Vzestup Číny vyvolává pro USA znepokojivé otázky. Amerika si uvědomuje, že její dny jako světové hospodářské supervelmoci jsou sečteny.

Někteří analytikové předpovídají, že Spojené státy nyní vstoupí do období "řízeného úpadku", asi takového, jaké Británie zažilo od ukončení druhé světové války a od konce Britského impéria.

Od té doby, co Čína před čtvrt stoletím se začala otvírat světu, žije v této zemi o 400 milionů méně zoufale chudých lidí. Čína už předstihla Británii a Francii jako čtvrtá největší světová ekonomika a Huova návštěva ve Washingtonu představuje střet kultur v globálním měřítku. V Číně, vznikající asijské supervelmoci, vládne železnou rukou komunistická strana, která proměnila někdejší příkazní hospodářství v hospodářství volného trhu.

To, co Čína opakovaně nazývá svým "mírovým vzestupem", je velkým problémem pro americké hospodářství, pro politické postavení USA ve světě i pro roli Ameriky jako globálního četníka.

Čína se svou nekonečnou nabídkou zboží a svým hladem po energii přispěla více k růstu globální ekonomiky v posledních létech než USA a Peking si je toho dobře vědom.

Motorem asijské ekonomiky zůstává Japonsko, avšak to nezaznamenává nic tak spektakulárního jako čínský hospodářský růst nad 10 procent ročně. Na rozdíl od Japonska není Čína poraženým národem a kromě silného hospodářství má i silnou armádu. Čína je hrdá země, která ráda připomíná jiným své kulturní úspěchy za tisíce let své historie.

Více než polovina veškerých průmyslových výrobků na světě se dnes vyrábí v Číně. Ceny těchto výrobků, v důsledku nízké hodnoty čínské měny, jsou základem čínské hospodářské moci.

Čínský prezident Hu se v Americe převážně setkává s podnikateli. Večeřel u Billa Gatese v jeho domě v Seatlle, pak si dal kávu s Howardem Schultzem, ředitelem kaváren Starbucks, pak navštívil firmu Boeing a pronesl projev na Yaleské univerzitě.

Avšak Spojené státy nepovažují Huovu návštěvu za oficiální a nebyly mu poskytnuty plné politické a vojenské pocty.

To bylo možná, vzhledem k tomu, co přijde, docela nebezpečné rozhodnutí, míní Independent. Pro Bushovu vládu je hlavním problémem obrovská obchodní nerovnováha. Levné čínské zboží zaplavuje americký trh a likviduje americké pracovní příležitosti.

A vládnou také ideologické rozpory. Čína není demokracie, porušuje lidská práva a to, jak Čínská komunistická strana zachází s věřícími, rozčiluje nábožensky založeného Bushe. Washington také zastává názor, že Peking musí udělat víc proti jaderné hrozbě ze Severní Koreje a Íránu. Americe se také nelíbí, že má Čína dobré styky s africkými a s asijskými zeměmi, bohatými na ropu.

Počet obyvatel Číny:

1,3 miliardy.

Hospodářství:

Nejrychleji se rozvíjející země světa. Hospodářství už 25 let roste rychlostí 9,5 procent ročně. V letech 1980 -- 2000 se HDP Číny zečtyřnásobil. 400 milionů lidí bylo za posledních 25 let osvobozeno od chudoby.

Obchod:

Čína byla v roce 1977 třicátým největším obchodním partnerem s USA, dnes je třetím.

Čína je druhým největším světovým příjemcem zahraničních investic. Americké korporace investovaly v Číně více než 50 miliard dolarů.

Čínští dělníci vydělávají 5-10 procent mzdy amerického dělníka

V roce 2004 Čína vyrobila polovinu všech digitálních fotoaparátů na světě a 60 procent mikrovlnných troub, fotokopírovacích strojů a přehrávačů DVD.

Znečištění:

V Číně je 16 z 20 nejznečištěnějších měst světa.

Polovina čínského obyvatelstva má znečištěnou pitnou vodu.

Čína produkuje 3,7 miliard tun kanalizačního odpadu denně.

Čína je světovým největším konzumentem uhlí, druhým (po USA) ropy.

Armáda:

Čína uvádí, že v roce 2005 vydala 30 miliard dolarů na armádu, Pentagon tvrdí, že to bylo 90 miliard dolarů.

V roce 2000 měla podle odhadů čínská armáda 2,5 milionu vojáků, 10 000 tanků, 400 jaderných hlavic.

Zdraví:

Podle odhadů z r 2003 má 840 000 Číňanů HIV.

17 procent Číňanů má příjem méně než 1 dolar denně.

Třetina všech cigaret na světě se vykouří v Číně

Podrobnosti v angličtině ZDE