, píše Daniel Truxa a pokračuje: Já to jako konfliktní skutečnost nevnímám, naopak si myslím, že občanská angažovanost je pro naši znovuzrozenou sedmnáctiletou demokracii důležitá. Čím dříve se mladý člověk o dění kolem sebe začne zajímat, tím lépe.

Výzkum počáteční vývojové fáze západoevropských zelených (od konce 70. do začátku 90. let) a českých zelených (od 90. let do r. 2005)

Zájem některých představitelů ekoiniciativ o spolupráci se SZ zjara 2002, společný postup při parlamentních volbách v červnu 2002 a vstup mnoha ekoaktivistů do SZ v druhé půli roku 2002 (který rozšířil členstvo z 250 na 750 členů) vedl k většímu zájmu o dosud ignorovanou SZ i mezi studenty, pedagogy a sociálními vědci.

Pořiďte si vzpomínku na své mládí -- kazetový magnetofon PlusDeck 2c jako mechaniku do volného 5.25" slotu vašeho počítače. Nejen že si naposledy přehrajete songy svého mládí v analogové hifi kvalitě, ale automaticky si je propříště převedete do MP3, abyste už nikdy nemuseli kazetu použít. I tak může vypadat pokrok -- za pouhých 139 dolarů.

vyjde ve čtvrtečním vydání týdeníku Ekonom

Štěpán Kotrba opakovaně -- a nyní pravděpodobně schválně proto, že jsem ho za to veřejně kritizoval -- proměňuje v palcové titulky něco, co vadí jen ČSSD a bývalému premiéru.

Kotrba píše:

S bláhově jízlivým úsměvem jsem dnes zjistil, že tzv. nová vláda nebyla dosud sestavena. Od voleb uběhlo drahně času. Pokud to takto půjde ještě chvíli dál, tak máme brzy celé současné volební období rychle za sebou a máme na krku další nové pravidelné volby. Předčasné volby jsou zbytečné. Jedině, že by se týkaly příští povolební neřešitelné situace, takže bychom mysleli moudře dopředu. Ostatně, co to bude za novou vládu, když tam budou zase jenom staří známí a ideově přestárlí lidé, kteří chtějí vítězit, vládnout a být prvním předvojem?

Přibližně v tu chvíli, kdy vyjednavači USA obratem změnili informace podávané české straně o chystané základně (nově prý má chránit i území ČR a nově také má podléhat zákonům ČR), přispěchal i velvyslanec USA v ČR William Cabaniss, aby "přispěl do debaty dalšími informacemi", a sice článkem "Rozhodnutí o základnách bude na vás" 19.8. v Právu.

V úvodu složil pan velvyslanec malý kompliment "o zralosti české demokracie". Jak se však ukazuje v dalším textu, má o naší vládě lidu mínění velmi nízké. A sice v první části věty "Myslíme si, že je věcí české vlády, zda a jakou roli chce v evropské obraně hrát." O referendu k základně pan velvyslanec zjevně neuvažuje ani náznakem, na naši vládu lidu zvysoka šlape. Zajímavější je ovšem druhá část věty - jakpak ji asi pan velvyslanec myslí? Nepodezírám pana velvyslance Spojených států Ameriky, že by nám doporučoval plně se věnovat evropskému bezpečnostnímu systému a tím pádem zrušit probíhající sólové jednání s USA o základně USA. Pan velvyslanec naopak zapřádá jakousi tajemnou spojitost mezi předmětnou základnou USA a evropskou obranou, ba činí směle z obojího jedno a totéž. Pak je ovšem přinejmenším podivné, že evropští politici tuto "evropskou obranu" nechtějí ani komentovat - s odkazem na to, že jde o bilaterální jednání mezi USA a ČR. Nemluvě o ruských (tedy rovněž evropských) politicích, kteří takovouto "evropskou obranu" přímo kategoricky odmítají.

Prezident Václav Klaus jmenoval Mirka Topolánka premiérem a zároveň pověřil odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka řízením země až do okamžiku, než Topolánek sestaví vládu, kterou Klaus jmenuje. Země má tedy dva premiéry, z čehož se snaží někteří publicisté a experti udělat problém.

Ve skutečnosti se o vážný problém nejedná, pokud se budeme řídit zdravým rozumem. A ten se obvykle promítá do tzv. ústavních zvyklostí---tedy procedur, které nejsou sice ústavou výslovně předepsány, ale jsou přesto obecně respektovány. Zatímco ve Velké Británii, kde vládne "common sense" a psaná ústava vůbec neexistuje, by si nad "problémem" dvou premiérů nikdo nelámal hlavu, v Česku, poznamenaném fachidiotismem právního positivismu, se hned vynoří dalekosáhlé úvahy na téma možné ústavní krize.

V červenci přispělo celkem 116 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 17 366.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,459.34 USD. Příjem z reklamy byl 22 000 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

se bude konat dne 13. září 2006 v restauraci Hybernia v Hybernské ulici 7 v Praze 1, od 19 hodin.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.