15. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 10. 2004

Vzniká kontroverzní, dobře napsaná románová sága:

Bourání mýtů

Irena Zítková

Irena Sehnerová, Ach, národe hříšný! Nakladatelství Jan Hollauer, Praha 2004, 408 str., cena 270 Kč

Z celé knihy je však určitě nejpůsobivější její vyvrcholení: krvavý horor pomsty těch, kteří po celou dobu protektorátu mlčeli nebo kolaborovali nebo udávali.

Svými kořeny jihočeská prozaička IRENA SEHNEROVÁ doposud publikovala několik knih, jež bohužel téměř unikly pozornosti širší čtenářské obce i literární kritiky -- k jejich škodě, snad i proto, že se nedostaly na pulty knihkupectví. Stejně jako autorčina novinka nazvaná ACH, NÁRODE HŘÍŠNÝ byly totiž nabízeny pouze prostřednictvím internetu po přímé objednávce zájemců, ale na tento způsob prodeje není naše veřejnost, tím méně knihovny, bohužel zvyklá.

Cítím tedy přímo povinnost napsat o ambiciózním a zajímavém autorčině projektu vytvořit pětidílnou, kriticky pojatou románovou kroniku českých národních mravů, jejíž první svazek (Ach, národe hříšný) jsem právě dočetla, ale o obsahu dalších, které sice už dostaly své budoucí tituly (Vylikvidovat! -- postihne období 1945--1955, Vražedné iluze -- 1955--1969, Kývalové -- 1970--1989, a Vši v sametu -- od roku 1989 do současnosti), se zatím mohu jen domýšlet:

Setkáme se v nich znovu s některými z literárních postav, jejichž příští osudy byly napovězeny v Ach, národe hříšný, avšak úmyslně nedořečeny (například se sestrou-dvojčetem ústřední vypravěčky), nebo se autorka rozhodla vyprávění o sedmičlenné rodině jihočeského zednického mistra a o jeho německých a židovských sousedech v malém, národnostně smíšeném městečku uzavřít a v každém z dalších plánovaných děl zachytit aspoň zčásti jiné osoby a prostředí?

(Usuzuji z její novely Tak ať!, vydané roce 1997, v níž se mihnou dívčí jména objevivší se nyní v knize Ach, národe hříšný znovu -- jako Růženka, Miriam --, ovšem pro sevřený příběh 43leté nakladatelské redaktorky, která ze dne na den ztratila zaměstnání a pak i skrovné úspory ve vytunelované bance, jsou víceméně bezvýznamná.

Rovněž jazyk starší prózy je zcela odlišný od prózy nové. Nechme se tedy překvapit, nic jiného nám ostatně nezbývá.)

Podtitul knihy ACH, NÁRODE HŘÍŠNÝ zní: Z deníku Irmy N. Vypravěčka, jejíž jméno jako by se částečně shodovalo se jménem autorčiným, což asi patří do její fabulační hry, si do tlustého sešitu zapisovala významné události, které potkaly její blízké od 25. května 1942 do 9. července 1945.

Hned se zde musím zmínit o zdařilém, totiž jemnými jazykovými prostředky vystiženém procesu jejího dospívání: od vyzrávání malé mudrlantky-žákyně a premiantky zpočátku ještě opakující slýchaná moudra, k samostatnému úsudku šestnáctileté studentky učitelského ústavu na konci knihy.

Avšak tím, čím próza Sehnerové dozajista upoutá a vzruší jak čtenářskou, tak literárně kritickou, doufejme i historickou veřejnost nejvíce, se týká dvou linií, kolem nichž se válečné události odvíjejí: soužití českých, německých a židovských rodin před válkou a během ní, za protektorátu, a názorů na exilové politiky Edvarda Beneše, Jana Masaryka a Klementa Gottwalda, jejichž hlasy slýchají prostřednictvím ilegálního poslechu rádia.

Sehnerová neuznává hodnocení lidí podle národnostní, ani politické, ani sociální (třídní) struktury, nýbrž výhradně podle charakteru každého jednotlivce ("Nikdy jsem nerozlišoval, je-li někdo Čech či Němec, Maďar či Tatar, a lágr mi dal za pravdu! Já rozlišuji, jestli je dotyčný dobrý člověk nebo svině," řekl pan Koukol.

Pan Koukol se sousedů (Němců -- pozn. autorky) zastal, ale Průša mu řekl: "Nacisté vám vzali léta života, zdraví, a vy se jich ještě zastáváte? Někoho by mohlo napadnout, soudruhu Koukol, že jste ten koncentrák přežil jen proto, že jste tam byl s těmi esesáky zadobře!"). S velkou pravděpodobností právě to vyvolá zejména u některých čtenářů-pamětníků negativní emoce. Zřetelným autorčiným záměrem, páteřní myšlenkou koncepce ságy (jak napovídají i oznámené tituly teprve plánovaných pokračování) -- je totiž BOURÁNÍ MÝTŮ.

Česká učitelka Sýkorová se zamilovala a pak si vzala německého vojáka a má s ním dítě. Irmina sestra Růženka netrpělivě očekává dopisy z fronty od své dětské lásky, vojáka wehrmachtu, Jürgena, nejhodnější sousedka, ochotná vždy pomoci, je manželka statkáře Němce Lehmanna a Irminou nejbližší přítelkyní byla Miriam Morgensteinová, odvlečená s celou svou rodinou (až na bratra Viktora, jemuž se podařilo včas emigrovat a objeví se v městečku po válce -- v kriticky zironizovaném pohledu -- až na samém konci knihy).

Nebyl Němec jako Němec, ale bolest všech matek nad smrtí synů byla stejná (viz str. 189--190 a další: "Co to mám za povahu? zoufala jsem si. Je to dar nebo prokletí? Většině lidí je lhostejné, že paní Wolfová, Pánková, Gelnerová a Millerová budou o Štědrém dnu po synech stýskat, ba někteří jim to z celého srdce přejí. Mně však přišlo maminek, smutně hledících na prázdnou židli u štědrovečerního stolu, líto tak, až jsem probděla půl noci. Jaká nespravedlnost! Lidé se v kostele klanějí sochám matky, jejíhož syna na kříži umučili, ale nikdo se nepokloní matce, jejíhož syna umučili na Gestapu. Zhotoví někdy někdo sochu židovské či cikánské matky, kterou spolu s jejími dětmi v koncentráku umučili? Maminky bezejmenné, maminky bolestiplné, při pomyšlení na vás mi srdce usedá a nemohu spát."

Druhá nekonvenční myšlenka, která se v knize několikrát retrospektivně vrací ústy Irmina otce a strýce Karla, se týká Benešovy politiky těsně před Mnichovem: "Kolonizátoři v Africe měli děla a strojní pušky a domorodci, nazí a negramotní, bránili svá území oštěpy, luky a šípy," plakal Jeník a babička plakala s ním, ačkoli nevěděla, co je domorodec.

"Tím, že jsme nyní nebojovali, jsme předem prohráli všechny bitvy, které na náš národ kdy čekají. Největší pohromu nám však přinesou prohrané bitvy duchovního charakteru," pravil strýček Karel. (Str. 209)

Tyto autorčiny názory se -- literárně zcela náhodně -- podobají myšlenkám nedávno zesnulého básníka Ivana Jelínka vyjadřovaným v jeho autobiografických memoárech nazvaných Jablko se kouše. Jelínek prožil období války jako zaměstnanec československého vysílání BBC, přesto, že měl vůči Benešovi na sklonku 30. let také výhrady. V tom nejsou figury Sehnerové tedy ojedinělé.

Z celé knihy Ach, národe hříšný je však určitě nejpůsobivější její vyvrcholení: krvavý horor pomsty těch, kteří po celou dobu protektorátu mlčeli nebo kolaborovali nebo udávali.

"Odplaty" vykonané na učitelce Sýkorové a na jejím dítěti, na sousedech. A posléze další hrůza jako dozvuk přehnané fronty. Už nikdo nesoudil předchozí činy, městečko opanovala zvůle. "Namísto vysvědčení jsme dostali s Růžou dopis, že nás vyloučili (jako dcery údajného kolaboranta -- pozn. I. Z.) z učitelského ústavu... Nevím, co se kolem nás děje, nevím, co s námi všemi bude. Kdo mi to poví? Proč najednou ničemu nerozumím, proč mám v hlavě tmu? (...) Zůstanu-li sama, žalem umřu. Pak ať si můj deník přečtou všichni, kdož zůstanou naživu. Kdokoli si bude cokoli z napsaného chybně vykládat, bude za to svým svědomím zodpovídat." Tak uzavírá autorka první díl své ságy -- román Ach, národe hříšný, který mě skutečně zaujal.

Knihu ACH, NÁRODE HŘÍŠNÝ lze objednat emailem, v běžné knižní distribuci není:

E-mail: jan.hollauer@iol.cz

                 
Obsah vydání       15. 10. 2004
16. 10. 2004 "Školství má nyní úplně novou roli"
16. 10. 2004 Kancléř Oxfordské univerzity pohrozil privatizací
15. 10. 2004 Británie propustila velvyslance, který poukazoval na porušování lidských práv v Uzbekistánu
15. 10. 2004 Vlastenec musí být připraven hájit svou zemi proti její vládě
15. 10. 2004 Svět by hlasoval pro Kerryho
15. 10. 2004 Bourání mýtů Irena  Zítková
17. 10. 2004 Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali... Štěpán  Hájek
14. 10. 2004 Je "objev" masových hrobů v Iráku americkou předvolební manipulací?
15. 10. 2004 Hrubě nepovedený anonym v Národním divadle Vladimír  Bernard
15. 10. 2004 Nemůže to dlouho trvat, než někdo Blaira zažaluje kvůli irácké válce
15. 10. 2004 Velký žlutý mcdonaldovský otazník
15. 10. 2004 Převládnou v Londýně extremně levicoví dogmatikové?
14. 10. 2004 V Londýně začíná Evropské sociální fórum Štěpán  Kotrba
14. 10. 2004 Servery Indymedia se vrátily na své místo Štěpán  Kotrba
14. 10. 2004 Jak se "extremně levicový protiamerický britský deník" snaží ovlivnit americké prezidentské volby
14. 10. 2004 Věznění bez soudu způsobuje vážné psychické poruchy
14. 10. 2004 Ochrana klimatu či těžba uhlí? Boření obcí nebo nezaměstnanost? Linda  Nová
15. 10. 2004 Michael  Marčák
14. 10. 2004 Che Guevara: revolucionář jako komerční artikl Bohumil  Kartous
14. 10. 2004 Pomník pro zbabělce? Odsoudit jej není jednoduché Miloš  Kaláb
14. 10. 2004 Mráz kdysi přicházel z Kremlu, dnes přichází z vnitra Oldřich  Průša
15. 10. 2004 Jan Rokyta: Mému lidu
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 10. 2004 Bourání mýtů Irena  Zítková
15. 10. 2004 Vlastenec musí být připraven hájit svou zemi proti její vládě   
15. 10. 2004 Británie propustila velvyslance, který poukazoval na porušování lidských práv v Uzbekistánu   
14. 10. 2004 Che Guevara: revolucionář jako komerční artikl Bohumil  Kartous
14. 10. 2004 Ochrana klimatu či těžba uhlí? Boření obcí nebo nezaměstnanost? Linda  Nová
14. 10. 2004 Věznění bez soudu způsobuje vážné psychické poruchy   
14. 10. 2004 Jak se "extremně levicový protiamerický britský deník" snaží ovlivnit americké prezidentské volby   
14. 10. 2004 Je "objev" masových hrobů v Iráku americkou předvolební manipulací?   
13. 10. 2004 Násilí a běsnění Václav  Dušek
12. 10. 2004 Nebezpečný věk Václav  Dušek
12. 10. 2004 Lidé v ČR jsou bohatí, protože se v Delvitě prodává drahá zmrzlina Bohumil  Kartous
12. 10. 2004 Poslání Národní knihovny je jiné než zpřístupňovat internet Hanuš  Hemola
11. 10. 2004 Královské šaty a královské parohy Efraim  Israel
11. 10. 2004 Pijavice a básníci Václav  Dušek
11. 10. 2004 Vědci zaznamenali drastický vzrůst CO2   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
15. 10. 2004 Bourání mýtů Irena  Zítková
12. 10. 2004 Nebezpečný věk Václav  Dušek
11. 10. 2004 Pijavice a básníci Václav  Dušek
29. 9. 2004 Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech Martin  Vaněk
27. 9. 2004 Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane Jan  Čulík
26. 9. 2004 Brudlý krampoblouch - soutěž literárních sborníků českých škol   
21. 9. 2004 Čistý plamen lásky v Ostravě   
20. 9. 2004 Divoké víno ještě po čtyřiceti letech Ludvík  Hess
17. 9. 2004 Lékař, biolog a filozof holismu -- s otazníkem nad jeho pozůstalostí Irena  Zítková
15. 9. 2004 Literatura se stala terčem mediální manipulace Petr  Bílek
14. 9. 2004 Přírůstky do památníku Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
13. 9. 2004 V zámku a v podzámčí Zdena  Bratršovská, František Hrdlička
3. 9. 2004 Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... Irena  Zítková