Pokud tedy zbijete úředníka nebo úřednici, protože vám nedal/a stavební povolení nebo protože vám dal/a pokutu, jde o útok na veřejného činitele, viz § 155 TZ " Kdo užije násilí a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo b) pro výkon pravomoci veřejného činitele, bude potrestán (...)" a § 156 TZ: "Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu a) v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo b) pro výkon pravomoci veřejného činitele, bude potrestán (...)".

Nejde o úplně výjimečné případy (vyhrožování či napadání úředníků a úřednic na sociálních dávkách, na OSPODu, na stavebním, na přestupcích...), zpravidla se však napadení neřeší jako trestný čin - pokud je už napadení nebo vyhrožování řešeno, tak jako přestupek (proti občanskému soužití - § 49 odst. 1 písm. a) nebo c) zákona o přestupcích; teoreticky též přichází v úvahu uložení pořádkové pokuty dle správního řádu za ztěžování průběhu řízení formou rušení pořádku - § 62 odst. 1 písm. b) správního řádu).

Stručně řečeno - pokud ztlučete úředníka nebo úřednici, že vám nedal/a stavební povolení nebo vám dal/a pokutu, jde o útok na veřejného činitele. Pokud si ale v podchodu počkáte na úředníka, protože vám chodí za manželkou, nebo na úřednici, protože vás v tramvaji nepustila sednout, o útok na veřejného činitele nejde (netlučete pro výkon pravomoci).

Jinak co se týče exekucí, v zásadě lze s článkem souhlasit, je třeba mj. zabránit praxi, kdy se pro dluh 100.000,- Kč exekvuje byt v hodnotě 3.000.000,- Kč, který je v "dražbě" prodán zájemci smluvenému s exekutorem, který byt získaný za směšnou cenu v "dražbě" obratem prodá za cenu tržní a zisk si s exekutorem rozdělí. Proto exekutor zatím vždy raději půjde po nemovitostech, nikoliv po příjmech.