18. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 11. 2004

POLEMIKA:

Je vhodnější ústní forma zkoušení nebo písemné testy?

V pondělních Britských listech se objevila úvaha Borise Cveka, ve které se vyslovuje pro zrušení ústního zkoušení ve fyzice a chemii na středních školách. Veškeré zkoušení by navrhoval převést do formy písemných testů a stejný způsob navrhuje i pro vysoké školy. Podobné názory se zde objevily již dříve a proto bych si jim dovolil oponovat.

Cílem vzdělávání nejen ve fyzice a chemii je získat komplexní znalosti a dovednosti v příslušném oboru. Není cílem výuky v těchto oborech, a v tom souhlasím s Borisem Cvekem, nácvik rétoriky. Ovšem nesmírně důležité je, aby student uměl nejen správně ale i srozumitelně příslušné fyzikální či chemické jevy vysvětlit. Řada studentů středních škol se ve své pozdější praxi nemusí s nutností znalostí těchto oborů setkávat, ovšem většina z nich se setká s otázkou svého dítěte na nějakou věc spojenou s fyzikou či chemii a pak není důležité, jak se naučili zaškrtávat správné odpovědi v testu, ale jak dokáží správně, srozumitelně a i zajímavě dítěti odpovědět. Přednáším na FJFI ČVUT a kromě odborné literatury v příslušném oboru doporučuji vždy i aspoň jednu kvalitní populární knihu. Studenti se z ní nenaučí většinou nic úplně nového, ale naučí se jak vidět věci "srozumitelně a zajímavě". Doporučuji jim, ať si občas představí, jak by příslušný jev vysvětlili tetičce či mladšímu sourozenci, kteří za nimi přijdou a zeptají se: "Ty jsi na té jaderce, já jsem v radiu slyšela o tomhle. Vysvětli mi prosím, co to je." A mám potvrzeno, že pokud student dokáže správně a srozumitelně podstatu jevu vysvětlit i laikovi, tak tomu opravdu rozumí.

Boris Cvek zúžil formy zkoušení na písemný test a ústní zkoušení. Ovšem forem zkoušení je více. Písemný test může probíhat nejen formou testu, ale studenti při něm mohou řešit úlohy, či vysvětlovat fyzikální či chemické jevy. Pochopitelně i při ústním zkoušení mohou studenti vysvětlovat danou problematiku nebo řešit úlohu u tabule. Dalšími možnostmi je pak i písemné či ústní zkoušení při praktickém cvičení v laboratoři.

Obrovskou výhodou ústního zkoušení je to, že vyučující může studenta upozornit na chybu. Je docela běžné, že se student v dané chvíli prostě jen "sekne" a následující diskuse ukáže, že dané látce rozumí. V písemném testu by skončil se špatnou známkou. Je také možné studentovi pomoci a trochu ho vést. Zkoušející ho může upozornit na chyby a hned mu vysvětlit, v čem spočívají. Tím se vlastně zase učí a spolu s ním celá třída. A vyučování je hlavním úkolem pedagoga. Je sice pravda, že při písemném zkoušení se najednou zkouší celá třída a může to vypadat efektivněji. Ovšem při správně vedeném ústním zkoušení se celá třída učí a opakuje si. Testy navíc preferují šablonovitá řešení. Není v nich místo pro "geniální" nová řešení. Nakonec mohou být třeba i špatná, ale diskuze kolem nich může studenty naučit daleko nejvíce. Navíc ukáže, že student má zájem a nápady.

Pochopitelně má ústní zkoušení i své nevýhody. Jednou z nich je i možná tréma studenta před třídou. Některým však naopak může ústní forma vyhovovat daleko více. Nejsou tlačeni časem. Mohou vysvětlit svoji úvahu, která je vedla k příslušnému řešení. To řešení nemusí být správné, ale postup studenta může ukázat, že mu to "fyzikálně či chemicky myslí". Každý jsme jiný. Na střední i vysoké škole jsem se setkal se studenty, kterým lépe vyhovovalo písemné zkoušení. Jiní zase preferovali a lépe jim vyhovovalo ústní zkoušení. V extrémnějších případech by to měl pedagog poznat a snažit se studentovi vytvořit takové podmínky, aby své znalosti mohl předvést co nejlépe.

Ve svých předchozích řádcích jsem se snažil ukázat, že každá forma zkoušení má své přednosti i slabiny a v praxi se mohou velice dobře doplňovat. Proto jsem pro pestré využití různých forem se snahou přihlédnout k individualitě studenta, třídy i pedagoga. Úmyslně jsem se nezmiňoval o subjektivitě, která je do zkoušení vnášena osobou profesora. Testy pochopitelně můžou vliv tohoto subjektu silně omezit. Pokud použijeme centrálně zadávané a centrálně počítačově zpracovávané testy, tak jej odstraní téměř úplně. Pokud si však myslíme, že by profesor nedokázal zjistit a spravedlivě ohodnotit znalosti studenta, tak jak můžeme věřit, že mu dokáže tyto znalosti předat? A nebylo by lépe nahradit vůbec středoškolské profesory nějakou centrální přednáškou přes internet a centrálním testem? Já bych se toho děsil. Otázka totiž není o omezování subjektu pedagoga ale o tom, aby na středních školách (ale nejen tam) byli dobří a nebyli tam špatní pedagogové.

Můj názor je tedy diametrálně odlišný od názoru Borise Cveka. Myslím si, že profesor fyziky či chemie na gymnáziu, který se cítí být "dospělým, vzdělaným a odpovědným" člověkem nepřenechá zkoušení strojům (testy může bez problému generovat i opravovat počítač), ale využije vhodnou kombinaci všech možných forem zkoušení. Stejně jako studenti, jsou i pedagogové různí. A vůbec neznamená, že jeden je horší nebo lepší, když používá více ústní či písemnou formu zkoušení. Zvolí je tak, aby co nejlépe splnil své základní pedagogické povinnosti. Za prvé vzbudil co největší zájem studentů o svůj obor, za druhé je co nejlépe naučil znát a chápat příslušnou problematikou a za třetí spravedlivě ohodnotil jejich dosažené znalosti.

                 
Obsah vydání       18. 11. 2004
18. 11. 2004 Fallúdža dostane vládní pomoc
18. 11. 2004 Barrosova Evropská komise schválena jasnou většinou
18. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
17. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
16. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
18. 11. 2004 Mediální kýč podruhé ukradené revoluce Štěpán  Kotrba
17. 11. 2004 Po 15 letech od Listopadu: Z deště pod okap! Nebo taky: Z bláta do louže Jaroslav  Čejka
18. 11. 2004 Michael  Marčák
17. 11. 2004 Jak se Václav Havel snažil v roce 1989 stát prezidentem Jan  Čulík
17. 11. 2004 Proti absurditě nekontrolované moci Jan  Čulík
18. 11. 2004 Michael  Marčák
17. 11. 2004 "Vojáci mají výcvik, aby zabíjeli raněné protivníky"
16. 11. 2004 Americký voják, který zabil bezbranného raněného, byl suspendován
18. 11. 2004 Jacques Chirac: Svět je po válce v Iráku nebezpečnějším místem
18. 11. 2004 Američtí Demokraté se omlouvají světu, že se jim nepodařilo zabránit zvolení George Bushe
18. 11. 2004 Michael  Marčák
18. 11. 2004 Česká televize pojala "sametovou revoluci" opravdu kýčovitě Bohumil  Kartous
18. 11. 2004 Je vhodnější ústní forma zkoušení nebo písemné testy? Vladimír  Wagner
18. 11. 2004 70 procent islámských diváků televize Al Arabiya je proti únoscům a popravám rukojmích
18. 11. 2004 Michael Moore plánuje další film
18. 11. 2004 Stupidita je součástí lidského údělu a v Americe se zprofesionalizovala Jiří  Drašnar
17. 11. 2004 Podle nezávislého auditu navštívilo Britské listy za říjen 79 450 unikátních návštěvníků
18. 11. 2004 Michael  Marčák
18. 11. 2004 Oswaldo Paya: Nerušte sankce Simone  Radačičová
18. 11. 2004 "Šátkový zákon": nová upřesnění Simone  Radačičová
17. 11. 2004 Jak ČTK miluje genitivy Jan  Čulík
17. 11. 2004 Telefonujte zdarma přes internet pouze s novou verzí Skype
17. 11. 2004 Nepripravení našli moc pohodenú na ulici, zdvihli ju, a tak trpí za to väčšina Andrej  Sablič
17. 11. 2004 Jan Opletal jako symbol hrdého vzdoru
16. 11. 2004 K reálnému odkazu 17. listopadu 1989 Petr  Kužvart
18. 11. 2004 Michael  Marčák
17. 11. 2004 Je žumpou české žurnalistiky ČTK, nebo server Novinky?
17. 11. 2004 Totalitní a jiné paralely Bohumil  Kartous
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
18. 11. 2004 Je vhodnější ústní forma zkoušení nebo písemné testy? Vladimír  Wagner
16. 11. 2004 Já ústnímu zkoušení naopak fandím Ignác  Pospíšil
16. 11. 2004 Školství politiky nezajímá Radek  Sárközi
16. 11. 2004 Kam kráčíš, česká techniko?   
15. 11. 2004 Je ústní zkoušení v chemii a ve fyzice na gymnáziu nutné? Boris  Cvek
15. 11. 2004 Na zkoušení trvají jen ti učitelé, kteří neumějí učit Jan  Čulík
5. 11. 2004 Postmoderní média pro děti jako zdroj alternativní historie Štefan  Švec
22. 10. 2004 Soutěž školních časopisů   
16. 10. 2004 Kancléř Oxfordské univerzity pohrozil privatizací   
16. 10. 2004 "Školství má nyní úplně novou roli"   
6. 10. 2004 Oxford Blairovi: "Odvezte si tanky z našeho trávníku"   
4. 10. 2004 Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady   
27. 9. 2004 Proč v českém školství už deset let selhává management jakosti? Ivo V. Fencl
24. 9. 2004 Jeďte studovat do Oxfordu! Jan  Čulík
23. 9. 2004 Poslušně hlásím, pane lajtnant... -- cíl výchovy? Boris  Cvek