|
24. 7. 2007
Na spáleništích budeme hodovat myCo já bych za to dal, kdybych byl tak bezstarostný jako Jaroslav Klíma! Pan Jaroslav Klíma je přímý člověk; nechodí zbytečně kolem horké kaše. Na rozvalinách a spáleništích světa po příští vítězné válce budeme hodovat my a basta. Je jen třeba včas se připojit ke straně příštích velmi pravděpodobných vítězů. Pan Klíma ví, kdo to bude. Bude to velmi pravděpodobně ten, kdo jen zremizoval válku v Koreji, byl vypráskán z Vietnamu, vyhnali ho z Mogadiša, je na ostudném odchodu z Iráku a má velké problémy v takřka středověkém Afghánistánu, píše Josef Korba. |
|
Na "bacil pravdy" u svého nosu si už 40 let netroufá; jen intrikuje a poštěkává. Jenom tu mrňavou Grenadu slavně pokořil. Je opravdu dobré přidat se k takovým srabařům, pane Klímo? Cynický pan Klíma považuje za nechutně staromódní zůstat s tím kdo má suroviny a s nímž máme dlouhodobé smlouvy o dodávkách. Mají suroviny a My ne, tak to holt mají smůlu, protože My se uskrovňovat nehodláme! Od čeho máme ty zbraně. Jenže, pane Klímo, jedna dáma, tuším že Sybila, kdysi vyprávěla jak jednou pojede pustou, neživou krajinou forman, práskne bičem a poví těm co veze vzadu pod plachtou: Tady všude stávalo město Praha. Hyjé. Pod tou formanskou plachtou veze zbytek Čechů, kteří si nábožně mezi sebou šeptají: Americký radar potřebujeme pro přežití... Pane Klímo, Rusko je veliké, má kam ustupovat a nadechnout se k odvetě, my ne! |
