Moderátor: Vrátíme se ted k Justinovi Webbovi, který je na univerzitě Virginia Tech. Justine?

Reportér: Ano, Caroline, je to tady bouřlivá noc, samozřejmě, skončil strašlivý den, a ještě je dost dlouho do rána, člověk ale uvažuje o tom, kolik lidí asi teď tvrdě spí, tady na této univerzitě a kolem ní.

Ale před tím, než šli spát, setkal jsem se se skupinou studentů -- a tady jsou jejich názory ohledně dne, na který - asi -- nikdy nezapomenou:

ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a.s. podporuje oprávněné požadavky odborové organizace Škoda Auto a.s. při vyjednávání kolektivní smlouvy na rok 2007 a věříme, že budete úspěšní při vyjednávání právněných požadavků. Jste pro nás příkladem. Ve Vsetíně dne 27. března 2007 Výbor ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a.s.

Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu podporuje odboráře z OS KOVO ve Škoda Auto, a.s. ve všech jejich protestních akcích k docílení spravedlivého odměňování jejich zaměstnanců. Věříme, že vedení společnosti Škoda Auto,a.s. udělá vše pro to, aby se stávky nestaly poslední možností odborářů na podporu svých požadavků. V Praze dne 27.3.2007 Bc. Jan Sábel předseda OS PHGN.

ZO OS KOVO Mariánské Údolí podporuje oprávněné požadavky odborové organizace Škoda Auto a.s. při vyjednávání kolektivní smlouvy pro rok 2007. Je oprávněné a standardní, když se zaměstnanci domáhají spravedlivého podílu na výsledku společnosti, ke kterému významně přispěli. Jsme přesvědčeni, že požadavky odborové organizace OS KOVO Škoda Auto a.s. jsou z tohoto pohledu oprávněné.

Ve Virginii i jinde v USA si každý občan může obstarat zbraň velice snadno - ať se jedná o pistoli nebo loveckou pušku. Podrobnosti o případném nákupu uveřejnila tisková agentura Agence France-Presse. Při tom nejsou státní zákony umožňující držení zbraní ve Virgínii těmi nejmírnějšími v USA. Na stupnici od A do F (kde A znamená přísné zákony a F jejich opak) by dostala Virgínie C mínus podle Kampaně Bradyho za kontrolu prodeje střelných zbraní. Dalších 32 států získalo známky D až F.

"Jupí!" Rozrážim dveře. Představte se. Naše oktáva. Těší mě! Zarovnaný lavice, skloněný hlavy. Jedna vedle druhý. Zvědavý i nevrlý pohledy. Někomu ani nestojim za zvednutí palice. Legnerka, hmmm, tý to dneska sekne! Fertnerová chybí. Škoda, ta měla dycky štěstí. Jinak to vypadá na plnou účast. Jak by né! Maturitní písemka z češtiny za to stojí, ne? Džony mě gestem zdraví. Ahoj, kámo! Zato Sodomka se na mě vobořuje, že prej du pozdě. To je pravda. Kvůli ní sem měl přijít už tak před sto lety. Ale účo, to sem eště na rozdíl vod tebe nebyl na světě! Pořád něco mele. Chce mě dostat ze třídy. Náhradní termín? Nene, pravej termín je teď! Rozhrnuju dlouhej kabát. Takovej nosil komisař Kluzó. Jen pro tuhle chvilku! Ty ksichty! Ty vyjevený ksichty!!

Francouzský večerník Le Monde položil následující dvě otázky třem kandidátům do prezidentských voleb, kteří mají nejvyšší volební preference - Nicolasi Sarkozymu (UMP), Ségolène Royalové (PSF) a Françoisi Bayrouovi (UDF) . Odpovědi byly uveřejněny v úterý 17 dubna.

"Jste nakloněn projektu protiraketového štítu, jehož prvky Spojené státy právě uvádějí v činnost v Polsku a České republice? Domníváte se, že tento projekt má smysl v případě, že Írán bude v schopen se v budoucnu vybavit raketami schopnými zasáhnout evropské území?"

Na leták, vydaný Středočeským krajem a dalšími subjekty k radarové základně V Brdech jsem jako středočeský zastupitel reagoval na zasedání zastupitelstva 12. 4. 2007. Ptal jsem se, kdo leták financoval, z čeho, kdo ho schválil a odkud jsou informace. Sdělil jsem, že máme jiné odborné informace, které jsou v konfliktu s uváděnými.... Hejtman samozřejmě odpověď hodil na svého tiskového mluvčího, sám prý neví podrobnosti :-)

Pro informaci posílám odpovědi tiskového mluvčího Kupky na následné mailem poslané otázky... a stručný text Jsme proti, který byl zpracován na základě textu středočeského zastupitele za KSČM Pavla Jetenského .

Trokavecké internetové stránky uveřejnily předevčírem v noci v tlačítku Komentáře zajímavou, dosud nepublikovanou informaci o technickém zázemí uvažovaného radaru v Brdech na základě stanovisek Ing. J. Musila, CSc., dřívějšího vedoucího Národní referenční laboratoři pro elektrická pole . Zásadním a ověřeným způsobem ozřejmují pravdu o bočním a zadním vyzařování radaru a o naprosto jiných hodnotách hlavního paprsku. Není to tedy okolo 10 mW/cm² , jak původně MO sdělovalo, ale až 550 mW/cm² ve vzdálenosti 2050 m, píše starosta obce Trokavec Jan Neoral.

Jeden můj přítel říká, že při cestování s ČD se neplatí za dopravu, ale za zážitky. A má naprostou pravdu. Marné bylo naše volání a po odjezdu onoho vlaku i něco ostrých slov směřovaných vůči výpravčímu. Suše nám oznámil, že tento vlak podle jízdního řádu na nic nečeká a příští vlak nám jede za hodinu. „Výpravčí prostě jede podle grafikonu. Ani když jim voláme z vlastního mobilu, že je tu pár lidí, kteří to potřebují stihnout, nepočkají ani minutu. Dříve tady jezdilo 20 nákladů denně do západního Německa, to možná problém byl, ale teď, když tu jede jeden vlak, tak to nechápu...“

Jen bych rád připojil poznámku k "cestopisu" pana J. Baxy. Je hezkou ukázkou, jak je osobní zkušenost ošidná svou omezenou platností, a neméně dobře představuje, jak se taková zkušenost dá velmi různě vykládat v závislosti na předem daných schématech a očekáváních. Sám jezdím vlakem vlastně neustále, především pak po dobu skoro desíti let téměř každý týden přejíždím mezi Prahou a J. Hradcem.

Článek pana Baxy o železnici je skutečně poutavý, ale tyto zážitky má snad každý člověk od dětství. Pan Baxa se zjevně probral po 100 letech spánku, ale nepolíbil ho princ, ale laxní průvodčí. Názor typu krach železnic kvůli tomu, že vlaky na sebe nečekají nad rámec jízdního řádu, je samozřejmě totální zhovadilost, míní Otakar Navrátil.

Pan Baxa zjevně spadl z Marsu, minuly ho veškeré televizní, rádiové a tiskové debaty o stavu železnic a alternativách řešení a sám teď napsal blbost, protože si nekoupil místenku na autobus v pátek odpoledne na trase Praha - Plzeň a čekal, že to bude prázdné, protože v pátek odpoledne jistě nikdo nikam nejede. Pokud by každý všude volal, že něco nestihl, ať na něj vlak počká, vlaky by už nejely vůbec. Jsem rád, že vlaky pokud možno odjíždějí dle jízdního řádu.

Historické velkofilmy na starověká témata z hollywoodské produkce nepatří k mým nejoblíbenějším. Přesto jsme se s kamarády v dobrém rozmaru jednoho sobotního večera rozhodli vyrazit na film 300: Bitva u Thermopyl. Neočekávali jsme mnoho, ale snímek předčil vše. Nutno podotknout, že nikoli pozitivně. Aniž bychom propadali chimérám touhy po politické korektnosti, shodli jsme se, že film by bylo možné celkem s chladnou hlavou opatřit přívlastky jako rasistický, xenofobní, nacionalistický, militaristicky štvavý a dalšími.

Vyzkoušejme si to:

Základem jest jeden úplně obyčejný mobilní telefon nejmenované značky. K němu kabel pro připojení k počítači. A navrch úplně normální SIM karta.

To všechno přišlo na necelé 4000 korun včetně DPH.

To vše jsem připojil k vysloužilému počítači, na kterém už nějakou dobu běží mé osobní stránky, usedl ke klávesnici a během čtyř hodin vznikl systém, který umožňuje občanům hlasovat pomocí SMS.

Rozmarné jaro. Nějak všechno kvete o trochu dříve, než bývalo. Dokonce se v Lüneburger Heide u Hamburku objevují nad zemí malé hlavičky chřestu. Co ale možná chybí ke štěstí německých hospodářů, to jsou brigádníci z Polska na sklizeň.

Český svaz ochránců přírody tento rok zahájil unikátní projekt telemetrického sledování volně žijících zvířat. Po čápech, které už více než deset let označoval satelitními vysílačkami tým Českého rozhlasu, aby pak družicí dlouhodobě sledoval jejich tahové trasy, dostali nyní vysílačky i ježci, káňata, sovy, kosové a poštolky, tedy druhy, které se na ochranářské stanice dostávají nejčastěji . Ochránci přírody tak mají možnost studovat aktivity "cvičených čumáčků" (viz reklama na minerální vodu Rájec) a kontrolovat jejich zdravotní stav, ale i mapovat teritorium.

informuje Petr Nachtman o linku, ZDE. Pro nás v Británii to není významná zpráva, protože televizní vysílání Al Jazeery v angličtině je tu v nabídce kabelových a satelitních společností. Al Jazeera v angličtině vážně konkuruje západním zpravodajským televizím, má celou řadu známých západních, anglicky mluvících reportérů (čelným z nich je např. Rageh Omaar, absolvent historie z Oxfordu, který proslul jako reportér BBC při válce v Iráku, i nadále natáčí specializované dokumentární filmy pro BBC, jako třeba o svitcích z Mrtvého moře) či známý reportér Sir David Frost.

Al Jazeera se programově vyhýbá celebritám a "slavným politikům ze Západu" a snaží se informovat především o tom, co ovlivňuje život obyčejných lidí v třetím světě. Její vysílání je tedy velmi cenné, z hlediska českého televizního diváka, zvyklého na klipovitý, hystericky nervní, povrchní styl TV Nova i ostatních českých televizí, pro něhož je pomalá i BBC, bude Al Jazeera zřejmě zvlášť nudná... :) (JČ)

Britský plán pre šťastie mi voľnoasociačne pripomenul československú hrubosť, píše Tomáš Urbanec.

Zo Slovenska vyzerajú Čechy kultivovane, čo sa na bežnej úrovni prejavuje tým, že sa tu menej nadáva, ľudia sa viac zdravia a v hospodách sú väčšinou radi, že tam človek je. Na Slovensku s Bratislavou na čele, sa často zdá, že človek je v krčme skôr votrelcom ako hosťom. Celú situáciu len dokresľuje, že - aj keď to znie neuveriteľne - vždy keď idem na Slovensko, tak za hranicami sa v mojom okolí bitka buď strhne, alebo sa mi ňou aspoň niekto vyhráža. A to som mladý krotký a zazobaný pseudohipiitintelektuál. :)

Minulou středu, když pronesl nad rakví svého předchůdce Hanse Karl Filbingera smuteční projev badensko-württemberský ministerský předseda, křesťanský demokrat Günther Oettinger , nebyl si zřejmě vědom, jakou bouřlivou diskusi to vyvolá. Zejména pak konstatováním o 93letém zesnulém, že "Hans Filbinger nebyl žádným nacionálním socialistou, naopak byl protivníkem nacistického režimu." Okamžitě to vyvolalo i na německé poměry nevídaný politický skandál, s kterým se dodnes zabývají politici a sdělovací prostředky.Oživila se tak aféra, vyvolaná před třiceti léty konstatováním spisovatele Rolfa Hochhuta v týdeníku Die Zeit, že "badensko-württemberský zemský otec", jak byl nazýván vyznamenáními a čestnými doktoráty zdobený Hans Filbinger, patřil mezi "strašné právníky", vynášejícími ještě v agónii Třetí říše rozsudky smrti.

Někdy, když čtu Britské listy, se nestačím divit. Sleduji sofistikovanou debatu na téma článku Ivana Mládka v Denících Bohemia a zdá se mi, jako by všichni přispěvatelé do této debaty byli zbaveni fantazie a smyslu pro humor v té míře, jako pověstný plukovník Bedřich Kraus von Zillergut ze Švejka. Pánové, četli jste ten článek?

Má kritika článku Ivana Mládka nevychází z toho, že by byl vulgární. Mně vulgarismy nevadí. Nevadí mi ani Haškův téměř swiftovský náhled na Rakousko-Uhersko (jak jsem Haškova Švejka rozebíral podrobně v časopisu Téma).

Já mířím na jinou věc... stane-li se někdy běžné, že podobné názory budou (jako za druhé republiky) v novinách tištěny, bude moci každý říci, že to myslel v nějakém jiném smyslu, než se na to první pohled zdá (Hitler taky tajil pravý význam Mein Kampfu a o jeho sítíi vyhlazovacích táborů v Německu nikdo nevěděl ještě na konci války - ostatně o Hitlerovi byste ve 20. letech mohl taky myslet, že je tro neškodný šprýmař, jakýsi malíř pokojů).

Mirek Topolánek si pomalu zvyká na vítězně avantgardní projekt budovy Národní knihovny, o níž zlí jazykové hlásají, že zhmotněna naruší dominantu Hradčan. Nežli zatím imaginární Kaplického amébě uvykl první občanský demokrat vskutku daleko lépe postu předsedy vlády. Aby ne, je to jeho opus magnum, mnoha léty těžké služby v opozici vysloužený pašalik, a tak se se lví silou, k níž přináleží "řvaní lvové", vrhá na vše jen kapánek podezřelé. Včetně novinářů, hlídacích psů demokracie. Právě u nich ale nalézá nečekanou podporu anebo aspoň tolerování necudných výlevů.

Již od počátku tohoto roku se česká ultrapravice snaží znovu zaujmout veřejnost. Čerstvý pokus, jak se prodrat z politického suterénu naziskinheadských hospod a chuligánských kotlů na fotbalových stadionech (tj. jejích přirozených základen), se soustřeďuje na pořádání mnoha, úzkostlivě legálních, shromáždění a pochodů. Nyní si chtějí vykračovat i na Prvního máje.

Co do šéfa opozice, když chce velkou koalici.

V úterý 3. dubna prezentovali členové české vlády na pozadí reklamy několika soukromých firem hlavní rysy "batohu" opatření na příjmové a výdajové straně rozpočtu. V tomto článku se budu věnovat především reformě daní. Již před zveřejněním všech detailů se nechal ministr financí Kalousek slyšet, že na reformě daní všichni vydělají. Toto své tvrzení zopakoval i během prezentace. Zároveň dodal, že daň z příjmů fyzických osob zůstane i nadále progresivní.

Obě tvrzení již během následné debaty vyvrátil analytik ČSOB Tomáš Sedláček. Poukázal na to, že zastropování plateb na sociální a zdravotní pojištění vede ve spojení s rozšířením daňového základu k tomu, že od částky 80 tis. Kč měsíčně se daň z příjmů stává daní degresivní a to nehledě na to, zda chápeme pojistné odvody jako kvazidaně, nebo jako součást příjmu, jak se snažil argumentovat Kalousek. Nepravdivé je též Kalouskovo tvrzení o tom, že na reformě daní vydělají všichni i při zohlednění zvýšení snížené sazby DPH.

Sedláček vypočetl, že na reformě daní prodělá 27 % poplatníků. Počítal však se zvýšením cen zboží a služeb zatížených sníženou sazbou DPH pouze o 2 %, s odůvodněním, že ceny se zvýší méně než jak by odpovídalo zvýšení sazby daně.

Vědci tvrdí, že radiace z mobilních telefonů způsobuje záhadný rozpad kolonií včel.

Vypadá to jako záplatka obzvláště nepravděpodobného hororu.Avšak někteří vědci varují, že mobilní telefony mohou vést k obrovskému nedostatku potravin, protože likvidace včel povede k selhání světového pěstování plodin.

Listoval jsem včera v čekárně u britského očního optika několika časopisy, jaké v takových čekárnách bývají, víte, jako u zubaře. Zaujal mě lifestylový časopis Natural Health - Přirozené zdraví. Na str. 11 jsem si přečetl "Recept na to, jak se cítit šťastný". Proč? Je to 10 bodů, některé z nichž se mi v dnešním českém prostředí zdají zcela neaplikovatelné. Že by opravdu Britové měli jiný hodnotový životní systém? Posuďte sami. | JČ

Shodou neradostných okolností moji dnes za dva dny pět a padesátiletou manželku postihla mozková příhoda (dne 3. června 2005) a tak se na probírané téma dívám z té dosud nepublikované strany.

Hrůzy, které jsem se svými dospělými dětmi nedávno prožíval vydají na úděsný román o nezájmu, nekvalifikovanosti a bezohlednosti, která se stala vlastní části lékařů Slezské státní nemocnice v Opavě.

Zatím co příslušnice této "elity" mou manželku málem připravila o život zanedbáním základních povinností lékaře na akutním příjmu interny, jiní zdravotníci téže nemocnice na oddělení ARO museli po čase o ten pro mne nenahraditelný život těžce bojovat, neboť jejich kolegové z Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě jim moji manželku doslova jako pytel brambor šoupli s diagnózou: vigilní kóma po operaci mozku + akutní zápal plic + trombóza v ochrnuté pravé horní končetině a v rámci zdravotnické "kolegiality" byla manželka MRSA pozitivní - to znamená, že byla v Ostravě infikována na léky rezistentním stafylokokem, píše Jiří Kramář z Raduně.

Nicolas Bárdos-Féltoronyi, emeritní profesor na Katolické univerzitě v belgické Lovani, napsal ve stati nazvané Geopolitika dobytí severovýchodní Evropy Západem tuto větu: "Z hlediska vojenského jsou Polsko, Maďarsko a Česká republika zcela závislé na Spojených státech amerických. Stať tohoto politologa se sice zaměřuje na Pobaltí, nicméně zemím Visegrádu je v ní věnována pozornost také, neboť Bárdos-Féltoronyi se zabývá aspekty výměny dřívějšího sovětského vojenského vlivu v Pobaltí za vliv USA, což se obdobně děje i ve střední Evropě.

Když v roce 2002 poskytly Litva a Lotyšsko svůj vzdušný prostor k dispozici USA, a stejně tak zpřístupnily Spojeným státům i bývalé sovětské vojenské základny (například základna Zokňa na severu Litvy), umožnily Spojeným státům strategické přiblížení k Rusku, kontrolu nad Finským zálivem a bázi pro vzdušné spojení s Afghánistánem. I když je ekonomicky Pobaltí napojeno na skandinávské země a energeticky zůstává závislé na ruských zdrojích, vojensky se stalo nesporným strategickým partnerem USA.

V Britských listech byly publikovány články, ukazující situace pacientů s chronickými nebo terminálními onemocněními. Je nesporné, že k popisovaným věcem skutečně dochází, že situace těchto pacientů rozhodně není taková, jak by bylo optimální vzhledem k jejich zdravotnímu stavu ve smyslu snahy o jeho zlepšení.

Abychom však dokázali takový stav řešit, je nutné se ptát po jeho příčinách. První z nich je nesporně to, že atraktivita takových nemocných je malá -- což je ještě umocněno současným důrazem na úspěch a viditelná pozitiva. Ve srovnání s krásnými pozlátky z televizní reklamy je chronicky nemocný nebo starý člověk úplná nula.

Inspirován "otázkami Štěpána Kotrby i čtenáře Krásy" na téma základny, radaru a bych si dovolil do pléna předhodit další, na které -- alespoň dle mého názoru -- se ještě ani nikdo nepokoušel odpovědět, ani tato témata diskutovat:

V jedné z pražských nemocnic leží na jednom z pokojů hned u dveří osmdesátiletá paní a takových, jako ona, je v nemocnicích mnoho. Stáří je slovo, nahánějící hrůzu, to tzv. aktivní a hezké se na nás usmívá z časopisů, to reálné, které nepřemohou už žádné pilulky, je většinou skryto za zdmi domovů, nemocnic a ústavů. Nic jim tam přece nechybí, je o ně postaráno, milovaní jsou v dobrých rukách a příbuzní se mnohou v klidu věnovat svým starostem.

Během posledních dvou měsíců prodělala už druhou mozkovou příhodu, v uplynulých dvou letech čtvrtou. Je unavena, na posteli jen obtížně pohyblivá, v těžké a zbytečně veliké peřině, vylézající z ještě většího povlečení, je to skoro nemožné. Před několika týdny chtěla zemřít, ale rozhodla se ještě počkat, na co, na zázrak? Jednou rukou se zmuchlaná pokrývka obtížně upravuje, překáží v pohybu, klade odpor, obtáčí se kolem těla, když se chce žena otočit.

Quem dii diligunt, adolescens moritur. Koho bozi milují, umírá mlád. Když Igor Hájek nečekaně zemřel, bylo mu čtyřiašedesát. Nebyl tedy už adolescens ve smyslu časů, kdy Plautus napsal citovaný verš. Jenže v době, kdy se kdekdo dožívá osmdesáti a často mnohem více let, byl vlastně dosud mladík. A Plautův verš má smysl mnohem hlubší, než se povrchnímu pohledu může zdát. Igora v tom věku zkosila smrt jako blesk, nedožil se tedy trapností a trápení stařeckého věku, pomalého ubývání sil těla i mysli, přišel z tenisového kurtu a bylo po něm. Bozi ho milovali.

(V nakladatelství Dokořán právě vyšel soubor esejí o české literatuře z pera anglisty a bohemisty Igora Hájka. Prokletá a požehnaná. Z knihy přinášíme dnes dvě ukázky.)

K tomu: Kdo byl Sir Cecil Parrott (rozhovor Jana Čulíka s Igorem Hájkem pro někdejší Svobodnou Evropu) ZDE

Na jeho článek reagoval Jiří Mareš, správce komunitní síce Mnichovicka, který uvedl, že rozesilateli spamů byl k síti zablokován přístup. Pak jsme od pana Mareše dostali další zprávu, že se rozesílatel spamů omluvil a uvedl, že už spamy rozesílat nebude, tak mu bylo připojení obnoveno.

Spamy z Mnichovic však chodí dál, jak nás v pondělí informovalo několik čtenářů.

Co s tim? ptá se Petr Nacthmann.

Téměř dvacet let už vychází v Československu literatura, která zaplňuje police veřejných knihoven, o níž se učí ve školách a na univerzitách, píše v tisku a mluví v rozhlase. Pro valnou část obyvatelstva je jedinou dostupnou četbou a její autoři jsou jedinými českými spisovateli a básníky, jejichž jména tito čtenáři znají. Pod vlivem těchto knih utvářejí svá estetická hlediska i životní názory. V překladech jsou pro tisíce čtenářů v bratrských socialistických zemích jediným zdrojem pro poznání vnitřní podoby současného Československa a pro kritiky a literární vědce jedinou legitimní tváří soudobé české literatury.

Kolik se toho o nich ví na Západě? Ve veřejnosti prakticky nic. A na odborných pracovištích?

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.