|
23. 8. 2006
Americká protiraketová základna a právo občanůPlány na výstavbu americké protiraketové základny na území ČR vyvolávají rostoucí vášně a stávají se předmětem politických diskusí. Podle průzkumů veřejného mínění snad až 83% občanů si její vybudování u nás nepřeje. Mnohem více překvapující je ovšem podobný nesouhlas polské veřejnosti, která je známa svými proamerickými postoji. Mezi českými občany již i vznikla iniciativa "Ne základnám", která zahájila kampaň proti výstavbě a sbírá podpisy pod petici, žádající vypsání celostátního referenda k této otázce. Desítky občanů a občanských iniciativ sdružených v této iniciativě zdůvodňují svůj nesouhlas nejen tím, že by území základny i její vojenský personál byli zcela mimo pravomoc českých orgánů, a to i soudních, ale především tím, že považují vybudování této základny za nebezpečný návrat do dob závodů ve zbrojení. Já bych se ale nyní rád zamyslel nad jinou otázkou. |
|
Několik politických stran - ČSSD, KSČM a Strana zelených - se jednoznačně vyslovilo pro stejný požadavek, jako zmíněná občanská iniciativa a žádají vypsání celostátního referenda. Je však toto otázka vhodná pro hlasování v referendu? Někteří jeho oponenti namítají, že občané nejsou pro toto rozhodnutí dostatečně kvalifikovaní. Pokud by se spor soustředil jen na technickou stránku problému, měli by odpůrci referenda pravdu. Avšak každému rozhodnutí o souhlasu či zamítnutí plánů na výstavbu protiraketové základny USA na našem území předchází rozhodnutí politické. Politickým rozhodnutím je zvážení, jestli je tato aktivita v souladu s našimi zájmy a jestli je právě tento způsob nejlepší metodou k jejich uspokojování. Pak je ovšem referendum zcela na místě, neboť nikdo nemá právo rozhodovat o nás, a to bez našeho souhlasu. Toto naše občanské právo je ještě zdůrazněno tím, že žádná politická strana neměla v posledních volbách její výstavbu ve svém volebním programu. Žádná politická strana nemá tudíž pověření od voličů, aby o ní rozhodla - ať již tak či onak. Ovšem i v případě, že by některá strana tento bod ve volebním programu měla, neměla by právo rozhodovat o tak zásadní otázce bez přímého souhlasu většiny občanů. A tomu je tak jednak proto, že žádná strana nezískala více než 50% hlasů. Ale i kdyby hypoteticky nějaké strana vyhrála volby s tímto procentním podílem, a to se týká i koalice stran, není možné považovat její právo rozhodnout za automatické. Voliči se totiž rozhodují na základě celého programu. Pak je dobře možné, že souhlasí s jeho větší částí, ale nesouhlasí právě s tímto bodem. V případném referendu občané nebudou rozhodovat o tom, jaký typ raket má být na základně umístěn, ale o tom, jestli si základnu na našem území vůbec přejeme. Ovšem i zvážení, jestli je tato základna v našem zájmu či nikoliv , vyžaduje informace o jejích širších souvislostech, skutečném určení apod. Referendum je pak nejlepší příležitostí, jak tuto nezbytnou diskusi zahájit, a to za rovnoprávné účasti obhájců i kritiků její výstavby. Psáno pro jihomoravský krajský deník Rovnost a Britské listy |
