27. 6. 2003
Srba bude mlčetKdyž se rozhodne veřejně promluvit psychiatr, je to ojedinělé. Když se rozhodne promluvit o práci kolegů, je to ještě ojedinělejší. A když se rozhodne psychiatr promluvit o pacientovi (a narušenými osobnostmi jsme všichni), stane se z psychiatra osoba nenáviděná. Protože profesionální pohled je vše jiné, než na co jsme zvyklí z médií. Příspěvek psychiatra k mediální vraždě patří mezi pohledy profesionální.
|
Stalo se mi myslím 3x, že mi bylo spoluobčany spíláno či kladeny otázky se zhruba shodnou argumentací: "Proč se zastáváte toho zločince Srby?" Několik let před tím se mě na sjezdu ČSSD v roce 1997 Srba zeptal, proč o něm šířím pomluvy. Nějak se mu doneslo, že varuji před spoluprací s ním. S tím co vím, nepochybuji ani na chvíli, že jeho soukromé obchody s veřejnými statky zaslouží pozornost orgánů činných v trestním řízení. Takových ptáčků ale znám celé hejno, aniž by měli nejmenší důvod se těchže orgánů nějak obávat. Kde není žalobce, není soudce. Naproti tomu od počátku ani trochu nevěřím domněnce o údajné přípravě vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Pana ing. Karla Srbu znám myslím od roku 1996, a to dostatečně. Co mě vede k pochybnostemPan ing. Srba je člověk mimořádně inteligentní, protřelý a schopný a nepochybně též dostatečně uvážlivý, aby neprováděl akce neúměrně riskantní, s vysokým indexem risk / benefit. K tomu připočtěme jeho působení ve vojenské rozvědce a tedy zkušenosti s tajnými službami. K nevýznamným osobám Srba rozhodně nepatřil, jeho práce pro službu v terénu byla centrálou vysoce ceněna. A tento člověk že by si objednal vraždu novinářky, která už řekla všechno, co věděla, ba jistě i více? Připusťme, že se domníval, že o něm má další informace a chtěl by tak zabránit jejich zveřejnění. Pak by se musela beze zbytku s vraždou ztratit i dokumentace. Paní Slonková žádnou nepostrádá a také nic nového převratného o panu Srbovi nezveřejnila. Když už by si pracovník tajné služby najímal vraha, najal by si spolehlivého profesionála tak, aby o tom věděli méně než 3 lidé. Nesháněl by prostřednictvím nezkušených osob kriminálního recidivistu s pověstí "policejního práskače", který se nemůže pochlubit žádnou srovnatelnou zdařilou akcí. Pan inženýr Srba ovšem nepochybně selhal, to když se spojil se slečnou Tomšovicovou. Informativní foto napoví, že jedině obchodně. Zde vidina zajímavých příjmů zřejmě oslabila jeho úsudek. Soud začal v nenáhodné souvislosti a táhne se mnoho měsíců. Je naprosto evidentní, že důkazy spojující pana Srbu s připravovanou nájemní vraždou chybějí. Totiž krom jediného. Tím je výpověď slečny Tomšovicové. Věrohodnost svědkyně byla posouzena soudními znalci v oboru psychologie. Zatímco jedni diagnostikují "bájivou lhavost" (Pseudologia phantastica, nikoli "bájná" lhavost, jak od sebe vzájemně opisují novináři), druzí ji nezjišťují. Tato porucha se prostě řečeno vyskytuje u nezralých nebo hysterických osobností, které si kladou za cíl upoutat pozornost, vzbudit lítost, získat slávu, věhlas, nebo někoho poškodit, či někomu svojí výpovědí (která nemusí být před soudem) pomoci. Do svých konfabulací se vžívají a pokládají je aspoň zčásti za pravdivé, takže pro laika nebo méně zkušeného odborníka může být jejich vystupování přesvědčivé. Existuje zásada "in dubio pro reo"- tedy, že v pochybnostech se soud přiklání k interpretaci příznivé pro obžalovaného. Jenže soud hodnotí důkazy "volně" - právě tak, jako před 15 lety. A přiklonil se k posudku PhDr. Hubálka, podle něhož je svědkyně svědkyní věrohodnou. O tento důkaz se jistě bude opírat rozsudek. Jestli si dobře vzpomínám, jak jsem nahlížel na Ministerstvu zdravotnictví v roce 1999 do dokumentace z výběrových řízení na obsazení funkce ředitelů velkých fakultních nemocnic. Psychologické vyšetření prováděl Dr. Hubálek a jeho tým. Kandidáti později jmenovaní do funkcí měli podle těchto vyšetření IQ v pásmu geniality, ostatní kandidáti zpravidla velmi podstatně nižší, až ke hranici průměru, což je vlastně lehčí stupeň debility. Trochu mě to překvapilo, neboť skoro všechny uchazeče osobně znám a zdaleka bych mezi nimi neviděl tak přesvědčivé rozdíly v IQ. Mnozí, u nichž bylo zjištěno nechlubitelné IQ, se pak stali řediteli jinde, na méně lukrativních místech. Již před několika týdny jsem se setkal se spekulací, že Srba bude muset být odsouzen za přípravu vraždy novinářky, protože prokázané hospodářské delikty nezajišťují dostatečně dlouhodobý pobyt ve vězení a tím i záruku jeho mlčení. Není pochyb, že toho ví strašně moc o věcech, na které se ho pro jistotu nikdo neptal. Krom toho byl sekretářem ministra Kavana, v jehož případě vážně hrozí významné uplatnění v zastupitelských orgánech a orgánech státní správy a strany navzdory vůli současného vedení ČSSD a státu a sponzorů kampaně proti Kavanovi. Srbovo extrémně dlouhé setrvání ve vazbě zajistilo nejen neovlivňování svědků, ale jistě i mlčení. A za nějakých pár let může v kriminále třeba i umřít. To se stává. Zvlášť, když jsme informováni o jeho špatném zdravotním stavu. "Proč se zajímáte o takové prkotiny?", zeptal jsem se v případě jiné kauzy jednoho "investigativního žurnalisty". "Můžu Vám dodat stamilionové kauzy..." "Jenže to si nikdo neobjednal", odpověděl zkušený novinář. |