Právníci amerického ministerstva spravedlnosti ve středu neočekávaně snížili částku, kterou stát požadoval od tabákového průmyslu jako odškodné za "spiknutí proti americké veřejnosti" ze 130 miliard dolarů na pouhých 10 miliard dolarů, tedy méně než 8 procent původně požadované částky, které mělo být využito na protikuřácké programy.

Rozhodnutí amerického prezidenta George Bushe nepodepsat za Spojené státy dohodu z Kjóta o globálním oteplování, bylo částečně důsledkem nátlaku od firmy ExxonMobil, nejmocnější světové ropné společnosti, a důsledkem tlaku i dalších průmyslových podniků. Vyplývá to z dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které získala podle amerického Zákona o přístupu k informacím organizace Greenpeace.

Ruský spisovatel a bývalý disident Alexander Solženicyn (86) varoval v televizním rozhovoru, že není vyloučeno, že v Rusku dojde k obdobné revoluci jako nedávno na Ukrajině.

Solženicyn se vyjádřil, že k žádné likvidaci demokracie v Rusku v současnosti nedochází, protože Rusko žádnou skutečnou demokracii nikdy nemělo a nemá.

Príbeh sa stal v poslednom čase často používaným pojmom medzi mienkotvornou slovenskou elitou. Pojem príbeh má zhmotniť vývoj slovenských dejín od roku 1989 dodnes, konečne rýdzo slovenských dejín. Slovensko je dnes pevným článkom EÚ, čo potvrdilo nedávno svojim stádovitým parlamentným áno Zmluve o Ústave pre Európe. Aké sú slovenské dejiny? Kam Slováci dospeli? Zbavilo zvrhnutie mečiarizmu slovenskú politickú scénu nedemokratických praktík? Túžili po takomto ekonomickom a politickom systéme, takejto forme demokracie?

Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských.

T.G.Masaryk, Cesta demokracie, 1933

Tak nám zabili evropskou ústavu, a to hned nadvakrát. O tom menším pachateli toho mnoho nevíme, zato ten, který některým lidem a hlavně sám sobě připadá veliký, nám toho řekl dost na to, abychom z toho mohli vyvodit pár závěrů.

Jeden britský občan stanul ve čtvrtek v Londýně před soudem kvůli obvinění, že hacknul počítačový systém americké armády a způsobil v něm škody ve výši několika set tisíc dolarů.

Gary McKinnon, 39, čelí možné deportaci do USA kvůli obvinění, že pronikl do 97 amerických vládních počítačů. O jeho deportaci bude soud jednat dne 27. července. Pokud bude McKinnon do USA vydán, je pravděpodobné, že by tam byl odsouzen na mnoho let do vězení.

Pan poslanec Zvěřina píše mnohé o svém názoru na postoj a vliv politiků na vývoji vědy. Skutečnost je však poněkud jiná.

Vzpomínám si na začátek sedmdesátých let, kdy objev některých enzymů z metabolického cyklu nukleových kyselin umožnil genetickou modifikaci bakterií. Mnoho kolegů se zapojilo do diskusí o tvůrčích limitech vědecké práce. Pravděpodobně velmi podobně jako kdysi u projektu Manhattan. Byla přijímána různá opatření a zákazy. Ze strachu o vznik neznámých, nebezpečných mikroorganismů. Faktický vliv na vědeckou práci byl nulový. Výzkum pokračoval dál, jak na půdě základního výzkumu, tak na půdě technologické. Farmaceutické firmy dnes běžně vyrábějí na základě tehdejších poznatků řadu léků. Možná někde vznikly i ty nebezpečné patogeny... Kdo ví...

Nie je to tak dávno, čo Rádio Slobodná Európa končilo každý večer svoje vysielanie komickou formulkou: "Sme nezávislá rozhlasová stanica financovaná Kongresom Spojených štátov." Už menej úsmevné je, že fingovaná hra na nezávislosť s jasným politickým pozadím dnes preniká do všetkých oblastí verejného života a výrazne skresľuje demokratické prostredie v Slovenskej republike.

tisková zpráva

Hnutí DUHA apelovalo na české politiky, aby také oni vzali vážně prohlášení [1] akademií věd velkých zemí světa a začali se snižováním domácích exhalací oxidu uhličitého.

Přečetl jsem si se zájmem v Britských listech článek pana Kechlibara o japonské agresivitě. Vzhledem k tomu, že jsem v Japonsku léta žil, studoval a učil a mám přátele mezi starší i mladší generací, rád bych k tomuto tématu řekl několik slov. Na autorových jednotlivých závěrech je hodně pravdy, ale postrádám jejich zasazení do historického kontextu.

Ghazwán al-Muchtár je inženýr žijící v Amerikou "osvobozeném" Iráku, ale on mluví o "okupovaném Bagdádu". Byl otevřeným kritikem americké invaze a okupace Iráku stejně, jako byl otevřeným kritikem Saddáma Husajna.

Mnoho historiků považuje Mezopotámii za kolébku civilizace. Bylo tu vynalezeno písmo. Tady byl poprvé vyryt slavný Chamurappiho zákoník. Tady se narodil Abrahám, otec Židů a Arabů.

Na území nazývaném nyní Irák se střetaly nejmocnější síly. V různých dobách bylo podmaněno Alexandrem Velkým, zpustošeno Mongoly a ovládáno říšemi, které vznikly v Persii, Turecku, Británii a nyní v Americe. Jedním z prvních činů amerických okupačních představitelů v Iráku bylo zničení hrobky Michela Afláqa, arabského nacionalistického filosofa a zakladatele strany Baas, která vládla v Iráku. Barbarský čin byl zcela neodůvodnitelný a neospravedlnitelný.

Když jste mocná země, není těžké hrát si s ohněm. Ale Bushův režim byl obzvlášť lehkomyslný. Vezměme například trojúhelník Írán, Irák a Spojené státy. Je to známá historie. K prvnímu známému zásahu CIA vůbec došlo v roce 1953 v Íránu. V té době měl premiéra Mohameda Mosadeka, politika ze sekulární střední třídy, který měl odvahu znárodnit íránskou ropu. Šáh odešel do exilu. Velká Británie a Spojené státy byly takovým vývojem velmi znepokojeny a podpořily skupinu vojáků, která zatkla Mosadeka a dosadila šáha znovu na trůn. Od té chvíle byl šáh věrným spojencem Spojených států. Režim šáha Rézy Páhlavího byl autoritářský a velmi represivní, ale to Spojeným státům nevadilo, protože byl pilířem proamerických sil na Blízkém východě.

Očití svědkové potvrdili, že v bagdádských ulicích se objevila skupina neznámých křesťanských misionářů doprovázená americkými Humvee. Projížděli ulicemi a zvláště v jižních šíitských částech rozhazovali značné množství exemplářů Nového zákona. Nápisy v knihách slibovaly přinést klid a mír do celého Iráku a seznámení zájemců se životem Ježíše Krista. Sunnitští duchoví a úřadovny Muqtady as-Sadra shromáždili velké množství těchto knih přinesených místními lidmi a kolem 10:00 je společně spálili. Podle zjištění korespondenta Mafkarat al-Islam se do země dostalo severní cestou přes Irbíl přes 100 000 exemplářů Nového zákona. Knihy se prodávaly po 1 000 iráckých dinárů, tj. 50 amerických centech. Jeden z těch, kdo pomáhali knihy sbírat, korespondentovi řekl, že jde sice o první případ podobné agitace v Bagdádu, nikoli však v jižním Iráku.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Reakce na článek Patrika Šebesty "Jak je to s právy návštěvníků na kulturních akcích".

Účelem mého článku nebylo obhajovat názor, že návštěvníkům kulturních (či např. sportovních) akcí má být dovoleno vnášet do uzavřeného areálu, kde se akce koná, cokoli, co si návštěvník usmyslí si s sebou přinést, ale že by pořadatel měl předem jasně deklarovat, co s sebou návštěvník v areálu mít nesmí.

Chers amis,

J'ai le plaisir de vous inviter le mardi 14 juin 2005 à 19h30

au Centre Tchèque à la première de :

L'Ange gardien

D'après une pièce en un acte de Václav Havel.

V článku "Referendum k rozdělení čs. federace jsme chtěli" mi vytýká pan J. Kalous, že jsem napsal nesmysl a neověřil si fakta. I když blíže nedefinovaným výtkám zcela nerozumím, pokusím se o vysvětlení:

přeložila Bushka Bryndová, úvodní odstavec David Čermák

V říjnu minulého roku schválil Evropský Parlament (EP) tzv. Cataniovu zprávu (Catania Report), která obsahuje doporučení k podstatné změně v drogové politice EU. Teď bude záležet na poslancích EP, aby respektovali tato doporučení v novém plánu pro období 2005--2008 (EU Drugs Action Plan). Pokud si myslíte, že současná represivní drogová politika je překonána a je potřeba přehodnotit její cíle, podpořte, prosím, Evropské sdružení za efektivní drogovou politiku (ENCOD). Síť nestátnich organizací a jedinců, usilující o zastavení války proti drogám, o prosazení rozumné drogové politiky Evropské Unie.

Plné znění zprávy v angličtině ZDE

Zaměstnancům skladišť po celé Británii dávají zaměstnavatelé na ruce elektronické "náramky", miniaturní počítače. Účelem je snížit náklady na zaměstnance a zvýšit výkonnost dodávek zboží a potravin do supermarketů, konstatovala včera zveřejněná vědecká zpráva.

Nová americká satelitní a bezdrátová počítačová technologie vytváří na pracovištích podmínky podobné vězením, konstatovala zpráva Michaela Blakemora, profesora geografie na Durham University.

Tato technologie byla zavedena před půl rokem a rychle se šíří. Už jí je v Británii vybaveno více než 10 000 zaměstnanců, dodávajících zboží supermarketům, jako je Tesco, Sainsbury's, Asda, Boots a Marks and Spencer.

Od počátku biologického života po aktuální stav lidské civilizace byla realita příslušející k člověku vnímána jako skutečnost, s níž je člověk v interakci prostřednictvím svých smyslů. Takto vymezená skutečnost spolu s vnitřním světem jedince tvoří přirozený svět člověka. Z hlediska vývoje planety Země a civilizačního vývoje se však nacházíme v bodě, v němž se vedle přirozeného světa objevuje nový druh reality.

Přečetl jsem si Vaše články "Konfiskace občerstvení na koncertě je zásahem do vlastnického práva návštěvníka" a United Islands of Control & Profit podruhé? , které reagují na mé diskuse z loňského roku.

Chtěl bych reagovat na některá Vaše vyjádření.

Pořad zahraničního vysílání BBC World Service "Talking Point" se zabýval problematikou otroctví v dnešním světě. Mimo jiné přinesl i svědectví o otrockých podmínkách, jimž byli vystaveni někteří Ukrajinci v České republice:

Vážený pane doktore,

dvě věci mi včera hnuly žlučí. Když uvážím míru nespravedlnosti na světě, jsou to vlastně jen prkotiny. Ale přesto, píše Michal Spáčil.

Patřím k stále se rozrůstající skupině Čechů a Slováků, pro něž je den bez alespoň letmého pročtení Blistů něčím těžko představitelným. V souvislosti s článkem Jana Čulíka "Proč to nejde", jsem si uvědomil, od kolika velmi různých lidí jsem v posledních letech slyšel spontánní a nadšenou chválu Britských listů, aniž by se však kdokoli z nich pozastavil nad finanční stránkou věci, natožpak nad obětavostí obou redaktorů. Většina čtenářů opravdu netuší, že Blisty vznikají doslova na koleni a že na nich nepracuje tým dobře placených novinářů a programátorů. Co Čulík a Kotrba dokázali, budeme s to plně ocenit asi až s odstupem času.

Pozornost si zaslouží občas se objevující názor, že Britské listy jsou levicové. Britské listy jsou totiž podle mého názoru středové, liberálně-kriticky zaměřené periodikum, politicky možná dokonce trochu napravo od středu. Myslím že by se tak alespoň jevily pozorovateli ze západní Evropy v kontextu tamní žurnalistiky. Jen velmi zřídka se v Blistech objevují články, které je možno zařadit jako "levicové" ve smyslu "marxistické" nebo "socialistické".

Plně rozumím jak je obtížné se vyrovnávat s tím, že něco děláte zadarmo a že vás za to ještě lidé kritizují i když vaším cílem není osobní prospěch, ale snaha o zkvalitňování společnosti. Mám mnoho osobních zkušeností s tím, jak lidé v České republice přistupují například k neziskovým organizacím. Většina nevládních organizací v České republice se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí a je nucena stále více času věnovat shánění prostředků pro svoji činnost. Přestože například ekologické neziskové organizace nejsou nikterak pravidelně podporovány ze státního rozpočtu, pravidelně se setkávám s názorem že to tak musí být, "že vás přeci stát platí". Tedy všichni vězte že neplatí! Jediným příjmem jsou členské příspěvky a dary od jednotlivých lidí a získané grantové prostředky v grantových řízeních, kterých je ale mnohonásobně méně, než je počet žádostí a jejich přidělování je leckdy neprůhledné.

Občas nastává situace, kterou tady, a myslím že z části i záměrně, vyprovokoval Jan Čulík svým sloupkem.

Zříce Vaši výzvu a hlavně reakce na ně mi pomohlo k rozhodnutí zaslat Listům dar 6500 CZK. Tolik platím za předplatné Financial Times a zhruba tolik si cením přínosu, který z možnosti číst BL mám. Skoro se divím, že jste si o peníze neřekl dříve, vždyť musíte znát pravidlo: "Kdo si neřekne, nedostane," píše David Maňák.

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.