26. 11. 2004
Juščenka podporuje Amerika, ale není to jasný prodemokratický kandidátPouliční protesty na Ukrajině nejsou nutně tak ideální, jak to tvrdí jejich stoupenci, píše Jonathan Steele v listě Guardian: |
Zaprvé, demonstranti neodrážejí názor celého národa. Ukrajina je země, která je v důsledku hlubokých historických, náboženských i jazykových rozdílů nejednotná. Mezi demonstranty v ulicích je velký počet lidí ze západní Ukrajiny, která nebyla nikdy spokojena s vládou z Kyjeva, a zejména s vládou lidí z východní Ukrajiny, což je základna Viktora Janukoviče, dosavadního premiéra. Tradice "prodemokratických" aktivistů nejsou všechny úplně přijatelné. Někteří demonstranti skandují nacionalistické a secesionistické písně z antisemitských let druhé světové války. Ani nejde o boj mezi svobodou a autoritářstvím, jak se romanticky tvrdí. "Prodemokratický" kandidát Juščenko pracoval jako premiér za vlády odcházejícího prezidenta Leonida Kučmy a podporují ho i osoby, spojené s brutální industriální mafií, která ovládla na Ukrajině postsovětskou privatizaci. V některých věcech bude zřejmě Juščenko potenciálně lepším prezidentem než j Janukovič, avšak vytvářet dojem, že by za jeho vlády došlo k dramatickým změnám v ukrajinské politice a hospodářské správě je naivní. A také je naivní se domnívat, že kdyby on byl dosavadním prezidentem a hrozilo by mu, že prohraje ve volbách, že by se také nepokusil volby zfalšovat. Četné volby v postsovětských zemích byly zmanipulovány způsobem, který pravděpodobně vedl k opačným výsledkům. K manipulaci docházelo především prostřednictvím neférového využívání státní televize a někdy přímými podvody ve volebních místnostech. Ranými příklady těchto podvodů bylo Jelcinovo ústavní referendum v roce 1993 i jeho znovuzvolení v roce 1996. I loňské prezidentské volby v Azerbajdžánu byly vysoce podezřelé. Avšak, kupodivu, ani Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ani Spojené státy či jiné západní vlády nedělaly takový zuřivý hluk v těchto případech, jaký dělají dnes. Západní rozhodnutí proti těmto zfalšovaným volbám protestovat závisí především na reálpolitice a na tom, který kandidát je údajně "prozápadní" a "protržní". Na Ukrajině Západ od začátku podporoval Juščenka a na jeho podporu přišlo do země množství peněz. Docela provokativně platily Spojené státy a jiná západní velvyslanectví za průzkumy voličského mínění při východu z volebních místností a to přimělo Rusko, aby si i ono na Ukrajině financovalo takové průzkumy. Samotné americké prezidentské volby tento měsíc dokázaly, jak nepřesné mohou být průzkumy veřejného mínění při odchodu z volebních místností. Jsou však velmi mocným mobilizačním nástrojem, který oponentům establishmentu umožňuje zorganizovat kampaň občanské neposlušnosti. Zasahování do zahraničních voleb pod rouškou "nezávislého zájmu" o podporu občanské společnosti se stalo přípravou na postmoderní převrat. Vždycky jde o povstání, financované CIA, původně mnohokrát vyzkoušené v třetím světě a nyní adaptované na postsovětské poměry. Nástroje demokracie se využívají selektivně ke svržení nepopulárních diktátorů poté, co si Spojené státy připraví vlastního, vhodného kandidáta. V případě Ukrajiny to znamená hru s ohněm. Nejenže je tato země geograficky a kulturně rozhádaná - je to recept pro rozdělení země či na občanskou válku - ale je to také důležitý soused Ruska. Putin se chová neohrabaně, ale obviňovat Rusko z imperialismu, protože se zajímá o to, co se děje v sousedních zemích, je přehnané. Ukrajninu proměnily v globální problém Spojené státy, nikoliv Rusko. Spojené státy totiž odmítají vzdát se své politiky, jejímž účelem je obklíčit Rusko, snaží se přitáhnout na svou stranu všechny bývalé sovětské republiky. Evropská unie by to neměla tolerovat. Mnoho Ukrajinců opravdu chce demokratičtější systém. Putin proti tomu v podstatě není, jakkoliv autoritářsky vládne v Rusku. Obává se nestability, hrozby protiruských režimů na svých hranicích a amerického podvracení. EU by proto měla usilovat o kompromis v Kyjevě, jehož součástí by mohlo být sdílení moci. A měla by umožnit Ukrajině, aby v budoucnosti vstoupila do evropské organizace To by přimělo Ukrajinu, aby se vydala cestou pevnějších reforem než může být cokoliv, co slibují Juščenko či Janukovič. Kompletní článek v angličtině ZDE |
Ukrajina | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 11. 2004 | Ukrajina: Revoluce proměněná v televizní show | ||
27. 11. 2004 | Jde o demokratické právo Ukrajinců, nikoliv o jednoho či druhého kandidáta | ||
26. 11. 2004 | Juščenka podporuje Amerika, ale není to jasný prodemokratický kandidát | ||
24. 11. 2004 | Ukrajina: Demonstranti protestují proti výsledkům voleb | ||
23. 11. 2004 | Na Ukrajině se po volbách konají demonstrace | ||
3. 11. 2004 | Rozhodne cílová fotografie | Oskar Krejčí | |
13. 10. 2004 | Utajený společný osud | ||
21. 9. 2004 | Volby 2004 na Ukrajině | ||
30. 8. 2004 | Svaz Ruska a Běloruska hledá nový impuls | Radek Vogl | |
19. 8. 2004 | Svět ruské zahraniční politiky | Radek Vogl | |
30. 6. 2004 | Svědčíme o diskriminaci | Boris Chykulay | |
22. 11. 2003 | 22. listopad: 70. výročí hladomoru na Ukrajině 1932 - 1933 | ||
8. 10. 2003 | Veľká hra pokračuje | Peter Stupavský | |
1. 10. 2003 | Zbieranie ruských zemí | Juraj Marušiak | |
26. 5. 2003 | Politická reforma na Ukrajine: Neúplná skladačka |