Parlament právě projednává třetí čtení novely vysílacího zákona, která by měla odblokovat přechod České republiky z analogového na digitální televizní vysílání. Přímý audiopřenos, vládní návrh zákona a stenozáznam diskuze lze sledovat na stránkách Parlamentu.

Na třicet větších či menších úprav - to je výsledek dosavadního projednávání tzv. digitální novely několika zákonů ve sněmovně. Když se všechny zanesou do původního textu, který do dolní komory parlamentu doputoval o prázdninách, rázem nezbývá z práce týmu kolem Zdeňka Zajíčka prakticky nic. V návrzích poslanců se ale vyskytují chybné, nebo přinejmenším sporné pasáže, které mohou způsobit problémy.

Před pár dny proběhla ve Strašicích schůzka, na kterou si tamnější radnice pozvala paní ministryni Parkanovou a cca 200 starostů z Plzeňského i Středočeského kraje. Předsednictvím téhle monstrakce byl pověřen starosta Němčovic, pan Ferschmann. (Pozn.: Němčovice u Berounky mají s Brdami společného asi tolik, co třeba Kolín s Krkonošemi.) K téhle funkci byl kvalifikován patrně pro svůj důsledný proradarový postoj. To vzápětí prokázal, když se v Rokycanském deníku nechal slyšet, že ve Strašicích se sejde "mlčící většina", která proti americkému radaru nic nemá. Dost možná, že i díky tomu nakonec dorazilo do Strašic jen kolem padesátky starostů. Překvapením nebyl konec. Pan Ferschmann se vyzbrojil žlutými a červenými kartami a zvoncem a strašická radnice, ústy svého starosty a místostarosty sdělila přítomným, že novináři nebudou moci být jednání přítomni. Rozpor s informací, uvedenou na pozvánce, kde se tvrdilo, že je zajištěna účast novinářů, pan místostarosta neviděl. Mazaně vysvětlil, že účast novinářů ještě neznamená jejich fyzickou účast na celém jednání a že je to sice možná slovíčkaření, ale že to bude takhle a basta. Pan starosta Hahner se zmínil, že je to na přání ministerstva obrany, které se v té věci obtěžovalo hned pěti telefonáty.

Jan Beránek, čerstvý absolvent Pedagogické fakulty UK v Praze, ve svém článku "Studium na Pedagogické fakultě UK jako předpeklí" publikovaném v Britských listech z 10. září 2007 shrnul své výtky na adresu PF UK do několika bodů: a) Výuka na fakultě je ve většině předmětů zcela odtržená od reality, tj. od praxe výuky na základních a středních školách. b) Celá výuková praxe na fakultě je minimální (2 týdny na ZŠ, 2 týdny na SŠ), přičemž student nemá možnost postupovat relativně samostatně; očekává se, že bude pouze kopírovat výuku dozorujících učitelek. Jiný postup je hodnocen jako chybný. c) Jakákoli kritika postupů učitelů je neuplatnitelná a je sankciována. Problém je, že řada učitelek a učitelů působících na fakultě výukovou praxí na ZŠ a SŠ buď vůbec neprošla, nebo na ní zkrachovala. Mohou být takoví učitelé vzorem?

Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste, eleison.

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste, eleison.

Po osmé jsme si připomínali Den české státnosti, jímž v roce 2000 parlament ustanovil svátek svatého Václava svátkem státním. Opět s rozpaky, bez velikého zájmu většiny lidí, s okázalou distancí celé řady předních politiků země. Co je to vlastně za svátek a kdo to byl svatý Václav?

A tak jsem začal žít v Praze. Sice jako student, sice v bytě s dvěma spolubydlícími a ne sám (co se koleje týče, ta pro mě bohužel -- navzdory exkluzivním cenám -- nepřipadá v úvahu jednak pro veliké množství lidí, které se na ní nachází, jednak pro s tím související prostředí, které na rozdíl od zábavy tvůrčí práci zdaleka nepřeje), sice na snad asi nejzapadlejším místě hlavního města, zato však velmi pěkném, přímo u lesa, daleko od mé rodné Ostravy, kde jsem strávil krásných 19 let, občas s hořkým, až kyselým nádechem, možná ovlivněným vzduchem ocelového Mittalu. Díky úžasné rychlo-pomalé nejmenované vlajkové lodi jednoho nejmenovaného (zatím) státního podniku jsem ale doma zpátky za vskutku luxusní 3 hodiny a 9 minut, které mohu při troše štěstí trávit s několika málo -- a nutno říci, že příjemnými -- lidmi z námi nedávno opuštěného gymnázia, kteří také šli -- oproti většině bývalého osazenstva tohoto váženého institutu, která prchla zpravidla do Brna -- zkusit štěstí do centra veškerého dění ve střední Evropě, tedy Prahy.

"Je to žena, středopravicového myšlení, která by mohla být přijatelná i pro některé poslance a senátory ODS, kteří s Klausem nejsou zcela spokojeni,"

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach k "zlehčení" hledání protikandidátky prezidenta Klause v osobě Petry Buzkové ZDE

LN: Podle psychologů má na krizi rodiny značný podíl skutečnost, že dnes máme mnohem větší možnosti se realizovat, v důsledku toho se mění mužské a ženské role. Jak vy vnímáte tyto role?

Lucie Talmanová: Můj názor na tohle se k mému velkému překvapení nesmírně vyvíjí. Nejsem člověk, který by si ve dvaceti letech stanovil nějaké dogma a pak už nebyl ochoten z něj ustoupit. Víte, my se tváříme jako moderní společnost a na druhou stranu žijeme v devatenáctém století.

"Proti výstavbě radaru se podle zářijového průzkumu STEM staví 49 procent lidí. Polovina dotázaných je ochotna svůj názor změnit, když bude o základně mít více informací či argumentů. Jen 24 procent lidí má pocit, že toho o základně ví dost. Výzkum si nechal vypracovat vládní koordinátor pro radar Tomáš Klvaňa."

Tolik tisk, tolik pan vládní mluvčí.

Něco tu páchne.

Aha, zapomněl jsem. Chci-li se dozvědět, jak vypadá názor lidí, nesmím si průzkum objednávat sám. Výsledky by mohly být štuckrkloflové a nikdo by mi to nevěřil.

Ředitel společnosti British American Tobacco pro firemní a právní záležitosti Tomáš Klvaňa, toho času zaměstnán vládou České republiky jako koordinátor komunikace programu protiraketové obrany, zadal Středisku empirických výzkumů (STEM) provedení průzkumu veřejného mínění, který měl zjistit, jak občané ČR pohlížejí na plánovaný radar americké Národní protiraketové obrany.

Výsledky průzkumu byly již ve středu 26. září srozumitelně artikulovány většinou českých internetových serverů. Tak např. zpravodajský server ČTK ceskenoviny.cz informoval o průzkumu zprávou s názvem Podíl odpůrců radaru poklesl. Na serveru aktualne.cz nesl obdobný článek titul Proti radaru je poprvé méně než polovina obyvatel; podobně na webových stránkách kanálu ČT24 České televize: STEM: Podíl odpůrců radaru poklesl. Odpovídají však tyto titulky realitě?

"Jak říkali staří Římané: chceš-li mír, připravuj válku!" Těmito slovy zahájil Dny NATO 15. 9. 07 primátor Ostravy Petr Kajnar. O dva dny později se v Ostravě uskutečnila debata na téma stavby prvků americké protiraketové obrany v České republice. Pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje se konala v budově bývalého kina Vesmír, které nyní slouží jako aula Vysoké školy báňské; rektor byl také přítomen. Dle slov koordinátora vládní komunikace programu protiraketové obrany (a současně také ředitele společnosti British American Tobacco pro firemní a právní záležitosti) Tomáše Klvani, přijeli o tématu "informovat, nikoliv přesvědčovat" následující lidé: gen. Ing. Jiří Šedivý, který hovořil zejména o současných a budoucích hrozbách vůči NATO, MUDr. Peter Bednarčík, jeden z autorů zprávy, která odmítla obavy z nebezpečnosti XBR radaru na zdraví obyvatel, a v neposlední řadě také RNDr. Jiří Grygar, který se zmínil o působení spolku Sysifos, a zaníceně se věnoval tématu "technofobie", vraceje se až k vynálezu hromosvodu a zejména tomu, jaký strach dokázal mezi vesničany 18. století vyvolat.

Česká Strana zelených, která má v posledním roce blíže spíš ke svým lotyšským než západoevropským partnerům, se drží vládních postů dál jako klíště. A hledá náhradu za Danu Kuchtovou do čela ministerstva školství, přičemž mezi zvažovanými nástupci údajně poletuje i jméno Jiřího Zlatušky.

Tohoto brněnského senátora za Liberální reformní stranu lze Bursíkovu vedení Strany zelených jen doporučit. Zlatuška je protržní neoliberál, od ODS se liší jen větší vstřícností k Evropské unii, vystupuje proti korupci a klientelismu. Ale hlavně -- je otevřeným zastáncem školného. Vedení a poslanci Strany zelených už s takovým ministrem školství nebudou muset hledat nenápadné cesty, jak nepřímo vycouvat z předvolebních slibů o bezplatném školství pomocí "půjček" a "odloženého školného", jak tomu bylo za Kuchtové, a dokážou to naservírovat přímo.

Jsem poněkud otrávený z toho kam se snaží naše noviny, rozhlas a televize zavést diskuzi o radaru, píše Jiří Havlačka.

Jsem rád, že jsme členy Unie a NATO. Nepovažuji za žádoucí, aby se k tomu ještě přidávala nějaká americká základna na našem území. Jsem rád, že odtud vypadl Sovětský svaz a jeho armáda, která tu čtyřicet let držela stranu a vládu u moci. Nechápu jak může někdo zase chtít další cizí vojáky na našem území. (Leda že by zase držela nějakou stranu a vládu čtyřicet let u moci.) Vůbec mně nezajímá, zda je radar zdraví prospěšný, nebo naopak. Vůbec nepotřebuji žádné povzbudivé informace o jeho prospěšnosti. Prostě ho nechci a je mi jedno jaký dopad bude mít na životní prostředí, TV provoz, rušení mobilních telefonů, růst hub atp. Myslím si, že tím jak se debata o radaru prezentuje, jde jenom o to, že vlastně všichni radar chceme, jenom někteří o tom ještě nevíme, protože nám chybí informace. Mně rozhodně žádné informace nechybí.

Vzácní přátelé, zvu vás spolu s nakladatelstvím Mladá Fronta na křest mého románu Siromacha v úterý 2. října 2007 v 16.30 v Domě Knihy Kanzelsberger na Václavském náměstí (dole vedle Bati). Kmotříčky a sudičkami jsou Jiřina Jirásková, prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, Jiří Šalamoun a Lubomír Brabec, který přijde s kytarou. Zveme na skleničku vína. Těším se!

Román Alexandra Koenigsmarka Siromacha vycházel na pokračování v Britských listech ZDE

Šéf katolické církve v Mozambiku sdělil BBC, že je přesvědčen, že některé prezervativy, vyráběné v Evropě, jsou záměrně napouštěny virem HIV. Arcibiskup Francisco Chimoion z Maputa také tvrdil, že některé retrovirální léky jsou také záměrně napuštěny virem HIV, "aby se rychle Afričané zlikvidovali". Katolická církev oficiálně zakazuje užívání kondomů. Doporučuje věrnost v manželství, anebo sexuální abstinenci. V Mozambiku je nakaženo virem HIV asi 16 procent z tamějších 19 milionů obyvatel. Denně je nově nakaženo dalších 500 osob. Kondomy chrání před šířením infekce HIV. Asi 17,5 procent Mozambičanů jsou katolíci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bill O'Reilly, jeden z hlavních komentátorů extremně pravicové televizní stanice Ruperta Murdocha Fox News, se stal terčem veřejné kontroverze, když ve svém rozhlasovém programu vyjádřil překvapení, že slavná restaurace Sylvia's v Harlemu je stejně dobrá jako jakákoliv restaurace bělošská. O'Reilly tam byl na večeři s reverendem Al Sharptonem, černošským kazatelem a politikem.

Bill O'Reilly se vyjádřil, že "byl nesmírně překvapen, že vlastně nebyl žádný rozdíl mezi restaurací Sylvia's a jakoukoliv jinou restaurací v New Yorku. Chci říct, bylo to úplně stejné, přestože ji vedou černoši. Lidi tam seděli, objednávali a bavili se. Nedocházelo k žádnému šílení."

Rada bezpečnosti OSN apelovala na vládnoucí vojenskou juntu v Barmě, aby se uprostřed zhoršující politické krize chovala umírněně. Požadovala také, aby barmští generálově dovolili vstup do země zvláštnímu vyslanci OSN. Barmské úřady ve středu potvrdily, že jedna osoba zahynula, když policie použila střelby a slzného plynu proti demonstrantům za demokracii v Rangúnu. Americký prezident George Bush oznámil posílení hospodářských sankcí proti Barmě, avšak čínský velvyslanec u OSN Wang Guangya, uvedl, že sankce proti barmským vojenským vládcům by nebyly "konstruktivní". Čína a Rusko argumentují, že situace v Barmě je čistě vnitřní záležitostí a v lednu vetovaly rezoluci OSN, kritickou vůči vojenské juntě v Barmě. Odborníci konstatují, že Čína, trvalý člen Rady bezpečnosti OSN a významný dovozce energie z Barmy, použije svého velkého vlivu v zemi za scénou, aby přiměla barmské vládce k umírněnosti.

Analytikové se obávají opakování masakru z r. 1988, kdy armáda začala střílet na demonstranty a usmrtila tisíce lidí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Viděl jsem na internetu, jak se někteří čeští politici hrnou do pořádání olympijských her. Také vím, jak Montreal splácel dluhy za olympijské hry celých 30 let! píše z Kanady Miloš Kaláb. Olympijské hry v Montrealu r. 1976 byly finanční katastrofou, které umístily břemeno dluhu na obyvatele Kanady a Quebeku na dlouhá desetiletí.

Takto o tomto problému píše wikipedia:

Život a smrt české herečky Anny Sedláčkové (1887-1967) psaly múzy, které měly smysl pro detail i repetici. K jejímu životu patřily skandály i společenské aféry. Slavná herečka, známá prostě jako Andula, se narodila 29. září 1887, zemřela o 80 let později 24. listopadu 1967.

Její bustu byste marně hledali: nenajdete ji ani v Národním, ani ve Vinohradském divadle. Přesto to byla právě ona, která ve 20. a 30. letech 20. století plnila pokladny obou pražských divadel. Ve vrcholném období hostovala: publikum chodilo "na Andulu" a na hry, které si vybírala. Vytvořila vlastní styl a strategii: neváhala vyvolat skandál a byla připravena se soudit před celým národem.

Andula Sedláčková, jejíž jméno dnes čerstvým maturantům nic neřekne, byla první velkou českou divadelní hvězdou: muži ji milovali, ženy se jí chtěly podobat. Konkurentky při jejích vystoupeních nenávistně skřípaly zuby...

V politické publicistice týkající se popisu současné české reality, je pojem podnikání velmi často užíván jako prostředek ideologizované argumentace. Zajímá mne, kde leží skutečné základy tohoto pojetí.

Určitá skupina publicistů i politicky aktivních lidí veřejně se projevujících v českém kyberprostoru, často vytýká svým oponentům, že slovo podnikání v nich vyvolává negativní emoce až po jeho totální negativní hodnocení. Takovýto názor jsem zaznamenal několikrát i v textech vyvěšených v Britských listech. Což mně přimělo k několika následujícím poznámkám.

tisková zpráva Greenpeace

President Václav Klaus zjevně nezná programové prohlášení současné české vlády a neví, jak její členové hlasují v orgánech EU. Nebo tyto skutečnosti zná, ale veřejně o nich lže. Klaus totiž podle ČTK prohlásil, že vláda ČR údajně nemá "definitivní" stanovisko ke globálnímu oteplování a zdráhá se přijmout snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Vláda má však ve skutečnosti ochranu klimatu a rozvoj obnovitelných zdrojů vetknuty přímo ve svém programovém prohlášení. Její členové včetně premiéra navíc letos opakovaně v orgánech EU podpořili návrh na závazné snížení evropských emisí skleníkových plynů o 30 % d roku 2020.

Před několika dny vyhlásila izraelská vláda Gazu za "nepřátelskou entitu", což v reálu znamená, že Pásmo bylo odříznuto od již tak nedostatečných dodávek potravin, pitné a užitkové vody, elektřiny a paliva. Rozhodnutí bylo okamžitě schváleno šéfkou americké diplomacie Riceovou. Gaza trpí pod hospodářskými sankcemi od počátku minulého roku, kdy v palestinských volbách zvítězilo hnutí Hamas. Životní podmínky 1.5 milionu obyvatel se před zraky mlčícího mezinárodního společenství značně vyhrotily a krize je opravdu alarmující.

Titulní strana newyorského listu Daily News se v pondělí skvěla titulkem "Ďábel přistál". Americký tisk uvítal prezidenta Íránu Mahmúda Ahmadínedžáda, který se přijel zúčastnit Valného shromáždění OSN. Nepříliš vřelé přijetí. Ale není se co divit, vždyť Ahmadínedžád je muž, který nejenže kritizuje zahraniční politiku USA, kam přijde, ale navíc si získal opovržení celého západního světa svým slavným výrokem o "vymazání Izraele z mapy". Co naplat, že nikdy nic takového neřekl.

Britské listy o falešnosti překladu výroku íránského prezidenta aktuálně psaly v článku "Irán: Kým sa pravda obuje, lož obehne pol sveta" ZDE

Pokud bychom popírali rozsah zejména židovských obětí při holokaustu, budeme potrestáni -- a to dokonce podle speciálního zákona. Pokud však vláda ČR (naše vláda!) oficiálně popírá hrůzy a počet mrtvých v Iráku -- jejich počet je dnes už srovnatelný s počtem za 2. světové války - neděje se vůbec nic. Nikoho to nezajímá, nikoho to nevzrušuje. Zdá se, že není mrtvý jako mrtvý...

Že pro zločin neexistují hranice, to se ví, a taky, že má globalizace vliv na vznik různých mezinárodních mafiánských skupin. Že ale je globalizací ovlivněna i kriminální fantazie, to jsem zjistil, až když jsem ve Spiegelu Online četl o krádeži mědi v Číně...

"Tak nám odvolali Duška, paní Müllerová." "Tak to je už jako v tom Sarajevu, ale tam šlo o život a tady naštěstí jen o funkci." "Ono to nebylo v Sarajevu, ale někde v zahraničí byl, když mu to odvážně oznámili." Tak nějak by mohl probíhat rozhovor mezi Švejkem a jeho hospodyní inspirovaný aktuálními událostmi. Jistě si všichni pamatujeme také ono legendární "Sedm kulí jako v Sarajevu". Dnes se většinou řeší situace s nepohodlným vladařem mírumilovněji, nicméně se označení Sarajevský atentát vžilo poměrně dobře.

Není to tak dávno, kdy si někteří druhové Václava Klause v době jeho zahraniční cesty odvážně dupli a vyzvali jej k odchodu z čela ODS. Dodnes se v souvislosti s touto akcí používá pojmenování inspirované onou historickou událostí. Nyní mi připadlo, jako bych to již někdy viděl (déja vu). Stejný rukopis či spíše trus (ptačí)?

Málokdy je k vidění (a čtení) tak provokativní článek, jakým bezesporu je příspěvek Jana Bláhy Reforma státní šrajtofle". Prostým pohledem na strukturu státních financí lze jednoduše zjistit, že téměř každé hodnotící slovo zmíněného článku je pouhým vyjádřením vnitřního přesvědčení p. Bláhy a s fakty nemá vůbec nic společného.

Příjmy státního rozpočtu jsou z převážné části tvořeny příjmy z nepřímých daní (hlavně DPH), a tak úderné jádro příspěvku p. Bláhy postrádá jakýkoliv reálný podklad. Domnívám se, že by bylo vhodné zveřejnit státní rozpočet s neutrálním výkladem tak, aby bylo přehledně jasné, co je fakt a co je ideologická zaslepenost, míní Leopold Kyslinger.

U nás v zemědělském družstvu na Vysočině byla před čase ohlášena návštěva ministra zemědělství. Už ani nevím, jak se jmenoval. Dnes se ministři střídají jako počasí. Dříve, když táhnul vítr z východu, tak vydrželo stejné počasí třeba týden, dva, někdy i tři. V zimě mrzlo, jako když praštělo. Dnes se střídá počasí tak rychle, že ráno máte třeba podzim, dopoledne jaro a odpoledne zimu. Vždyť to znáte. Člověk neví, co by si měl na sebe přes den obléci. Zvláště, když dělá na poli. Meteorologové to vysvětlují tím, že dnes vanou euro-atlantické větry a nikoliv pevninské, jako tomu bývalo dříve. My, burani a nevolníci, na vsi však dobře víme odkud ty větry pocházejí -- přece ze zadnice.

Všichni to známe.

Člověk se jednoho dne probudí, reflexivně se podívá na displej svého mobilního telefonu, a nemůže uvěřit svým vyděšeným očím. Smsky, hýčkané týdny, měsíce, ba i roky, zaslané pro něj osobou mimořádného významu, zmizely....jsou prostě fuč. Pak je zoufalý.

Ach, ta technika. Jsme na ní závislí víc než ona na nás. Spoléháme se na virtuální komunikaci přes počítač, vyznáváme lásku přes smsky, důležité informace shromažďujeme na všelijakých discích. A jednoho dne to přijde.

tisková zpráva

Podle informací uveřejněných dnes serverem Novinky.cz si nechala vláda ČR prostřednictvím svého zmocněnce vyhotovit z peněz daňových poplatníků průzkum veřejného mínění u soukromé společnosti STEM. Z uveřejněných výsledků průzkumu je zřejmé, že cílem jeho zadání vládou bylo vyvolat dojem, že odpor vůči umístění vojenské základně USA na území ČR klesá. Důkazem, že se tato snaha vládě vydařila, je i samotný článek serveru Novinky.cz, který v názvu uvádí, že polovina lidí je ochotná změnit na radar názor a jako první větu článku volí tvrzení, že proti radaru je 49% lidí, čímž se snaží implikovat, že oproti dřívějším 65% došlo k poklesu odporu.

Případ studenta Andrewa Meyera mi připomenul velmi nepříjemný okamžik v mém vlastním životě, protože ve stejné místnosti na Univerzitě na Floridě, jsem i já byl zatčen a strávil jsem noc v americkém vězení (a kdyby neposlal můj otec kauci sedm tisíc dolarů, býval bych ve vězení strávil celý víkend). Došlo k tomu v roce 1991 a byl jsem potrestán za to, že jsem se zeptal, během takzvaného "radničního setkání" studentů, proč všichni, kteří tam hovoří, dřív, než začnou mluvit o válce v Perském zálivu, začínají slovy, které jsem já osobně považoval za cynická: "Podporujeme naše vojska, ale..."

Tak jsem šel dnes dopoledne na "radniční fórum" s Johnem Kerrym, jehož cílem bylo přimět studenty, aby se registrovali k volbám. Vedu studentskou vládní organizaci jménem Chomp the Vote. Tak jsem šel na tu akci. Senátor Kerry vešel na pódium a přednesl řeč o Blízkém východu, o Iráku, o diplomacii a tak. Když skončil, univerzitní vyslanec mu položil několik předem připravených otázek. Jakmile to skončilo, senátor Kerry oznámil, že bude odpovídat na otázky od studentů. Na obou stranách uličky byly umístěny dva mikrofony. Jeden na mé straně a druhý na straně Andrewa Meyera. Senátor Kerry začal odpovídat na otázky studentů z obou částí publika. Pak bylo oznámeno, že odpoví už jen na několik posledních otázek. Vzhledem k tou, že Meyer i já jsme byli na konci fronty, nezdálo se pravděpodobné, že budou naše otázky zodpovězeny.

Tuto reakci studenta, přítomného při incidentu, nám zaslal Václav Žák.

Nejsem jako on žurnalista, ale stejně cítím potřebu jemně pana Golga pokárat za jeho článek "Amerika: Policejní stát", kde napsal:

Student žurnalistiky Andrew Meyer byl zasažen elektrickou pistolí, protože položil ztrapňující otázky senátoru Johnu Kerrymu. Je jistě chvályhodné, že se zmínil o tomto závažném incidentu, nicméně tak učinil způsobem, jenž pomíjí pravou podstatu věci -- tj. onu "ztrapňující" otázku. Podle všeho nebyl pan Mayer "zpacifikován" za nevymáchanou hubu, ale za to ze tnul do živého, když se senátora Kerryho ptal: "In this book, it says five million votes were supressed. Didn't you want to be President?"

Přeloženo: "V této knize se říká, ze pět milionu hlasů (pro G. W. Bushe) bylo zfalšováno. Proč nechcete být prezident?"

Největším "proviněním" Jana Kavana je to, že je živoucím příkladem levicově orientované osobnosti, ručí za své postoje celým svým životem a nenechá se mocensky korumpovat. V době, kdy vedl ministerstvo zahraničí, měla Česká republika relativně nezávislou zahraniční politiku. Je samozřejmě přirozené, že něco takového nemohlo uniknout lidem, kteří svých pozic v médiích i politice dosáhli kvůli pravému opaku -- nekonečné servilnosti, o jejíž správnosti se neustále vzájemně ujišťují.

V Respektu 35 z 27.srpna 2007 vyšel článek "Velké loučení Jana Kavana", který je plný nepřesností i lží.

Toto dementi Jana Kavana v týdeníku Respekt nevyšlo.

Vážený pane šéfredaktore, Vzhledem k Vašemu úvodnímu slovu k číslu 10/2007 předpokládám, že se ztotožňujete s útokem Martina Fendrycha na mou osobu. Přesto si dovolím tímto dopisem požádat o právo reagovat na tři články, které v jednom čísle Týdne si mne vybraly za svůj terč. Vy sám tvrdíte, že jsem "mlžením a lhaním" získal od soudu verdikt, že jsem s StB nespolupracoval. To je závažné a lživé tvrzení, které byste měl podepřít aspoň nějakou ukázkou mého údajného mlžení a lhaní.

Americký prezident, který včera vystoupil v OSN a požadoval "osvobozující misi", jejímž prostřednictvím by svět přinesl demokracii a lidská práva do diktatur, potřebuje při svých projevech tak trochu pomoc, píše britský deník Independent.

Zaměstnanci Bílého domu omylem zpřístupnili novinářům text Bushova projevu pro OSN, kde mu v závorkách napsali, jak se foneticky vyslovují různá jména zahraničních politiků a zemí. Z oficiální, pozdější verze tohoto projevu pro novináře byly tyto tahákové pomůcky už odstraněny.

Takže bylo v textu pro Bushe uvedeno, že jméno francouzského prezidenta se vyslovuje "sar-KO-zee", zimbabweského prezidenta zase "moo-GAH-bee". Hlavní město Zimbabwe se čte "hah-RAR-ray" a Venezuely "kah-RAH-kus". Kyrgyzstán se podle Bushových poradců vyslovuje "KEY-geez-stan" a Mauretánie "moor-EH-tain-ee-a".

Bohužel, Bushovi poradci neporadili s výslovností všech slov, a tak se Bushovi podařilo zmršit výslovnost názvu země Sierra Leone. Udělal z ní "Sýrii Leone" - což zjevně je člen "osy zla", poznamenává ironicky Independent.

Je to skutečně vhodný vedoucí představitel světové supervelmoci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Volně z ruského internetu

Koncem minulého týdne, tj. 19.-23. září 2007, byly završeny rozhovory mezi Američany a Čechy o výstavbě radaru.

V Praze koncem minulého týdne byly dovršeny české-americké rozhovory o podmínkách umístění -- vybudování protiradarové základny v Česku. Podle oficiální verze rozhovory byly úspěšné. Dle neoficiálních pramenů však, podle Hospodářských novin, se proslýchá, že v menší míře dva neméně vážné aspekty budoucí smlouvy o umístění základny zůstávají doposud spornými.