A vyšlo také najevo, že polská tajná služba osnovala provokaci v případě Unipetrol a vměšovala se do probíhajícího soudního řízení v Polsku. Připravovala provokace jako důkazy pro žalobu. Informace přinesl server ČT24 na základě zprávy ČTK, jako součást článku, který se věnoval zprávě v deníku MfD, že Spyra nabízel Babišovi policejní odposlechy za milion korun . Aniž by práce "lobbisty" Spyry jako polského agenta provokatéra jakkoliv překvapila kohokoliv - "investigativce" z České televize v prvé řadě. Mně nezajímá kriminální chování jednotlivce, zajímavé ale je kriminální chování státní instituce "spřáteleného státu" - zvláště za situace, kdy ODS udržuje s vládní konzervativní stranou čilé kontakty a premiér Topolánek se setkává s bratry Kaczynskými na bázi názorové shody o EU, socialistech a dalších tématech. No řekněte, nebyla nakonec ta objednávka provokace ještě trochu zašmodrchanější? Nepracovala polská tajná služba na příkaz jdoucí z Prahy? BIS podle MfD nyní zjišťuje, co to mělo být za odposlechy a odkud je mohl Spyra mít. Vsaďte se, že ale zjišťuje pouze to, jestli někde neexistuje důkaz, který by o tom mohl svědčit. To aby zmizel dřív, než dokáže něco, co dokázat je složité, i když se to logicky nabízí jako jediné vysvětlení akce polské rozvědky. Podle MfD mohl mít kompromitující doklady agent Spyra buď ze zvláštního policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), nebo právě z tajné služby BIS. Zloděj přece nebude chytat zloděje...

ČT24/ČTK/MfD: Spyra nabízel Babišovi policejní odposlechy za milion korun ZDE

Válka politiků, policajtů a tajných agentů o moc a o peníze TÉMA BL

Bělorusko chce podepsat několik dohod o dodávce zbraní s Venezuelou. Prohlásil to v pondělí předseda běloruské Bezpečnostní rady Viktor Šejman. Uvedl, že smlouvy schválil venezuelský prezident Hugo Chávez, který navštívil minulý měsíc Bělorusko. Britské listy psaly o návštěvě Cháveze jako jedny z mála českých médií. Lukašenko tvrdí, že jeho armáda je poslední obrannou linií Ruska před USA. Zvláště za situace, kdy polská vláda nadbíhá v otázkách obrany USA. Rada OSN pro lidská práva vyškrtla Bělorusko a Kubu ze své černé listiny tím, že zrušila institut zvláštních zpravodajů, kteří se oběma zeměmi zabývali...

Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi TÉMA BL

Brdy a Čína... Zdá se vám to být bez souvislosti, nebo nesouměřitelné? Uvidíme!

Ani vy se nebojte, měšťáci, neb jde o údaje a hodnocení čerpaná výhradně z washingtonských analytických zdrojů Jamestownské nadace, v jejíž správní radě zasedá též Big Zbig Brzezinski.

Dobrý den, chtěl bych doplnit článek v BL z 23.7.2007, píše Miroslav Fiala:

Věta 1:

"Mezi rychlostí auta a množstvím vypouštěných emisí CO2 neexistuje přímá souvislost..." ZDE ZDE

Tato souvislost je však naprosto zásadní. Pokud STEJNÉ auto pojede 180km/h místo 90km/h, bude na to potřebovat asi osminásobný výkon motoru.

Britská vláda radí motoristům -- na rozdíl od europoslance Březiny, který tomu zjevně ZDE rozumí líp, - aby pomalejší jízdou snižovali emise CO2 svých automobilů ZDE

Počet lidí, usmrcených na silnicích za rok, je v ČR 14,5 úmrtí na 100 000 obyvatel, v Německu 9.1, ve Velké Británii 6. (údaje z roku 2000) ZDE

Agentura AP informovala 19. července o vydání nové a poměrně zásadní odborné studie iniciované instituty EPRI a NRDC. První je prestižní americký výzkumný ústav zabývající se elektrickou energií a životním prostředím. Druhou organizací je Výbor pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC). Výzkum uvádí, že již při scénáři 60% penetrace tzv. plug-in hybridů (PHEV), tedy hybridů nabíjených z běžné infrastruktury (domácí zástrčky), systém kde elektřina je hlavním palivem v rámci vozového parku osobních vozů v USA, lze ušetřit v této oblasti třetinu skleníkových plynů (GHG) a významně snížit lokální znečištění ovzduší a závislost na dovozu kapalných fosilních zdrojů.

Ne. To jen digitální televize hledá už konečně cestu k digitálním divákům. A ti nestojí o laciné estrády s Darinkou Rolincovou či Karlem Gottem. Další důkaz prospěšnosti digitalizace na duševní zdraví občanů České republiky :-)

Šest bulharských zdravotníků, obviněných,že v Libyi nakazili záměrně děti virem HIV, jejichž trest smrti v Libyi byl nedávno proměněn v doživotní vězení, dostalo povolení vrátit se do vlasti a už přicestovalo do Bulharska.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Přijmeme-li předpoklad, že v demokratické zemi o problémech rozhoduje většina (pomiňme nyní neshodu v tom, zda tomu tak má být i v případě velmi odborných problémů), vzniká otázka, zda má vláda právo vynakládat finanční prostředky nikoliv pouze na neutrální a přesné informace, které bezpochyby slouží veřejnosti, což se od ní očekává, ale zda smí též vynakládat peníze daňových poplatníků na propagandu, čili na podporu a zesílení svého menšinového názoru, který nemusí být zájmem většinové společnosti.

Povšimněme si blíže důležitého termínu propaganda, srovnej informaci z roku 1977 ZDE a současný pohled ZDE

Protože webové adrese www.radarbrdy.cz zřídilo MZV informační portál, zeptali jsme se na MZV na podrobnější informace:

Čínský stálý představitel v OSN Wang Guang-ya včera uvedl, že sekretariát OSN odmítl a vrátil zpět dopis tchajwanského představitele Chen shui-biana, ve kterém žádá o vstup Tchajwanu do OSN. Toto rozhodnutí ochránilo serióznost Charty OSN a důstojnost OSN a čínská vláda to vysoce ocenila, konstatovala čínská strana.

Pozn JČ: Není ovšem důvodu, proč by měla Čína hrubě ostrakizovat Tchajwan. Bohužel, protože je velká, tak se před tím staví do pozoru i OSN. Trapné.

Pozn ŠOK: Nikoliv trapné, ale respektující mezinárodní právo. Politiku "jedné Číny" uznává celý svět. Tchajwan neuznává v současnosti žádný civlizovaný stát na světě - ani Velká Británie, natož OSN. Experiment s pokusem o nepřímé uznání je výsledkem politiky tchaj-wanského nacionalisty Čen Šuej-piena, zvoleného za tchaj-wanského prezidenta v březnu 2000. ČLR pokládá ostrov Tchajwan po celou dobu své existence za svou 23. provincii, jako nezcizitelnou část území , která je dočasně mimo pravomoc ústřední vlády - stejně, jako tomu bylo v případě Hongkongu. Ostrov jako historická Formosa byl od roku 1895 japonskou kolonií. Po skončení druhé světové války se poražené Japonsko z Tchaj-wanu stáhlo a ostrov byl navrácen Číně. V průběhu 50. let a studené války byl Čankajšek důležitým americkým spojencem ve východní a jihovýchodní Asii. V tomto období Čína v roice 1955 a 1958 vyostřila situaci v tchajwanské úžině . Americká flotila na základě dohody o vzájemné obraně z 2. 12. 1954 chránila Tchaj-wan před možnou invazí vojsk ČLR na ostrov. V období 1949 - 1970 byla vláda Tchajwanu všeobecně uznávaným svrchovaným představitelem celé Číny. Tento stav se změnil až počátkem 70. let v souvislosti s přehodnocením politiky Spojených států vůči Pekingu. Diplomatické zastoupení má dnes Tchajwan na úrovni "velvyslanectví Prahy v Bruselu" - zájmové kanceláře s názvem Taipei Economic & Cultural Office. I v ČR. ČLR prosazuje od té doby tezi o existenci jediné Číny, ale se dvěma režimy, a s budoucím mírovým spolupřipojením Tchajwanu. Tchaj-wanská, ve své tradici stále kuomintagská vláda dodnes zastává názor, že je jedinou legitimní vládou celé - tedy i pevninské Číny. O tom je tento mezinárodně právní a mezinárodně politický spor a je vrcholně diletantské jej označovat za ostarkizaci jednoho druhým.

People's Daily/ Xinhua: UN rejects Chen Shui-bian's letter in membership bid ZDE

Pozn. JČ: Ano, Štěpán jen doložil, že svět ustupuje vlivu Číny, které se bojí.

"Americký radar potřebujeme pro přežití", napsal ve včerejších BL jistý Jaroslav Klíma. Nu, je mi toho člověka opravdu líto, je-li jeho vizí přežívat za cenu toho, že pobije všechny ty nešťastníky, kteří měli tu smůlu, že se narodili na nesprávném místě zeměkoule.

Jsem možná starý, možná naivní. Ale lidská práva mají pro mne i mé přátele univerzální hodnotu, platí stejně pro Iráčana jako pro Američana, stejně pro Súdánce jako pro Švéda a stejně pro chudého, jako pro bohatého.

Co já bych za to dal, kdybych byl tak bezstarostný jako Jaroslav Klíma!

Pan Jaroslav Klíma je přímý člověk; nechodí zbytečně kolem horké kaše. Na rozvalinách a spáleništích světa po příští vítězné válce budeme hodovat my a basta. Je jen třeba včas se připojit ke straně příštích velmi pravděpodobných vítězů.

Pan Klíma ví, kdo to bude. Bude to velmi pravděpodobně ten, kdo jen zremizoval válku v Koreji, byl vypráskán z Vietnamu, vyhnali ho z Mogadiša, je na ostudném odchodu z Iráku a má velké problémy v takřka středověkém Afghánistánu, píše Josef Korba.

V Britských listech se objevují názory, že česká vláda nedostatečně informuje o radaru umístěném na území České republiky.

Není to, ale zcela pravda. Pokud by se čtenáři Britských listů podívali na vládní server www.radarbrdy.cz, dočetli by se mnoho zajímavých informací.

Na základě těchto informací bych si dovolil kontrovat článek pana Klímy.

Pan Klíma vychází z názoru, že radar má pomoci České republice při její obraně. To, ale server radarbrdy.cz nepřímo vylučuje.

Po přečtení pondělního vydání Britských listů jsem si uvědomil, že nejsem sám, kdo vidí hlavní důvod budování amerických základen u nás. Už delší dobu mám připravený tento článek. Já jsem odhadoval tu dobu na 30 let -- teď jsem se dočetl, že by to mohlo být i za deset.

Vidím, že přišel čas to říci jasně.

Lidé musí vědět, co nás čeká a co nás nemine. Kam nás vede politika servilních politiků ODS.

Do 30 let přestane Česká republika existovat.

Nedomnívám se ale, že jde pouze o politickou reakci. Nechce se mi věřit, že by byly britské úřady ochotny dělat takový diplomatický rámus, aniž by měly připraveny zcela zásadní důkazy svědčící o Lugového vině nebo spoluvině.

Dále bych se zastavil u Makajevem navrhovaného řešení vzniklého problému, tedy "intenzivní spolupráce britských a ruských orgánů a případný proces s Lugovým v Rusku". Připomeňme si místy až hysterickou reakci ruských představitelů po tom, co Londýn poprvé o vydání Lugového požádal. Opravdu si pan Makajev myslí, že v této atmosféře je podobná spolupráce možná a že by v případném procesu bylo zajištěno "odfiltrování" od politických otázek? Já bych tak optimistický nebyl.

K pochopení britské reakce je třeba upozornit, že bývalí britští špioni se nikam trávit navzájem nejezdí, natož aby si britská vláda vyřizovala své účty s opozicí vraždami notabene na území jiných států. Zajímala by mne rekace Ruské federace na situaci v opačném gardu. Možná by o žádné vydání Moskva nežádala a věc by vyřešila tak, jak se podobné věci v Rusku řešívají.

Mimochodem bych rád upozornil na rozhovor s prof. Jiřím Přibáněm ZDE, který se dotýká i předmětného tématu.

Ten, kdo se ve výběrovém řízení uchází o místo na městském magistrátu, a nemusí jít nutně o vedoucí funkci, je povinen prokázat svou bezúhonnost negativním lustračním osvědčením, tedy nejen výpisem z trestního rejstříku. Když je přijat, například jako referent stavebního úřadu, nestane se veřejným činitelem, jeho pravomoci jsou přesně vymezeny, jejich výkon kontrolován a úředník pracuje za pevný plat podle příslušné platové třídy ve státní správě. U exekutorů, kteří jsou v postavení veřejných činitelů, je na bezúhonnost měřítko podstatně nižší -- postačí čistý trestní rejstřík. Přitom je jejich pozice natolik privilegovaná, že by nebyly od věci ani psychologické testy. Některé agresivně vedené exekuce, projevy nekultivovanosti nebo neskrývané chamtivosti popisované například v různých dokumentárních pořadech budí dojem, že některé exekuce nejsou vedeny ani tak v zájmu uspokojení pohledávek věřitelů, jako spíš k rozšíření příjmů exekutorů.

S článkem lze v zásadě souhlasit, jen považuji za nutné upozornit, že i úředník při výkonu své pravomoci (vedení řízení, rozhodování apod.) je také veřejným činitelem, viz § 89 odst. 9 TZ: " Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy (...) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena".

Reakce na článek "Konec centralizovaných médií v ČR?"

Skutečnost, že mladí Češi, zejména ti vzdělanější, televizi jako médium prakticky opouštějí, mohu plně dosvědčit z vlastní zkušenosti, píše Miroslav Kočí.

U mě samotného a řady mých přátel, kterým je dnes mezi 25 a 30 "televizní věk" skončil opuštěním společné domácnosti rodičů, kde večery televize ovládala, jak bylo zvykem za normalizace a během nováckých 90tých let.

Na koleji nebo v podnájmu většina studentů mé generace televizi neměla, zato si zvykla jako médium užívat internet, a to dík bezplatnému přístupu v počítačových laboratořích na vš.

Při zakládání vlastní domácnosti se pak k televizi a zejména k jejímu pravidelnému sledování podle rodičovského schematu ,,večerní zprávy a film, popř. zábavný pořad na Nově" z mých známých nevrátil snad nikdo. Ti, kteří vlastní televizor, jej primárně užívají k přehrávání filmů na DVD nosičích.

Já sám televizi doma nemám už pátý rok, vybrané pořady občas na doporučení zhlédnu na internetu. Když na návštěvě u známých či rodičů slyším televizní zpravodajství, jsem s odstupem znovu a znovu zdrcen tím primitivismem, tendenčním pravicovým akitvismem a celkově nízkou kvalitou, a to bez ohledu na to, zda jde o televizi komerční, či tzv. veřejnoprávní.

Mám volno ve službě a tak si chci pustit na internetu Nedělní otázky Václava Moravce. Kupodivu je nenalézám na ČT24 a tak se asi budu moci věnovat nějaké smysluplnější činnosti. Byť vyžadující intelektuální kapacitu. Ale pak mi to začne vrtat hlavou: že by ČT dostala rozum a pochopila, že pořady s politiky nepřinášejí nic než informační šum, kašírovaná gesta a naftalínové úsměvy? To musím zjistit!

Koncem týdne připadla na stejný den 20. července dvě výročí, která otřásla Německem. Před 75 lety byla pučem konzervativců svržena sociálně demokratická vláda v Prusku a před 63 lety byl proveden nezdařený atentát na Adolfa Hitlera. Zatím co v prvém případě se otevřela cesta k nástupu nacistů k moci, v druhém ztroskotal pokus o jeho předčasné svržení, necelý rok před skončením druhé světové války.

Pomysli, kolikrát si komu stoupl na kuří oko v mele a tlačenici o lepší a přestaneš si stěžovat na mrzký osud. V okurkovém bezčasí můžeš sledovat oddechové informace o páření mezi horními deseti tisíci troufalců, zoufalců a neustrneš v nevědomosti. Dozvíš se novinku, že dráhy chtějí stávkovat, jako by nestávkovaly dnes a denně. Připomíná to starý totalitní fór: do naši automobilky přijedou experti ze západu a mají poradit, jak dál se slibně se rozvíjející výrobou -- a experti v údivu bloumají kolem výrobní linky a na schůzce s nejvyššími představiteli vysloví myšlenku, že pokud dělníci budou takhle ve stávce pokračovat, jistě ji vyhrají.

Nedávno jsem v článku "Mediální kultura v Čechách a v Británii" psal o tom, že se v západních zemích bortí monopolistický vliv terestrických televizí a doba, kdy bylo možno například druhý den v práci hovořit s kolegy o tom, co včera "bylo v televizi", je nenávratně pryč, protože se každý dívá na něco jiného, případně se lidé už na televizi nedívají, píše Jan Čulík.

Zdá se, že podobná situace postupně vzniká i v České republice, upozorňuje Petr Nachtman. Vyplývá to z článku "Centralizované mediální modely na ústupu" na serveru blog.webtrh.cz:

Celý článek ZDE

Dodává Jan Čulík: Loni na podzim mě vezl na jakousi mediální konferenci ve Znojmě z Brna tamější asi dvacetiletý řidič. Cestou jsme se dali do řeči: ptal jsem se ho: "Diváte se na televizi?" - "Na to já vůbec nemám čas," odpověděl mladík. "Ale internet používáte, že jo?" - "To ano, odpověděl." - Jestliže to nebyla jen výjimka a mladí skutečně od televize odcházejí k internetu, bude to znamenat ve způsobu, jak se vede český veřejný diskurs, podstatné změny.

V minulých dnech prošlo tiskem, že se ministerstvo dopravy hodlá postavit proti návrhu britského europoslance Chrise Davise na konstrukční omezení rychlosti aut na 162 km za hodinu. Podle názoru náměstka ministra dopravy Ivo Vykydala (Právo, 19. 7., str. 15) tento návrh zbavuje řidiče odpovědnosti a nepovede k výraznému snížení emisí. Podle europoslance Březiny jde dokonce o iracionální snahy, které je třeba utnout v zárodku, protože by se mohly dostat do nové legislativy pro automobilový průmysl.

Musím přiznat, že jsem byl rád, když Český rozhlas 1 Radiožurnál avizoval na pátek 20. července vysílání pořadu "20 minut Martina Veselovského" na téma "Kdy prorazí cena ropy stodolarovou hranici a jak se to podepíše na naší ekonomice?". ZDE

Autor pořadu podle mého názoru patří k lepšímu průměru českých veřejnoprávních médií a i když si pozval do studia zase jen jednoho z těch několika analytiků z bank a finančních společností, kteří se v rádiu vyskytují skoro denně (tentokrát to byl "pro změnu" Jiří Šťastný), doufal jsem, že na něm - tak, jak to občas předvádí s politiky - nenechá jednu nitku suchou. Bohužel jsem se zklamal.

Žijeme v čase destruktivních válek vedených imperialismem ve jménu "demokracie", nezřízeného vykořisťování půdy a lidí ve jménu "vznikajících světových sil", masivní migrace populace ve jménu 'immigrace' a vytěžování nerostného bohatství v nebývalém měřítku ve jménu 'volného trhu'.

Žijeme v čase barbarství, kdy barbarské elity si najímají armádu sofistikovaných manipulátorů, kteří ospravedlňují jejich dobyvačné choutky.

Nejtěžší zločiny proti humanismu jsou ospravedlňovány nahlodáváním jazyka a myšlení -- záměrnou "výrobou" eufemismů, lží a promyšlených podvodů. Kulturní výrazivo je ústředním determinantem třídních, národních, etnických a gender vztahů. Odráží a zároveň jsou produktem politické, ekonomické a společenské moci.

Zvěstují denně v poštovních schránkách některá parte smutnou zprávu. Kdo ale tuší skutečné osudy mnohých starých lidí za frázemi stovek kil potištěných papírů? Mám, či nemám psát o svém už obvyklém tématu? Co tím změním? Dívám se stranou, desítky pozvánek na výstavy také provokují k ťukání do klávesnice, jakýsi umělec se inspiruje především životem...

Nebudu psát o zdraví a vzdělání Bushe, nýbrž jeho sousedů.  Nebylo to improvizované setkání. Agentura AP uvádí, že své vystoupení zahájil španělsky slovy: „V této zemi máme velká srdce“, jimiž se obracel k asi 250 zástupcům soukromých a náboženských skupin, nadací a nevládních organizací, z toho asi 100 ze Spojených států, kteří přicestovali na náklady jeho vlády do Washingtonu.

„Setkání nazvané Konference Bílého domu o Americe je součástí představ, s nimiž Bush zahajoval začátkem března svou cestu po pěti latinskoamerických zemích a které by jeho vláda v krátké zbývající době svého funkčního období chtěla v regionu realizovat.“

„Bush konferenci uspořádal, aby zde pohovořil k různým otázkám, zejména vzdělání a zdraví. 'Považujeme za důležité mít zdravé a vzdělané sousedy', řekl v improvizovaném vystoupení během besedy se šesticí  účastníků z Guatemaly, Spojených států, Brazílie, Haiti a Mexika, kteří spolu s ním seděli u jakéhosi diskusního stolu“, dodává agentura. Zdůrazňoval neuvěřitelné věci, jako „svízelnou práci, kterou uskutečňujeme v sousedních zemích“.

Autor je kubánský diktátor. Tento text je součástí jeho státní propagandy.

poznámka k nesouhlasné reakci čtenářky dr. T. Langové z Německa v příspěvku "Na obhajobu ochrany zvířat"

Čekal jsem rozhořčené reakce na tvrdá slova a divím se, že přišla jen jedna. Paní Langová podporuje ochránce přírody a zvířat a já také. Nikoliv penězi, ale odbornou prací. Pouze si pod ochranou zvířat každý představujeme něco jiného. Nicnéně militantní kampaně aktivistů StopAnimalTests, Animal-Holocaust.net, Animal Aid, Animal Liberation Front, Animal liberation movement, Animal Rights Militia BUAV, Great Ape Project, Justice Department, PETA, Physicians Committee, Primate Freedom Project, SPEAK, Stop Huntingdon Animal Cruelty, Viva! a desítek dalších nejsou ochranou přírody, jen poněkud zvrhlým praktikováním některých tezí východních náboženství o reinkarnaci v prostředí ateistické Evropy. Nejen posvátné krávy a blondýny, ale i voly, komáry a ovády bychom podle těchto milovníků všeho živého měli nechat žít a obcházet je s posvátnou úctou. Nikdy totiž nevíme, v jakém těle se ocitneme my. Jak říká cynicky suše ale výstižně doktorka Kateřina z bulvárního pořadu televize Prima, Jste to, co jíte.

V některých ohledech je Štěpán Kotrba opravdu autentickým produktem českého prostředí - to je na jeho postojích právě cenné. Je zajímavý antropologický vzorek z Prahy :)

Nechci zavádět rozsáhlou polemiku o právech zvířat, musím však nicméně konstatovat, že s Kotrbovými názory na vztah člověka ke zvířatům se Britské listy tak úplně neztotožňují.

Samozřejmě, že nepodporujeme militantní a násilné akce extremistických aktivistů za práva zvířat. V případě nelidského zacházení se zvířaty ve velkochovech je však nutno rozumnou měrou vyvážit ekonomické ohledy s ohledy humánními.

Stejné je to se zabíjením zvířat pro kožešiny pro výrobu oděvů pro lidi.

Štěpán možná neví, v západní Evropě a Americe už dámy s kožichem či norky kolem krku nepotkáte - něčím takovým by se zcela zdiskreditovaly. Některé věci se v Evropě prostě už nedělají. Je zbytečné zvířata zabíjet pro kožešinu.

To máte jako s kouřením. Zrovna před dvěma dny poznamenával v britské televizi jeden britský poslanec, v diskusi v souvislosti s podváděním televizních stanic při soutěžích telefonem, že se toto neetické chování stane vbrzku stejně nepřijatelné a bude považováno za stejně asociální jako je dneska kouření - a dodejme - i nošení kožešin.

Není vinou Štěpána Kotrby, že tyhle novoty do ČR ještě nepronikly.

Reaguji na článek pana Š. Kotrby "Jsem barbar". Ono řečeno s G.B. Shawem dokud budou koncentráky pro zvířata, budou i pro lidi. Nemám-li sám základní úctu k životu a živému, nemohu ji čekat pro sebe. To živé se rovněž nachází na jatkách, ve velkochovech slepic a v laboratořích kosmetických společností. Chce-li pan Kotrba jejich služeb využívat, měl by být schopen si takovéto služby zaobstarat (myslím sám vlastnímu rukama, i třeba jednou jen aby věděl, co to všechno obnáší) a s důsledky těchto činností být smířen. Biftek neroste v supermarketu a smířit se s podobou velkochovů slepic a zbytečně oslepenýma očima zvířat, je skutečně pro silné povahy. Dávám důraz na slovo zbytečně, zdůrazňuje Edvard Meduna.

Britské listy zcela záměrně těží z rozdílů v čtení a interpretaci (chápání) symbolů v různých částech světa. Překotná globalizace do tohoto přirozeného teritoriálního rozdělení jazykových, kulturních či genetických enkláv přivedla globální mísení informačních kanálů, aniž by dala interpretům stejně globální interpretační kód. A tak lokálním interpretačním kódem své vlastní kultury rozlišujeme podstatné od nepodstatného, etické od neetického a dospíváme povětšinou k odsudečným hodnocením. "Oni žerou psy" se ozve jako náhradní argument teze "Oni jsou jiní" - rozuměj žlutí. Princip odlišnosti "žlutých" ovšem tkví v něčem jiném. Tkví v sémanticky odlišné struktuře. Tkví v piktogramovém, pojmově symbolovém zápise jazyka s hierarchickou strukturou, zatímco euroamerický prostor má nehierarchickou abecedu zvukově symbolového typu. Tkví v jiném směru čtení symbolů a tím jiném chápání kompozice a harmonie. Tkví v naprosto odlišné interpretaci kódu mozkem při čtení. V jiné struktuře asociací. Sémantická odlišnost je dobrým podkladem ke studiu setkání s cizími civilizacemi, nikoliv však impulsem k harmonické multikulturalitě.

A to jsou rozdíly, se kterými se jak vášniví ochránci psů či koček, případně i krav a slepic musí smířit. To je důvod, proč zůstanou nepochopeni a frustrováni. A to je i důvod, proč se psí guláš nestane lahůdkou českých hospod, i když chutná jemně jako kuřecí ragů. Jó, není nad biftek.

Coby sinologovi mi argument Štěpána Kotrby o "žraní psů" připadne jako zaprvé legrační a zadruhé nehorázný. Nejde o v prvé řadě ani o to, že ačkoliv jsem psa v Číně "žral" a jím i jiná masa, jeho názory na vztah lidí a zvířat je mi krajně cizí, vlastně néměř nepochopitelný, ale spíše o to, že odlišnost nás a "žlutých" odůvodňuje něčím, čemu s prominutím zhola nerozumí a o čem s prominutím jednoduše žvaní.

Na Kotrbovi je zajímavé, že ačkoliv se považuje za levičáka, na některé jeho závěry by normální, i zcela centristický levičák (třeba blairovský labourista) pohlížel naprosto s hrůzou, mají docela blízko k extremní pravici.

Nechtěl jsem zahajovat diskusi o právech zvířat, ale když už se rozběhla, tak ať - aspoň se ozřejmí různé skutečnosti.

Nejteoretičtější žargon neodargumentuje skutečnost, například, že kouření způsobuje rakovinu a zkracuje lidem život o cca 10 -15 let, a to i sekundární kouření, jimiž kuřáci otravují nekuřáky v jejich přítomnosti. Právě proto se na základě veřejné diskuse staly v západní Evropě postupně některé skutečnosti naprosto nepřijatelnými. Právě proto, že často cestuji mezi Británií a Českou republikou (občas v hospodě mluvím na číšníky nesprávným jazykem, v Británii to nevadí, protože jsou číšníky stejně občas Češi :) ) si uvědomuji tyto obrovské kulturní rozdíly.

Některé skutečnosti jsou známé a prostřednictvím veřejné debaty vešly ve všeobecné povědomí. Vzhledem k tomu, že tato debata v ČR neprobíhá příliš efektivně, tak tam nevešly. Právě proto může premiér tvrdit, ačkoliv je to směšné, že ke globálnímu oteplování nedochází, poslanec Březina, že se zvyšující se rychlostí jízdy v automobilu se nezvyšují emise CO2, Jiří Bartoška nemá soudnost a nechá se vyfotografovat na titulní straně podnikatelského časopisu se žvárem v hubě ZDE (kdyby ho tak viděly ty hvězdy. co zve do Karlových Varů, už by asi nepřijely) a Kotrbovi přijde normální producírovat se v kožichu.

Ono to tak ale prostě není.

Mimochodem, všechny tyhle kulturní rozdíly budou postupně i do české prostředí absorbovány, tak jako mnohé jiné. Nechci dělat moudrého, prostě stojí mezi dvěma kulturními prostředími, ale mnoho věcí, na které jsem poukazoval začátkem devadesátých let, jimiž jsem vyvolával zuřivou reakci (třeba malichernost: na Západě se vysekává tráva u silnice, jsem říkal jakémusi starostovi někdy v roce 1991 a všichni se rozčílili, co je mám co kritizovat, dneska se to dělá všude naprosto běžně; a důležitější věc: kruhové objezdy zabraňují dopravním nehodám, mnoho křižovatek ve tvaru T na českých vesnicích lze lehce proměnit v kruhový objezd pouze bílou barvou na asfaltu; už se to postupně mění, ale bohužel velmi, velmi pomalu), které se tehdy nedělaly, se staly v ČR samozřejmostí a praktikují se často daleko efektivněji než na Západě.

Ačkoli jsem příznivce požívání masa a nemám nic proti kouření, ba ani proti kosmetickému průmyslu, považuji zacházení se zvířaty za naprosto zásadní morální problém současnosti. Nedokáži pochopit např., proč se nezakážou transporty živých zvířat na velké vzdálenosti, když jde jednoznačně o jejich týrání a týrání zvířat je dnes dokonce i v ČR trestný čin.