|
9. 6. 2005
Věda a politiciPan poslanec Zvěřina píše mnohé o svém názoru na postoj a vliv politiků na vývoji vědy. Skutečnost je však poněkud jiná. Vzpomínám si na začátek sedmdesátých let, kdy objev některých enzymů z metabolického cyklu nukleových kyselin umožnil genetickou modifikaci bakterií. Mnoho kolegů se zapojilo do diskusí o tvůrčích limitech vědecké práce. Pravděpodobně velmi podobně jako kdysi u projektu Manhattan. Byla přijímána různá opatření a zákazy. Ze strachu o vznik neznámých, nebezpečných mikroorganismů. Faktický vliv na vědeckou práci byl nulový. Výzkum pokračoval dál, jak na půdě základního výzkumu, tak na půdě technologické. Farmaceutické firmy dnes běžně vyrábějí na základě tehdejších poznatků řadu léků. Možná někde vznikly i ty nebezpečné patogeny... Kdo ví... |
|
Mezitím věda a technologie v oblasti molekulární genetiky dospěla podstatně dále. Využití zárodečných buněk při léčbě se stalo hlavním "hitem" v medicínském směru -- úzdravy či náhrady orgánu. ( ve směru -- náhrada funkce jsou hlavním "hitem" nanotechnologie). Dávno se tato technologie přenesla z laboratoří základního výzkumu do oblasti výzkumu aplikovaného. Proto také informace uvolňují tak nečekané země, jako je Korea. Ti, co opravdu mají "něco v ruce", mlčí a velmi pilně pracují. Spojené státy hrají v této oblasti jednu z prioritních rolí a množství publikací na tato témata z tohoto teritoria převyšuje ostatní státy. Pan kolega, nyní politik Zvěřina spojil ve svém článku mnoho témat. Klonování, zárodečné buňky, počátek života člověka, těhotenství a interupce. Nemohu bez pochybností říci, že naštěstí, ale věda jde svou vlastní cestou. Bez ohledu na vůli, vzdělání a politické manipulace i zájmy. Zda bohudík nebo bohužel uvažte sami. |
