16. 5. 2005
Zastaví Paroubek zmanipulovaný prodej státního majetku?Česká konsolidační agentura by měla předat v úterý 17. 5. 2005 balík 69% akcií společnosti Autoklub Bohemia Assistance novému nabyvateli, kterým se stal usnesením vlády úhlavní konkurent ABA - ÚAMK a.s. Na tom by nebylo nic divného, kdyby prodej neprovázely manipulace s výběrovým řízením a nátlakové jednání člena vlády. Prodej ABA byl zahájen přibližně před rokem a provázel jej souboj všech hlavních hráčů, do kterého se namočila i část ministrů. Vláda svým usnesením zamítla přímý prodej státního podílu ve společnosti ABA předem určenému zájemci a pověřila ČKA vyhlášením výběrového řízení. Česká konsolidační agentura vybrala investičního poradce Commerzbank a vláda ustavila meziresortní výběrovou komisi. Commerzbank doporučila dvě společnosti, meziresortní komise však vybrala společnost jinou, přestože její nabídka byla nejméně výhodná. ÚAMK za podíl nabízela nejnižší částku ze všech zájemců, pouhých 32,6 milionů korun, ačkoliv nejvyšší nabídka Charouz Group zněla na 86,3 milionu. 15. září 2004 vláda svým usnesením č. 889 rozhodla, že státní podíl ve firmě ABA prodá ÚAMK, což podmínila dodatečným navýšením ceny na 67 milionů a souhlasem ÚOHS. Rozhodnutí ÚOHS z 29. dubna 2005 umožnilo toto spojení, přestože ve svém rozhodnutí konstatoval, že má vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže. Se stávajícím či bývalým managementem ABA, konkrétně s bývalým předsedou představenstva Petrem Boldem, spolupracují na některých souvisejících projektech i další politici a vlivní lobbisté - ministryně školství Petra Buzková (ČSSD), advokát Miroslav Jansta či Ivan Langer (ODS) jsou v orgánech Dětské dopravní nadace, jejímž zřizovatelem ABA je. Členem správní rady této nadace je i jeden ze soutěžících v tendru na prodej státního podílu, Antonín Charouz, jehož firma Charouz Group navrhle najvyšší cenu. Ivan Langer (ODS) zase interpeloval premiéra Paroubka ve sněmovně, aniž uvedl, že je takto ve spojení se soutěžícím a bývalým členem managementu ABA... Předsedou dozorčí rady ABA je dnes poslanec Miloslav Vlček (ČSSD), členem Vladimír Doležal (ODS). V představenstvu ABA je i bývalý ministr Karel Březina (ČSSD). Na ÚAMK a jejího předsedu představenstva Oldřicha Vaníčka podalo dne 12. 11. 2004 ministerstvo financí útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR oznámení o podezření ze spáchání trestného činu za zadržování vybraných státních finančních prostředků ve výši 83 milionů za prodej dálničních známek. O tom 16. 2. 2005 informoval ministr Sobotka (ČSSD) i předsedu dozorčí rady ČKA Vlastimila Tlustého (ODS). Přesto ČKA v prodeji pokračovala, ačkoliv neuhrazený závazek vůči státu byl důvodem k vyloučení ÚAMK z výběrového řízení. Podle informací členky dozorčí rady ABA Aleny Kvardové ze dne 4. 5. 2005, adresovaných nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové, v celé kauze osobně a nepříslušně intervenoval ministr místního rozvoje, dnes spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Podle těchto informací se dne 2. 5. 2005 setkal s ředitelem ÚOHS Josefem Bednářem a usiloval o povolení spojení ÚAMK a ABA. V rámci tohoto jednání měl podle informace Aleny Kvardové sdělit, že v případě záporného stanoviska nepodpoří v hlasování o důvěře novou vládu a trval na tom, že premiér Paroubek je o celé záležitosti informován. 12. května proto členka dozorčí rady ABA a její obchodní ředitel zaslali premiérovi dopis, v němž naléhavě žádají přezkoumání a prošetření kauzy prodeje akcií ABA. Podle tohoto dopisu, jehož kopii má redakce Britských listů k dispozici, má k převodu akcií ABA dojít v úterý 17. května v 10.00. |
Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády sdělil novinářům dne 11. února 2004 , že vláda rozhodla o tom, že by státní podíl v ABA měl být prodán na základě veřejného výběrového řízení s tím, že ministři průmyslu a obchodu a místního rozvoje by do vlády měli předložit návrh na kritéria, podle kterých by toto veřejné výběrové řízení mělo proběhnout. "Vláda tato kritéria projedná a pokud je schválí, tak je poskytne České konsolidační agentuře, aby na základě těchto kritérií toto veřejné výběrové řízení vyhlásila." ČKA pak vybrala poradce a vláda určila meziresortní komisi. Commerzbank a mezirezortní komise vycházely při hodnocení nabídek uchazečů o státní podíl v ABA ze stejných podkladů a nabídky hodnotily na základě stejných kritérií výběrového řízení. Hned 12. února 2004 byl interpelován poslancem ODS Vladimírem Doležalem: Jestliže Ministerstvo financí ústy svého mluvčího vyslovilo znepokojení nad tím, že stát ztrácí vliv ve firmě ABA, kdo hájil zájmy státu ve firmě ABA před 23. lednem 2004, kdy jsme do představenstva zvolili zástupce České konsolidační agentury, který tam do té doby nebyl? Kde ve firmě ABA ztrácí stát vliv? Je to v dozorčí radě, kterou tvoří tři osoby, z nichž dvě, poslanci Vlček a já, jsme zástupci České konsolidační agentury, tedy státu, nebo v představenstvu, kde do té doby byli pouze zástupci firmy ACT, Autoklubu České republiky a Československé obchodní banky? Čí zájmy hájí Ministerstvo financí, zájmy státu s ohledem na probíhající kampaň a přípravu prodeje předem určenému zájemci? Ti to zřejmě nebudou. Co je tedy zájmem Ministerstva financí? Rozvířit kauzu kolem změny v představenstvu firmy, na jejímž základě má stát konečně svého zástupce v tomto orgánu, tedy obrátit pozornost médií k nám jakožto hříšníkům a mezitím ve vší tichosti firmu ABA prodat předem určenému zájemci? Proč? Vážený pane ministře, buďte tak laskav a vysvětlete mi, co je na firmě ABA tak důležité, co je v zájmu státu v této věci a proč se obáváte ztráty vlivu ve firmě, kterou jste chtěl urychleně prodat předem určenému zájemci. Stenozáznam interpelace Vladimíra Doležala a odpovědi ministra financí Sobotky ZDE DOPIS MINISTRA SOBOTKY VLASTIMILU TLUSTÉMU Později zveřejněné výsledky hodnocení obou výběrových týmů byly překvapivě v přímém rozporu. Vzhledem k této skutečnosti ČKA nerozhodla o výherci, přerušila výběrové řízení na 75 dní a postoupila rozhodnutí vládě. Vláda pak o prodeji rozhodla svým usnesením č. 899 ze dne 15. září 2004, ve kterém souhlasí s prodejem státního podílu v ABA, a to společnosti ÚAMK a.s. (dále jen ÚAMK) za cenu 67 mil. Kč, přestože podnikatelský záměr ÚAMK byl označen Commerzbank za nejhorší. Nejvyšší nabídku ceny - 86,32 mil. Kč - podala společnost Charouz Group, ovšem prodej akcií této společnosti by byl adekvátní prodeji pohledávky za zlomek ceny přímo dlužníkovi, protože ČKA nabyla majetkový podíl ve společnosti ABA v souvislosti s řešením (pro stát značně ztrátovým) nesplacených závazků společností personálně s ní spojených, což konstatoval premiér Stanislav Gross v odpovědi na písemnou interpelaci Ivana Langera dne 20. prosince 2004, který se dotazoval na další postup vlády v situaci, kdy po zrušení výběrového řízení obdržela ČKA další, výrazně vyšší -- a pro stát výhodnější - nabídky, včetně nabídky minoritních akcionářů. Langer se 24. listopadu 2004 dotazoval premiéra Grosse i na to, je-li si vláda vědoma rizika žaloby ze strany minoritních akcionářů na ochranu investic (jak mimo jiné upozorňuje ČKA) , kterou by v případě prodeje státního podílu v ABA společnosti ÚAMK za výše uvedených podmínek předložili k Evropskému soudnímu dvoru. V materiálu Ministerstva financí, předloženém k projednání vládě, bylo navrženo prodat podíl státu buď společnosti FENSTERA nebo společnosti SUZOP, které v rámci výběrového řízení nabídly nevyšší ceny. Tento materiál byl projednán den 15. září 2004 na uzavřeném zasedání vlády a výsledkem tohoto jednání je usnesení vlády č. 899/2004 s kupní cenou ve výši horní hranice rozpětí tržního ocenění, tj. 67 mil. Kč a nabyvatelem společnosti ÚAMK. Poslední interpelace ve věci transparentního výběrového řízení na nabyvatele státního podílu v ABA zazněla docela nedávno - opět z úst Ivana Langera (ODS) 12. 5. 2005. Langr se dotazoval, jaká byla kritéria pro rozhodování vlády, která jim určila za vítěze soutěže a nabyvatele společnost ÚAMK, když vítězem byla vybrána podle Commerzbank ta nejhorší nabídka a nejhorší společnost ze všecha jaká byla kritéria pro rozhodování vlády. Chtěl současně znát stanovisko nového premiéra, zda podle jeho přesvědčení rozhodnutím vlády stát dosáhl skutečně nejlepšího výnosu, zda rozhodnutí vlády je současně prospěšné a užitečné pro všechny občany... Text písemné interpelace poslance Ivana Langera ZDE Ústní projednávání Langerovy polemiky s premiérem Paroubkem ZDE Paroubek poslancům slíbil, že do 17. května se vynasnaží zpracovat jasné stanovisko, na základě kterého bude možné rozhodnout. V tom by mu mohl pomoci i poslanec Vlček, který je za stát v dozorčí radě ABA. Ten doporučil jiné člence dozorčí rady, aby zaslala premiérovi dopis, jehož kopii mají Britské listy k dispozici, stejně jako rozhodnutí ÚOHS a další dokumentaci. DOPIS ÚAMK VRCHNÍMU ŘEDITELI ČKA |