18. 4. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Co, když nikdo už nechce dělat určitou speciální práci? Aneb: Hrozba světu bez chřestu z NěmeckaRozmarné jaro. Nějak všechno kvete o trochu dříve, než bývalo. Dokonce se v Lüneburger Heide u Hamburku objevují nad zemí malé hlavičky chřestu. Co ale možná chybí ke štěstí německých hospodářů, to jsou brigádníci z Polska na sklizeň. |
Možná víte, že máme v Německu hodně nezaměstnaných. Víc než 4 miliony a mezi nimi hodně mladých lidí. Kdo by si ale myslel, že to by mohlo alespoň zmírnit problém německých pěstitelů chřestu, ten se mýlí. Zatímco slavný německý ekonom Wolfgang Franz žádal, aby byla hodinová mzda za jednoduchou práci snížena na € 3,00 (viz k tomu včerejší poznámku 'Co dělat, když ekonom zapomene, kde žije? Aneb: Škoda, že blbost jen bolí'), čímž chce zvýšit v Německu počet pracovních příležitostí, na sklizeň chřestu se těžko hledají pracovníci. Němci to vlastně už dávno nechtějí dělat, a sociální systém je vlastně do roku 2005 taky k tomu nenutil -- a zaměstnavatelé už vůbec ne. Alespoň ti dobře věděli proč. Loni požadovaly úřady, aby alespoň 10% brigádníků při sklizni byli Němci. Zaměstnavatelé tehdy nejen tušili, ale věděli, že z toho vznikne problém. Někteří Němci, kteří byli požádáni, aby pomáhali při sklizni chřestu, na pole vůbec nešli, jiní tam zase zůstali jen krátkou dobu nebo nepracovali efektivně. Stěžovali si, že je pro ně ta práce moc těžká. Letos má být 20% těch brigádníků Němci, a tak se ten problém ještě asi zvětší. Němečtí zemědělci nebudou mít asi jen nedostatek těch Němců, které musejí mít, aby mohli zaměstnat odpovídající počet cizinců, možná ale také budou mít málo těch cizinců v důsledku šikovnosti a pracovitosti velice uznávaných Poláků. Proč už nechtějí pracovníci z Polska dělat tu těžkou práci, kterou znám ne ze sklízení německého chřestu, za to ale z česání oněch kdysi ode mne tak často proklínaných českých jahod? No, naši sousedé nejsou jen šikovní a pracovití, ale oni taky nejsou blbí a neposlouchají to, od čeho si pan Franz slibuje pomoc, a to je ta hodinová mzda, kterou ještě loni akceptovali. Dostávali tehdy na těch polích s chřestem nejen 3, ale podle Spiegelu online prý mezi 4 a 6 €. Dnes je to ale už málo, protože v jiných zemích Evropské unie dostávají polští zaměstnanci lepší plat. Uvidíme... První chřest se už dá koupit na německých trzích. Jestli ale ta úroda bude tak velká jako loni, není to jen otázka počasí, ale také počtu těch pracovníků, kteří budou vůbec ochotni tu práci udělat. Osobně si myslím, že němečtí zemědělci nebudou mít problémy jen se sklízením chřestu. Hrušně, jablka a třešně čekají na to, aby je někdo očesal. Ale kdo by to dělal? Ani Franz ne, už vůbec ne za € 3,00 za hodinu... |