19. 9. 2007
České úřady schválně snižují počet mrtvých v Iráku, aby ukázaly USA v dobrém světleJe zřejmé, že pokud by v důsledku vojenské akce USA zemřelo v Iráku všech jeho 26 milionů obyvatel, jednalo by se o zrůdnou genocidu a zahraniční politiky USA by se zastával snad pouze totální etický idiot typu Hitler nebo Stalin. Stejně tak je zcela evidentní, že pokud by naopak po svržení Hussajna v tomto regionu neumřel vůbec nikdo (v přímém důsledku svržení tohoto diktátora), jednalo by se o naprosto nepochybný úspěch a vojenská invaze by tak zjevně nebyla okupační, ale jednalo by se opravdu o mírovou misi. Přesto -- zdá se -- nikoho v české kotlině nijak zvlášť tato souvislost nezajímá. Jakoby vůbec nezáleželo na tom, zda v Iráku umřelo 5000, 50 tisíc nebo snad dokonce na půl milionu obyvatel v důsledku nepokojů vzniklých neuváženě krátkozrakým svržením totalitní vlády. A přitom je to právě počet mrtvých Iráčanů, který přímo a zřetelně poukazuje na skutečnou povahu zásahu USA v Iráku. |
Přijatelně malý počet mrtvých je zcela jistě obhajobou USA, vysoké číslo naopak jasně odhaluje selhání zahraniční politiky USA a poukazuje na amatérsky neuvážený a hloupý počin a je tak obžalobou těch osob, které jsou za zahraniční politiku USA zodpovědné. A právě toto si v USA uvědomuje stále větší počet lidí -- dnes si již okolo 70 % Američanů přeje rychlé ukončení války. A protože ohledně počtu mrtvých v Iráku nepanuje shoda, zeptal jsem se na toto číslo vládního zmocněnce - pana Klvani. Zde je jeho odpověď: Klvaňa: V Iráku umřelo 70-80 tisíc civilistů
----- Original Message ----- From: "radar" To: michal.rusek Sent: Friday, August 31, 2007 9:27 AM Subject: odpověď Vážený pane Rusku, děkuji za Váš názor a komentář. Přestože se netýká protiraketové obrany, pokusím se Vám velice stručně odpovědět. Na Vaši otázku, zda-li (sic) za éry Saddáma bylo zabito např. 3x méně lidí než za vlády USA, zdali nebyl Saddám 3x lepší, Vám musím odpovědět, že v žádném případě nelze zjednodušovat tak, jako jste zjednodušil situaci v Iráku Vy, a podle toho posuzovat USA. Žádal jste mě, jestli bych nemohl najít čísla kolik lidí zahynulo za režimu Husajna a kolik jich zahynulo po pádu Husajna. Nejsou známa přesná čísla kolik lidí zahynulo za režimu Saddáma Husajna, ale jen v roce 1988 při válečné kampani "Anfal" proti Kurdům na severu Iráku zahynulo 50 000--100 000 lidí. Husajn rozpoutal desetiletou válku proti Íránu, která se stala nejkrvavějším válečným konfliktem na Blízkém a Středním východě, dohromady si válka vyžádala na obou stranách 1 milion obětí. Hned na to rozpoutal Husajn druhou válku, válku v zálivu, která si vyžádala 85 000 obětí. Po pádu Husajna v Iráku až do dneška zabili povstalci a teroristé v Iráku 70 000 až 80 000 civilistů, 7363 příslušníků iráckých ozbrojených složek a padlo 4003 koaličních vojáků. Jsou to ohromná čísla, avšak s počtem obětí režimu Saddáma Husajna neporovnatelné. S pozdravem Tomáš Klvaňa vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany Hussajnovi mrtví jsou též mrtví vinou ČSSR a USANejprve tedy stručné uvedení na pravou míru. Budu citovat Wikipedii, která se ohledně počtu mrtvých 1 milion při válce s Íránem s údajem pana Klvani shoduje:
"Desetitisíce íránských civilistů a vojáků bylo zabito iráckými chemickými zbraněmi. Irák byl finančně a materiálně podporován Egyptem, Arabskými zeměmi Perského zálivu, Sovětským svazem a zeměmi Varšavského paktu (včetně ČSSR), Spojenými státy (od roku 1983), Francií, Velkou Británií, Německem, Brazílií a Čínou (která prodávala zbraně také Íránu). Tyto státy poskytovaly Iráku i znalosti, zpravodajské služby, agenty pro chemické zbraně a další druhy vojenské pomoci. Hlavními spojenci Íránu během této války byli Sýrie, Libye a Severní Korea. S více než 100 000 íránskými oběťmi iráckých chemických zbraní během osmileté války je Írán na druhém místě žebříčku zemí nejvíce postižených zbraněmi hromadného ničení -- na druhém místě po Japonsku. Celkový počet íránských obětí této války se odhaduje na 500 000--1 000 000."
zdroj ZDE Tolik citace . Vnímejme však jasně, kdo všechno tehdy diktátora Hussajna podporoval (viz citace výše). V tomto pohledu je zřejmé, kdo je za dnešní "terorismus" v této oblasti přímo spoluodpovědný. Nikoliv 70 tisíc, ale 700 tisíc -- pane KlvaňoCo je však důležitější, a co je hlavním obsahem tohoto textu, je počet mrtvých poté, co za Irák převzaly přímou odpovědnost USA. Vládní zmocněnec pan Klvaňa udává číslo 70-80 tisíc mrtvých. V dalším e-mailu jsem se jej tedy zeptal, odkud čerpal, zde je jeho odpověď:
----- Original Message ----- From: "radar" < br> To: "Michal Rusek - Revue Časoděj" Sent: Friday, August 31, 2007 2:01 PM Subject: odpověď Vážený pane Rusku, čísla k obětem režimu Sadáma Husajna jsem našel na stránkách Human Rights Watch a Amnesty International. Čísla obětí po pádu Saddámova režimu jsou dostupná ZDE a ZDE.
S pozdravem Tomáš Klvaňa Podle OSN je v Iráku na 700 000 mrtvých, jiné zdroje uvádějí až 1 200 000 Jaký je tedy skutečný počet mrtvých v Iráku? Zřejmě velmi důvěryhodné číslo je z britského lékařského žurnálu Lancet. Cituje jej jako respektovaný zdroj i CNN . Počet mrtvých se zde odhaduje na 655 000. Toto číslo je však statistika pouze od roku 2003 do jara 2006. A to, že to je téměř průměrné číslo mezi radikálnějšími odhady a zdroji armádními, obvykle znamená, že jde o seriózní výzkum. Nové údaje však hovoří až o 1 milionu mrtvých ZDE . Britský ústav "Opinion Research Business" odhaduje počet mrtvých již na 1,2 milionu. A OSN? Jak informuje Guardian (Britské listy uvedly část textu v českém překladu), řekl Dr. Mohamed El Baradei, nositel Nobelovy ceny:
"Existují pravidla, jak použít síly, a doufám, že všichni přijali poučení ze situace v Iráku, kde přišlo o život 700 000 nevinných civilistů jen kvůli podezření, že ta země má jaderné zbraně."
Aby vláda ČR mohla vidět USA v roli dobré supervelmoci, záměrně zkresluje počet mrtvých v Iráku. Zdá se, že současná Česká vláda statisíce mrtvých v Iráku vědomě nejen ignoruje, ale jejich počet též záměrně zkresluje -- viz údaje získané od pana Klvani. Počet mrtvých v přímém důsledku vojenského zásahu našeho spojence USA v Iráku prostě nechce vidět. Ale pokud by jej viděla, nemohla by se politiky USA přece zastávat -- a tím pádem ani umístění radaru na území ČR. Což je souvislost, která se přece velmi týká protiraketové obrany. Nebo snad ne -- pane Klvaňo? |