|
17. 5. 2005
Londýnské metro je taky skoro soukromé - a lidé občas tráví rána stáním v tuneluSouhlasím s Janem Faltýskem, že nemá cenu se pouštět do diskuse zda soukromý nebo veřejný sektor obecně je od přírody dobrý nebo špatný, píše Jan Drahokoupil. Faltýsek však sám toto uvažování a tento styl diskuse podporuje svým příkladem tokijského metra. Jedinou věc, kterou se však čtenář může o tomto relativně exotickém příkladu dozvědět je, že v Tokiu je metro soukromé a funguje. Ba co více, konkurenční boj a soukromé vlastnictví dokonce vedl k opatření proti sexuálnímu obtěžování. Problémem však je, že takováto argumentace k ničemu moc nevede, protože lze hned "protiargumentovat" příkladem mnohem bližším: Londýnským metrem. |
|
Dle analýzy britské dolní sněmovny stála částečná privatizace Londýnského metra daňové poplatníky skoro jednu miliardu liber. O tolik byly náklady na údržbu, rekonstrukci a rozvoj Londýnského metra vyšší než kdyby si toto zajistil veřejný sektor sám. Podle stejné zprávy byla privatizace doprovázena snížením bezpečnosti metra. Pokud by snad čtenář upřednostňoval Faltýskův styl argumentace, nabízí se i anekdotické důkazy selhání londýnské privatizace. Například koncem března byly stovky pasažérů během ranní špičky uvězněny v tunelu díky poruše vlaku po více než jednu hodinu. Viz ZDE |
