Liché byly tedy úvahy o tom, že heslo tisíckrát zesměšňované stejně urnu vůní růží naplní, neb na voliče nepůsobí pravý obsah sdělení, ale jen jeho masovost a barevnost. Podle volebních výsledků je možno usoudit, že tomu bylo úplně naopak a vítězství tak slavila bin ládinovsko -- čtvrtníčkovská variace na stejné téma.

Z necelých třiceti procent oprávněných voličů přišlo nejvíce těch, kteří vzali vážně doporučení Jaromíra Jágra, muže znalého tahu na branku. A nesmíme samozřejmě zapomenout na soudruhy, kteří si svůj zvyk chodit pravidelně a s radostí k volbám přinesli ještě z dob, kdy nebylo třeba moc přemýšlet, koho vlastně zvolit. Vrchní socánek a jeho neméně "na rovinu" myslící suita přesvědčili své voliče jen o tom, že nemá cenu podívat se do volební místnosti, ani kdyby kroky vedly náhodou kolem. Podle výsledků to vypadá, že snad odvolila jen členská základna sociálních demokratů a jejich rodinní příslušníci. Co se stalo, stalo se a ČSSD tak na krajské úrovni ztratila pozici hlavní levicové politické síly, což s uspokojením kvitoval i velitel třešňového sadu Grebeníček.

Radost měl určitě vícenásobnou, protože jestli si chce ČSSD v krajích udržet reálnou šanci na kontrolu moci, pak bude muset sama studem zčervenat v ústrety kolegyni z internacionály. Někde jí to na ODS ani nebude stačit a pokud se na krajské úrovni domluví občanští demokraté s těmi křesťanskými (a mají k sobě na téhle úrovni jistě nejblíže), pak ČSSD zbudou opravdu jen ty účty za pompézní kampaň. A zase se bude bědovat a prosit směrem k Vysočině.

A pokud dojde ke sblížení levice, bude mít Gross ve vládě tři nahněvané politiky -- křesťany, což ho určitě bude stát nějaký ten otčenáš. Jenže na krajské úrovni je KDU-ČSL sociálním demokratům platná, jako mrtvému bible.

Ne, že by na Senátu nějak zvlášť záleželo, ale je to určitě otázka stranické prestiže, mít početnou skupinu moudřejších z moudrých, i když už mocensky v důchodu. Tam je to pro ČSSD ještě beznadějnější než v krajích. Z dvaceti sedmi volebních obvodů pouhá tři druhá kola, to je i na amatérského boxera bídný výsledek. A navíc jsou všechna nepříznivá na body, takže pokud chce ČSSD mít z této várky nějaké senátorské křeslo, musí se velice "modlit", aby ti tradičně nejpoctivější voliči přišli v rozhodujícím klání spořádaně odevzdat svůj stereotypní indoktrizovaný hlas, tentokrát pro sociální demokraty. Je to matová situace, protože tady se opět střetávají mocenské zájmy a vydělají na tom opět hlavně komunisté, kteří si rozhodně mohou polepšit i v tom buržoazně přežitém Senátu. Navíc už teď mohou zase pohlížet na svou nerevoluční obdobu jako na slepou vývojovou větev.

Gratulace jistě směřují hlavně směrem k ODS, přece jen, dosáhnout s tímto lidským i teoretickým materiálem tak úctyhodného výsledku, to si zaslouží obdiv. Ale je vidět, že kampaň postavená na vyvolávání strachu nese sladké brikety politické moci i u nás. Dokonce i tehdy, svrhává-li se to některými výroky k ostudné blbosti. A Jaromír Jágr má dnes už asi větší důvěru než Stanislav Gross, a to nejen na ledě. Ani nemusel veřejnosti upřímně sdělovat, jakéže to pohnutky ho přinutily nechat se zasvětit do politických reálií ČR. Stanislav Gross by si měl z tohoto průšvihu vzít minimálně tohle ponaučení -- sugestivní upřímnost není většině lidí příjemná.