16. 3. 2006
Kamiónová PR Martina Špryňara versus zjištění veřejného ochránce právBritské listy se příspěvkem pana Špryňara staly (předpokládám, že neúmyslně) součástí několikamilionové PR kampaně nejvlivnějšího sdružení českých autodopravců ČESMAD Bohemia, o které informoval na internetových stránkách časopis Marketing a Media Kampaň má očistit řidiče kamiónů - Z reklamních ploch podél hlavních českých silnic útočí na řidiče kampaň na podporu kamiónové dopravy. Martin Špryňar jako generální tajemník sdružení autodopravců pochopitelně nemá zájem objektivně informovat o negativních dopadech vzrůstající nákladní automobilové dopravy. Domnívám proto se, že jistým nestranným indikátorem závažnosti problému může být agenda veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla, který v souhrnných zprávách o své činnosti za léta 2003 2003 a 2004 upozorňoval na vzrůstající počet stížností týkajících se zátěží z dopravy. I jeho úřad se celkem jednoznačně vyjádřil pro regulaci kamionové dopravy. |
Pracovníci Kancelář veřejného ochránce práv Marek Hanák a Jan Czajkowski tuto problematiku zpracovali přehledně v článku "Dopravní zátěž roste, ochránce apeluje i na samosprávu", který uveřejnil časopis Moderní obec v únorovém čísle. Dovolím si z jejich textu ocitovat několik nejdůležitějších sdělení:
"Občané kriticky poukazují na hluk, zvýšené koncentrace škodlivin či otřesy způsobené přetížením nevyhovujících komunikací kamionovou dopravou. Bohužel aspektem globalizačních trendů je vedle značného nárůstu dopravy obecně i koncentrace činností, které s přepravou souvisejí, do jediného místa (logistické terminály, překladiště, skladové areály). Veřejná správa musí uvedené aktivity usměrnit do přijatelných měřítek."
Veřejný obhájce práv JUDr. Motejl ve volbách nekandiduje a chování jeho úřadu má k populismu hodně daleko. Jsem tedy zvědav, jak se sdružení kamiónových přepravců vypořádá s jejich námitkami."V rámci předcházení negativním jevům spojeným s automobilovou dopravou je zapotřebí věnovat dopravním řešením zásadní pozornost již v územně plánovacích procedurách. Znamená to například umísťovat průmyslové zóny či logistická centra tak, aby byla jejich dopravní obsluha možná i železniční dopravou (zavlečkování), uvážlivě povolovat velké obchodní komplexy se zohledněním vyvolaných přepravních potřeb včetně naplánování efektivní obsluhy veřejnou hromadnou dopravou, přerozdělovat uliční prostory ve prospěch pěších, cyklistů a hromadné dopravy." "Automobilovou dopravu s jejími negativními dopady nelze zakazovat, lze však bezesporu alespoň vytvářet účinný tlak na její omezování. Při tom musí rozhodující roli sehrávat jednotlivé orgány veřejné správy - od těch na místní úrovni až po ústřední. Prostředkem k tomu jsou kvalitní územní plánování, vhodná legislativní opatření (účinnější sankcionování dopravních přestupků - zavedení tzv. bodového systému), ale třeba i odpovídající dopravní obslužnost regionů veřejnou dopravou." Regulace kamionové dopravy"Ochránce práv obdržel v loňském roce podání poukazující na neúnosnou situaci na silnicích v souvislosti s nárůstem kamionové dopravy po vstupu ČR do EU, respektive po zavedení výkonového zpoplatnění (mýtného) v okolních státech. Kritizoval tak nepřipravenost orgánů veřejné správy na tento v zásadě předvídatelný vývoj účinně reagovat. Bez důslednější snahy o nalezení vhodného řešení byla zastavena přeprava kamionů mezi Lovosicemi a Drážďany po železnici systémem Ro-La. Tento krok je v rozporu se záměrem reorganizovat dopravní systém v regionu severních Čech s cílem převést významnou část kamionového provozu z dálnice D8 do jiných dopravních systémů (viz usnesení vlády číslo 993 ze dne 11. října 2000). Byť se ve všech koncepčních dokumentech a rozvojových programech - počínaje strategiemi rozvoje dopravních sítí a konče Státní politikou životního prostředí - pravidelně objevují teze o podpoře šetrných forem přeprav, v praxi zůstávají nenaplněny. Při vhodně nastavených parametrech však může jít v případě přeprav systémem Ro-La, respektive jinými způsoby kombinované dopravy o nikoli bezvýznamné odlehčení silničních komunikací, což dokazuje jejich masivní využití v jiných klasicky tranzitních zemích (Švýcarsko, Rakousko)." "Ombudsman je toho názoru, že do doby uskutečnění harmonizace na přepravních trzích (zahrnutí tzv. externalit silniční dopravy, tj. nákladů, které doposud nejdou k její tíži, do skutečných nákladů silniční dopravy) by ČR jako země ve středu Evropy neměla stát při využití systému Ro-La i dalších způsobů kombinované dopravy stranou." |