Při této příležitosti vydal letos jeho životopisec Reiner Stach druhý svazek biografie "Kafka. Léta poznání", navazující na první díl "Roky rozhodnutí" z roku 2003, zabývající se léty 1910 až 1915. Druhý díl o 728 stranách na něj přímo navazuje a obsahuje posledních deset let Kafkova života od začátku první světové války až do roku 1924. Nejdůležitější životní data se týkají:

• léto 1914 - zrušení zasnoubení s Felice Bauerovou
• počátek 1917 - druhé zasnoubení s Felice Bauerovou
• srpen - 1917 chrlení krve, začátek plicní tuberkulozy, konečný rozchod s Felice Bauerovou
• 1918/19 - zasnoubení s Julií Wohryzkovou. Kafkův svazek je vehementně kritizován jeho otcem , protože není přiměřený stavu.
• Listopad 1919 - Kafka píše svůj stostránkový "Dopis otci", kde zúčtuje s ním i se svou rodinou.
• Léto 1920 - krátké, silné milostné vzplanutí s Milenou Jesenskou, Kafkovou českou překladatelkou.
• 1922 - Kafka je poslán na předčasnou penzi svým zaměstnavatelem Dělnickou úrazovou pojišťovnou v Praze kvůli nemoci. Píše fragment románu "Zámek".
• Zima 1923/24 Kafkovi se podařilo, ač smrtelně nemocný, konečně odejít od rodiny a z Prahy. Odchází do Berlína, kde žije s mladou židovkou z východu Dorou Diamantovou.
• 3. července 1924 umírá v sanatoriu Kolsterneuburgu u Vídně na tuberkulózu hrtanu, v necelých 41 letech.

Autor životopisu dochází k závěru, že Kafka je v současnosti nejvíce interpretovaný autor světové literatury, ikonou moderny, generace, kterou vyprodukovala epocha. Stal se předvídatelem totalitních společností, světa násilí, koncentračních táborů a gulagů. Je prorokem temných stránek moderní byrokracie, násilného světa, odcizení a osamění. Ještě dnes podle autora se podceňuje jeho bezedný humor. Přitom jeho dílo je relativně úzké, jde o tři románové fragmenty, hrstku povídek a miniatur . Jeho dopisy a deníky jsou však podstatně rozsáhlejší než jeho psané dílo. Jeho 700 stránkové "Dopisy Felicii" je možno označit jako dopisový román.

Vliv Kafky na spisovatele je velký, ale zůstal bez následovníků , obdobně jako on sám neměl žádné předchůdce ani vzory. Není zakladatelem nějaké školy, ale autoři jako Paul Aster, Philips Roth, Imre Kerész nebo Georg Klein jsou bez něho nemyslitelní, píše Reiner Stach v druhém svazku své knihy, kterou recenzovala Sigrid Löfflerová . Tato rodačka z Ústí nad Labem (1942), pracovala v prestižních liberálních rakouských a německých tiskovinách. Autor knihy narozený v roce 1951 v saském Rochlitzu vydal řadu populárně naučných knih a v roce 1987 vydal monografii "Kafkův erotický mýtus". Uspořádal výstavu "Kafkova nevěsta", kde prezentoval pozůstalost Felice Bauerové, kterou objevil v USA. Ta byla mimo jiné uvedena v Praze, Vídni a ve Frankfurtu.

Nejde však o jedinou knihu, vydanou letos v Německu o Kafkovi. Hans-Gerd Koch vydal 144 stránkovou publikaci s fotografiemi "Kafka v Berlíně". Autor je známý u nás z výstavy "Kafkovy továrny" , která byla před pěti lety uspořádaná v Památníku národního písemnictví a je považován po Maxu Brodovi za současného nejvýznačnějšího editora Kafkovy tvorby. Popisuje, jak mladý Kafka opustil svou rodnou Prahu a chtěl se stát v Berlíně spisovatelem. Zde se schází se svou první snoubenkou Felice Bauerovou. Koch popisuje, jak zde prožíval svůj život v jemně cizelované mozaice. Publikace obsahuje velký počet fotografií, které přibližují tehdejší politický a kulturní svět a mikroklima, ve kterém Kafka žil. Knihu recenzovala známá německá novinářka, spisovatelka a překladatelka Lieselotte "Pieke" Birmannová (1950).