Aktuální komentář k tomu publikoval Jiří Pehe:

Celý text ZDE

K tomu: RRTV: Hlasování esemeskami v politických televizních pořadech může být v rozporu se zákonem ZDE

Černobyl je největší událostí světových dějin. Spolu s první světovou válkou, Osvětimí a Hirošimou. Velikost některých událostí nelze plně popsat čistým logem. Winston Churchill kdysi prohlásil, že atomová bomba je druhým vtělením Krista. První tři atomové pumy nazvali výzkumníci v Los Alamos "Svatá trojice". Atomová bomba svržená na Hirošimu se jmenovala Little boy - malý chlapec, chcete-li jezulátko... Jehovisté věří, že roku 1914 započal proces nazývaný starými mystiky Apokalypsa. I "český Däniken" Zdeněk Patrick se snaží velikost Černobylu popsat s pomocí proroctví Jana Theologa: "A třetí Anděl zatroubil a spadla z nebe hvězda veliká, hořící jako pochodeň, a padla na třetí díl řek a do studnic vod. Té pak hvězdy jméno bylo Pelyněk. I obrátil se třetí díl vod v pelyněk a mnoho lidí zemřelo od těch vod, neboť zhořkly." Zdeněk Patrick k tomu píše: "Nahlédneme-li do rostlinopisu, nalezneme rostlinu zvanou Tussilago Farfara, čeleď hvězdicovitá, český Pelyněk, neboli Černobýl. Hvězda zvaná Černobyl..." (k tomu však viz TOTO, pozn. red.) Je jedno zda jsme mystici, věřící či racionalisté.

V článku Jana Sterna nazvaném "O Černobylu, Apokalypse a příchodu Nadčlověka" se mimo jiné uvádí: "Zdeněk Patrick k tomu píše: "Nahlédneme-li do rostlinopisu, nalezneme rostlinu zvanou Tussilago Farfara, čeleď hvězdicovitá, český Pelyněk, neboli Černobýl. Hvězda zvaná Černobyl..." Je jedno zda jsme mystici, věřící či racionalisté." (konec citace)

Latinský název Tussilago farfara má v češtině ekvivalent jiný: podběl lékařský. Pelyňky patří do rodu Artemisia. Vím, že se nejedná o chybu autora článku, přesto si však myslím, že v seriózních Britských listech by se to nemuselo přehlížet, upozorňuje Ondřej Louka.

Dovolím si velmi stručně, neboť není třeba býti rozvláčným, polemizovat s Janem Sternem a jeho článkem o Apokalypse & Černobylu.

Autor tu předkládá pouze variaci na jím zmiňované konspirační teorie, a to ještě variaci humanistně idealizovanou (původem buď umělou nebo přirozenou v důsledku absence technického vzdělání a rozhledu), která má vyvolat dojem, že síly ďábla jsou tím hybatelem na pozadí ubohého lidského hemžení. Nesouhlasím, není v tom žádné kouzlo, hybatelem jsou peníze (chamtivost) a lidská lenost.

Nejde zde o žádné UFO, templáře či šílené vůdce, je to pouze svérázný projev evolučně stabilní strategie homo sapiens, založené na konfliktu sil mezi shromažďováním peněz, jako silou s jednou polaritou, a lidskou leností, jako silou s opačnou polaritou. Stroje za to nemohou, samy o sobě se nemýlí a chyby nedělají. Jak říkal kdysi kdosi: Za vším hledej člověka, píše čtenář Ondřej Novák.

Amnesty International zveřejnila statistiky týkající se trestu smrti ve světě, dle kterých na popravu čeká více než 20.000 odsouzenců.

V roce 2005 úřady popravily nejméně 2 148 osob ve 22 zemích. Za 94 % všech poprav je zodpovědná čtveřice zemí, kterou tvoří Čína, Írán, Saúdská Arábie a USA.

Důsledky Černobylu, nejhorší jaderné havárie, k jaké kdy došlo na světě, budou 10 horší než se původně předpokládalo. V nadcházejících letech zemře na rakovinu způsobenou radiací z Černobylu 100 000 osob, konstatuje organizace Greenpeace.

Dobré maily je dobré si čas od času připomenout. V souvislosti s probíhající návštěvou čínského prezidenta (zvoleného 15. 3. 2003) v USA, mi vytanul na mysl více než tři roky starý mail. Je škoda si jej tedy nepřečíst znovu. G. Bush dnes už má jasno.

Pro připomenutí: tento rozhovor mohl proběhnout v Praze v období summitu NATO, který se konal v listopadu 2002, poté, kdy byl 14. listopadu 2002 zvolen generálním tajemníkem KS Číny Hu Jing-tao. Oba aktéři, v dialogu uvádění jako George a Condi, v té době v Praze právě pobývali.

Slovo bezpečnost je už mnoho let skloňováno ve všech pádech a je dnes jedním z klíčových zaklínadel na kterých se dá opravdu vydělat. O takzvané sekuritizaci" nejrůznějších jevů jsem psal před nedávnem v článku "Bezpečnost jako moderní zaklínadlo." V nedávné době se objevil nový fenomén s názvem energetická bezpečnost. Je rozsáhle skloňován zejména s iniciativou Ruska, přednesené na mezinárodní konferenci o energetické bezpečnosti v Moskvě, na kterou v polovině března bezprostředně navázalo setkání ministrů energetiky zemí G8 tamtéž.

Pokus o odpověď autoru článku "Hořící skládky jsou symbolem principů naší společnosti".

Článek "Hořící skládky jsou symbolem principů naší společnosti", mně potvrdil mou domněnku, že autor je pravděpodobně velmi dobrý filozof, možná historik, každopádně teoretik, píše Vladimír Mikuša. Člověk znalý praktického života, nemůže napsat, s prominutím, takové hlouposti. Protože nepředpokládám, že by si premiér Paroubek, nebo předseda strany zelených Bursík, našli čas odpovědět na otázky položené autorem, pokusím se o to já. Mimochodem, osobně si myslím, že psát do veřejně přístupných médii o někom slova jako "blahovolně nafouklý", neukazuje na autorovo slušné vychování. Ne, že by se mně osobně premiér Paroubek nějak příliš zamlouval, ale podle mne je to první premiér za dobu 15-ti let budování vyspělého kapitalismu u nás, který méně mluví a více dělá.

K otázce číslo 1:

Blairova vláda je v současnosti ohrožována vážným skandálem: Začalo to tak, že vyšlo najevo, že Blairova vláda nominovala na vysoká státní vyznamenání podnikatele, kteří půjčili (s možností, že to vlastně bude dar) Blairově straně milionové finanční částky. Pak se ukázalo, že obdobná státní vyznamenání byla nabídnuta i podnikatelům, kteří by financovali nové soukromé školy, tzv. "city academies". Jeden z bývalých poradců Tonyho Blaira pro tento projekt byl v minulých dnech v této věci zatčen.

Roku 1980 se pozornost světa soustředila na situaci v Polsku, tehdy jednoho z nejdůležitějších sovětských satelitů. Vzniklo tam na komunistické straně nezávislé odborové hnutí Solidarita. Mnozí Češi na to jistě pamatují. R. 1981 udělal generál Jaruzelski puč a nastolil vojenskou diktaturu - křečovitý a beznadějný pokus o zácranu komunistické totality. Solidarita zasadila Sovětskému imperiu ránu, z které se už nevzpamatovalo.

Rada České televize se na svém řádném, 5. zasedání v tomto roce seznámila se zprávou o průběhu předvolebního vysílání televize veřejné služby. Mezi hosty jednání byli mj. moderátor diskusních pořadů Václav Moravec, ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal a šéfredaktor aktuální publicistiky Jiří Vondráček. Generální ředitel ČT Jiří Janeček Radu seznámil také s rozsahem plánovaného volebního vysílání.

Řada radních (např. Helena Fibingerová, Zdena Hůlová, Dobromil Dvořák, Jiří Baumruk, Jiří Voráč nebo Jan Brandejs) kladně hodnotila koncepci pořadu Otázky Václava Moravce speciál i výkon jeho moderátora a rozsah předvolebního i volebního servisu ČT.

Dne 20.4. 2006 od 16.00 pořádá Trast pro ekonomiku a společnost Kulatý stůl "Slovenské ohlasy - kulatý stůl s kritiky důchodové reformy na Slovensku" - , Dům techniků, Novotného lávka 5, Praha 1 (místnost 217). Pozvání přijali slovenští odborníci Ivan Lesay (Združenie sociálnej sebaobrany), Michal Polák (London School of Economics) a Braňo Ondruš (týdeník Slovo).

Kouření ohrožuje zdraví nekuřáků. Je absolutně sobecké, aby nekuřáci museli dýchat jedovaté zplodiny z cigaret kuřáků ve veřejných místnostech. Proto se v poslední době výrazně prosazuje zákaz kouření na veřejnosti. Tento zákaz nedávno vešel v platnost ve Skotsku, před časem i v Irsku.

Strávil jsem nyní cca 6 týdnů v České republice. Pokaždé, když tam vejdete do restaurace, zničíte si oblečení - okamžitě se musí vyprat, protože po půlhodině v restauraci neodstranitelně smrdí kouřem.

To, že si můžete dát v současnosti oběd či pivko v libovolné skotské restauraci a je tam čerstvý vzduch, je obrovskou výhodou. Mimo jiné jsou rádi i zaměstnanci restaurací, kteří nemusejí celý den dýchat kouřem znečištěný, škodlivý vzduch.

Česká republika je sto let za opicemi. Dokazuje to, že čeští poslanci znovu odmítli návrh zákona Josefa Janečka, který usiloval aspoň o zákaz kouření v restauracích, kde se podává jídlo. :)

Někdo by měl ty poslance, kteří proti tomuto zákonnému návrhu hlasovali, žalovat za poškozování veřejného zdraví.

V Britských listech z 19.4.2006 je dosti obsáhlý článek poslance Stanislava Křečka k rozhodnutí Ústavního soudu k požadování náhrad škod majiteli nájemních bytů za omezování vlastnických práv těchto majitelů státem (regulací nájemného).

Pan Křeček od počátku své působnosti poslance cílevědomě rušil všechny snahy nastolit u nás stejná pravidla s nájmy bytů, jaká jsou běžná v západní Evropě a civilizovaném světě. U nás se občané nechali zkorumpovat komunistickými bytovými (a dalšími) pravidly. A pak se diví, že jim dlouhá léta vládnou nemorální politici. Je možné, že dlouhé trvání našeho neměnného bolševického myšlení přinese nutnou potřebu dalších nových změn, ale pak se občané budou divit ještě více, píše Jan Klouzal.

Ve čtvrtek se ve Washingtonu setká americký prezident George Bush s čínským prezidentem Huem Džin Taoem.

Čínský vzestup je rychlý. Předpokládá se, že Čína v budoucnosti zastíní Spojené státy hospodářsky -- její HDP má předstihnout HDP USA do roku 2045.

Zatímco nyní poskytl Bush Huovi jen hodinu na oběd, globální rovnováha sil se mění a při příštích schůzkách bude určovat rozvrh Čína, míní britský list Independent a pokračuje:

Uprchlíci, kteří utíkají před pronásledováním nebo občanskou válkou jsou skrytými obětmi posedlosti Západu s bojem proti terorismu, varuje OSN ve zprávě, zveřejněné ve středu.

Jen zlomek z 9, 2 milionů uprchlíků v dnešním světě má možnost dostat se do průmyslového světa a požádat tam o azyl. S těmi, jimž se to podaří, se nyní stále častěji na Západě zachází jako se zločinci, vzhledem k tomu, že bohaté země vytvořily bariéry, jejichž účelem je zabránit teroristům a hospodářským přistěhovalcům, aby se dostali na jejich území.

Změny ve společnosti, které můžeme považovat za důležité a tedy je vnímáme jako očekávané, mohou nastat jen tehdy, vzniknou-li odpovídající okolnosti (tyto okolnosti lze interpretovat jako psychologické síly). Tento doposud tak neurčitý popis konkretizujme podrobnějším popisem prvků, které do děje vstupují. Na prvním místě můžeme pozorovat množinu významných osob, o jejichž kvalitu postojů či názorů jde. Tyto osoby jsou periodicky vybírány konkrétním společenským mechanismem (lidovým hlasováním), kterému předchází tzv. volební kampaň. Během tohoto děje dochází k cílevědomému ovlivňování nálady společnosti, při kterém se osoby, které usilují o vysoká místa ve státní architektuře, pragmaticky sdružují do jednotlivých mocenských skupin (politických stran) a v jejich rámci pak pomocí psychologických metod usilují nejprve o pozornost voličů, následně pak o jejich přízeň. Hlavní roli u společenských změn tak hrají emoce.

Když v roce 2003 Amerika s britskou podporou zaútočila na Irák, mnoho kritiků charakterizovalo tento útok jako protizákonný podle mezinárodního práva. Avšak kde takové mezinárodní právo existuje? Kdo ho vytváří? Kdo posuzuje, kdy je mezinárodní právo porušeno? A jaké jsou tresty? Udělalo mezinárodní právo velký pokrok s případem generála Pinocheta a dopadlo naopak špatně po 11. září, po irácké válce a po obviňování z týrání vězňů v táboře Guantánamo a ve vězení Abu Ghraib? Existuje jistá budoucnost pro instituce, jako je mezinárodní trestní soudní dvůr anebo kjótský protokol o podnebných změnách, pokud je nebudou podporovat Spojené státy? Dokáže skutečně mezinárodní právo zvládat nahé sobectví těch států, které mají nejvíc moci? Těmito otázkami se v úterý zabýval v rozhlase BBC pravidelný pořad pro právní otázky Unreliable Evidence (Nespolehlivé důkazy) S moderátorem, právníkem Clivem Andersonem (který mimochodem v Británii proslul také svým suchým humorem jako televizní komik) hovořili Philippe Sands, profesor mezinárodního práva a ostrý kritik právního názoru, vyjádřeného pro britskou vládu britským generálním prokurátorem lordem Goldsmithem, že invaze do Iráku je legální, bývalý právní poradce amerického ministerstva zahraničí William H Taft, z Georgie pak dr. Dan Joiner, profesor mezinárodního práva na University of Warwick , odborník na šíření jaderných zbraní a mezinárodní obchod, užívání síly a právní teorie, a profesor Gillian Triggsová, ředitelka Britského ústavu pro mezinárodní a komparativní právo. Z diskuse vybíráme:

1. dubna 2006 ohlásila redakce Práva, že jejich dlouholetý komentátor, který se mezitím stal státním úředníkem, aby se poté stal opět novinářem a nyní projevil touhu být politikem, lidskoprávní aktivista Petr Uhl (Strana zelených) přeruší s redakcí do voleb spolupráci. Kdyby to byla pravda, bylo by profylaktické opatření Petra Uhla korektním krokem, jak se vyhnout konfliktu zájmů. Stejně korektní by bývalo bylo, kdyby se - do voleb - stejně profylakticky zdržel Petr Uhl účasti a rozhodování v Radě České televize, které je stále členem.

Jenže ona to byla od redakce aprílová lež.

Otázka výše a tvorby nájemného i dalších ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytů jakoby se stávaly měřítkem ústavních poměrů v České republice, úrovně zákonnosti, kvality zákonodárství a českých zákonodárných sborů zvláště, otázkou úrovně českého soudnictví obecně a Ústavního soudu zvláště, otázkou předvolebního střetávání a dokonce i otázkou míry charakteru jednotlivých osob (ti, kteří se zastávají regulace nájemného jsou považováni za osoby bezcharakterní a bezectné...) a, nikoliv v poslední řadě, také odrazem a obrazem právního vědomí občanů i těch, kteří se pokoušejí právní vědomí formulovat.

Začátkem letošního roku řekl ruský prezident Vladimír Putin, že Rusko má nové řízené střely, které mohou nést jaderné hlavice a které jsou schopné proniknout jakýmkoli obranným systémem díky své schopnosti měnit směr a výšku letu během své cesty k cíli. Protiraketové obranné systémy jsou, alespoň podle tohoto ruského názoru, postaveny na předpokladu, že útočné rakety sledují balistickou dráhu letu. Americký deník Washington Post ve svém komentáři napsal, že Rusko s podobnými střelami experimentovalo před několika lety, ale že američtí vojenští analytici pochybují, že by Rusko bylo schopné instalovat takový systém v brzké době.

Hodnocení Jiřího Kalouse i Jiřího Vintra ukazují, jak ošidná je paměť a jak si pamatujeme jen to, co chceme. To lepší.

Za koaličních vlád, vedených ODS, byli opravdu "rovni před zákonem" jen ti, kteří žili do té chvíle v anonymitě davu. Mohli si být jisti, že zákon bude líný a shovívavý ke zločinům bílých límečků. Oproti tomu bude drakonický vůči těm, kteří se nemohou bránit - onomu davu, který nepodporoval vydávání knih Václava Klause jako prodejci mercedesů Helbigové či nepodporoval kupónovou privatizaci a její ideology jako "pirát" Viktor Kožený, "fanoušek" Vladimír Čekan, spolužák Ivana Pilipa "podnikatel" Alexandr Komanický, manažeři státního Telecomu, polostátní Komerční banky či privatizující se IPB. Účet "české cesty ke kapitalismu" byl podle Pavla Párala (EURO 30/2001) vystaven na zhruba 480 miliard. Podle propočtů předsedy rozpočtového výboru Jozefa Wagnera to bylo 700 miliard. Podle propočtů doyena české makroekonomiky Picka pak 1000 miliard. K stejně velké bilanci "české cesty ke kapitalismu" došel i místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel.

Doufáme, že americká vláda nehodlá zahájit další válku, protože konflikt s Íránem by poškodil americké zájmy ještě více, než je poškodila současná válka v Iráku, napsali v sobotu v deníku New York Times Richard Clarke a Steven Simon, bývalí vysocí činitelé americké Rady národní bezpečnosti

Útěk Rostislava Roztočila z borské věznice v listopadu 2005 vyvolal smršť mediálního zájmu. Díky tomu se veřejnost dověděla mnoho podrobností o neuvěřitelném příběhu nešťastníka, jenž byl při jedné z mnoha návštěv Československa v r. 2000 zatčen na hranicích na základě zatykače z r.1991 a dodán do valdické kartouzy k odpykání mnohaletého trestu, který mu uložil v r. 1985 soud za údajnou účast na vraždě egyptského doktoranda, patrně agenta egyptských tajných služeb. K vraždě mělo dojít v lednu 1975 a byla provedena velmi brutálním způsobem.

V únoru 2006 přispělo celkem 116 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 16 861.00 Kč. V březnu 2006 přispělo celkem 129 dárců na provoz časopisu úhrnem částkou 20 381.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,297.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.