Bojovný britský poslanec George Galloway v úterý energicky zkritizoval pravicové americké senátory, kteří ho obvinili z údajného korupčního přijímání velkého množství ropy od bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna. Galloway v americkém senátě zdůraznil, že proti němu nemají senátoři žádné důkazy, že se dopustili při svém obviňování věcných chyb a že celosvětově pošpinili jeho jméno, aniž by mu předem dali možnost se hájit. Poukázal na to, že celé obvinění, vznesené proti němu, je "kouřovou clonou", jejímž účelem je odvrátit pozornost od fiaska irácké války a obvinil pravicové senátory, že zavinili smrt 100 000 osob, z toho 1600 amerických vojáků, vyslaných do irácké války "na základě prolhaných důvodů".

George Galloway byl před časem vyloučen z Labouristické strany za to, že nazval Blaira a Bushe "vlky" a apeloval na britské vojáky v Iráku, aby se protivili rozkazům svých velitelů. Spektakulárně vyhrál soudní spor nad konzervativním deníkem Daily Telegraph, který ho neprávem obvinil z korupčního přijímání Saddámovy ropy - a obdržel finanční odškodné ve výši 150 000 liber (cca 7,5 milionu Kč). V britských všeobecných volbách dne 5. května 2005 Galloway dramaticky zvítězil v londýnském volebním okrsku Bethnal Green a Bow nad labouristickou kandidátkou s původně velkou volební podporou, která prosazovala Blairovu politiku vůči Iráku. Galloway kandidoval na základě politiky ostře kritizující útok na Irák a vyhrál na celé čáře.

V období před válkou v Iráku ignorovala americká vláda rozsáhlé porušování sankcí uvalených na prodej irácké ropy, zdůrazňuje nové vyšetřování amerického Senátu.

Zpráva, kterou v pondělí zveřejnili Demokraté zasedající v senátním výboru pro vyšetřování, předložila veřejnosti dokumentární důkazy, že Bushova vláda věděla o ilegálním prodeji ropy, ale nezabránila mu.

Khurram Husain, Neocons: The men behind the curtain (Bulletin of the Atomic Scientists, November/December 2003-- ZDE

Navzdory událostem v reálném světě neokonzervativní stratégové, kteří vedli válku proti Iráku, stále věří, že jejich historický okamžik právě nastal a že již brzo dosáhnou svého cíle - tedy že Spojené státy ovládnou celý svět, zatímco jsou samy chráněny nedobytnou obranou. Situace v Iráku je sice asi těžší, než očekávali, stále jsou však přesvědčeni, že jejich základní doktrína je pravdivá - že USA musí zničit kohokoliv, kdo se opováží odporovat americké globální nadvládě.

Přijetí programového prohlášení Poslaneckou sněmovnou ukončilo vládní krizi. To ale znamená, že je nutné řešit nové problémy.

Třetí program vlády jedné koalice během tří let těžko mohl přinést nějaké překvapení. Porovnání jednotlivých textů také neukazuje převratně nové cíle, neskrývá ani žádné dramatické posuny v prioritách. Přesto je vláda nová. Nová v postavě svého předsedy. Proto se jako mnohem zajímavější než program jeví nový styl vládnutí, který premiér Jiří Paroubek nasadil.

Někteří političtí psychologové tvrdí, že státníkův styl je určen podobou prvního politického úspěchu. Porovnání tří posledních premiérů může tuto tezi podpořit. Špidlovy první úspěchy na úřadu práce, Grossovy zkušenosti v  Parlamentu a Parobkovy v pohostinství jako by předurčily jejich způsob řešení problémů: Špidlovo nekonečné vyčkávání, Grossovo úsilí porazit na hlavu každého faktického i potenciálního protivníka -- a Paroubkovu snahu dohodnout se. I když může Paroubkova první zkušenost jevit jako méně důstojná, působí v této zemi a v této době nejen uklidňujícím dojmem. A může mu dokonce přinést úspěch.

Přečetl jsem si článek "Pravice a chudoba". Je to zajímavé psaní.Chtěl bych Vám jenom něco napsat z mých zkušeností, ozval se Oskar Patera z Austrálie.

Díky emigraci před 22 roky jsem měl unikátní možnost porovnat oba systémy, jak politický tak ekonomický. Díky své práci jsem projel hodně zemí a žil tam nějaký čas. Až jsem na konec skončil zde v Austrálii.

V archivu Masarykova ústavu AV -CD33 je dochován Masarykův rukopis, psaný tužkou, datováno 18. 4.... (1931) a strojopisný překlad Masarykovy recenze do češtiny od dr. Jaromíra Doležela. (F 47 -- I -- 36/21.) Podrobná recenze, kterou napsal tehdejší československý prezident T.G. Masaryk, a která byla vydána pod šifrou VS v roce 1933 v pražském německém liberálním listu Prager Presse, neupoutala přilišnou pozornost. Přesto stojí zato si ji přečíst. Britské listy přinášejí dokument předválečné diskuze české inteligence o nastupujícím nacismu.

V Masarykově Světové revoluci z roku 1925 můžeme číst: "V politice jsem stále pozoroval a studoval lidi [...] Pro politickou organizaci je třeba znát lidi, vybírat je a dávat jim náležité úkoly. Záhy jsem si osvojil takové přímo monografické pozorování u lidí, se kterými jsem se stýkal a kteří stáli v popředí veřejného života. Sbíral jsem si všechna možná data o svých přátelích a odpůrcích; shledával jsem životopisy a zprávy o politicky činných lidech. Než jsem s politiky a státníky vešel ve styk, přečetl jsem si jejich spisy nebo řeči. Informoval jsem se o nich všemožným způsobem. Tato vlastnost projevovala se ve mně záhy; asi ve 14. roce věku [...] se mi dostala do rukou fyziognomika Lavaterova, četl jsem ji s velkou dychtivostí [...] Z toho pak mi snad zůstalo to stálé studium lidí [...]"

Varování z hlubin minulosti. Upoutá pozornost dnes?

Recenze Masarykovy práce o Hitlerovi: Jiří Hoskovec: T. G. Masaryk a politická psychologie, Vesmír 76, 87 / 1997 ZDE

Dnes jsem četl o výsledcích vývoje finančního trhu, jak svoji zprávu nazvalo ministerstvo financí. Bombastický titulek hlásal, že průměrná rodina má naspořeno 340 000 korun.

Myslím, že taková zpráva naštvala hodně lidí - tedy, pokud si jí vůbec všimli. Já jsem si všiml. A nejen to. Dal jsem si tuto zprávu do souvislosti s jinou statistikou, ve které 12. 5. 2005 sdělilo CVVM , že za prvé : "šest respondentů z deseti uvedlo, že má potíže vyjít se svým platem" za druhé : "jen asi třetině lidí zbývají prostředky na spoření".

Musím vyvést pana Víta z omylu, pakliže si snad myslí - že někde na světě existuje země, kde je zdravotní pojištění v celé své šíři dnešních možností a technologií poskytováno úplně všem a zadarmo. Tak tomu samozřejmě není - ani v ČR, ani nikde jinde na světě. To je realita.

Japonské dráhy pracují prakticky bez státních dotací, jsou v zásadě ziskové ZDE, píše Ondřej Palkovský

Dle odkazu pana Drahokoupila:

Komise sdělila, že vládní výdaje na londýnské metro se od let 1997-98 do dneška zvýšily téměř dvacetkrát.

To není privatizace, ale klientelismus. Možná by komise mohla sepsat manuál "Jak přesunout peníze daňových poplatníků do vlastní kapsy".

V pondělí 23. 5. navštíví Prahu v rámci svého přednáškového turné po Evropě Erik Olin Wright, přední americký sociolog a zároveň jeden z hlavních reprezentantů tzv. analytického marxismu - významného proudu v rámci současného marxismu. Analytický marxismus v protikladu k moderním mainstreamovým sociálním vědám a ekonomii aplikuje jejich metody na jiné problémy a za jiných podmínek - například teorii her na problém vykořisťování. Wright vystoupí 23. května v 10 hodin s přednáškou nazvanou "Challenge of Social for Social Democracy" v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a tentýž den - 23. května v 15 hodin v Modré posluchárně UK - Celetná 20.

Wright je profesorem sociologie na University of Wisconsin a ředitel Haven's Center for The Study of Social Structure and Social Change. Ve své práci se zabývá se rolí státu za kapitalismu, jeho vztahu k třídám a problematice ekonomických krizí Kromě jiného je editorem ediční řady věnované ekonomickým a politickým alternativám ke kapitalismu - "Real Utopias Project", kam sám přispěl knihou "Deepening Democracy - Institutional Innovations in Empowered Participatory Governance".

"Česká konsolidační agentura v úterý proti očekávání nevydala společnosti ÚAMK 69 procent akcií v konkurenční asistenční službě Autoklub Bohemia Assistence (ABA)", napsala ve své zprávě Česká tisková kancelář dnes, 17. 5. 2005 ve 14:13.

ČKA podle mluvčího Jiřího Pekárka odklad zvolila proto, aby v rámci transakce nebyly případně podniknuty nevratné kroky. "Nový termín převodu akcií, pokud vláda nerozhodne jinak, je agentem stanoven na 23. května, což smlouva umožňuje," řekl ČTK bez dalších podrobností. ÚAMK složil v prosinci zálohu 25 milionů korun a zbylých 42 milionů Kč doplatil minulý týden, kdy transakci po pěti měsících rovněž schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad určil, že obě firmy musí kvůli zachování soutěžního prostředí pět let udržet nynější podmínky a rozsah poskytovaných služeb. Proti převzetí největším konkurentem je část zaměstnanců ABA včetně prezidenta Autoklubu Bohemia Romana Ječmínka, který je minoritním vlastníkem ABA. Ječmínek je současně místopředseda představenstva SAZKA, a.s. a člen správní rady České dopravní nadace.

Britské listy s odvoláním na doslovné znění dopisu premiéru Paroubkovi informovaly o okolnostech i pochybách ohledně tohoto prodeje státního podílu.

Š. Kotrba: Jak popisuje spor kvůli prodeji akcií společnosti ABA televize Prima? ZDE

Privatizační dědictví po Svazarmu - Svazu pro spolupráci s armádou bývalé ČSSR - se kupodivu stalo po článku v Britských listech i námětem zpravodajství televize PRIMA. Způsob, jakým toto zpravodajské téma uchpili její redaktoři, je natolik zajímavý, že si zaslouží bližšího pohledu. Televize přinesla "informaci", aniž by ji zasadila do kontextu. Televizní zpravodajství nepřineslo nic, i když mohlo... V reportáži totiž zazněla věta z úst premiéra Jiřího Paroubka, která vrhá pochybnosti na funkčnost vládních mechanismů a smysl vlády jako takové: "Já jsem premiérem a nejsem odpovědný za celou tuto záležitost," říká předseda VLÁDY a zapomíná dodat, že VLÁDA rozhodla o prodeji státního podílu v ABA firmě ÚAMK a.s. i když existoval rozpor mezi privatizačním poradcem, kterého ČKA, firma VLÁDOU řízená, vybrala a meziresortní komisí, kterou jmenovali opět členové VLÁDY.

Ptáte se, proč je to téma zpravodajské? Protože by někoho ve VLÁDĚ mohlo zajímat, jakou roli při prodeji hrál nejen ministr této VLÁDY Němec (US-DEU), o kterém se v dopise premiérovi zmiňuje členka dozorčí rady ABA, ale jakou roli hrál vedoucí odboru Jan Urban z Ministerstva financí, zodpovědný za rozprodej dálničních známek, případně jaké zájmy v celé operaci má management ABA, samotná dozorčí rada ABA, bývalý předseda představenstva ABA či Antonín Charouz anebo Milan Maděryč. Nebo podnik nad jiné zajímavý - Sazka a její akcionáři. Mělo by se zkoumat, zda informace, které dostal o celé operaci premiér a vláda, případně nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, byly úplné a pravdivé k danému datu. Tím by se také došlo k roli politiků v celé hře a podivné koalici, kdy jeden poslanec ODS je v dozorčí radě a druhý interpeluje premiéra...

Ale to vše snad ani nevyřeší dvacetivteřinový zpravodajský šot televize, ale zpravodajská služba. Pokud by měla zájem rozplétat gordický uzel ekonomických a politických vazeb, jdoucí v České republice napříč politickým spektrem . V naší zemi by dopravdy nemělo existovat samoděržaví.

Prima TV: Spor kvůli prodeji akcií společnosti ABA, 16. 5. 2005 19:00 Zpravodajský deník ZDE

Druhému prezidentu republiky, dr. E. Benešovi, se vytýká v ČR mnohé; zvláště že se mu nepodařilo zvládnout "mnichovskou" nebo "únorovou" krizi --- obě s osmičkou na konci (září 1938 a únor 1948). Od mnohých bývalých německých spoluobčanů (a s nimi občas na stejnou vlnu naladěných lidí) se setrvačně ozývají výtky na účet poválečného odsunu německého obyvatelstva z ČSR. Ty výtky jsou adresovány přímo prezidentu dr. Benešovi.

Spojené státy uvádějí, že jsou "vážně znepokojeny" zprávami, že vojska v Uzbekistánu střílela během protestů na východě země na neozbrojené civilisty. Požadují, aby uzbecká vláda umožnila Mezinárodnímu červenému kříži plný přístup do oblastí, nedávno postižených protesty.

Uzbekistán, který se stal v roce 1991 nezávislým státem, si ponechal hodně ze své sovětské minulosti. Nemá žádné nezávislé politické strany, nemá svobodné volby, nemá nezávislá média. Mučení a policejní brutalita jsou všeobecně rozšířené. Nejzranitelnější jsou političtí disidenti a zbožní muslimové, kteří vykonávají náboženské obřady mimo kontrolu státu.

Human Rights Watch, 4. října 2001

Vždycky jsem měl rád na vesnicích obyčejné české hospody, bavila mě jejich stylová rozmanitost, ona estetika překvapení i milé trapnosti, v níž se třeba setkal z drátů svařený Švejk s barvotiskem Disneyovy Sněhurky. Ikona češství, symbol prostého rozumu vítězícího nad blbostí, vedle symbolu tehdejší masové zábavy za ostnatým drátem. I tenkrát to byl kýč, ale pod ním sedávali lidé, kteří si museli vystačit jen s tím, co mají v hlavě. Dnes mají všude televizi a mluvené slovo vystřídal v těchto dnech neartikulovaný skřehot. Co by na takové hospodské ožralecké pseudovlastenectví asi říkal dobrý voják Švejk?

Koncentrační tábor Lety byl zřízen na okraji obce Lety v okrese Písek na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939 -- dva týdny před obsazením republiky -- nařízením ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940. Stavba tábora začala 17. července, dodatečné svolení ke zřízení tábora dal říšský protektor von Neurath 27. července. Později k Letům přibyl cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu. Tábory podléhaly kriminálním ústřednám v Praze a v Brně, velitelem Letů byl jmenován četník Josef Janovský, personál sestával z českých četníků a úředníků a z dozorců rekrutovaných z přilehlých obcí. Svědci shodně vypovídají, že se Němci v táboře s výjimkou přípravy deportace do Osvětimi nevyskytovali.

Kdysi, ještě jako famák (student filmové fakulty), jsem potkával ve staroměstských hospodách mládence jménem Jano, který stále nosil klobouk, chodil v klobouku už asi v devatenácti a skoro nikdy ho nesundával, místům, kde by musel smeknout, se vyhýbal. Jinak byl oblečen jako my, měl zelenou americkou parku, džíny, nijak se z naší otravné uniformity (chtěli jsme totiž být originální) nevymykal - až na ten klobouk. Hádali jsme, zda ho sundává aspoň na toaletě nebo v koupelně -- ovšem kolega Ájínek tvrdil, že Jano koupelnu na nic nepotřebuje -- či při některých tělesných zábavách, ale ani holky nám nic zajímavého neprozradily.

Sál praská ve švech a tisíce věrných Čechů, kteří nezapomněli na svůj mateřský jazyk, napjatě očekávají, kdo že se to stane tím Největším Čechem. Za bouřlivých ovací se na pódiu objevuje Marek Eben s tajemným výrazem ve tváři.

Minulý týden bylo v Iráku usmrceno deset amerických vojáků. Boje v Iráku jsou nyní trvalé a úporné. Patrick Cockburn, držitel ceny Marthy Gellhornové za novinářskou práci, vysvětlil v týdeníku Independent on Sunday proč Američané v Iráku nevyhráli:

Martha Gellhornová byla velká americká válečná novinářka, manželka Ernesta Hemingwaye. V červnu 1997 s ní v Londýně pro Britské listy hovořil Jan Čulík ZDE

S pojmy jako nacismus, fašismus, genocida či koncentrační tábory by se mělo zacházet velmi opatrně. Hrozí totiž jejich vyprázdnění a to, že už nebudou upomínat na hrůzu minulosti, ale na to, jak jsou v současnosti zneužívány. Na druhou stranu, jestliže někdo relativizuje zločiny nacistického režimu a jeho pomahačů, je třeba ptát se po jeho motivaci. Je zcela legitimní se obávat, že touto motivací mohou být i skrývané sympatie s režimem, který tyto zločiny způsobil.

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.