Dne 7. března 2006 byl hostem americké investigativní novinářky Amy Goodman z Democracy now! (jde o program, který se ve svém vysílání prostřednictvím sítě 400 rozhlasových a televizních stanic věnuje válce, lidským právům a americké domácí i zahraniční politice; snaží se být alternativou k mainstreamovému vysílání) britský profesor mezinárodního práva z londýnské University College Philippe Sands. Profesor Sands se v rozhovoru vyjadřuje ke způsobu, jímž prezident Bush a premiér Blair připravovali na začátku roku 2003 půdu pro útok na Irák.

Nenaučíme-li se pojmenovávat výroky a činy představitelů české justice přesnými slovy, za kterými budou následovat tvrdá potrestání, nezbavíme se nikdy Kocourkova, který panuje v naší justici již léta. Že to není Kocourkov? Jak jinak ale nazvat intriky, vedoucí k odvolávání předsedkyně nejvyššího soudu, nejvyšší státní zástupkyně a náměstka ministra spravedlnosti, faktické propuštění na svobodu odsouzeného katarského prince a dohady kolem toho mezi nejvyššími představiteli justice, útěk podnikatele, hlídaného dvěma tucty policistů, zprávu, že Berdychův gang mohl být zatčen již před šesti lety, skoro pravidelně zveřejňované policejní odposlechy, skandály ve vedení Národního bezpečnostního úřadu, výměny policejních ředitelů...? Nestačí?

Tisková zpráva Gay a lesbické ligy

Poslanecká sněmovna PČR ve středu na třetí pokus přehlasovala prezidentské veto a nechala vstoupit v platnost zákon o registrovaném partnerství.

Zákon o registrovaním partnerství se na své -- již několikáté - pouti parlamentem objevil opět ve sněmovně. Tentokrát s oním gladiátorským vědomím, že palec bude mířit buď definitivně nahoru či definitivně dolů. Dny před tím, než zákon odputoval zpátky z Hradu, všichni počítali hlasy veřejně souhlasících či nesouhlasících se svazky gayů a odhadovali, kolik jich může zákon získat. Nakonec homosexuálové zvítězili -- onou "sto jedničkou", ovšem v daleko jiné podobě, než by mělo být logické z podoby vládní koalice. Sněmovna veto prohlasovala. Špidlovou logikou sestavená koalice ukázala limity konzervativismu a liberalismu napříč stranami.

Koalice v parlamentu může mít dnes 87, 102, 101, ale i 125 hlasů. Jak kdy. Jak je potřeba... K přehlasování Klause bylo potřeba 101 hlasů za situace, kdy vládní matematiku nebylo možno použít. Použila se proto jiná matematika. A od 97, 102 se přešlo ke 101 hlasům. Chce to jen umět počítat. +4%.

Hru na to, že odpad vlastně není odpad, ale cennou surovinou, s námi hraje průmysl už delší dobu. Netýká se to jen smetí z Německa, ale i jaderných odpadů a vyhořelého jaderného paliva. U francouzských soudů zvítězil naštěstí zdravý rozum a vznikl důležitý precedens: jaderný odpad je odpadem, a to bez ohledu na ty či ony účelové nálepky.

Berlusconi nosí boxerky, Prodi zase slipy. Těmito srovnáními zahájil italský tisk komentáře v předvečer dlouze očekávaného duelu mezi lídry pravice a levice, jak se zjednodušeně nazývá souboj, který vypukl na televizních obrazovkám v úterý večer na veřejnoprávní RAI 1, který sledovalo 16 miliónů Italů.

Italská situace je velmi mediální, zavání ale těžkostmi, které vyžadují dílčí vysvětlení: souboj mezi Berlusconim a Prodim totiž není zápasem mezi pravicí a levicí. O co vlastně jde? V Itálii se blíží parlamentní volby, stanovené na dny 9. a 10. dubna 2006.

Stát mě nutí platit koncesionářské poplatky a náhradou mi neposkytuje nic.

Obracím se na Štěpána Kotrbu jako na člena Rady Čro. Můžete, prosím, něco udělat s příšerným vysíláním stanice Rado Česko, které ode dneška blokuje hlavní vysílací čas (8.00 -- 11.00) BBC World Service? píše Marie Lipoldová a pokračuje:

Smál jsem se, až jsem se za břicho popadal. Informace páně fyzikova jsou asi tak přesná, jako informace Zelených o škodlivosti jaderných elektráren. A to je předsedou Nadace, která se podílela na financování sametové revoluce a jejích představitelů. Hlavním investorem. Jak to vůbec mohlo fungovat? Že by náhodou?

Uklidním čtenáře i poděšené hejno kejhajících hus. "Charter 77 Fund" neexistuje a nikdy neexistoval. Protože informace o instituci, která se jmenuje úplně jinak, než tvrdí František Janouch, i když má stejné osoby v popředí i v pozadí, je běžně dostupná. Říká se tomu international online transparency. Nebo online Transparency international? Nebo internet. A to ve Švédsku mají i daňová přiznání na internetu... V Česku jsme neslezli včera ze stromů. Máme připojení na Síť a máme Google. Každý si může kterýkoliv údaj ověřit sám. Jen chtít. To je druhá strana mince občanské společnosti - společnost, která se obejde bez "elit".

Identifikace organizace "The Foundation for a Civil Society" - Charter 77 Foundation --- New York ZDE

Nadace VIA - reference směřující k The Foundation for a Civil Society ZDE

V článku Štěpána Kotrby "Duhové peníze" je uvedeno neuvěřitelné množství informací. Čtenář nemá technickou možnost si tyto informace prověřit -- proto jim musí věřit. Při čtení Kotrbova článku však byla dvakrát zmíněna Nadace Charty 77. O této organizaci něco vím, v roce 1978 jsem ji s několika přáteli založil ve Stockholmu a od té doby stojím v jejím čele. Musím, bohužel říct, že informace pana Kotrby jsou na míle vzdáleny pravdě. Proto nemohu věřit ani informacím o ostatních nadacích, které jsou v článku uvedeny.

Reakce na článek Štěpána Kotrby Duhové peníze.

Vážený pane Kotrbo,

se zájmem jsem si přečetl Vás článek a opravdu oceňuji, že jste si dál spoustu práce s vyhledáním vazeb mezi různými americkými donory a osobami, které v jejich strukturách figurují. :-)) Jenže Hnutí DUHA (zvláště v obdobích vedení Jakubem Patočkou a Janem Beránkem) je příkladem vymykajícím se průměru ekologického hnutí. Troufám si tvrdit, že pro velkou část "zelených neziskových organizací" (znám jich pár desítek) příspěvek ye Sorosových fondů byl zanedbatelným vzhledem k rozpočtu (např. Greenpeace či CSOP) nebo vůbec o peníze z těchto fondů nežádaly (regionální a lokální organizace, či spolky pracující výhradně na dobrovolně bázi).

V článku "Duhové peníze" odvedl Štěpán Kotrba velký kus záslužné práce. Konečně víme, odkud plynou prostředky, za které "profesionální občané" zachraňují svět, a jaké zájmy jsou ve skutečnosti ve hře. V jeho mozaice ale chybí jeden z velmi důležitých kamínků. Kdo platí boj českých nevládních ekologických organizací proti Temelínu, a proč to dělá?

Nezapomněl jsem na protijaderné aktivisty. Schovával jsem si toto téma na další díl seriálu o pozadí nevládně vládních a neziskově ziskových organizací občanské společnosti, žijící z grantů.

Ale abych uspokojil zvědavé alespoň částečně: tyto zelené výhonky nepolitické politiky zalévají i malé vodní elektrárny, Agrofert Andreje Babiše či dioxiny ze Spolany stejně, jako betonářská lobby. Chrání tím přírodu.

Dlouho mne nic nepobavilo tak jako naivní sofistika ředitelky Zeleného kruhu Zuzany Drhové v článku "Pověz mi, kdo je nejkrásnější".V reakci na můj článek "Poslanec Křeček nikoho neobelhává" paní Drhová píše: "Posuzujeme hlasování, která jsou ekologickými organizacemi považována v uplynulém roce či letech za zásadní a u kterých si troufáme označit, zda hlasování pro či proti bylo příznivé či nepříznivé pro životní prostředí."

No právě!

Diskuze o registraci partnerství osob stejného pohlaví je stále zelené a vděčné téma, které rozbouří už tak dost rozvlněné vody politického života vždy, když přijde na přetřes. Stačí si vzpomenout na palcové titulky novin, když Václav Klaus tento zákon vetoval a vrátil sněmovně. Je to téma, které je až nepochopitelně upřednostňováno, debata kolem něj je často bouřlivější, než debaty o daňových reformách, problémech zdravotnictví, nebo toužebně vyhlížené důchodové reformě. Je to téma, které dokáže zahýbat veřejností, a není snad nikdo, kdo by na něj neměl nějaký názor -- ať už vlastní, nebo zformovaný různými "autoritami" veřejného života.

Jiří Paroubek vyslovil v lednu obavu, že by ve volbách do Sněmovny mohla ČSSD ztratit část voličů ve prospěch Strany zelených. Premiér proto vyzval své poslance, aby se více věnovali ekologickým tématům.

Napsal jsem J. Vítovi narychlo mail, v němž jsem ho podpořil ohledně Tibetu, píše Miroslav Kočí.

Osobně je mi čínský režim nadmíru odporný. Podařilo se mu sloučit to nejhorší z totalitního státu a dravého asijského kapitalismu. Podstatou nepochopení kritiků pana Víta, je ale fakt že poměry v Tibetu anektovaném Číňany lze objektivně hodnotit jedině ve srovnání s jinými zeměmi regionu, resp. státy s podobnými přírodními podmínkami a historiií. Tibet před čínským záborem žil spíš ve starověku než ve středověku.

Britské listy se příspěvkem pana Špryňara staly (předpokládám, že neúmyslně) součástí několikamilionové PR kampaně nejvlivnějšího sdružení českých autodopravců ČESMAD Bohemia, o které informoval na internetových stránkách časopis Marketing a Media Kampaň má očistit řidiče kamiónů - Z reklamních ploch podél hlavních českých silnic útočí na řidiče kampaň na podporu kamiónové dopravy. Martin Špryňar jako generální tajemník sdružení autodopravců pochopitelně nemá zájem objektivně informovat o negativních dopadech vzrůstající nákladní automobilové dopravy. Domnívám proto se, že jistým nestranným indikátorem závažnosti problému může být agenda veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla, který v souhrnných zprávách o své činnosti za léta 2003 2003 a 2004 upozorňoval na vzrůstající počet stížností týkajících se zátěží z dopravy. I jeho úřad se celkem jednoznačně vyjádřil pro regulaci kamionové dopravy.

Článek Martina Špryňara ze Sdružení ČESMAD BOHEMIA bude předmětem asi více reakcí díky jeho značně jednostrannému až matoucímu podání problematiky kamionové dopravy v ČR, potažmo celé Unie - dovolte tedy jen pár bodů jako moji reakci.

1. Jaký je rozdíl mezi tranzitní kamionovou dopravou a stejným kamionem překonávajícím území republiky na železničním vagonu?

2. Kolik lidí ročně umírá při dopravních nehodách kterých se účastní kamiony, kolik je jich zraneno, jaké jsou škody na majetku? I poškození při dopravních nehodách jsou voliči... tedy pokud to nejsou například malé děti.

3. Jaký je příspěvek kamionové dopravy globálnímu oteplení a naší závislosti na energetické surovině z politicky nestabilních regionů?

While the ruling Social Democrats' (ČSSD) downward slide is in large part due to the short, sharp shock of Health Minister David Rath's policy initiatives -- the question of how to pay (or rather co-pay) for medicines, cutting pharmacists' the profit margins -- the ODS boat may have been lifted by a new wave of support for the Green Party (SZ).

Simply put, ODS isn't behaving like a winner.

Published in Czech Business Weekly HERE

Již při dřívějších snahách o reformu českého školství byly do něho vkládány značné investice. Jako příklad uvádím situaci kdy se na trhu objevily různé audiovizuální prostředky (diaprojektory, filmové projektory, krátké filmy, filmové smyčky, magnetofony, videa, televizory i další) a pedagogičtí výzkumní pracovníci je označili za "didaktickou techniku". Její využití vyžadovalo určité úpravy učeben, za nejjednodušší uvádím požadavek na zatemnění (včetně jeho dálkového ovládání). Zároveň vzrostly i nároky na učitele z hlediska jejího ovládání a zapojení do výuky Díky iniciativě některých učitelů technické problematiky a také v souvislosti se snahami o modernizaci výuky se objevily i "vyučovací stroje", které by snad mohly nahradit učitele.

Reakce na článek Oldřicha Průši "Jak se politizuje zdravotnictví"

Pan Průša píše, že navzdory jasným argumentům (já chápu páně Rathovým) se část zdravotníků bouří (rozuměj ta část, která rozumně uvažuje a není "opita" nařízeným zvýšením platů). Nikoliv navzdory, ale právě pro ně. Jsou zkreslené či lživé, upozorňuje Lukáš Palek

Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba byl u pražského Městského soudu v Praze zproštěn obžaloby za údajně předražování zakázek na rekonstrukci českých zastupitelských úřadů. Spolu s ním bylo osvobozeno dalších osm lidí. Obžalobě se nepodařilo prokázat Srbovi vinu. Proti rozvědčíkovi s krycím jménem Salima svědčila pouze jeho bývalá spolupracovnice, která ale podle obhajoby trpěla "bájnou lhavostí". Státní zástupkyně Dagmar Máchová se proti osvobozujícímu rozsudku neodvolala, rozsudek tak nabyl právní moci ihned.

Srba je ale stále stíhán za přípravu vraždy "novinářky" Sabiny Slonkové. Ta tovřila mediální štvanici proti němu, o jeho působení na ministerstvu zahraničí psala kritické články ve snaze dokázat jeho "zločinné spolčení" s ministrem zahraničí Kavanem, označovala výběrová řízení na rekonstrukci ambasád za "podezřelá" a jeho za "hlavního organizátora". Slonková měla a má poměrně nadstandardní informace z prostředí některých specializovaných složek policie a civilní kontrarozvědky. Britské listy v samých počátcích označily kauzu za obskurně vykonstruovaný proces, který byl výsledkem války uvnitř českých tajných služeb a sloužil k likvidaci možnosti nakoupit stíhačky od švédského, nikoliv amerického dodavatele. "Citrón", Tomšovicová a "střílející tužky" jsou rekvizitami z Jamese Bonda, ne z tajné služby roku 2002.

"Ujedou-li někomu nohy" a je-li dekonspirován tak spektakulárně, jako se to stalo Karlu Srbovi nyní či rezidentu britské rozvědky Hurranovi (jezdícím po Praze v stařičkém černém londýnském taxíku od hospody k hospodě) před časem, není už takovému člověku ani jeho službě nejspíše pomoci. Ve zpravodajské komunitě se stane terčem vtipů a neznámí lidé jej na ulici zastavují slovy "Nazdar špióne"...

Srba a konec vojenské rozvědky v Čechách ZDE

Kauza Srba-Slonková v hlubinách archivu Britských listů TÉMA BL

Ať se na mě pan Březina zlobí sebevíc, ale jeho článeček je snůškou neuvěřitelností. Nevím proč počítá tento pán, že po celém světě buď fouká, nebo nefouká, tedy že v Evropě je všude v jediném okamžiku větrno, a pak zase všude bezvětří. Pokud jde o cenu energie pak by si ctihodný kmet mohl prohlédnout vývoj cen, a i běžný spotřebitel mu potvrdí, že cena energie z konvenčních zdrojů neustále stoupá, oproti tomu nadiktovaná cena výkupu z alternativních zdrojů má tendenci stále opačnou, píše Jaromír Lenoch:

Mám pocit, že pan Horák si přečetl to, co jsem napsala jen velmi letmo, pokud to vůbec četl. Možná, že ho zmátl název článku, kterým můj přípěvek opatřila redakce BL (sama jsem z něho nebyla velmi šťastná).

Hitlerovo nacistické Německo nedodrželo vůči naší vlasti své sliby z Mnichova 1938 a připravovalo nejen rozbití Československa odtržením území Slovenska od českých zemí, ale zejména okupaci zbytku okleštěného českomoravského prostoru. K tomu také došlo agresí Německa dne 15. března 1939 v ranních hodinách. Nacistická vojska dokončila obsazením českých zemí definitivní rozbití naší vlasti a převzala protektorátní správu nad naším státem. Protektorát Čechy a Morava byl už dříve připravovanou verzí ovládnutí naší země bez vojenského konfliktu.

Profesionální žurnalistiku znají redaktoři Metra zřejmě jen od vidění. Paskvil, který tento deník přinesl v pondělí 13. března jako klíčovou zprávu z domova, připomínal žánr zprávy jen typem písma a řazením do odstavců. Celý text o českém zdravotnictví vycházel z jediného zdroje. Tři čtvrtiny z něj byly sestaveny výhradně z vyjádření vědeckého sekretáře Společnosti všeobecného lékařství Bohumila Seiferta. Pouze se v něm střídaly Sefertovy přímé řeči s vazbou "podle Seiferta". Názory jediného člověka byly nic netušícímu čtenáři předkládány jako objektivní skutečnost. Stačilo by vypustit uvozovky a slovíčko "podle" a text by mohl být nakrásně publikován jako komentář v názorové rubrice.

Způsob, jakým je článek napsaný, považuji za typickou ukázku pokřiveného výkladu skutečnosti, podobnou textům o konspirativních židozednářských aktivitách. Nejde o to, ze by Kotrbou uváděné údaje o donorech a vztazích v pavučině nevládních organizací byly vymyšlené nebo nějak úmyslně zkreslené...

Slobodan Miloševič měl často používané přízvisko "řezník z Balkánu", podobně jako se hovoří o Ivanu Hrozném či Petru Velikém. Jsem si jist, že mnoha Rusům by se nelíbilo, že se jejich caru říkalo Hrozný i mnoho Rusů z té doby neshledávalo třeba cara Petra zrovna velikým. Ale tuto nálepku ti vládci dostali od historie. Miliony Američanů, kteří hlasovali pro Bushe pro jeho druhé funkční období by nikdy nesouhlasily s tím, jak je jejich prezident vnímán po celém světě, ale kvůli nim přece se ode mne neočekává, že budu předstírat, že existují pochybnosti o tom, zda byl Bush odpovědný -- i když jen nepřímo, jako inspirace -- za mučení, k němuž došlo ve vězení Abu Ghraib. Miloševič je stejným způsobem odpovědný za hrůzy, kterým bylo vystaveno tolik lidí v bývalé Jugoslávii (a mnozí z nich přišli o život).

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.