24. 7. 2007
K věci Lugovoj-LitviněnkoMiroslav Makajev ve svém článku shrnul právní překážky, které brání vydání bývalého agenta KGB Lugového do Velké Británie, kde je podezřelý ze spáchání vraždy jiného bývalého agenta této organizace, Alexandra Litviněnka. Nejprve bych chtěl podotknout, že reakce Velké Británie je zcela pochopitelná. Myslím, že ani pan Makajev by nebyl příliš rád, kdyby si bývalí ruští špioni vyřizovali své účty v Praze a zcela legitimně by po české vládě požadoval účinné kroky, které by jednak ozřejmily zločiny již těmito lidmi spáchané, a jednak by zamezily jejich recidivě. Politická reakce, jak Makajev kroky Velké Británie nazývá, je tedy zcela přirozeným a navýsost oprávněným krokem. |
Nedomnívám se ale, že jde pouze o politickou reakci. Nechce se mi věřit, že by byly britské úřady ochotny dělat takový diplomatický rámus, aniž by měly připraveny zcela zásadní důkazy svědčící o Lugového vině nebo spoluvině. Dále bych se zastavil u Makajevem navrhovaného řešení vzniklého problému, tedy "intenzivní spolupráce britských a ruských orgánů a případný proces s Lugovým v Rusku". Připomeňme si místy až hysterickou reakci ruských představitelů po tom, co Londýn poprvé o vydání Lugového požádal. Opravdu si pan Makajev myslí, že v této atmosféře je podobná spolupráce možná a že by v případném procesu bylo zajištěno "odfiltrování" od politických otázek? Já bych tak optimistický nebyl. K pochopení britské reakce je třeba upozornit, že bývalí britští špioni se nikam trávit navzájem nejezdí, natož aby si britská vláda vyřizovala své účty s opozicí vraždami notabene na území jiných států. Zajímala by mne rekace Ruské federace na situaci v opačném gardu. Možná by o žádné vydání Moskva nežádala a věc by vyřešila tak, jak se podobné věci v Rusku řešívají. Mimochodem bych rád upozornil na rozhovor s prof. Jiřím Přibáněm ZDE, který se dotýká i předmětného tématu. |