Bývalý vůdce sandinistické revoluce Daniel Ortega se po 16 letech vrací do čela nikaragujské politiky poté, co byl vyhnán surovou občanskou válkou s Contras, podporovanými Američany . Nyní demokraticky vyhrál nedělní nikaragujské prezidentské volby jako kandidát Sandinistické fronty národního osvobození (FSLN) s více než 38% hlasů. Tvrdí to dvě mezinárodní pozorovatelské skupiny - Ipade a Ethics and Transparency Group, které nasadily během nedělního hlasování 11 000 pozorovatelů. Ortega vede o téměř devět procent před nejbližším soupeřem, konzervativním kandidátem, bankéřem Eduardem Montealegrem, kterého podporují USA. Ortega vyhrál s 38,49 %, následován Montealegrem se 29,52% a dalším konzervativcem Jose Rizo, který získal 24,15%. Po sečtení hlasů ze 61 % hlasovacích míst dle jiných zdrojů má Ortega podporu 38,7 % voličů. Ortegovo téměř jisté vítězství je ranou politice Washingtonu, který spolupracoval s Contras v občanské válce osmdesátých let a obává se, že Ortega by spojil protiamerický blok v Latinské Americe spolu s venezuelským prezidentem Hugo Chavezem.

ZDE

"Iraq: Declassified Documents of U.S. Support for Hussein" - Washington Post "Live Online" chat with Archive Middle East Analyst Joyce Battle

Video Clip: "Shaking Hands with Saddam Hussein" - Iraqi President Saddam Hussein greets Donald Rumsfeld, then special envoy of President Ronald Reagan - Baghdad, December 20, 1983.

Odkazy zaslal Vladimír Rott.

Britský premiér Tony Blair v pondělí na naléhání reportérů na tiskové konferenci v Londýně přiznal, že je i nadále proti trestu smrti, ať je to trest smrti pro bývalého šéfa iráckého státu anebo pro kohokoliv jiného. Avšak během tiskové konference v Downing Street odmítl Blair kritizovat irácký soud za jeho rozhodnutí. Uvedl, že tento rozsudek připomene všem brutalitu iráckého diktátora. Pozoruhodnou přestřelku mezi reportérem a britským premiérem v pondělí několikrát odvysílal rozhlas BBC:

Stručná polemika s článkem Milana Daniela "Evropa nemá trest smrti. Proč jej Topolánek podporuje?"

Již samotný titulek článku ("Evropa nemá trest smrti. Proč jej Topolánek podporuje?") naznačuje netoleranci k nositelům "nekorektních" názorů. Topolánek, nebo kdokoliv jiný, má nárok trest smrti podporovat či odmítat, jak se mu zachce, a ne slepě se přizpůsobovat diktátu z Bruselu. Evropská unie (dosud) není Sovětský svaz, kde jedinou svobodou byla svoboda bezvýhradně souhlasit, píše Marian Kechlibar.

Pan Kechlibar se nás snaží přesvědčit, že odmítání trestu smrti je věc elitářská, že v zemích EU je většina lidí pro jeho znovuzavedení. Omyl, nesměšujme autoritářské nostalgie a černobílé vidění světa v postkomunistických zemích se zeměmi s demokratickou tradici. Ve Francii například nedávno slavili výročí zrušení trestu smrti a při té příležitosti průzkumy ukázaly, že většina obyvatel je proti tomuto trestu a nepřeje si jeho znovuzavedení, píše Darina Martykánová.

Prezident, jako v poslední době spíše pravidelně než občas, nepřekvapil. Svým posledním krokem totiž opět překvapil. Překvapil tím, že do hry na zdrženou v úsilí o sestavení funkční vlády vložil prvek urychlení a vyslal několik vzkazů.

Kolekce 75 faksimilií zapůjčených z Musei Kino v Moskvě, představuje známého režiséra jako autora kreseb, srovnávaných s pracemi P. Piccasa, H. Matisse, D. Rivera...

8.11.2006 00:00 - 30.11.2006 Kino Ponrepo, Praha

Součástí večera bude i projekce tří krátkých filmů. Dva z nich představují torza Ejzenštejnových projektů (Běžin luh, Ať žije Mexiko), třetí z nich je dokumentem o portrétech S. Ejzenštejna (Glumovův deník).

Možná bychom měli očekávat, že prezident republiky bude sloužit především republice, to se ale nechce věřit, když se podrobněji zamyslíme nad rolí Václava Klause v pěti měsících, které uplynuly od sněmovních voleb. Hned po volbách mohl vytvořit kompromisní scénář, s nímž by souhlasily všechny poslanecké frakce a který by okamžitě mohl odblokovat Sněmovnu: teď pověřím tebe (Topolánka), potom jeho (Paroubka), oba na to dostanete každý tři týdny, a do třetice už na tom nezáleží, protože půjde jen o formální pokus, který nevyhnutelně povede k předčasným volbám, v nichž se voliči budou moci rozhodovat podle této úvahy: pravou tvář politika nejlépe poznáš, když politik odhodí masku v domnění, že už občana nepotřebuje, čili hned po volbách.

Právě proběhlé komunální a senátní volby oživují různé scénáře možného budoucího vývoje v České republice. Jedním z nich je i obava z možné "bavorizace" české politiky, z možné, a především trvalé nadvlády ODS na všech mocenských stupních a ve všech mocenských strukturách českého státu.

Dříve než si na takovou otázku můžeme odpovědět, je nutné se zamyslet nad důvody momentálně vysoké podpory ODS.

Polemika s článkem Lubomíra Novotného "Hrozí České republice bavorský scénář?"

Zrovna Bavorsko je podle příkladem toho, že i země, spravovaná desítky let stále toutéž stranou, vítězící ve svobodných volbách, může být vysoce prosperující, svobodná a kulturní. O tom, že Bavorsko je jedním z nejbohatších regionů Evropy, ví snad každý. Bavorsko není na druhé straně nějakým odpudivým průmyslovým centrem, naopak sdružuje péči o krajinu, staré tradice a moderní liberální i sociální politiku. Zajímavé je, že v této zemí, v níž je CSU dlouhodobým hegemonem, je hlavním městem Mnichov, který bývá považován za jedno z evropských center gay komunity.

Kdyby se mělo Česko "bavorizovat", bylo by to super. Jenže bohužel v Česku není žádná strana srovnatelná s CSU - a zejména: Česko není v žádném smyslu, tím méně v obyčejích a tradicích, v morálních hodnotách (osobně jsem mohl vidět úžasné poměry v Tyrolsku, které je s Bavory v tomto ohledu určitě srovnatelné) na úrovni Bavorska.

Jen bych podotkl, že ideově jsem odpůrcem strany typu CSU.... pokud by ovšem nějaká reálná CSU v nějaké reálné zemi dokázala to, co CSU v Bavorsku, volil bych ji ihned a bez pochyb, kdybych byl občanem té země.

Nedá mi to, abych nepřičinila několik poznámek k příspěvku pana Březiny "Krátká sonda do českého sociálního parazitismu,".

Korelace mezi chudobou, sociálními dávkami a počtem dětí není zdaleka tak jednoznačná, jak věří, nebo chce věřit, pan Brezina. Pokud pan Brezina otevře nějakou příručku solidní historické demografie, zjistí, že někdy v polovině devatenáctého století dochází v Evropě k postupnému poklesu porodnosti (tedy k poklesu počtu porodů na jednotku obyvatel) a také k poklesu celkové plodnosti (počtu dětí, které připadají na jednu ženu) a že se tento pokles projevuje v různých segmentech společnosti různě.

Památce mého otce, bez jehož vzpomínek by tato kniha nikdy nevznikla.

Ne, neukážeme vám stín, který se ráno plazí před vámi.
Má příchuť kyselých a nedozrálých malin.
Ne, neukážeme vám ani stín, který se večer táhne za vámi.
Jak pavučina vrůstá do rozvalin.
Ukážeme vám hořkosladkou vůni strachu.
A ještě nenávist. A beznaděj. A zmatek.
Jak plíseň vniká k ránu v lázních do oplatek.
Ukážeme vám život v hrsti prachu.

Byl to zvláštní a trochu odporný sen, který se zdál Sabině ve zlaté vaně. Mívala většinou sny a někdy byly krásné, přesné a barevné jako filmy; většinou však byly hnědobílé a ošklivé a brzy na ně zapomínala. Tehdy mluvila ze spaní neznámým jazykem.

Tento sen byl ale jiný.

Viděla sice zvenčí jako ve skutečném světě věci a děje, které se dály, viděla krajinu, les a dravé ptáky, ale zároveň také Sabina slyšela jejich myšlenky, rozuměla jejich rozhovorům a slyšela někoho, snad boha, vyprávět jejich příběh. Vyprávěl líně a pobaveně, vyprávěl jako někdo, kdo zná předem konec anekdoty a jejích hrdinů si neváží.

Německý federální parlament chce ještě v tomto volebním období rozhodnout o novém zákonů proti prostituci, podle kterého by měly být nikoliv prostitutky, ale jejich zákazníci trestáni, pokud by si sexuální služby vynucovali násilím.

Poté, co německá vláda a červenozelení poslanci v posledním volebním období zpřísnili zákon proti obchodování s lidmi, chce teď vláda udělat něco proti nucené prostituci. Přitom se nepomýšlí na absolutní zákaz, pro který se rozhodli Švédové, ale jen o teoretickou ochranu prostitutek před tělesným útiskem a finančním vykořisťováním.

Žijeme v době prudké eskalace politického boje, který se promítá do všech oblastí společenského života. Jedním z jeho průvodních jevů je i falešný antikomunismus. Antikomunismus svůj základní obsah, kterým je odmítání totalitárního výkonu moci, již dávno ztratil a stal se ideologickým nástrojem. Slouží k upevňování vlivu a moci jednoho z politických proudů, konkrétních skupin a osob. V následujících odstavcích se stručně pokusím analyzovat uvedený problém filosoficky a zároveň zdůvodnit reálné obavy z ohrožení objektivního a kritického vědeckého bádání.

(Autor do konce června 2006 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.)

Reakce na článek Petera Dinuše "Proti falešnému antikomunismu"

Komunistické strany často o emancipaci (a stejně tak o míru, svobodě, spravedlnosti) mluvily, nicméně když dostaly (nebo si ji spíše násilím vzaly) možnost uskutečňovat své ideály, skončilo to gulagy, potlačením svobody slova a svobody náboženské víry, potlačením politické soutěže, ideovým dozorem nad školstvím a justicí, přetvořením práva ve slouhu jedné mafiánské strany, která ovládala vše.

Se slovem EMANCIPACE si spojujme raději ty, které komunisté a nacisté brutálně potlačovali: anarchisty, sociální demokraty, feministky, nonkonformisty, homosexuální aktivisty, osvícenské liberály a antiklerikály, beat generation, hippies, stoupence drog a volné lásky, evangelikální odpůrce rasismu (jakým byl kazatel M. L. King) atd. Nikdo z těch, které jsem právě jmenoval, by neprošel jako dobrý kádr komunistickými cejchovacími komisemi.

Negativní jevy u dětí a mládeže jsou převážně vnímány jako důsledek chybného převzetí společenských obsahů, hodnot a norem dětmi a mládeží, tedy jako chyba v procesu socializace, v širším významu chyba ve  funkcionálním působení společnosti a v užším významu v intencionálním působení na mladou generaci. Jako individuální chyba socializovaného a socializujícího se jedince. Ve skutečnosti stav sociability a existence negativních jevů u mladé generace je výsledkem působení všech prvků fungujících v procesu socializace. K pochopení rezultátu socializace je proto nutné analyzovat stav a vývoj základních prvků socializačního procesu.

(polemika s článkem Eduarda Chmelára, "Byť dnes svetoobčanom")

Huntigtonův střet civilizací není vizí. Je to paradigma, které podle svého tvůrce nejlépe popisuje specifika mezinárodní politiky po skončení studené války. Není to tedy univerzální klíč k pochopení světa, ba ani mezinárodní politiky. Pouze jednoho jejího faktoru, který je dnes ovšem důležitější, než v časech omezení i možností bipolárního světa. Byť možná ne o tolik, jak se politolog domnívá. Pokud Chmelár vyčítá střetu civilizací nedostatečnou propracovanost, pak nepochopil smysl Huntigtonem popisovaných paradigmat.

Desítky milionů se vydávají na to, aby se národ naučil správně říkat ou tů. Naučit firmu jako celek slušnému chování ke svým klientům by snad nemuselo být tak nákladné. Je to zvláštní, přijdou noví lidé, ale vzorce chování zůstanou. Inu těžko učit starého psa novým kouskům...

Když před nedávnem popisoval jeden z čtenářů BL své zkušenosti se zaváděním Internetu expres od Eurotelu, měl jsem pocit, že mluví přesně o tom, co jsem i já zažil ve stejné firmě jen o rok dříve. Chtěl bych tohoto čtenáře ujistit, že to není všechno, co se dá s Eurotelem resp. teď po novu s O2 zažít. Na začátku listopadu 2006 jsem dostal výhružný dopis, v němž mi příslušný referent O2 sděluje, že jsem nezaplatil za červenec.

Cíl a smysl vývoje lidstva byl, je a zůstává Everestem poznání.

Již pouhá myšlenka na přípravu k výstupu je intelektuální drzost. Dokonce největší z velikánů myšlení byli schopni pouze přešlapávat na úpatí. Aristoteles, Platon, Sokrates, Lao-c', Kung-c', sv. Augustin, F. Bacon, G. Galieo nebo G. Bruno, I. Kant, K. Marx, A. Schweitzer, P. Leroi, Teilhard de Chardin či F.Capra nebo A. Toffler, nikdo z nich či autorů Bible, Koránu nebo Tóry, ani Valné shromáždění OSN, které schválilo rezoluci "Cíle rozvoje lidstva v novém tisíciletí", zkrátka nikdo dosud nedokázal nabídnout globální ideu cíle pro lidstvo, která by byla lidstvem pochopena a přijata.

Цель развития человечества -- Эверест познания.

Сама мысль о подготовке к восхождению -- интеллектуальная наглость, поскольку самые великие умы оказались способны лишь потоптаться у подножья. Ни Аристотель, ни Платон, ни Сократ, ни Лао-Цзы, ни Кун Цзы, ни Вентам, ни Рерихи, ни А. Швейцер, ни П.Леру, ни Тейяр де Шарден, ни авторы Библии, Корана или Торы, ни Генеральная Ассамблея Организации Объединенных Наций, принявшая резолюцию "Цели развития человечества в новом тысячелетии", словом -- никто, не смог предложить глобальную идею цели для человечества, им понятую и принятую.

Rád bych polemizoval s autorem článku "Anarchie, nebo otevřená společnost" ze dne 30. října, panem Lánským. Nechci být ničím soudcem, ale některé myšlenky a názory, které byly v tomto článku představeny, mohou přinejmenším vyvolat námět na diskusi, a z tohoto hlediska jsem osobně za tento příspěvek vděčný.

Funkci antiraket při ničení nepřátelských raket ve střední fázi letu jsme už popsali. Bez senzorů včasné výstrahy a prostředků navedení by ale antirakety amerického protiraketového systému byly "hluché a slepé".

Ke své správné činnosti nutně potřebují informace pro vhodné manévry a navedení do vstřícného kursu tak, aby dosáhly správného bodu -- jinými slovy: aby se dostaly "do cesty" útočícím raketám a jejich bojovým hlavicím. I když se takový proces na první pohled zdá být jednoduchý, ve skutečnosti je nesmírně složitý a přináší řadu technických problémů. Družice včasné výstrahy, obíhající kolem Země a nesoucí špičkové infračervené senzory, sehrávají nezastupitelnou roli a v konečném důsledku se výrazně podílejí na efektivnosti a účinnosti systému protiraketové obrany.

3. 10. 2006 Protiraketová obrana USA: Výsledky testů budí rozpaky v odborných kruzích ZDE

Český rozhals Leonardo a Zoologická zahrada Praha Vás zvou na Oslavu "divokého Oscara", která se uskuteční v sobotu 11. 11. 2006 od 13 hodin v pavilonu goril v pražské ZOO. Bude pro vás připraven program plný zábavy a soutěží včetně hudebního vystoupení TAM TAM Orchestra. V 15 hodin proběhne křest knížky goriích pohádek "Moja a páv". Kmotrem knihy bude herec a senátor Tomáš Töpfer. Udělejte si hezké odpoledne ! Přijďte si zasoutěžit o oceněné DVD tak trochu jiné reality show Odhalení, knížku pohádek a další zajímavé ceny. Máte se na co těšit.

repro: ČRo Leonardo

SOUVISEJÍCÍ INFORMACE:

Podrobnosti - tisková zpráva Českého rozhlasu: Odhalení získalo prestižního "Oscara" - vítězství v soutěži Wildscreen ZDE

Videoarchiv Odhalení ZDE

Součástí říjnového šetření CVVM byla též baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Zajímalo nás, zda si o vybraných médiích lidé myslí, že informují pravdivě, a také, zda poskytují ucelený přehled o důležitých událostech. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, ptali jsme se též na to, jak často respondenti sledují právě televizní zpravodajství.

průzkum CVVM 2006, Markéta Škodová: "Hodnocení informací v médiích" ZDE

Rád bych vyslovil několik poznámek k problematice tzv. pokojného stavu, která je zmiňována v článcích "Byt" M. Zabloudilové a "§5 OZ" J. Potměšila.

Jakkoliv se to na první pohled nezdá, patří § 5 Občanského zákoníku ("Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy...") k jeho nejdůležitějším a nejzásadnějším ustanovením. Jeho akceptace není ničím menším, než měřítkem právního státu! Nic tak neodporuje představám o právním státě, jako neschopnost chránit pokojný stav. V právní státě totiž nejde ani tak o ochranu právního stavu, totiž stavu, který byl vytvořen již "proběhlou" akceptací práva, ale o ochranu stavu pokojného, tedy stavu, který existuje, a který nebyl dosud rozhodnutím oprávněného orgánu dotčen.

Ne tak zcela, i když by tomu útoky některých neokonzervativců na presidenta Bushe mohly nasvědčovat.

Kritika Bushe před volbami zdánlivě nedává smysl, tedy pokud si neuvědomíme, že za určitých okolností se porážka ve volbách stává méně bolestnou.

Žádný důraz není dost velký, chceme-li mluvit o tom, jak nebezpečným útokem na lidská práva je nový americký zákon "Military Commissions Act". Podle toho zákona může být každý cizinec, který navštíví USA, zadržen na neomezeně dlouho dobu bez práva na soudní proces (tedy nejen člověk, který je v USA nelegálně, ale i ten, který má turistické vízum, nebo ten, který získal povolení k trvalému pobytu). Stačí, když americká vláda usoudí, že cizinec má nějaké "spojení s terorismem", a může být zatčen a vězněn do konce života, přičemž vláda nemusí předložit žádnému soudu ani jiskru důkazu, že její obvinění je oprávněné.

Podzimní "českokrumlovská" mediální konference, která posledních pět let vždy předznamenávala vývoj české mediální scény, byla tentokráte ve znamení několika zásadních prohlášení.

Ač se zdálo, že nejvýznamnější výrok o zpětvzetí kasační stížnosti vůči rozhodnutí soudu o zrušení digitálních licencí zazněl z úst generálního ředitele TV Nova Martina Dvořáka, zástupce kmitočtového regulátora, ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač ho předčil. Dal totiž právníkům Novy návod, jak jiným způsobem torpédovat realizaci Technického plánu přechodu České republiky na digitální vysílání, který ČTÚ připravil. Richard Rybníček se pozastavil nad tím, že TPP není závazný, ačkoliv to nikdo neřekl, jen Duchač připustil roztrhání TPP na kousky voluntaristickými rozhodnutími správního soudu. A tak ačkoliv se v průběhu konference zdálo, že Generální dohoda je možná a nové televize by mohly odstartovat příští rok, do kompromisu může být daleko a spíše než ústupek, je krok Novy úskok směřující nakonec k arbitráži spíše, než k vysílání. V tom má Nova praxi... Bývalý předseda ČTÚ David Stádník, dnes úředník Ministerstva informatiky, které chce vláda ODS nechat zrušit, se chce stát přesto mediátorem dohody všech o všem a potvrdit svou roli "otce české digitalizace" . Chce zprostředkovat odblokování současného patu udílení digitálních licencí a neasného přechodu k definitivním multiplexům, zaviněný podivným rozhodnutím soudu, který zrušil rozhodnutí RRTV o udělení licencí na vysílání DVB-T. Evropská komise nyní zvažuje, že členské země EU vyzve, aby analogové vysílače vypnuly ještě dříve, než určuje nejzažší termín pro celou Evropu - konec roku 2012.

V Krumlově bylo po dva dny horko, i když začal padat sníh.

Krumlovská mediální konference 2006 - FOTOGALERIE IIIIIIMEJDAN

Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL

Upřímně řečeno, nechápu proč dávat tomuto pokání, nebo lépe řečeno zoufalému pokusu zachránit, alespoň minimum zbývajících pozic kliky předních neokonzervativců načasovaném pár dní před volbami tolik prostoru. O to více zarážející jsou spíš známa fakta, která nebyla zmíněna při této příležitosti ani v Guardianu či BL.

Pokud se zaměříme na postavu Richarda Perleho (známého též jako "Princ Temnot" pro svoji zuřivou opozici proti jakýmkoliv odzbrojovacím mezinárodním závazkům) a to jen z pohledu posledních patnácti let, získáme obrázek značně odlišný od proklamované zástavy neokonzervativců, "používání a projekci naší síly (US) pro morální dobro ve světě."

Materiál o možné americké raketové základně a jejích složkách u nás, který připravilo české ministerstvo zahraničních věcí pro Poslaneckou sněmovnu, nechtěně potvrdilo obavy vyslovené odpůrci tohoto plánu USA, že taková základna představuje velké nebezpečí pro náš stát a jeho obyvatele.

Materiál totiž uvedl, že v případě použití těchto raket by o jejich odpálení rozhodoval výhradně velitel armády USA, nebo jím pověřený důstojník. Představitelé České republiky by byli o tom pouze informováni, neměli by žádné právo spolurozhodovat. Podle americké obranné doktríny "US National Security Strategy", přijaté Bushovou vládou v březnu letošního roku, si USA dávají právo na preventivní válku, pokud jsou ohroženy americké zájmy. Jako to učinil prezident Bush již před třemi roky proti Iráku. Tuto vojenskou akci, jež nebyla schválena ani orgány OSN ani NATO, nepodpořila řada států - Francie, Německo i Česká republika.

Chtěl bych jen velmi stručně zareagovat na článek p. Zabloudilové "Byt", konkrétně na zmínku o poskytování ochrany dle § 5 občanského zákoníku.

Musím upozornit, že ochrana dle § 5 OZ, o níž autorka hovoří, není poskytována automaticky, ale pouze na návrh (žádost), kdy je pak zkoumáno, zda existoval určitý pokojný/faktický stav, zda došlo k nějakému zásahu do tohoto stavu, a to k zásahu zřejmému, a zda po tomto zásahu nedošlo k ustavení nového pokojného stavu (nelze se domáhat ochrany např. rok po zásahu),píše Jan Potměšil.

"Norwegian Pearl" se jmenuje loď, s níž je možná spojen výpadku dodávky elektrického proudu, který v sobotu večer postihl asi deset milionů obyvatel západní Evropy.

Byl večer v západní Evropě. Bylo čtvrtého listopadu, normální sobotní večer v průmyslovém světě. Na štěstí sobotní, protože najednou zhasla světla u asi deseti milionů lidí.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V září přispělo celkem 111 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 19 516,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 9. 2006 částku 386 416.21 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,665.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.