18. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 4. 2007

BBC: Tento masakr nepovede v zákonu o vlastnictví střelných zbraní k žádným změnám

Moderátor: Vrátíme se ted k Justinovi Webbovi, který je na univerzitě Virginia Tech. Justine?

(Přinášíme citaci z pořadu rozhlasu BBC Today, jak se vysílala v úterý v 8.10 ráno britského času, uprostřed noci v USA, tedy ve 03.10 virginského času):

Reportér: Ano, Caroline, je to tady bouřlivá noc, samozřejmě, skončil strašlivý den, a ještě je dost dlouho do rána, člověk ale uvažuje o tom, kolik lidí asi teď tvrdě spí, tady na této univerzitě a kolem ní.

Ale před tím, než šli spát, setkal jsem se se skupinou studentů -- a tady jsou jejich názory ohledně dne, na který - asi -- nikdy nezapomenou:

Sedíme v kafeterii a se mnou tady jsou Patrick, Christian, Nick a Marla. Všichni to jsou studenti tady na Virginia Tech. Nicku, ty jsi byl hodně blízko, když ten člověk začal střílet?

Nick: Slyšeli jsme prostě rámus na chodbě. Hned jsem si neuvědomil, co se děje. Ale asi za okamžik jsem si uvědomil, ano, to je střelba.

Reportér: Co jste si navzájem říkali?

Nick: Co se děje, co je to za hluk.

Reportér: A co jste udělali?

Nick: Jakmile jsme si uvědomili, že je to střelba, okamžitě jsme zavřeli dveře a zabaríkádovali jsme se tam, ve třídě, stoly.

Reportér: A co se stalo pak?

Nick: Asi za pět vteřin po té, co jsme zabarikádovali ty dveře, přišel ten střelec a snažil se proniknout do naší učebny.

Reportér: Střílel?

Nick: Jo. Měli jsme ale ty dveře pořádně zabarikádovaný. Asi dvakrát vystřelil do těch dveří.

Reportér: Pronikly do místnosti ty kulky? Jak asi jste byli blízko, když střílel?

Nick: Všichni v místnosti, my jsme leželi na podlaze. Asi dvě kulky prolétly dveřma. Nebyla to legrace tam být.

Reportér: Dalo se usoudit z toho, jak střílel, co to bylo za zbraň?

Nick: Byl to nějaký poloautomatický revolver.

Reportér: Takového typu, který je tady pro každého legální.

Nick: Ano. Můžu si ho klidně jít koupit.

Reportér: Marlo, tohle je zjevně obrovský šok. Všichni z vás jste naprosto šokovaní. Avšak, v určitém smyslu, může to být pro vás vůbec překvapivé? Protože tohle se tady děje. Ne často, ale pravidelně. V Americe.

Marla: No, ano, k střílení obecně, často, skutečně dochází. Docela pravidelně. A já jsem z Richmondu, což je oblast s vysokou zločinností. Léto jsem strávila v New Orleansu, což je také oblast s vysokou zločinností. Myslím, že nás všechny hlavně zasáhlo, kolik lidí je mrtvých. Každý tisící občan v tomto městě byl zastřelen.

Reportér: Patricku, když se podíváte na to, co se tady právě stalo, když se podíváte na historii toho, co se v poslední době děje v amerických školách, včetně středních škol, zejména ve středních školách, v poslední době, jsi překvapen?

Patrick: Jsem překvapen a znepokojen. Ano, když si vzpomeneme na masakry jako ve škole v Columbine. Víte, média vždycky ukazují studenty jako výstředníky, blázny, jako společenské vyhnance. Lidi tady hovoří o incidentu, k němuž tu došlo na začátku roku, říkalo se, že je to izolovaný incident.

Reportér: Abychom to posluchačům objasnili, to byl incident, kdy začal střílet na univerzitě někdo zvnějšku, odjinud.

Patrick: Ano. S universitou neměl nic společného. Ale tenhle incident a faktory, které k němu vedly, člověk uvažuje, co se děje, co se mění ve společnosti. Co to je, co způsobuje, že lidi propadnou takovémuto šílenství?

Reportér: Souhlasíte jako mladí lidé, jako mladí Američané, že je vaše společnost podivným způsobem velmi násilná? Velmi podivně násilná? Christiane?

Christian: Musím říct, je to - - Střelné zbraně jsou přímou součástí americké kultury. A co se týče násilí, v každém košíku máte jedno shnilé jablko. Je úplně jedno, kde jste, někdo vždycky něco takového udělá. Co všichni ostatní ve společnosti budou považovat za opravdu opovrženíhodné.

Reportér: Co se týče střelných zbraní, co si myslíte o tom, že by se třeba měly v Americe zakázat? Když se podíváte na Ameriku zvnějšku, lidé si říkají, proboha, proč s tím už někdo něco neudělá? Tady jsme ve státě Virginia, kde většina lidí vlastní střelnou zbraň. Máte na to nějaký názor? Marlo?

Marla: Ano, mám na to velmi určitý názor. V roce 1994 podepsal Clinton velmi přísnou dohodu na regulaci střelných zbraní, měly se daleko více omezovat a prezident Bush, podle mého názoru bohužel, tuto dohodu zabil. Neobnovil ji. Takže to byl velký problém. Vzpomínám, že jsem o tom hodně debatovala, v této zemi máme všichni podle ústavy právo nosit zbraň na vlastní obranu --

Reportér: Mimochodem, vy všichni s tímto ústavním právem souhlasíte?

Nick: Ano.

Reportér: Všichni odpovídají, že ano.

Marla: Ale z mého hlediska, mezitím jsme omezili jiná ústavní práva. Takže nevím, proč nebyl zaveden dodatek, který je zcela zjevně natolik hmotný a natolik se týká možnosti druhé osoby povraždit jiné lidi. To je dodatek, jímž se tato země pořádně nezabývala. A na západní společnost máme tu obrovské množství střelných zbraní a obrovské množství poprav. Je to srovnatelné se zeměmi, jako je Pákistán, víte. Se zeměmi, s nimiž bychom se neměli srovnávat.

Reportér: Avšak majitelé zbraní a lobbisté za zbraně tvrdí, že lidi zabíjejí lidé, nikoliv střelné zbraně. A budou to opakovat i tentokrát, že ano?

Nick: Je to samozřejmě pravda, že lidi zabíjejí lidi. Zda jim střelné zbraně ulehčují, aby zabili spoustu lidí,... Ale takovýchle zbraní jsou v Americe miliony. Jak by bylo možné se jich zbavit?

Reportér: Realisticky, realisticky vzato, ať lidé říkají o potřebě zakázat zbraně cokoliv, takovéto masakry, jako ten dnešní, na situaci nic nezmění, že? Patricku?

Patrick: Ukazuje to, že nemáme respekt pro moc, kterou vlastníme. Lidi můžou mít právo vlastnit zbraně, ale jestliže nejsou schopni prokazovat respekt té moci, kterou z toho máme, nechápou pořádně, co s tou zbraní mohou způsobit, jak můžeme tolika lidem dovolovat tak volný přístup ke zbraním? Člověk musí být odpovědný za své činy.

Reportér: Tohle byl nejhorší takový masakr v americké historii. Myslí si někdo z vás, že tento masakr něco změní?

Marla: Já si myslím, že k nějakým zákonným změnám dojde. K některým změnám došlo už dříve, po podobném incidentu v roce 1984.

Reportér: Když byl spáchán atentát na prezidenta Reagana a jeho tým.

Marla: A ty zákony ještě existují a jsou velmi silné. Nevím, zda to někdo bude politicky prosazovat, ale obrovský rozměr tohoto masakru asi bude mít dopad a také to, že tohle je tak tiché a příjemné město.

Reportér: Nicku, tys tam byl, tys viděl ty kulky, jak vlétají do tvé třídy. Chceš, aby se změnil zákon?

Nick: Konkrétně nevím, co by se na té zbrojní politice mohlo změnit, aby se takovýmto incidentům zabránilo. Aniž by se úplně zakázaly střelné zbraně. Což si myslím, vzhledem k tomu, že zbraně má každý a je jich tolik, asi nejde.

Reportér: Patrick, Nick, Christian, Marla, děkuji vám.

Moderátor ve studiu: A Justin je stále ještě na univerzitě Virginia Tech. Když jsme poslouchali tu debatu, lidé mimo Spojené státy mají celou řadu otázek, ohledně kultury střelných zbraní v USA a o podstatě té společnosti. Vždycky po každém takovémto masakru následuje introspekce. Myslíte si, Justine, že dojde v Americe v této věci k nějakým praktickým změnám? Nebo že se objeví nové, přesvědčivé argumenty v důsledku tohoto masakru, anebo všichni teď budou chvíli zdrceni a pak se všechno vrátí k normálu?

Reportér Justin Webb: Ne, nic se nezmění. Aspoň ne okamžitě. Pokud by se mělo něco stát, pokud by býval měl něco udělat Bílý dům, už by to udělal. Konec konců, loni bylo zavražděno v Pennsylvánii pět malých holčiček a všechno, co Bushova vláda udělala, bylo to, že uspořádala konferenci o bezpečnosti ve školách. Pokud by se mělo něco změnit, iniciativa by musela vyjít od Demokratů a Demokraté se rozhodli, že potřebují voličské hlasy amerických Jižanů, většina z nichž miluje a vlastní střelné zbraně. Takže Demokraté to neudělají. Je velmi nepravděpodobné, že by v důsledku tohoto masakru došlo v zákoně o vlastnictví střelných zbraní v Americe k jakýmkoliv změnám.

                 
Obsah vydání       18. 4. 2007
18. 4. 2007 Čo Seung-hui měl psychické problémy
18. 4. 2007 BBC: Tento masakr nepovede v zákonu o vlastnictví střelných zbraní k žádným změnám
18. 4. 2007 Stávku ve Škodovce podporují četné další podniky
18. 4. 2007 Jak si obstarat střelnou zbraň ve Virginii Miloš  Kaláb
18. 4. 2007 Můj hlas Jan  Vnouček
18. 4. 2007 Americká základna v Brdech tématem francouzské prezidentské kampaně Karel  Košťál
18. 4. 2007 Tiskový mluvčí Bendla: "legitimní snaha zprostředkovat veřejnosti všechny dostupné informace"... Zdeněk  Štefek
18. 4. 2007 Je důvodné podezření se domnívat, že vyzařování radaru pod limitem české normy naprosto neznamená, že je radar bezpečný
18. 4. 2007 Pátek třináctého, aneb proč musí České dráhy zkrachovat Josef  Baxa
18. 4. 2007 České železnice fungují Lukáš  Zádrapa
18. 4. 2007 Totální zhovadilost
18. 4. 2007 14. 4. 2007   Canny
18. 4. 2007 300: Bitva u Thermopyl aneb White Power at work Vít  Zdrálek
18. 4. 2007 Je obtížné udělat referendum? Tomáš  Franke
18. 4. 2007 Co, když nikdo už nechce dělat určitou speciální práci? Aneb: Hrozba světu bez chřestu z Německa Uwe  Ladwig
18. 4. 2007 Spatřili jste v lese ježka s anténou? Štěpán  Kotrba
18. 4. 2007 Al Jazeera v angličtině bude vysílat prostřednictvím YouTube
18. 4. 2007 Československá hrubost?
18. 4. 2007 Minulost dožene každého, i badensko-württemberského premiéra Richard  Seemann
18. 4. 2007 Kdo je tady pako? Tomáš  Koloc
18. 4. 2007 Jsem pro politický postih vlivného rasismu Boris  Cvek
18. 4. 2007 Na Olymp Pavel  Kopecký
17. 4. 2007 Tradice Prvního máje a letošní akce ultrapravice Jindřich  Lacina
18. 4. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
17. 4. 2007 Na reformě daní prodělá většina poplatníků Petr  Gočev
17. 4. 2007 Likvidují mobilní telefony včely?
17. 4. 2007 Jak se cítit šťastný
17. 4. 2007 Co se stane, když vám onemocní manželka
17. 4. 2007 Závazky elit a veřejné mínění Ivo  Šebestík
17. 4. 2007 Příčiny utrpení pacientů Jan  Mertl
17. 4. 2007 Až nebezpečí z Íránu pomine, Američané radarovou základnu v ČR zruší?
16. 4. 2007 Všední příběh z pozlátkového světa, aneb cosi je shnilého ve státě českém Jan  Paul
16. 4. 2007 Igor Josef  Škvorecký
17. 4. 2007 Spamy na podporu Yekty Uzunoglu z Mnichovic chodí dál
16. 4. 2007 Záznamy všedních dní Igor  Hájek
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce