2. 7. 2008
Rakety na poslední chvíliBushova vláda spěchá, aby uzavřela předčasné a drahé dohody s Českou republikou a Polskem, varuje v redakčním komentáři americký deník Washington Post. Bushova vláda sice radikálně za posledních sedm let změnila svou zahraniční politikou více než jednou, avšak zůstala pošetile důsledná v jednom úsilí: v přehnaně nadšené snaze prosadit raketovou obranu. |
Bez ohledu na technologická selhání i smíšené výsledky testů, Bushova vláda zarytě a nezodpovědně usilovala o to rozmístit antirakety na Aljašce, v Evropě a na lodích. Před volbami v roce 2004 spěchal Pentagon lít beton pro sila na Aljašce, i když pozemní systém protiraketové obrany neprošel ani těmi nejprimitivnějšími zkouškami a ani nebyl vybaven všemi svými součástmi. Nyní se snaží ministerstvo zahraničí podepsat dohody s Polskem a Českou republikou pro druhou základnu antiraket a pro velkou radarovou stanici, než prezident Bush odejde z úřadu. Ministryně zahraničí Condoleezza Ricová se chystá začátkem tohoto měsíce do Prahy a možná i do Varšavy. Je nechvalně známo, že spěch položit základ protiraketové obraně v Evropě rozvířil americké vztahy s Ruskem, které falešně líčí 10 antiraket plánovaných pro Polsko jako hrozbu ruské bezpečnosti. Skutečné problémy přístupu americké vlády leží jinde. Bush se snaží uzavřít nezrušitelné dohody s Polskem a s Českou republikou dříve, než Pentagon dokázal, že raketový systém bude schopen ubránit severní Evropu i Spojené státy před útokem z Íránu. Dohody se považují v Polsku i v ČR za kontroverzní a vyvolaly napětí v amerických vztazích s oběma vládami. Vztahy s Polskem jsou obzvláště problematické. Polští činitelé se dívají na svět zápecnickým pohledem. Otevřeně říkají, že nevidí, že by jejich zemi jakkoliv ohrožoval Írán, a ani nemají pocit, že musejí přijmout antirakety prostě proto, že je Polsko v NATO spojencem USA. Namísto toho se snaží vláda premiéra Donalda Tuska, který krátce poté, co loni převzal svůj úřad, nařídil stažení polských vojsk z Iráku, získat co největší prospěch z touhy po uzavření dohody o antiraketách stůj co stůj, kterou projevuje vyřízená veličina, Bushova vláda. Polsko požádalo o americkou vojenskou pomoc a zařízení pro protileteckou obranu, včetně baterií střel Patriot, což by přidalo miliardy dolarů do už tak zatíženého amerického vojenského rozpočtu. Polský ministr obrany zdůraznil, že Spojené státy musejí umístit Polsko do stejné kategorie jako Egypt a Pákistán, kteří patří mezi největší příjemce americké pomoci. Bushova vláda je frustrována takovými požadavky a nedávno vedla rozhovory o raketové základně se sousedem Polska, Litvou. Při rozhovorech s Poláky tento týden ve Washingtonu se Bushova vláda také snaží nabídnout kompromis, který by tolik nestál. Ale bylo by nejlépe, kdyby Bushova vláda nechala tuto záležitost pro příští vládu. Kongres a Senát schválily zákony, které právem blokují financování raketové obrany, dokud neposkytne ministerstvo obrany certifikaci, že raketová obrana prošla přísnými testy. Ty testy budou dokončeny nejdříve v roce 2010. Pokud bude efektivita systému prokázána, může stát zato vybudovat evropský protiraketový systém. Ale teď je načase, aby Bushova vláda zastavila svou křížáckou výpravu s cílem realizovat tento systém za každou cenu, míní redakční komentář listu Washington Post. Podrobnosti v angličtině ZDE |