Stoupenci premiéra Viktora Janukoviče na východní Ukrajině oznámili, že příští neděli uspořádají volby, v nichž se dotáží voličů, zda by chtěli prohlásit tuto část země za částečně nezávislou oblast. Toto rozhodnutí ohlásil úřad regionu Doněck v reakci na požadavky opozice zvrátit výsledky zpochybňovaných prezidentských voleb. Vedoucí představitel opozice Viktor Juščenko předtím konstatoval, že ti, kdo usilují o autonomii, by měli být trestně stíháni.

pondělí 19.30: Leonid Kučma, odcházející ukrajinský prezident, navrhl, aby byly uspořádány nové volby a tím byla ukončena krize ohledně nedávných prezidentských voleb. "Pokud chceme skutečně zachovat mír, uspořádejme nové volby," uvedl.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Když tak sledujete v plošných médiích neobyčejně spontánní kombinaci českého listopadu 1989 (revolučnost a nahněvanost) a holandského Koninginnendagu (veselí a oranžovo), můžete mít dojem, že média podávají informace víceméně tak, jak jsou události zvyklá vařit. To znamená, že jsou informace lidem servírovány s revoluční omáčkou nebo s půvabným infotainmentovým dezertem. Jinak nic, co by dokázalo situaci nějak vysvětlit.

Bývala doba, kdy byla levice pro revoluci a pravice stála jednoznačně pro autoritu státu. Tak tomu už není. Tento týden vzrušeně oznámily jak protiválečný britský list Independent, tak proválečný konzervativní Daily Telegraph, že se na Ukrajině odehrává "revoluce". Na druhé straně Atlantiku přivítal pravicový deník Washington Times boj "lidu proti moci".

Ať už to bylo v Albánii v roce 1997, v Srbsku v roce 2000, v Gruzii loni v listopadu či nyní na Ukrajině, britská média neustále opakují tutéž pohádku o tom, jak mladí demonstranti vždycky svrhnou totalitní režim prostě tím, že se účastní rockového koncertu na hlavním náměstí. Kupodivu, britská vláda dokáže ignorovat dva miliony protiválečných demonstrantů v Londýně, avšak pár desítek tisíc osob v centru Kyjeva je vyhlášeno za "lid", kdežto ukrajinská policie, soudy a vládní instituce jsou odmítnuty jako "nástroje útlaku". Západní média se nyní natolik stala obětí své vlastní mytologie o "lidových revolucích", že jsme nebezpečným způsobem začali přijímat dvojí měřítko sdělovacích prostředků. Na podporu dosavadního premiéra Viktora Janukoviče se na Ukrajině konají obrovské demonstrace - ty na našich televizních obrazovkách vůbec nevidíme, píše John Laughland v deníku Guardian a pokračuje:

Jonathan Steele interpretuje události na Ukrajině čistě v kontextu studené války. To je zavádějící a arogantní vůči Ukrajincům. V současné krizi nejde o konflikt mezi západní a východní Ukrajinou ani mezi Ruskem a Spojenými státy. Nakonec nejde vůbec ani o Juščenka a Janukoviče. Lidé po celé Ukrajině se vydali do ulic, protože byli otevřeně připraveni o své demokratické právo na svobodné a poctivé volby.

Citujeme z několika dopisů ukrajinských čtenářů, publikovaných v deníku Guardian.

BOURGET - Triumf. V americkém stylu a suverénně se do čela nejsilnější francouzské vládní strany Svazu lidového hnutí (UMP) vyhoupl nynejší ministr financí Nicolas Sarkozy. Získal celkem 85.1% hlasů. Událost je všeobecně vnímána jako signál k obměně politické garnitury, kterou reprezentuje na pravici prezident Jacques Chirac a jeho premiér Jean-Pierre Raffarin. Ministr Sarkozy se dlouhodobě netají svou ambicí stát se novým francouzským prezidentem.

K události se vrátíme v dalším dni analýzou.

Předchozí texty k vývoji francouzské politiky ZDE ZDE ZDE

Vytrvalost v čekání na druhý příchod Krista je u adventistů příznačná a rozhodující pro jejich setrvání ve víře. Být adventistou je však zcela něco jiného než být adventivním - i když kdo z nás přesně ví, odkud a kým byl zanesen na planetu plnou křiku, násilí, ale i smíchu a bezradností všeho druhu... Vrchovaté poháry hořkosti lokáme hrdinsky, trpitelsky, noblesně, někdy s malými tichými brepty, sotva slyšitelnými, abychom volené velemozky nevyrušili z poklidu imbecility a neprobudili v nich vyhaslé vášně.

Bohužel, zřejmě jenom sny. Na uvedené motto České pojišťovny jsem si vzpomněl, když mi vrchní ředitel úseku likvidace pojistných událostí definitivně odmítl zaplatit větší část faktury ve výši 138.175.- Kč za opravu mého vozu Opel Zafira po nezaviněné havárii na dálnici z Bratislavy do Brna.

V článku Kdy skončil listopad 1989? Petr Pithart říká:

K tomuto hledání pochopení listopadu bych chtěl přispět následující poznámkou. Před pěti lety jsem se účastnil jakési vědecké konference k revoluci 1989. Mnoho titulů, mnoho slov zúčastněných i nezúčastněných. Když jsem odcházel, přemýšlel jsem, zda jsem nebyl účastníkem jiné revoluce.

Tento článek odmítla uveřejnit redakce, do které jej bývalý ministr práce a sociálních věcí zaslal jako polemiku s článkem Petra Pitharta. Rádi tak s otevřeností Britským listům vlastní činíme my. Natruc těm, kteří ještě po tolika letech prozírání udržují při životě mýtus o "revoluci" studentů a odvážného disentu...

Společný dopis Stanislava Grosse, Gerharda Schrödera a José Luise Rodrigueze Zapatera v sobotním Le Monde a Frankfurter Rundschau FRR

Hlasování o "Směrnici o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem", které se mělo uskutečnit 25.-26. listopadu, se nekonalo. Oficiání stanovisko je, že směrnice odhlasovaná 18. května je všeobecně srozumitelná a vyhovuje většině - jen se doposud nepodařilo doladit jazykové překlady.

Kdyby Adam a Eva neutekli z ráje, nemuselo dojít k bratrovraždě, už i takový názor jsem slyšel, avšak Starý zákon nelze přepsat a nakonec ani přetlumočit tímto způsobem. Příběh Kaina a Ábela je příběhem tisíců současných lidí, kteří se zabíjejí, aniž by to mělo smysl, má-li zabití vůbec nějaký smysl.

Po jedné z hlavních tříd v Hořicích projíždějí denně stovky aut v těsné blízkosti jednoho z nejpůsobivějších sousoší českého sochařství. Vynikající dílo poměrně málo známého Quido Kociána Mrtvý Ábel, zůstává nepovšimnuto na trávníku před kamenosochařskou školou. Nikdo se nezastaví, nikdo nepostojí u sochy, která je zhmotněním smutku a zoufalství. I to symbolizuje dnešek, velmi výstižně.

Dne 18. listopadu 2004 se u Obvodního soudu pro Prahu 10 mělo uskutečnit jednání, které má určit, zda loňské odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) proběhlo v souladu se zákonem. Členové odvolané RRTV žalují Českou republiku o "určení členství in eventum určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru". Stát zde poněkud paradoxně zastupuje současná RRTV.

Jednání se však neuskutečnilo a bylo odročeno až na 3. února 2005.

S rozpaky sleduji sérii článků v Britských listech, které se zabývají otázkou, zda zkoušet ústně či písemně. Zdá se mi totiž, že přístup diskutujících pedagogů je velmi formalistický. Není až tak důležité, jestli žáky zkoušíme tak, či onak. Podstatné je to, co po nich požadujeme. Tedy CO zkoušíme. Jak to děláme, je z tohoto pohledu věc druhořadá.

Tisková zpráva

Organizace Asociace školských odborů -- Učitelský odborový klub vyzvala textem Učitelé, nevolte ČSSD a stávkujte za české školství, aby pedagogové přistoupili k volbám jako k referendu o stavu českého školství a jeho budoucím vývoji. Volební výsledek ČSSD i dalších vládních stran ukazuje, že veřejnost jejich kroky v oblasti školství nepodporuje.

Oba byli uneseni na cestě z města Nadžafu spolu se svým syrským řidičem Muhamedem al-Joundim 20.srpna. Přes snahy francouzské diplomacie dostat je na svobodu uplynulo v sobotu právě sto dní od jejich zmizení.

Zraky Evropanů jsou v posledních dnech a týdnech upřeny na dvě události odehrávající se, s trochou nadsázky, v "oranžovém hávu". Zdánlivě důležitější a v médiích také více propíranější, jsou bouřlivé události na Ukrajině, kde příznivci opozice vyšli do ulic, aby tak vyjádřili svůj nesouhlas nad pravděpodobně zmanipulovanými výsledky voleb. Jejich symbolem pro lepší budoucnost se stala oranžová barva. Já bych se chtěl pozastavit spíše nad druhou, ale neméně důležitou událostí, která se "odehrává" na opačném konci Evropy, v Holandsku, které je nejen fotbalovými příznivci spojeno s oranžovou barvou.

V sobotu 20.11. pochodovalo ulicemi Santiago de Chile asi 60.000 lidí na demonstraci proti kapitalismu, konané u příležitosti pořádání Fóra pro ekonomickou spolupráci v Asii a Pacifiku (Asia Pacific Economic Cooperation - APEC). Fórum navštívil George Bush a jeho 21 parťáků z dalších zemí, aby tam jednali o trhu, terorismu a dalších způsobech, jak zatopit chudým. I když tyhle země kontrolují 47% světového trhu, klepou se na těch ostatních 53%. A aby s tím něco udělali, zorganizovali toto víkendové fórum, kde se diskutovala příprava celopacifické zóny "volného obchodu" s termínem do roku 2010.

Demonstrace byla jedna z nejrozsáhlejších od pádu sedmnáctileté vojenské diktatury v roce 1990.

Co se stalo ve Fallúdži, je pomsta na civilistech a je mnohem silnější, než se dozvídáme ze zpráv. Američané jsou nyní přítomni v západních čtvrtích města, do nichž vstoupili v prvních dnech obležení. Nedostali se do čtvrtí Džawlan, Nazal a Šuhadá' ani do průmyslové zóny. Ostřelovali nebo zapalovali všechny mešity, které jim padly do rukou. Totéž udělali se všemi budovami a obytnými bloky. Civilní oběti představují více než 90 procent všech ztrát a jsou pohřbívány do masových hrobů. Americké ztráty a ztráty tzv. národní gardy jsou mnohem větší, než se prohlašuje. Z tohoto důvodu nesmí média vstoupit do města.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Čtení: Matouš 25,1-13; Text: Marek 13,33-37

Konečně, téměř tři týdny po zahájení americké ofenzívy proti městu Fallúdža, mají do města přístup humanitární organizace. Irácký Červený půlměsíc nyní dováží do Fallúdže pomoc každý den. Avšak mluvčí Červeného půlměsíce konstatoval, že vládnou důvodné obavy, že při americkém útoku na město Fallúdža zahynulo až 6000 osob a že tisíce rodin je v kritickém stavu a potřebují naléhavou pomoc.

Pouliční protesty na Ukrajině nejsou nutně tak ideální, jak to tvrdí jejich stoupenci, píše Jonathan Steele v listě Guardian:

Mládežnické hnutí Ukrajiny Pora už zaznamenalo velké vítězství - v tom, že se mu podařilo proti zkorumpovanému režimu zmobilizovat jinak pasivní ukrajinské občany.

Avšak kampaň těchto mladých prodemokratických aktivistů je americká akce, je to sofistikovaná a brilantně provedená strategie, která využívá vytváření známých komerčních a politických symbolů a znaků západního stylu i masového marketingu. Této kampani se za poslední čtyři roky podařilo zachránit zfalšované volby už ve čtyřech zemích a svrhnout tamější zkorumpované režimy, píše v deníku Guardian Ian Traynor:

Tato kampaň, financovaná a organizovaná americkou vládou, využívající amerických poradenských firem, amerických průzkumníků veřejného mínění, amerických diplomatů, obou velkých amerických politických stran i amerických nevládních organizací, byla poprvé použita v Evropě v roce 2000 v Bělehradě k porážce Slobodana Miloševiče ve všeobecných volbách.

Od Čapkova kritického demaskování žurnalistických manipulativních strategií v knize Marsyas se situace na tomto poli příliš nezměnila. Snad jen pokušení rozsáhlejší medializace a tlak objednávky, jimž musí žurnalisté dnes čelit, se zvyšuje a tlačí je čím dál více k rétorice obětující merit a relevanci sdělení snaze po efektu. Chtěl bych se v následujících pozorováních krátce dotknout otázek epistemologické mocenskosti a etické zodpovědnosti žurnalistické práce v poněkud jiné podobě, než jak jí obvykle rozumíme.

Nevím, do jaké míry jsem osamocen v pocitu nepříjemného překvapení a zklamání, když jsem se setkal s článkem Petry Konrádové "Holky z Genderu" v Reflexu č. 47 z 18. listopadu tohoto roku.

Chci obohatit diskusi ohledně možných skrytých motivů skrývajících se za kybernetickým podnikem Jaroslava Berky Česká média, že tímto zveřejňuji svůj názor insidera, člověka, který měl svého času osobní - a tedy výsadní - styky s některými pracovníky této organizace.

Nakolik rozumí mí oponenti pojmu "test"? Je skutečně možné, aby testy, které mají zjistit úroveň vědomostí studentů a uchazečů o studium, generoval stroj? Tak to napsal pan V. Wagner: "Myslím si, že profesor fyziky či chemie na gymnáziu, který se cítí být "dospělým, vzdělaným a odpovědným" člověkem nepřenechá zkoušení strojům (testy může bez problému generovat i opravovat počítač), ale využije vhodnou kombinaci všech možných forem zkoušení.

Stejně jako studenti, jsou i pedagogové různí.

V říjnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5119,90 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.