Tento krok byl odsouzen generálním tajemníkem OSN Ba Ki-moonem a Evropskou unií. Situace je o to tragičtější, že polovinu obyvatel Pásma tvoří děti a mladiství. Je podivuhodné, že v mediálním a akademickém světě na západě je otevřená kritika rasistického chování Izraele vůči palestinskému národu slepě označována za antisemitismus, a je-li tomu naopak, vlna kontroverze nenastane. Sledujeme bez uzardění každodenní dehumanizaci Palestinců, zabíjení jejich dětí a destrukci jejich komunit:rasistický apartheid se stal jakousi normou, která je přirozená. Zatímco bědujeme nad stavem lidských práv na Kubě, v Bělorusku a Barmě, izraelsko-palestinská otázka, ve své podstatě tragičtější, nás nechává chladnými a my sami svou nečinností se stáváme spolupachateli bezpráví.

Výsledek dlouhodobé izraelské politiky restrikcí a hospodářské blokády vůči Gazanům nese podle dat OSN shnilé ovoce v podobě 70% nezaměstnaných nebo osob pracujících bez výdělku a 80% lidí žijících v chudobě. Kolem 1.2 milionu obyvatel Pásma je závislých na dodávkách potravin od OSN a dalších humanitárních těles. Stále rostoucí počet Palestinců nemůže svým dětem nabídnout ani jedno jídlo denně, většinou trochu rýže a vařenou čočku. Čerstvé ovoce a zelenina je pro mnoho dětí i dospělých nedosažitelným luxusem. Maso je předražené. Přestože břehy Gazy omývá Středozemní moře, bohaté na mořské plody, jsou pro rybáře nedostupné, protože izraelské námořnictvo jim k nim zamezilo přístup. Blokáda se také vztahuje na tak neškodné předměty jako jsou školní pomůcky. John Ging, šéf Komise pro podporu a výstavbu při OSN, varuje, že děti přicházejí do škol "hladové a neschopné koncentrace."

Izrael ospravedlňuje tuto politiku kolektivního trestu jako obranu proti teroristickým útokům z Pásma. Vezmeme-li do úvahy, že odpalovači raket Kasam tvoří zlomek populace a že tyto během pěti let vzaly život tuctu Izraelců, je nepřípustné aby bylo uvrženo do mizérie 1.5 milionu lidí. Hlavním důvodem hospodářských sankcí, k nimž minulý rok vedle Izraele přistoupily Spojené státy a EU, je vítězství Hamasu v parlamentních volbách, které mezinárodní pozorovatelé označili za legitimní. Politika rozdmýchávání animozit mezi dvěma palestinskými hnutími - Fatahu a Hamasu od samého počátku, kdy Hamas sestavil vládu, jak z vnějšku, tak z vnitřku (dodávky zbraní Fatahu od Spojených států, podpora Hamasu Sýrií, podkopávání integrity palestinského odboje a společné vlády Hamasu a Fatahu Izraelem a Spojenými státy), vyústila v bratrovražedný boj, na jehož konci Hamas plně ovládl Pásmo a Fatah ustanovil nelegitimní vládu na Západním břehu.

Před několika dny zveřejnil konzervativní izraelský list Jeruzalem Post zprávu, že Izrael odmítl opakovanou nabídku Hamasu na zastavení bojů. Předáci Hamasu apelovali na Islámský džihád a Výbor pro populární odboj, aby se k žádosti připojily. Obě hnutí vyjádřila souhlas s nabídkou.

Izrael však přešel návrh s mrazivým mlčením. Otázka zní, jak daleko musí dojít humanitární katastrofa, aby všechny strany konfliktu zasedly k vyjednávajícímu stolu?

ZDE ZDE ZDE