|
6. 11. 2006
Opouštějí krysy loď?Ne tak zcela, i když by tomu útoky některých neokonzervativců na presidenta Bushe mohly nasvědčovat. Kritika Bushe před volbami zdánlivě nedává smysl, tedy pokud si neuvědomíme, že za určitých okolností se porážka ve volbách stává méně bolestnou. |
|
Prohrát volby před počátkem hospodářského útlumu přesouvá (fiktivní) odpovědnost na vítěze, což je v dalších volbách skvělý argument. (Na počátku devadesátých let na to v Ontariu doplatila Nová demokratická strana, která musela díky krizi v ekonomice přimout řadu nepopulárních opatření a ta se jí, čtyři roky poté, krutě nevyplatila v dalších volbách). V USA jde o to, že pokud vyhrají Demokraté, budou muset přijít s řešením situace v Iráku, které ovšem nemají. To se pak může nevyplatit v příštích, daleko důležitějších presidentských volbách. Případná porážka Republikánů může mít svůj klad i v tom, že se tato strana v podstatě lehce zbaví mnoha problematických členů Kongresu. Kritika Bushe má nepochybně zastřít agresivitu americké zahraniční politiky (cíle jsou dobré, leč neschopný president je maří). Svádění všeho na Bushe je ale pozoruhodné i tím, že potvrzuje, že i v baště demokracie mohou krásně selhat ochrané mechanismy a vlády se může zmocnit člověk, který je s to ohrozit celý svět. Vývoj, k němuž došlo po napadnutí Iráku předpovídala ve sdělovacích prostředcích řada odborníků na Střední východ v nichž byla jejich varování voně přístupná všem, kteří měli zájem. O problému psal velmi rozsáhle známý Robert Fisk, jehož volně přístupný archiv s odstupem času podává přesvědčivé důkazy o tom, že tihle lidé měli pravdu. Připomeňme si několik pasáží z jeho článku "Válka desinformací začala", který byl napsán 16. března 2003, tedy zhruba týden před začátkem války:
"....zde je pár domněnek, co se o nastávající válce dozvíme .... Americké a britské jednotky vstoupí během několika hodin do Basry, kde budou vítány šiitskými muslimy jako osvoboditelé. ... během vítězné jízdy ulicemi dostanou růže a spršku rýže -- tradiční arabské uvítání. První zprávy z války budou hřát Bushe a Blaira u srdce ... bude ovšem chybět zmínka o použití střel s ochuzeným uranem -- který veteráni z roku 1991 považují za příčinu syndromu Války v zálivu a jiní za příčinu tisíců případů dětské rakoviny. .... V Bagdadu budou reportéři popisovat bombardování, které zabíjí civilní obyvatelstvo po desítkách a později po stovkách. Tito novináři budou -- jako obvykle -- obvinění z toho, že pomáhají nepříteli, zatímco britští vojáci bojují o své životy. ...Mezi tím v Basře a dalších 'osvobozených' městech jižně od hlavního města se budou Iráčani mstít na funkcionářích obávané Hussajnovy strany Baath. Muži budou věšeni na lucernách. Většina televizních záběrů těchto scén bude muset být vystřižena, aby se zmírnil rozsah násilí." Fisk dále pokračuje: "Daleko lepší bude pro americkou a britskou vládu hrůzný objev mučíren a 'znásilňovacích místností' a vězňů, kteří zažili nejstrašnější utrpení v rukách Sadamovy tajné policie. To bude 'důkaz' jak dobře jsme udělali, že jsme ty ubohé lidi osvobodili. Američani pak budou muset najít 'zbraně hromadného ničení', které údajně vedly k této krvavé válce. V novinářském honu za nimi bude v daném okamžiku dobrá jakákoli stará raketa." Bunkry údajně obsahující chemické a budou isolovány -- (jako) příliš nebezpečné, aby se k nim jakýkolo novinář mohl přiblížit. Možná, že opravdu obsahují nervový plyn a nebo antrax, ale v tomto okamžiku je pro Washington a Londýn nejdůležitější přesvědčit svět že důvod pro válku byl pravdivý -- a reportéři, ať již ve vojenských kostýmech nebo bez nich, budou při ruce říct právě to. Fisk dále předpovídá, že: "Bagdad je obklíčen a jeho obráncům bude nařízeno, aby se vzdali. V okolí městských slamů dojde k bojům mezi šiity a sunnity, (což bude) začátek krutého občanského konfliktu, na nějž jsou invasní armády zcela nepřipraveny. Americké jednotky budou v honbě za Sadamem Hussajnem pokračovat dál za Bagdad do jeho rodiště Tikrit. Bush a Blair vystoupí v televizi, aby promluvili o velkých 'vítězstvích'. Zatím co se budou vychloubat, skutečná novina bude bude na obzoru: 'rozpad irácké společnosti, návrat tisíců uprchlíků z Íránu do Basry z nichž mnoho přijde se zbraněmi a všichni s odporem žít pod západní okupací. ... Zhroucení iráckého národa začalo."
Válka v Iráku byla výsledkem dlouholetého plánování. K jejímu započetí byla nutná záminka, které nakonec vykrystalizovala v podobě zbraní hromadného ničení. Podle severoamerických sdělovacích prostředků probíral Bush se svou vládou nekolik variant a nakonec se shodli na tom, že ZHN jsou nejsnadněji prodejné ustrašeným Američanům. (Přesný zdroj si nepamatuji, ale ono to je jedno, protože tihle profesionální lháři mohou tvrdit, že to tak nebylo, protože archivy, příslušně zcensurované, budou otevřeny za několik desítek let.) Účel, totiž americká dominace oblasti, světí jakékoli prostředky. O lidi, v tomto případě Iráčany, samozřejmě nešlo, žvásty o demokracii byly a jsou pouze jedním z propagandistických nástrojů. Američani dosti důkladně plánovali, jak ovládnout iráckou ekonomiku, ale neudělali nic pro to, aby rychle ukončili léta strádání, která obyvatelstvo postihla v podobě sankcí. Jedním z nejvýznamnějších pomníků jejich počínání (čti idiocii) stalo vězení Abu Ghraib. Místo, aby tento symbol Hussajnovy tyranie okamžitě srovnali se zemí, přeměnili ho na svoji vlastní mučírnu - opravdu skvělý způsob jak získat srdce a duši Iráčanů. Dejme ještě jednou slovo Fiskovi, a to s souvislosti se sbírkou dokumentů použitých britskou vládou k obhajobě připravované války. V článku datovaném 25. září 2002 mimo jiné píše:
"Blairův 'dossier' o Iráku je šokující dokument. Jeho čtení naplňuje slušného člověka hanbou a rozhořčením. Jeho stránky jsou konečným důkazem -- pokud je obsah pravda -- že v Iráku byl spáchán obrovský zločin proti lidskosti. Pokud jsou totiž detaily o Saddamově výrobě ZHN přesné .... znamená to že naše rozsáhlá, obstrukční a brutální politika sankcí pod hlavičkou OSN totálně selhala. Jinak řečeno, zabili jsme půl miliónu iráckých dětí pro nic.
"Vraťme se zpátky do 12. května 1996", pokračuje Fisk, "Madeleine Albright, americká ministryně zahraničí, tehdy řekla, že sankce byly úspěšné a zabránily aby Saddam znovu budoval ZHN. Když onoho 12. května vystoupila paní Albrightová v televisi CBS, Leslie Stahl, který vedl interview, se jí zeptal: 'Dozvěděli jsme se, že půl miliónu dětí zemřelo v Iráku. To je víc než kolik zahynulo v Hirošimě. A, víte, stálo (zamezení obnovení výroby ZHN) za to?'. K úžasu světa paní Albrightová odpověděla: 'Myslím, že to je těžká volba, ale ta cena, myslíme, že ta cena za to stála'. Teď víme --jestliže pan Blair říká pravdu -- že ta cena za to nestála. Byla zaplacena statisíci dětských životů, ale neměla cenu desetníku. Blairův 'dossier' nám říká, že Saddam byl schopen pokračovat v přípravě ZHN. Všechen ten nesmysl o dvojím použití technologie, zákaz dovážet dětské tužky -- protože tuha může mít vojenské použití -- a naše odmítnutí povolit dovoz vybavení pro vodárny, které jsem bombardovali při Válce v zálivu, byl podvod." Uzavřeme-li kruh zpět k Bushovým kritikům můžeme udělat jen jediný závěr: Jejich tvrzení "kdyby sem to byl věděl, tak bysem tam byl nechodil", je hodné hlupáků a nebo lhářů. |
