4. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 7. 2008

Nad přízrakem rakoviny "svítá"?

Je tu již teď nějaká "rada nad zlato"?

Nelze přehlédnout, že zrovna teď se v několika zahraničních časopisech objevily informace týkající se rakoviny a některých možností, jak snížit riziko úmrtí na toto nanejvýš zákeřné onemocnění. Na jedné straně se objevily informace o možnosti dokonce očkováním*) předcházet jednomu typu rakoviny u lidí (děložního čípku; začalo se s tím u nás v prosinci 2006) nebo v případě uměle vyvolané rakoviny kůže zajistit její rezistenci např. injekcemi bílých krvinek u myší. Rakovinu děložního čípku působí virus (Papilloma virus, "HPV"). Rakovinu kůže často navodí zvýšená citlivost kůže na sluneční záření (nejednou jako genetická dispozice).

Na druhé straně nelze přehlédnout, že i když nemalé procento onemocnělých na rakovinu každoročně umírá, stačí, aby se objevila v médiích zpráva, že někdo veřejně známý také byl některým typem rakoviny postižen, a jako kdyby zvýšenou měrou vzrostl zájem o to, jak vůbec k této zákeřné chorobě dochází a zda je možné "hrobařovi utéct z lopaty".

Hned ve výchozí fázi prezidentských primárek v USA celými Spojenými státy proběhla zpráva, že manželka jednoho z demokratických kandidátů, Johna Edwardse, paní Elisabeth Edwards(ová) má rakovinu, a to rakovinu prsu, ve čtvrtém stadiu. Následně se diskutovalo nejen o tom, zda nemá John Edwards ukončit svou kampaň, ale také ta zpráva se zavrtala do mysli nejedné z žen, zda také jí osobně toto nanejvýš teď medializované riziko rovněž nehrozí. (Stres také není možno jako stimulující činitel u rakoviny bagatelizovat!)

Zkusme se na tuto problematiku podívat poněkud "od lesa". Nikdo přesně nespočítal, kolik má člověk buněk. Možná je jich kolem 50 až sta bilionů (až 1014). Některé z buněk moc dlouho existovat nevydrží, jiné v nás zůstávají celá léta. Všichni máme v těle v každé jednotlivé buňce 3 miliardy bazí k tvorbě "genetického programu". Specifická sekvence těchto bazí v řetězci DNA na konci chromosómu jako "telomera" nakonec v normálních případech způsobí, že buňka zhruba po 50 děleních zanikne. Během našeho života k dělení buněk dojde zhruba 10 biliardkrát (1016 x); což je nemalá příležitost k tomu, aby byl "normální" proces nějak narušen. V každé buňce máme jak růst podněcující "próto-onkogeny", tak růst -- nebo nádor -- potlačující geny. Právě nějaká mutace v buňce může ji nečekaně aktivovat k dalšímu dělení nad původní limit. Další rizika pak následně mohou vznikat tím, že malé krevní cévy nebo lymfy mohou přenést miniaturní částečky RNA (microRNA-10b) z již rakovinotvorné buňky na jiné, zatím zdravé buňky, takže mohou nastat metastáze (rozšíření rakovinného bujení mimo původně postižený orgán).

Dispozice k rakovině mohou být dány geneticky. Náchylnost k propuknutí rakoviny může nemálo zvýšit nezdravý způsob života.

Dr. D. Ornish z Kalifornské univerzity v San Francisku učinil pokus, zda může způsob života brzdit vývoj rakoviny v těle člověka, anebo dokonce takový zhoubný proces zvrátit. Vybral si k tomuto projektu muže, u nichž bylo zjištěno rané stadium rakoviny prostaty. Proč takto? Protože běžně se rakovina prostaty nejdříve rozvíjí pomalu, a tedy ne hned pro pacienta riskantně. (Šlo jen o malou skupinu 30 mužů; bez "kontrolní skupiny"!) Záměrem bylo zjistit, zda případně komplexní změna životního stylu může navodit viditelný zdravotně podchytitelný pozitivní účinek do již zjištěného zdravotního stavu. Těchto 30 "subjektů" bylo orientováno na nízkotučnou dietu, s celozrnnými produkty, s výrazným množstvím zeleniny a ovoce; ale také s mírným tělocvikem, a s psychosociální skupinovou therapií. Výrazná pozornost byla věnována zvládání stresů. Po třech měsících bylo zjištěno, že celých 500 genů v buňkách prostaty na tento neofenzivní přístup reagovalo. (Nechť z toho čtenář nevyvozuje, že se do svého případného "vykurýrování" -- má-li uvedenou diagnózu -- může pustit spolehlivě sám, bez lékařského dozoru!)

V jiném příspěvku dva autoři, dr. R. A. Weinberg a dr. A. L. Komaroff, se zmiňovali z širšího pohledu o tom, jak podle možností předcházet vzniku rakoviny. Shodně doplnili předchozí zjištění dr. D. Ornishe, že potrava s vysokým obsahem tuku, obezita a nedostatek pohybu mohou spolupůsobit nejen při výskytu srdečních chorob a u cukrovky typu 2, ale také hrají svou roli u rakoviny.

Zajímavé je, že např. podíl rakoviny na nemocnosti obyvatelstva není na celé zeměkouli stejný. Pakliže -- jak plyne z jiné zprávy -- poklesla rakovina konečníku a tlustého střeva v USA za posledních 30 let (mezi lety 1975 až 2005) málem na polovinu (ze 30 %-ní úmrtnosti na 17,4 %), neznamená to, že buďto sám výskyt tohoto onemocnění, jeho včasné podchycení diagnosticky nebo léčbou jsou srovnatelné s jinými teritorii. Stojí za víc než jen za pouhé povšimnutí, že kupodivu stačí, aby třeba Japonci, přestěhovavší se do USA, přejali "americký" způsob života, a "japonský" statisticky doložený malý výskyt rakoviny

konečníku, prsu nebo prostaty přestává pro nyní "americké Japonce" přestává platit a procento "japonských Američanů" postižených těmito druhy rakoviny se závratně zvyšuje. (Psalo se o tom již loni v létě v The Journal of the American Medical Association .) U úspěšně odoperovaných pacientů s rakovinou tlustého střeva snadno dochází k recidivě; stačí, že nelze plně zajistit chirurgicky odstranění naprosto všech rakovinných buněk ve střevech, a nežádoucí dieta přispěje k dalšímu jejich bujení.

Snad stojí za připomenutí, že člověk je nemálo tím, co jí.

*( Chci Vás požádat o doplnění článku Miloše Dokulila, ve kterém se zmiňuje o vakcíně, která zabraňuje rakovině děložního čípku, píše David Langmajer.

Názor "American Medical Association" na tuto vakcínu je radikálně odlišný:

Results from our community-based study provide strong evidence that there is little, if any, therapeutic benefit from the vaccine in the population we studied.

Výsledky z naší studie, založené na komunitě, přinášejí přesvědčivé důkazy, že populaci, kterou jsme studovali, nepřináší tato vakcína žádný terapeutický prospěch.

Celý článek je k dispozici na straně 752 Journal of American Medical Association, JAMA, August 15, 2007---Vol 298, No. 7

                 
Obsah vydání       4. 7. 2008
5. 7. 2008 Lidská společnost není k žití? Jan  Čulík
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
6. 7. 2008 Pronikání do složitostí registračního systému Jan  Čulík
5. 7. 2008 Agresivní politika hotelu Thermal je zaměřena proti ženám
5. 7. 2008 Stručný pozdrav z Karlových Varů Jan  Čulík
4. 7. 2008 Jsou za odporem české veřejnosti proti radaru v Brdech ruské a arabské peníze? Jakub  Rolčík
4. 7. 2008 Polsko odmítlo nabídku USA na raketovou základnu
4. 7. 2008 Jak Cizinecká policie v Praze bojuje proti cizincům
4. 7. 2008 Imigrační politika státu není věcí Cizinecké policie Milan  Daniel
6. 7. 2008 Imigrace Petr  Wagner
5. 7. 2008 Tato xenofobie není přijatelná - ale dělejte si, co chcete, ovšem otevřeně Jan  Čulík
4. 7. 2008 Fronty před cizineckou policií jako odvrácená strana otevřené náruče Štěpán  Kotrba
4. 7. 2008 Biopaliva jsou prvotní příčinou potravinové krize
4. 7. 2008 Privatizace spravedlnosti pozastavena Ladislav  Žák
4. 7. 2008 Litva opět odmítla jednání s USA o instalaci radarového systému
4. 7. 2008 ve vesnici zapalují ohně Petra  Placáková
4. 7. 2008 Němci si připomněli 125. výročí narození Franze Kafky Richard  Seemann
4. 7. 2008 Čtěte Ferdinanda Peroutku - je to opravdu dobré Otto  Drexler
4. 7. 2008 Mimořádné vysílání ČT24 v úterý 8. 7. 2008 - Zaostřeno na radar
4. 7. 2008 Nad přízrakem rakoviny "svítá"? Miloš  Dokulil
4. 7. 2008 Obchod ve zdravotnictví a autentická solidarita Tomáš  Munzi
4. 7. 2008 Nejde o konflikt mezi falešnou a skutečnou solidaritou, ale o konflikt mezi lékařskou etikou a neoliberální ekonomickou ideologií Vladimír  Línek
4. 7. 2008 Jak je to s tou "falešnou solidaritou?"
4. 7. 2008 Reformovat zdravotnictví lze i jinak! Jaké jsou alternativy? Jiří  Patermann
3. 7. 2008 Další fundamentalista, který chce české zdravotnictví zničit Petr  Wagner
4. 7. 2008 Londýnský primátor Boris Johnson uprostřed kontroverze
4. 7. 2008 Demokracie ve školství, neboli Kvalita není jen nutná, mělo by ji také být možné prosadit Uwe  Ladwig
4. 7. 2008 Další vzestup cen zemního plynu na obzoru?
4. 7. 2008 Týdeník Reflex se stal proradarovou značkou
3. 7. 2008 Liška: Za poslední ročník mateřské školky povinně plaťte, aneb jak zezelenat zděšením Anna  Čurdová
3. 7. 2008 Waterboarding JE mučení
3. 7. 2008 "Korektne": Spôsobujú ropnú krízu slovenskí dôchodcovia? Sylvia  Rychlá
3. 7. 2008 Ingrid Betancourt je na svobodě Simone  Radačičová
2. 7. 2008 "Objektivita je vymyšlenost"
2. 7. 2008 Národ Gátorů: Jak vypadá americký model "univerzity-firmy" Greg  Evans
2. 7. 2008 Rakety na poslední chvíli
4. 7. 2008 "Nepodepisujte smlouvu!" vyzývají dopisem občané Peacelandu ministryni
3. 7. 2008 Polsko a USA "budou jednat o raketové obraně"
3. 7. 2008 Polsko konstatovalo, že obdrželo poslední americkou nabídku k raketové obraně, ale že rozhodnutí neuspěchá
2. 7. 2008 Čeští politici tíhnou ke způsobu vlády palácové byrokracie orientálních absolutistických říší doby bronzové Ivan  Větvička
4. 7. 2008 Teorie informačního pole (část 1) Michal  Rusek
4. 7. 2008 Mravenec zmohl víc než slon Fidel Castro Ruz
4. 7. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. června 2008
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008