6. 9. 1918 byla ustanovena Socialistická národní rada, která uznávala svrchovanost národního výboru, vedoucí osobností socialistické národní rady byl socdemák Šmeral - vytvoření této organizace bylo pouze reakcí na stávající vnitropolitickou situaci - hlad, bída. Existovalo nebezpečí, že nespokojení obyvatelé si vezmou vzor v Rusku. Tomu chtěla social. národní rada zabránit, měla za úkol zjistit požadavky dělníků a prosazovat reformy v jejich prospěch. Na začátku října měla rakouská vláda obavu, že se Čechy odtrhnou od monarchie a začali proto masově vyvážet z Čech všechny potraviny a strojní zařízení. Nespokojenost lidí výrazně narůstá a socialistická NR reagovala tak, že na 14. 10. 1918 vyhlásila generální stávku - hlavně proti vývozu potravin. ( na společných schůzích social. stran byla čtena proklamace Social. NR, v ní se protestovalo proti vývozu potravin ze země a prohlašovala samostatná Republika Československá ). Představitelé buržoazie v Národním výboru tuto akci považovali za předčasnou, a donutili Social. NR stávku odvolat.

16. 10. 1918 Císař Karel první se pokusil situaci zachránit - vydává manifest o federalizaci monarchie. Slíbil Čechám a Maďarsku, že monarchie bude federalizována ( ale ne hned, nejdříve mělo dojít k pokojnému převzetí moci jednotlivých vlád od místodržitelství ). Reakcí byla Washingtonská deklarace - prohlášení prozatimní čs. vlády, vydané 18. 10. 1918 ve Washingtonu a proklamující nezávislý stát Čechů a Slováků. Deklarace byla koncipována Masarykem a adresována prezidentovi Wilsonovi a vládě USA jako odpověď na zahraniční politickou aktivitu císaře Karla prvního a vídeňské vlády, usilující o záchranu rak-uherské monarchie. Odmítla federalizaci Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků ( "autonomie je málo " ), požadovala úplnou samostatnost č. a sl. národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě, který by měl republikánskou formu. Nastiňovala též budoucí ústavu čs. státu, přičemž slibovala zaručení nejširších demokratických práv a svobod, provedení odluky církve od státu i vyvlastnění velkostatků a znemožnění třídního zákonodárství. Wilson prohlašuje, že by Čechoslováci měli vytvořit vlastní stát.

28. 10. 1918 - ministr zahraničí rak.-uherské monarchie Gyula Andrassy ml. nabídkou separátního míru Wilsonovi se pokoušel zachránit existenci rak-uherského státu. Podle Anrdassyho je Rakousko-Uhersko ochotno jednat o kapitulaci a předčasně souhlasí s dohodovými podmínkami, také uznává naši nezávislost. Národní výbor vydává dokument o přebrání moci. Místodržitelství se však domnívalo, že jde o převzetí moci čs. prozatimní vládou, přičemž však Československo zůstane členem monarchie a tak proti tomu ani nezasáhlo. Národní výbor zařídil, aby četníci rozdali vojákům propustky, nebo některým mimopřažským jednotkám přestali dodávat potraviny ( rakouští vojáci se vzbouřili a odešli domů ). Funkci prozatimní vlády převzal Národní výbor = 5 politiků, tzv. muži 28. října ( Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár) - vydán zákon o zřízení samostatného čsl. státu, převzata zásobovací centrála ( obilní ústav ), pak další úřady včetně místodržitelství.

28. 10. 1918 došlo k spojení zahraničního a domácího odboje , až do 3. 11. 1918 v Ženevě probíhala jednání o konkrétní podobě čsl. státu. 30. 10. na tajném shromáždění v Turčianském sv. Martině byla zvolena 12 členná Slovenská národní rada, v čele byl Matúš Dula ( předseda slov. národní strany ), přijato prohlášení o právu na sebeurčení slovenského národa a o spojení v společném státě s Čechy - Martinská deklarace, text přivezen do Prahy 1. 11. 3člennou delegací ( v čele Ivan Dérer) Vavro Šrobár jmenován ministrem s plnou mocí pro Slovensko (do roku 1920, potom právě Dérer ).

13. 11. 1918 přijata prozatimní ústava státu

14. 11. 1918 výbor se rozšířil na Národní Shromáždění - prohlášení sesazení Habsburků, přijato usnesení o státní formě - demokratická republika, jednohlasně zvolen v nepřítomnosti T: G: Masaryk prvním prezidentem ( zvolen pak ještě 3krát - 20, 27, 34 ) , byla ustanovena první československá vláda ( v čele K. Kramář ). Přijaty první dva zákony - 8 hodinnová pracovní doba a zrušeny šlechtických titulů. Hl. cílem bylo obnova válkou zničeného hospodářství. Masaryk se vrátil 21. 12. 1918 , Štefánik 4. 5. 1919 , ale tragicky zahynul při přistávacím manévru v Bratislavě.

Zdroj: Skokanovy stránky historické ZDE