Nemám čas ani náladu si uvedená fakta detailně ověřovat a mám i celkem důvěru v Kotrbovu poctivost v tomto ohledu. Problém je podle mne jinde. Kotrba pociťuje vliv Západu (tedy jednotlivců, vlád, organizací...atd) na občanskou společnost v transformujících se postkomunistických zemích (i kdekoliv jinde) jako cosi nelegitimního, apriori zavrženíhodného a zhoubného. Podpora (finanční, know how, atp.), která plyne nevládním a neziskovým organizacím, je v tomto pohledu, subverzním nástrojem, nefér zbraní, sloužící zájmům cizí moci proti oprávněným zájmům cílové země.

Podle mého názoru je tento pohled neúplný a v konečném důsledku lživý. Pokusím se mu proto oponovat. Předně, není sporu, že západní podpora neziskovému sektoru (u nás, kdekoliv jinde) je forma vlivu. Na rozdíl od pana Kotrby však považuji tento vliv za legitimní a pozitivní. Cílem tohoto vlivu je, zjednodušeně řečeno, šíření západních standardů institucionální a vědecké kultury, participativní demokracie, tržní ekonomiky, lidských práv, ochrany životního prostředí atd. Myšlenkou v pozadí je vytvoření globální občanské společnosti fungující na výše uvedených zásadách, která má kapacitu ovlivňovat politiku dominovanou jinak profesionálními politiky a komerčními korporacemi. Zjednodušeně řečeno, cílem je svět funkčních demokracií bez válek.

Z hlediska vlád, které nemají demokratickou legitimitu, odmítají koncept lidských práv či vidí v ochraně životního prostředí překážku ekonomického rozvoje (atd.), je ovšem tato agenda nepříjemná a její nositelé (NGOs, občanská společnost jako celek) "pátou kolonou" nepřátelského Západu. Je však třeba si uvědomit, že vláda žádného státu, nemá a nemůže v tomto smyslu činit volbu za svoje občany. Myslí si snad Štěpán Kotrba, že je neexistuje autentické hnutí např. za rovná práva muslimských žen v Iránu? A teď, je podle něj legitimní takové hnutí finančně podpořit z České republiky (Západu)? Bude to subverzní krok vůči Iránu? Podle iránské vlády určitě, podle pana Kotrby nevím, podle mne a podle části iránských žen usilujících o větší práva půjde o správnou věc. Podobné úvahy můžete aplikovat na environmentální hnutí v ČR a peníze z nizozemské ambasády či kterýkoliv Kotrbou uváděný příklad. Koneckonců např. i přednášky pana Čulíka pro české studenty a i sama existence Britských listů jsou svého druhu projevem tohoto vlivu, který tolik leží v žaludku panu Kotrbovi. Hybateli a podporovateli občanské společnosti nejsou pouze Soros a další figury velkého kapitálu, ale i miliony participujících jednotlivců, individuálních dárců či veřejné a demokraticky kontrolované rozpočty.

Aby bylo jasno, považuji za správné zajímat se o původ peněz financujících určitou agendu, na druhou stranu, i Česká republika prostřednictvím programu zahraniční pomoci vedle třeba Člověka v tísni financují nejrůznější aktivity občanské společnosti v různých vzdálených zemích světa. Myslí si Štěpán Kotrba, že tím naše republika sleduje nějaké temné zájmy? Podle mého tím sleduje zájmy, které jsou legitimní a poctivé: změnit situaci v dané zemi ve směrem ke svobodě, demokracii, dodržování lidských práv... atd., protože s takovou zemí se budou lépe budovat přátelské a oboustranně výhodné vztahy (včetně ekonomických).

Na závěr, několik konkrétnějších poznámek. Princip finanční podpory k aktivitám dárce kritických NGOs, kterému se Kotrba posmívá v souvislosti s CEE Bankwatch Network, je funkční v tom smyslu, že poskytuje instituci (např. EBRD) zpětnou vazbu mnohem lépe a levněji než by to zvládly vlastní interní kontrolní mechanismy dané instituce. Tento princip se uplatňuje velmi často. (Ano, jsou zde rizika, ale proto jsou zde i další mechanismy.)

Pro Klausovo "vyhnání" Středoevropské univerzity z Prahy nenacházím slov. Praha a česká společnost přišla o jedinečnou možnost těžit z přítomnosti jedné z nejlepších univerzit ve střední Evropě. České vysoké školství tak bohužel přišlo o přímou možnost srovnání se standardy západní akademické kultury. Z vlastní zkušenosti vím, že rozdíly mezi např. Univerzitou Karlovou a Central European University jsou v mnoha ohledech přímo ohromující.

Závěrečnou Kotrbovu poznámku o "zeleném vězení" považuji za výsměch korektní argumentaci. Síť chráněných přírodních území podél bývalé železné opony je alespoň v ČR (a na německé straně taktéž) faktem a nikdo snad nemá pocit, že by byl v zeleném vězení. Kolik nových dálnic a železnic přes tato území potřebuje pan Kotrba aby se necítil zavřen a neotvírá tak náhodou bránu dalšímu zhoubnému vlivu z "venku"?

Michal Musil absolvoval Environmental Science and Policy na Central European University, Budapešť, založenou Georgem Sorosem. Pracuje jako řešitel projektů v českém zastoupení mezinárodní organizace The Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe, se sídlem v Maďarsku. Organizace byla zřízena v roce 1990 vládou Maďarska, USA a Evropskou Komisí. Regionální kancelář je financovaná mimo evropských rozpočtů a rozpočtu MŽP z části z rozpočtu Open Society Fund George Sorose.