19. 7. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Vytoužený, ale bohužel mylný pocit bezpečnosti, aneb Co můj tehdy pětiletý synovec věděl, zastánci základen možná ani netušíZpravodajství včera přineslo informace o bezpečnostních nedostatcích v nákladních areálech německých letišť a v hamburské atomové elektrárně i o leteckém neštěstí v Brazílii. A na co myslím u těch zpráv plných hrůzy? Na americké základny v Česku a v Polsku a na dobu, kdy před hodně lety bylo mému synovci asi pět let. |
Vážně, já opravdu chápu, že lidé chtějí být v bezpečí, že alespoň chtějí mít pocit bezpečnosti. A že při tom někdy zapomínají na to, že by měli samostatně myslet. Ten, kdo někdy slyšel alespoň něco o psychologii anebo o pojmu potlačování uvažování, ten se tomu nebude divit. A asi se divíte, proč jsem si vzpomněl na svého malého synovce, když jsem uvažoval, o kterých hororech se dnes bude hovořit v televizních novinách. Můj synovec tehdy po mně házel nějakou dřevěnou kostkou, protože jsem mu asi něčím šel na nervy. Netrefil, tak vzal jeden ze svých oblíbených malých automobilů. Hodil ho po mně, ale zase mě netrefil. Třetí útok byl už úspěšný. Synovec vzal nějaký předmět, šel ke mne a praštil mě jím. Hned je z toho jasné, co spojuje tu atomovou elektrárnu a s protiraketovými základnami. Jasně má co dělat s touhou mít pocit bezpečnosti a s vypnutím myšlení. Tehdy, když měl synovec napotřetí praštil, se v Německu hodně diskutovalo o bezpečnosti atomových elektráren. Mně nebylo jasné, jak se zaručí bezpečnost těch reaktorů, ani jak se bude bezpečně likvidovat radioaktivní odpad. Německo se tehdy hodně bálo vojenského útoku ze Sovětského svazu a mně nikdo nevysvětlil, proč by se takový útok z Ruska neměl zaměřit právě na německé jaderné elektrárny, takové velké a výrazné cíle. Naštěstí se tehdy nestalo nic, rakety odpáleny nebyly a v jaderných elektrárnách nedošlo ke katastrofě. Teď chci dojít k mentalitě svého malého synovce. Až budou postaveny ve střední Evropě americké protiraketové základny, tak teroristé či darebácké státy si pečlivě vyhledají jako ten malý kluk jinou cestu, jak úspěšně uskutečnit svůj útok. A nebude to těžké v době, kdy v globalizovaném světě neposíláme kolem světa jen balíky, ale celé kontejnery. Bomba nemusí být přímá, stačí přece naložit radioaktivním materiálem či výbušninami nákladní automobil, nákladní vagón na železnici, letadlo nebo loď nebo všechny tyto dopravní prostředky. Bude to přece daleko levnější než útok raketami a bude lehké to zaměřit na určitý cíl. Tolik k iluzi o větší bezpečnosti, kterou mají přinést americké základny ve střední Evopě. Těch základen vůbec není zapotřebí, jejich jediným účelem je výdělek pro americké zbrojařské společnosti. A americký parlament a příští americký prezident ty základny asi ani nebudou už chtít financovat. Budou se pak přívrženci základen proto cítit míň bezpečně? |