Velké peníze mají, vždycky, zdá se podstatný vliv na konečný tvar filmového díla. Ve svém nejnovějším historickém velkofilmu o hraběnce Báthoryové zachoval Jakubisko základní rysy své poetiky, jejímž prostřednictvím svědčí o divokosti člověka, ale peníze z fondu Eurimage zřejmě soustředily jeho mysl. Vizuální motivy jsou disciplinovaně podřízeny tradičně vedenému velkofilmovému ději. Snímek má feministické vyznění: mocná, vlivná a energická hraběnka Báthoryová (Anna Friel, anglická herečka, která hrála královnu Alžbětu) se stane obětí mužských spiknutí, především hraběte Thurza, který touží po jejím majetku i po jejím těle a nakonec ji zničí, matejek získá, silnou ženu si však nepodrobí.

Dopustím se asi v této poznámce urážlivé národnostní stereotypizace. Různé národy, připadá mi, si vypěstovaly různý druh organizačních schopností, pořádku a předvídavosti. Proč například, jsou čeští návštěvníci v Británii vždycky tolik překvapeni, že anglické a skotské vesnice jsou úpravné? (Přitom v ulicích anglických měst bývá obrovský nepořádek, odpadků daleko víc než v městech českých.) Proč jezdí německé vlaky na čas a české ne?

Řekl bych, že na škále zorganizovanosti je Česká republika někde tak uprostřed. Velké veřejné akce, jako je např. v ČR karlovarský filmový festival, bývají na Západě (Cannes) dokonale zorganizovány. V ČR je to všechno tak napůl, víceméně to funguje, přesto však vznikají chyby a nedomyšlenosti. Proč to čeští organizátoři a programátoři nedokážou myšlenkově dovést do perfektního stavu? Cynik by řekl - šlendrián.

Když se ve své moudrosti oproti předchozím létům na karlovarském filmovém festivalu rozhodli od soboty v přízemí hotelu Thermal nehorázně vybírat poplatky za návštěvu záchoda (přitom jde jediný záchod v blízkosti restauračního zařízení), zaútočili tak na ženské účastníky festivalu. Ty to mají při takovýchto akcích vždycky těžké - na každé dámské toaletě je skoro permanentní nekonečná fronta až ven.

Normálním, slušným přístupem k dámám by bylo dát k dispozici větší množství toalet než mužům; zpoplatněním silně užívaného záchoda v přízemí hotelu Thermal vedení festivalu? či hotelu? geniálním způsobem přispělo k prodloužení dámských front.

Gratulujeme, pane Bartoško.

Britské listy, jako každoročně, jsou i letos přítomny na filmovém festivalu v Karlových Varech. Je to pořád stejná historie: Vynikající výběr filmů, nesmyslné "celebritální" informace, které přinášejí česká média, a poněkud nedostatečná infrastruktura pro normálního diváka.

Řadový divák si zakoupí festivalovou akreditaci za 1000 Kč, která ho opravňuje k získání vstupenek na tři představení denně. Jakmile ty peníze vydá, zjistí, že je svým způsobem vyhodil do vzduchu. Zamluvit si předem vstupenky na další den prostřednictvím esemesek v 7 hodin ráno předchozího dne nelze, protože už úderem sedmé, kdy je předprodej zahájen, jsou vstupenky záhadným způsobem všechny vyprodány. Návštěvník má pak možnost stát dlouhé fronty před pokladnami, aby zjistil, že vstupenky jsou také skoro všechny vyprodány. Byl jsem přítomen při snahách dvou držitelů řadové festivalové akreditace za 1000 Kč, jímž se dnes, v sobotu, namísto tří vstupenek podařilo horko těžko získat lístek jeden.

Řadovým návštěvníkům zůstává ovšem ještě pořád možnost čekat půl hodiny až hodinu před představením před sálem, jestli se náhodou dovnitř nedostanou na na poslední chvíli neosazená místa. Možná se tedy nakonec normální návštěvník na nějaké filmy dostane, ale až po těžkém úsilí, tvrdých frontách a nervácích socialistického stylu.

( Novým zlepšením oproti loňskému roku je vynález, že se u recepce v hotelu Thermal, kde se koná řada hlavních představení, začalo platit na záchodě, přestože je Thermal restaurační zařízení a v každém restauračním zařízení - aspoň v civilizovaných zemích - jsou zákonem zpřístupněny toalety zadarmo.)

Odpověď na mail, kterým Ondřej Neff reagoval na Otevřený dopis Ondřeji Neffovi

Vážený pane Neffe, Děkuji Vám za Váš mail, kterým ovšem -- ať jej pročítám jakkoli pozorně -- nijak nereagujete na výzvu, s níž jsem se na Vás obrátil v článku zveřejněném na Britských listech. Že jste v souvislosti s ruskými a arabskými penězi nemluvil o Greenpeace, to mi bylo a je jasné. Oslovil jsem Vás veřejně právě proto, že jste mluvil obecně o většině české populace a napsal jste, že

• za jejím odmítáním americké základny jsou "ruské a arabské peníze" (ale nejen to); a dále pak, že
• "Ty v tom samozřejmě jsou a bylo to už mnohokrát spolehlivě prokázáno."

Veškeré zprávy týkající se amerického radaru sleduji velmi pečlivě od samého počátku, ale nikde jsem nenarazil na relevantní fakta, argumenty a/nebo zdroje, které by Vaše tvrzení (jež uvádím pod body 1 a 2) potvrzovaly. Jediné, s čím jsem se setkal, byly spekulace a slátaniny na úrovni bulvárního Blesku, které ale -- jak jistě chápete -- nemůže soudný člověk akceptovat.

Polsko dnes ústy premiéra Donalda Tuska odmítlo americkou žádost o stavbu protiraketové základny na svém území. Tusk řekl, že nabídka USA na modernizaci polské armády stále není dostatečná a neodpovídá polským představám. Nebrání se ale dalšímu jednání. Američtí vyjednávači však tento týden oznámili, že nejnovější nabídka je konečná a další už nepřijde. Poláci rovněž žádali od USA bezpečnostní záruky. Detaily posledního amerického návrhu nebyly zveřejněny. Tusk ale dnes naznačil, že Varšava měla jiné představy o zajištění své bezpečnosti a že měla zájem zejména o trvalé rozmístění raket Patriot na svém území.

Podrobnosti Aktuálně ZDE

Česká republika má opravdu dobrý systém přirozeného výběru cizinců. Strávila jsem čekáním před úřadem Cizinecké policie v Praze dva dny a dvě noci, jen abych si vyzvedla už hotové vízum, konstatuje Valerie Muravjeva, vědecký pracovník, toho času na stáži v České akademii věd.

Zdá se, že je pro čekatele na místě k dispozici jen jediný záchod. Představa, že by se víza mohla vyřizovat poštou, nebo na internetu, nebo aspoň prostřednictvím pořadových čísel, je české Cizinecké policii cizí. Proč považovat Nečechy za lidi, že, Topolánku? Holt to nejsou Američani, před nimiž je český premiér v úslužném úklonu. │JČ

Jan Čulík správně poukazuje na to, že současnou vládní administrativu situace cizinců u nás v podstatě nezajímá a Cizineckou policii vláda používá většinou jen jako nástroj k tomu, aby jim co nejvíce znepříjemnila život.

S řadovými cizineckými policisty se setkávám a oni jsou s cizinci v denním kontaktu. Na obranu většiny z nich musím uvést, že to jsou profesionálové, pro něž je a musí být základní normou zákon, který připravilo legislativní oddělení odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, a jejž schválil parlament. Četných novel zákona si donedávna ve sněmovně ani v senátu nikdo nevšímal a oběma komorami procházely ke spokojenosti lidí, kteří restriktivní politiku vůči cizincům dirigují, jako nůž máslem. Loni došlo k posunu, přitvrzení pod záminkou fiktivních sňatků, přece jen vyvolalo určitou odezvu. S molochem největšího oddělení na ministerstvu lásky to ovšem nepohlo.

Argumentace Štěpána Kotrby má několik mezer. Na některé již poukázal pan Čulík. Pokusím se poukázat na ostatní.

Co to má znamenat? "Fakta jsou taková a obávám se, že není chuť je měnit?" Odkdy je Štěpán Kotrba stoupencem pokryteckých a fašistických řešení české vlády? Měl jsem dosud naivní dojem, že nezávislý novinář má držitele moci kritizovat...

"Česká republika imigraci potřebuje a ze strany cizinců je o příchod do ní zájem", píše imigrační aktivista Milan Daniel v článku "Imigrační politika státu není věcí Cizinecké policie" v reakci na výron morálního rozhořčení Jana Čulíka . Hezké klišé, takové harmonizující.... Je ale tento výrok pravdivý?

Imigrační politika není jen hejno moralistických proklamací bývalých emigrantů, vděčných západní Evropě za ekonomický azyl po opuštění politicky nepřijatelného Československa. Imigrační politika dnes účinně reguluje cenu práce v dělnických profesích a tvoří onen bič na příliš sociálním systémem rozmazlené Čechy bez práce. A to je dnes její jediná funkce - umožnit snížení potřeby pracovníků v dělnických profesích a umožnit podnikatelům rozvoj při zachování dostatečného množství hladových nezaměstnaných "před bránou".

Biopaliva způsobila vzrůst globálních cen potravin o 75 procent. Uvádí to důvěrná zpráva Světové banky, kterou získal deník Guardian. Ostře odsuzující nepublikované hodnocení biopaliv je založeno na podrobné studii současné krize, kterou provedl mezinárodně respektovaný ekonom.

Nemám rád Dolní Dvořiště. Je pro mne symbolem nepříjemné hranice dvou světů a díky prvotnímu zážitku se mi v souvislosti tímto místem pořád vrací pocit nutnosti srovnávat a hledat, kde vlastně leží ta hranice, která jako kdyby byla svou vnitřní podstatou tím patrnější, čím více mizí veškeré její vnější formy. Před léty dvaceti sedmi jsem se vracel s krosnou z cesty po západní Evropě, v jejímž rámci jsem v italské Cassertě hasil lesní a křovinové požáry, které byly již tenkráte zakládány úmyslně, neboť již tenkrát platil onen pozoruhodný zákon, že když obecní pozemek vyhoří, je to stigma jeho privatizace, protože je patrno, že se obec nestará... Na Dolním Dvořišti jsem se to nedělní odpoledne ocitl před mohutnou závorou z rakouské strany sám, opěšalý s krosnou na zádech.

CRI│ŠOK│ Litevský ministr obrany Juozas Olekas včera opět prohlásil, že Litva nejednala s USA o instalaci radarového systému ve svém území. Olekas uvedl, že obě strany ještě o tom nejednaly, jen si vyměnily některé informace.

Ve čtvrtek si v Německu připomněli 125. výročí narození pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky. Kulturní stanice Deutschlandfunku ve zvláštní relaci zdůraznila, že "nikdo nebyl schopen boj jednotlivce proti mocnému režimu vyjádřit tak jako Franz Kafka". Velký spisovatel se narodil před 125 lety 3. července 1883 v Praze, zemřel ve věku nedožitých 41 let v roce 1924 a zanechal za sebou velké dílo v románech jako "Zámek -- Das Schloss" a "Proces-Prozess". Byl to geniální vypravěč, zdůrazňuje celospolková veřejnoprávní stanice.

Literární redaktorka Mladé fronty DNES Alice Horáčková byla tak laskava, že pro nás, nudou sžírané čtenáře, připravila seznam jednačtyřiceti knih, které by měly, když ne přímo uvést do letní pohody, alespoň zajistit rozumně strávený čas za dlouhých letních večerů nebo třeba při opalování se někde na pláži. Záslužný to počin. Již netřeba trávit hodiny bezbřehým blouděním uličkami knihoven a knihkupectví. Jen zkopírovat líbící se název titulu do některého vyhledávače a objednat si letní četbu v internetovém knihkupectví přímo až domů. No řekněte, pravá letní pohoda.

V úterý 8. července 2008 bude vysílání ČT24 Zaostřeno na radar. Přinese exkluzivní a nejrychlejší zprávy z návštěvy americké ministryně zahraničí Condoleezzi Riceové a nejspíš exkluzivní živý rozhovor s ní ve vysílání ČT24. V úterý 8. července 2008 přijede do Prahy ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Riceová - s českou vládou má podepsat smlouvu o radarové základně u nás. Od Dobrého rána až po večerní Události, komentáře bude proto na zpravodajské stanici ČT24 Zaostřeno na radar.

Nelze přehlédnout, že zrovna teď se v několika zahraničních časopisech objevily informace týkající se rakoviny a některých možností, jak snížit riziko úmrtí na toto nanejvýš zákeřné onemocnění. Na jedné straně se objevily informace o možnosti dokonce očkováním*) předcházet jednomu typu rakoviny u lidí (děložního čípku; začalo se s tím u nás v prosinci 2006) nebo v případě uměle vyvolané rakoviny kůže zajistit její rezistenci např. injekcemi bílých krvinek u myší. Rakovinu děložního čípku působí virus (Papilloma virus, "HPV"). Rakovinu kůže často navodí zvýšená citlivost kůže na sluneční záření (nejednou jako genetická dispozice).

Byl jsem panem doktorem Petrem Wagnerem v jeho článku "Další fundamentalista, který chce české zdravotnictví zničit", vykreslen jako tak trochu bezohledný cynik, který si myslí, že zdraví je obchod a že o nic jiného než peníze nejde. Osobně jsem spíše přesvědčen, že si to pan Wagner o mně nemyslí, ale chce tím tak trochu přehnaně naznačit náš ideově rozdílný názor na fungování zdravotnictví. Můj článek je též úmyslně vyhrocen, ale pozitivem je, že právě díky tomu můžeme diskutovat o fundamentálních principech úlohy solidarity ve zdravotnictví.

Reakce na text pana Munziho ze 4.7.08.

Pan Tomáš Munzi ve své odpovědi panu Petru Wagnerovi ze dne 4.7. opět projevuje fundamentální předpojatost, která nevychází z analýzy faktů a znalosti oboru o kterém píše. Ideologická představa neoliberálů o medicíně se zkrátka MUSÍ opírat o předpoklad, že pojištěnec určuje své zdraví svým zvoleným životním stylem a je tedy za ně odpovědný. Tato iluze je stejného kalibru, jako ono pověstné bolševické "poručíme větru dešti". Životní styl je pouze jedním z mnoha faktorů, které naše zdraví určují -- zdaleka nikoli nejvýznamnějším. Patří mezi tzv. komplex psychosociálních vlivů, jejichž parametry jsou nastaveny celospolečensky -- jedinec je ovlivňuje pouze částečně. Zcela pomíjí vlivy genetické a environmentální, které jsou u drtivé většiny chorob daleko důležitější.

Reakce na příspěvky pana Munziho.

Na principu solidárního systému formou zdravotní daně funguje většina evropských zdravotních systémů, píše Aleš Zima. Nepochopil jsem z vyjádření pana Munziho, zda považuje za vhodné tento základní princip našeho zdravotního systému zrušit. Pokud ano je tu příklad amerického systému fungujícího na principu komerčního pojištění bez falešné solidarity.

Rád bych Petra Wagnera upozornil, že ne všichni ekonomové se domnívají, že chystaná reforma zdravotnictví je jediná správná cesta a že imperativ trhu resp. zisku do zdravotnictví patří. Pominu-li fakt, že se velká část ekonomů bez kvalitní argumentace snaží zavést model trhu do všech dimenzí lidského života (životní prostředí, kultura, školství, sociální péče, zdravotnictví), zásadně nesouhlasím s tím, že jen obchodní společnosti a volná ruka trhu zajistí vysokou kvalitu péče, nízké náklady a významně eliminuje plýtvání celého systému zdravotnictví.

Pan Tomáš Munzl si hodně zostra vyšlápl na zdravotnictví a zdravotníky ve svém článku v MfDNES. Protože se jednak dopouští mnoha nepřesností, mnoha manipulací a desinformací, myslím, že by stálo za to je uvést na pravou míru.

Především institut Lékařské komory existuje, co vím, všude na světě. Nemá za cíl chránit své členy, ale naopak dohlížet na vzdělávání, odbornou úroveň a podobně. Pan Munzl mluví o monopolu, ale asi mluví o něčem, o čem příliš neví.

Londýnský primátor, konzervativec Boris Johnson, oznámil ve čtvrtek, že zahajuje nezávislé vyšetřování obvinění, že se jeho zástupce Ray Lewis dopustil finančních podvodů a "nevhodného chování". Následuje to po vyšetřování, které zahájil deník Guardian a televize Channel Four. Johnson obvinění vznesená proti jeho zástupci označil za "naprosto nepodložená" a "zlovolná".

Lewis je Johnsonůvv náměstek pro mladé lidi. Popřel, že by kdy kohokoliv šikanoval či jednal způsobem, který by byl v rozporu s jeho rolí jako smírčí soudce a zakladatel charitativní organizace.

Že dnešní učitelé už nejsou prací přetížení lidé, kteří z bezmocnosti, ze vzteku, ze zuřivosti a někdy prostě jen ze zoufalství bijí děti holí nebo dlouhým pravítkem, to asi není věcí jejich kvalifikace, ale spíše novějších norem určujících jejich chování. Že ale ve škole nejde jen o dodržování někdy nedodržitelných norem, ale o oborovou kvalifikaci učitelů a ředitelů škol, o tom jsme se mohli dočíst v reportáži Spiegel Online, pojednávající o úspěšné stávkce na gymnasium ve Schernebecku proti tamějšímu řediteli školy.

JU│ Jak uvádí ruský server lenta.ru, šéf Gazpromu Alexej Miller odhaduje, že již na konci letošního roku by 1000 m³ zemního plynu mohl stát až 500 dolarů, tedy půl dolaru za jeden krychlový metr. Uveďme, že toto je cena na hranici Ruska a k té se musí připočítat ještě další náklady na tranzit a také distribuci. Miller také znovu zopakoval svoji prognózu, že cena barelu ropy přesáhne v budoucnu úroveň 250 dolarů. Potom by, podle jeho slov, by musel jeden krychlový metr plynu stát jeden dolar.

Nový šéfredaktor Reflexu Pavel Šafr (dříve LN, posléze MfD - pozn. red.) se ve svém úvodníku postavil za svého redaktora J.X. Doležala a jeho "antihladovku", přičemž vyjádřil podporu radaru "všemi deseti" a obdiv k boji redaktorů Reflexu proti "stádnímu chování". Jako by si nevšiml, že se tím přidal do stáda těch, kteří slepě a paranoidně věří v Íránem vedenou apokalypsu. Bohužel tak do tohoto stáda zatáhl i značku Reflex, která se stala v důsledku jeho agitky proradarovou značkou. A je mi to líto, píše Pavel Akros.

„Sousedské hlídání“ dětí dle receptu ODS má další, ještě horší pokračování. Iniciativu ministra školství Lišky (SZ) - zavedení povinné docházky do mateřských školek pro děti od čtyř let – za peníze. Dnes už rodiče platí v mateřských školách za děti jen v prvních dvou ročnících. To by se podle ministra školství mělo změnit zpoplatnil by se i poslední ročník. Zrušit bezplatný poslední rok v mateřské škole je horší, než s Liškou spořit. Liška rodičům nepomáhá o nic víc, než Julínek. Dovolit si školku může na vesnici či v malých městech málokdo. Přežít mizérii lze někdy pouze tehdy, že by si rodiče vzali půjčku. Změnu ohledně zpoplatnění posledního ročníku školky požadují podle ministerstva hlavně zřizovatelé mateřských škol. A to jsou obce, ovládané v mnoha případech pravicovými politiky, jako v Praze.

Loni argumentoval Christopher Hitchens, britský novinář a intelektuál působící v Americe, který energicky hájí invazi do Iráku, v článku v časopise Slate, že existuje rozdíl mezi technikami "extremního vyšetřování" a "otevřeným mučením".

Komerčné rádio Expres, líder v počúvanosti medzi slovenskými rozhlasovými stanicami, vo včerajšom spravodajstve "korektne" upozorňuje na novoobjavený vzťah medzi celosvetovo rastúcou cenou ropy, problematikou daňového zaťaženia ropných produktov a závratnou výškou priemerného dôchodku na Slovensku (300 Euro). A to všetko v jednom krátkom a údernom príspevku:

Poznámka ŠOK: Slovo korektně jsme do uvozovek dali my. Ono "korektně" v hodnocení autorky totiž ukazuje, jak se dá najít krátké a o to populističtější spojení mezi věcmi, které spolu nesouvisejí. Podle bulvárního rádia je nejspíš důchodce nechat umřít hlady... Ficův krok je pochopitelný. Důchodci a rodiny s dětmi jsou sociálně nejohroženějšími skupinami obyvatelstva. Snížení daňového zatížení spotřební daní, které v Česku navrhovala populisticky ČSSD, je možné pouze v rámci celé EU. Návrh je nutné projednávat v Bruselu. Ale pravicový předseda EK Barroso naopak doporučuje zemím Evropské unie mimořádné zdanění "neočekávaných zisků" ropných producentů a přerozdělení takto vybraných peněz mezi nejpotebnější. Bohatí prostě musí pomoci chudým. A jezdit autem je luxus.... Ale i kdyby návrh stínového ministra průmyslu Urbana prošel, tak to, že se ceny benzinu a nafty rapidně zvednou, museli čekat všichni už několik měsíců. Ceny ropy na všech světových trzích překonávají rekordy téměř každý den. Důvodem je nesmyslná politika USA. Dotovat řidičům pohonné hmoty z veřejných rozpočtů je nesmysl. Stoupající ceny surové ropy to neovlivní a výslednou cenu na čerpacích stanicích jen dočasně. Ekonomiky se prostě musí přizpůsobit ropnému zlomu a nastupující ekonomické velmoci - Číně. Bude hůř. Cesta z ropné závislosti nevede přes snížení daní z benzínu, ale v eliminaci mnohdy zbytečné přepravy, zejména kamióny. Nejlogičtější je umístění výrob zboží denní spotřeby a potravin zvláště co nejblíže spotřebitelům. Nevozit mléko přes celou republiku, ale dovážet ho z nejbližší mlékárny. Nepéci rohlíky sto kilometrů daleko. Nevozit hovězí kamióny ze Španělska, ale z nejbližších jatek. Využívat více železnici a vypráskat z hospodářského výboru lobby autodopravců. přestat daňově uznávat neodůvodněné náklady podnikatelů na nákup luxusních automobilů. Bude totiž ještě hůř.

Slovenské komerční rádio Expres místo toho vyvolává nenávist automobilistů k vlastním rodičům a vlastním dětem. Nejlépe by podle autorky nejspíš bylo, kdyby slovenské důchodce a slovenské děti slovenští řidiči nalili do nádrže místo benzínu. I tak se dá vykládat slůvko "korektně".

Ingrid Betancourt, francouzsko-kolumbijská politička, která byla unesena během své prezidentské kampaně v roce 2002 kolumbijskou guerillou FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia- Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) byla podle prvních informací osvobozena při akci kolumbijské armády. Během zásahu byli osvobozeni i tři unesení z USA.

ŠOK│ 1. července hovořil Jan Jirák Radiožurnálu s Lucií Výbornou o médiích veřejné služby. Otázky po smyslu veřejné služby, vnucené médiím veřejné služby pravicovými či tržně liberálními vládami v řadě zemí dnes brzdí rozvoj zvláště v oblastech nového způsobu šíření obsahu. Internet, digitální vysílání, a způsoby, jakými je rozvinula BBC, ARD a další veřejnosprávní instituce, ohrožují monopol komerčních provozovatelů a producentů obsahu. Pokud je v médiích veřejné služby nastavena jako model spolupráce a kooperace (a to i mezinárodní - na platformě EBU) na rozdíl od konkurence mezi komerčními provozovateli vysílání, cítí se mediální a reklamní podnikatelé nekomerční alternativou existenčně ohrožení. Zlikvidovat platbu koncesionářských poplatků a zničit tak na příjmech z reklamy nezávislá veřejnoprávní média se tak stalo úkolem pravicových vlád. Co na to profesor Jirák z Karlovy univerzity?

(Hospodářské noviny, Univerzity se mají proměnit ve firmy)

Podle hlavního článku Hospodářských novin z 2. května by se české univerzity měly proměnit ve firmy: "České vysoké školy by měly brzy mnohem víc připomínat firmy: řídily by je správní rady, kde budou sedět kromě uznávaných vědců i zástupci měst a byznysmeni." Když jsem v tomtéž týdnu v několika amerických časopisech viděl velmi zvláštní reklamu University of Florida, napadlo mě, že by bylo zajímavé ukázat na konkrétním případě, jak vlastně taková univerzita-firma vypadá.

Bushova vláda spěchá, aby uzavřela předčasné a drahé dohody s Českou republikou a Polskem, varuje v redakčním komentáři americký deník Washington Post.

Bushova vláda sice radikálně za posledních sedm let změnila svou zahraniční politikou více než jednou, avšak zůstala pošetile důsledná v jednom úsilí: v přehnaně nadšené snaze prosadit raketovou obranu.

Občané Peacelandu zaslali americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, která se příští týden chystá navštívit Prahu, dopis, ve kterém ji žádají, aby upustila od jednání s českou vládou o vybudování radarové základny na území Peacelandu. V dopise ministryni Riceovou upozorňují, že česká vláda nedisponuje pravomocemi nad územím, kde by mohla radarová základna stát. Zároveň ji však zvou k osobnímu setkání a diskusi o protiraketové obraně a bezpečnostních otázkách.

Polský premiér se má ve čtvrtek sejít s americkým velvyslancem poté, co obě země "provizorně schválily" umístění amerických antiraket v Polsku.

Podle tiskové kanceláře Associated Press se američtí a polští činitelé tento týden ve Washingtonu "shodli na rámci pro dohodu". Tato předběžná dohoda "přibližuje prezidenta Bushe jeho cíli umístit část amerického protiraketového systému na území bývalého sovětského satelitu," podotýká AP.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Polsko ve středu potvrdilo, že Spojené státy zformulovaly svou poslední a konečnou nabídku pro umístění 10 antiraket na polském území, které mají být součástí americké protiraketové obrany, avšak uvedlo, že bude potřebovat čas, aby nabídku zhodnotilo.

Nabídka přichází po mnoha měsících vyjednávání o systému, který má ochránit Spojené státy a jejich evropské spojence proti možnému útoku ze zemí které Washignton nazývá "darebáckými státy", konstatuje tisková kancelář Reuters. Osoba, blízká vyjednávání, sdělila této tiskové kanceláři: "Jsem spokojen s konečnou americkou nabídkou pro Polsko."

,,Pár stranických kabinetních politiků si už dávno fakticky dělá, co chce." Takto charakterizuje českou politiku Jeroným Klimeš (LN 4.6. 2008). Petra Buzková po té, co vystřídala vrcholné politické funkce za ČSSD v době svého odchodu z politiky v květnu 2006 v nepublikovaném rozhovoru prohlásila, že lidé se dnes dostávají do parlamentu stranickými primárkami, kde je vlastní názor kandidáta spíše na obtíž a tomu pak odpovídá chování ve sněmovně: ,,Poslanci vycházejí z toho, že názor má strana." Nikoli voliči, ale pouze politické strany určují, kdo se objeví na kandidátce a kdo tam bude na volitelném místě. Tak byli občané České republiky připraveni o podíl na moci ve státě, který jim měly zaručovat svobodné volby. U nás nevládne lid, a proto Česká republika není demokratická země v pravém smyslu slova.

Informační prostředníci začnou správně (rozuměj ideálně nebo lépe prostě jen "dobře") fungovat, jakmile bude přesnost či kvalita informací přímo úměrná jejich důležitosti, významu a smyslu. O čím důležitější téma půjde, tím budou informace méně zavádivé, budou maximálně přesně (podle současné dosažené úrovně poznání, což se dnes neděje) k věci. Prostě bude možné (konečně!) informace užitečně používat. Tak tomu bohužel dnes není - a proto nemůže Svět fungovat lépe, mám na mysli ve smyslu s menším utrpením, více ekologicky, radostněji pro všechny, s větším ohledem na budoucnost našich dětí, atd. atd..., snad mi dobrý čtenář rozumí...

Od prvních let kubánské revoluce se rozvíjelo silné internacionální cítění, jehož kořeny tkvěly v početném kontingentu Kubánců - účastníků protifašistického boje španělského lidu - a jež převzalo nejlepší tradice světového dělnického hnutí. O své spolupráci s jinými národy se zpravidla příliš nešíříme, i když na druhou stranu nelze zabránit, aby o ní tisk občas psal. Vychází s hlubokých citů, které nikterak nesouvisí s publicitou.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco pod 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2008 přispělo celkem 179 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 396.14 Kč, příjem z reklamy byl v květnu 2008 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 5. 2008 částku 273 143.85 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,187.93 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.