Chtěla bych pana Horáka ubezpečit, že si solární kolektory (tedy zdroj tepla) a solární panely (tedy zdroj elektrické energie) rozhodně nepletu.

Naopak jsem se snažila vysvětlit, že je mezi nimi rozdíl.

Dále jsem uváděla, že účinnost solárních panelů je kolem 15%, tedy ne, že je 15% procent. Jsem si samozřejmě vědoma toho, že některé panely (dražší panely na bázi monokrystalické formy křemíku) dosahují vyšší účinnosti, tedy oněch panem Horákem zmíněných 17% (naopak, některé panely dosahují nižší účinnost, proto těch kolem 15%) a že se pracuje na panelech s ještě vyšší účinností. Pokud vím, bylo již laboratorně dosaženo 24%. Navíc se pracuje na třetí generaci panelů, která by měla být na bázi nanostruktur, což by otevíralo nové možnosti.

Že rozvodná siť elektrické energie něco stojí si samozřejmě uvědomuji, proto jsem také napsala, že využití solárních panelů je výhodné tam "kde se nelze napojit na síť." Uprostřed africké savany, uprostřed skotských slatin či na střeše osamělého majáku je solární panel jistě na místě.

Problém je, že se ozývá příliš mnoho hlasů, které prosazují panem Horákem zmiňovanou solární elektrárnu na střeše činžovního domu v městské aglomeraci a v městských aglomeracích nás dnes bydlí většina (tedy alespoň v Evropě).

Dále jsme si nerozuměli v tom, že pan Horák zřejmě nabyl dojmu, že bych chtěla nahradit vedení střídavého proudu vedením pro stejnosměrný proud. Tak jsem to nemyslela, byť to tak možná vyznělo, na mysli jsem měla další paralerní rozvod určený pro spotřebiče na stejnosměrný proud a tedy snížení celkových ztrát energie (ušetřím ztráty ve dvou měničích).

Dalším nedorozuměním je, že prosazuji vakuové kolektory oproti levnějím klasickým. Nic takového nedělám. Pouze jsem se snažila doplnit předcházející příspěvek pana Příhody, který se o těchto kolektorech zmiňoval a který polemizoval s předcházejícím článekem pana Víta; souhlasím totiž s názorem pana Příhody, že investice do kolektrorů se již dnes vyplatí.

Aby bylo jasné, fotovoltaiku jako takovou nezatracuji. Asi před patnácti lety mě jedna kolegyně požádala, abych jí spočítala, jestli ušetří, koupi-li si za 500 Kč úspornou žárovku, spočítala jsem tehdy, že jí "úsporné svícení" příjde na dvojnásobek svícení "neúsporného". Od té doby klesly ceny těchto úsporných žárovek a zároveň stoupla cena elektrické energie, takže je dnes sama kupuji. To samé může časem nastat s fotovoltaikou. Dnes je však situace zatím jiná a proti tomu, že se vykupuje elektřina ze solárních panelů za 0,5 eura se dnes například v Německu ozývá stále více hlasů (odběratelům díky tomu roste cena, kterou platí za elektřinu). Kdyby byla fotovoltaika tak výhodná, jak její příznivci tvrdí, využívala by se více. Zatím je situace taková, že roku 2001 bylo ve světe instalovány větrné elektrárny s celkovým výkonem 23 000 GW, ale fotovoltaika s celkovým výkonem pouze 1100 GW.

S čím, ale nesouhlasím je to, že solární energie je "čistá", tedy, že vůbec nezatěžuje životní protředí, jak tvrdí její propagátoři. "Čistá" rozhodně není (ono se při výrobě některých solárních článků mimo jiné používá například kadmium atd.), byť je samozřejmě mnohem "čistější" než spalování uhlí (to je pro životní prostředí naprostá pohroma, horší způsob jak získávat energii je snad už jen spalování starých pneumatik).

Pan Horák uvádí, cituji "fotovoltaické zdroje elektrické energie jsou pouze jedním z několika možných, řekněme doplňkových zdrojů, přičemž se všeobecně má za to, že takové zdroje mohou celkem pokrýt maximálně 20 až 30% současné spotřeby elektrické energie." Je možné, že se tak má "všeobecně má za to" mezi techniky, problém je, že každou chvíli narážím na články o tom, jak veškeré naše energetické potřeby, včetně nalezení náhrady za ropu, vyřeší solární systémy. Stačí vyrobit několik tisíc km2 panelů a umístit je na Saharu (co se stane, příjde-li písečná bouře, už autoři neuvažují), okolo rovníku (projekt GENESIS), popřípadě na oběžnou dráhu Země (srážka s meteority se neuvažuje). Takže ono se to, bohužel, nemá "všeobecně má za to".

Ano, pokud se účinnost fotovoltaiky zlepší, ceny panelů klesnou a ceny energie z ostatních zdrojů stoupnou, může se fotovoltaika stát vhodným doplňkovým zdrojem (v některých případech je jim už dnes) obzvláště v kombinaci z vodíkem, ale pouze tímto doplňkem. Neznamená to, že s její pomocí budeme pokrývat veškerou naši spotřebu energie a Temelín (a jádro všeobecně) je proto záhodno, nejlépe ještě dnes, zavřít.