Minipohádka: Kukačka zanesla vejce do sokolího hnízda. Vyloupli se ze skořápek supi a vrány, proradná létací komanda schopná uklovat v zájmu přežití doby předkamenné každého volnomyšlenkáře. Snahou těchto letek je nahnat do voliéry neposlušné, málo loajální, pak je uzavřít a vykrmovat v zájmu a prospěchu návštěvníků zahrady nesoucí název: Bestiárium.

I my ostatní leccos očekáváme v dobré víře a naději na lepší budoucnost. Modlíme se každý po svém za změny osudu. Běžná realita, provázející naše konání určuje v mnohém různá správná i nešťastná rozhodnutí, chování i zachování si zdravého úsudku. Byly dnové, ve kterých lidé v této smutné zemi očekávali svobodu, spravedlnost, lásku. I nastali dnové, kdy ve vyvzdorované svobodě není spravedlnosti a lásky jako šafránu. Potlačované touhy v sobě skrývají nebezpečí, že při propuknutí na povrch smetou receptory potřebného úsudku. Z člověka se někdy stane hrdina přes noc, za hodinu, ve vteřině. Přitom jeho hrdinství má trhliny a někdy obsahuje přímo již zahrnutý odpudivý kalkul pro vyplácení drobáků v porevolučním kvasu.

Před pendrekiádou na Národní třídě se v Teplicích uskutečnila demonstrace za čistotu ovzduší -- organizovaná neznámými matkami, hojně navštívená a monitorovaná policií, provázena automobilem opatřeným tlampačem, ze kterého vyzýval ženský hlas demonstranty, aby okamžitě skončili s rebelií a pokojně se rozešli. Z náměstí se pochodovalo bývalou Leninkou, tedy Masaryčkou, kolem ONV a stoupalo se po třídě 28. října opět na Benešák. Začínal jsem přibližně ve čtyřicáté řadě, před auty policajtů už jsem si polepšil -- stál jsem v první řadě. Nebýt mých dětí, možná jsem nebyl ani v jedné řadě. Hrdinství se u nás doma nevyplácí, naopak. Zbabělci hrdiny uklovají. Proč? No přece pro jistotu. Prošli jsme mezi auty a pokračovali k nemocnici, tam otočka, zpátky k muzeu -- a v parku u divadla uniformovaní chlapíci začali nahánět vybrané osoby...jenže, uletěly jim brigadýrky, padly i facky, bylo po demonstraci. Pak následovala demonstrace další, následné setkání na zimním stadionu...

Po letech se náhle vylíhly hrdinské šiky a nastavují hrudníčky k přišpendlení metálu. Tehdy přece všichni lidé stáli v první řadě a riskovali málem životy -- Pane, tys to viděl! Přece se nemůžeš vracet kamsi do smutné země smutných lidí.

Modlitba nepomáhá a přece: Zbohatlíkům vdechni duši a špetku mravnosti. Prosperita nechť není na úkor rozumu, krutosti, protřelosti, svéhlavosti a omráčení z vlastního blaha. Zbav zpupnosti každého z nás, touhy po tučném zisku, nedej nikomu zabývat se špinavými obchody. Zakroč proti suverenitě průměrnosti, mrzkým zločinům, teatrálním efektům, intrikám, nedovzdělanosti, myšlenkovým jedům. Nedopusť přísliby na věčné časy za stranickou poslušnost -- politické pole páchne, Pane, zeje neúrodou, je zaplaveno nadměrným hnojením ďáblovými odpustky tzv. peníze!

Evropanské rozmazlenectví nemůže plně pochopit slovo bída. Ve tvaru duchovním ani fyzickém. Prezident nás všech, zvolen opravdu skoro všemi, aby měl zasloužený hradní výhled, zatím asi prstem nepohnul pro zadržovaného občana v Rumunsku. Pokud ano, zůstalo to veřejnosti utajeno. Jinde je dobrým zvykem, že státníci požadují pro své občany slušné zacházení a vydání domů. Prezidentské sliby okorávají vždy a všude. Sliby jsou povětšinou biblickou huspeninou pro miliardové strávníky. Zdržují nás obecné problémy, politické ambice, podplacené stvůry, útrapy z bouřlivého mládí, pohoršení nad druhými, chladnokrevnost zrady, zneuctění bídáky a bezcharakterními psovody, ženoucí psance do nevýhodných postavení. Zdržuje nás kořistnictví slaboduchých, hrabivost podobná kuru domácímu, otrlost a protřelost v jednání, rebelství infikované strachem, kolapsy s mizerně řešenými konfiskacemi -- a přitom za humny se, považ: vraždí, lže, vymezuje svoboda a nesvoboda, kupčí se s lidmi hůře, jak v dobách rozkvětu otrokářství. Umírají děti zneužité, využité korporacemi a mengelovskými šelmami k tolika mizériím, až z toho rozum kolabuje a hrozí mu zhynutí.

Vánoce zavánějí kýčem. Neumíme laskavě a upřímně obdarovat a neumíme dary laskavě a upřímně přijímat. Zaplevelíme pod uzdobeným stromkem určené místo dary a dárky narychlo nakoupenými v marketech, žádná originalita, láska, krása ducha - překvapení pak dle ceny a značky. Vymezující se schopnost tragického estetična, citů a zvířeckých rozměrů vzrůstá a bují. Předtím možná zhltáme vypaseného kapra, chráněného před kormorány, tučného a vyhoněného obohaceným krmivem, kapřík-prasátko. K tomu bramborový salát ohrožující neposedné žrouty žlučníkáře, pečivo, cukrlata, pitivo, vše zaručeně zdravé, prohnojené, ošetřené, nabité léčivy a dokonalými preparáty hubícími škůdce, v množství přehnaném a lidským bytostem škodící...A po vybalení rychlodarů nastane chvíle televizních seniálností. Kouzelník nepřijde, zato celebrity z Trpaslíkovy Lhoty hojně provětrají zakalené mozky všem divákům a vyjeví moudra do příštích dnů. V revolučním čase vykřikoval jeden spisovatelský celebrita, že státostrana je postavena mimo zákon, nu, dnes kviká píseň Práce, ačkoli nikdy nepracoval, otrapa kdysi mladý, dnes otrapa starý -- přivine líčko tam, odkud je cítit závan byť malého honoráře za potřebná jidášská slova.

Očekávání příchodu Krista je náplní života alibistickou -- čekáme, místo abychom sami přicházeli s pomocí a dobrým slovem. Potřebných kolem máme dosti. Kdo nevidí a neslyší, ten je dávno za hranicí nedostatkového tovaru - citu. Bude mu dobře v noře hojnosti a zatuchlosti. U plného žlabu bude vzývat nebeské hochy a dívky, jen aby mu vydrželo zdravíčko a užil si vrchovatě a nerušeně.

Otázka: co bychom mohli nabídnout příchozímu, kdyby skutečně přišel? Každý si může odpovědět sám za sebe, nemusí s tím lézti hnedka na veřejnost, kamsi se podepsat anebo vyhlašovat veřejně v médiích nadměrnou genialitu nepochopenou doma, ba ani v Kalimantanu. Až budeme sedět u stromku hojnosti či jen stromečku tzv. čiré radosti z blízkých, mohli bychom třeba letmo vzpomenout těch, co nemají ani obyčejné štěstí. A budeme-li k sobě upřímní odpovíme tam nahoru: nechoď, zatím počkej, již staří moudří latiníci radili -- spěchej pomalu. Ušetříš si zklamání.