Britské listy zcela záměrně těží z rozdílů v čtení a interpretaci (chápání) symbolů v různých částech světa. Překotná globalizace do tohoto přirozeného teritoriálního rozdělení jazykových, kulturních či genetických enkláv přivedla globální mísení informačních kanálů, aniž by dala interpretům stejně globální interpretační kód. A tak lokálním interpretačním kódem své vlastní kultury rozlišujeme podstatné od nepodstatného, etické od neetického a dospíváme povětšinou k odsudečným hodnocením. "Oni žerou psy" se ozve jako náhradní argument teze "Oni jsou jiní" - rozuměj žlutí. Princip odlišnosti "žlutých" ovšem tkví v něčem jiném. Tkví v sémanticky odlišné struktuře. Tkví v piktogramovém, pojmově symbolovém zápise jazyka s hierarchickou strukturou, zatímco euroamerický prostor má nehierarchickou abecedu zvukově symbolového typu. Tkví v jiném směru čtení symbolů a tím jiném chápání kompozice a harmonie. Tkví v naprosto odlišné interpretaci kódu mozkem při čtení. V jiné struktuře asociací. Sémantická odlišnost je dobrým podkladem ke studiu setkání s cizími civilizacemi, nikoliv však impulsem k harmonické multikulturalitě.

A to jsou rozdíly, se kterými se jak vášniví ochránci psů či koček, případně i krav a slepic musí smířit. To je důvod, proč zůstanou nepochopeni a frustrováni. A to je i důvod, proč se psí guláš nestane lahůdkou českých hospod, i když chutná jemně jako kuřecí ragů. Jó, není nad biftek.