Cestou vlakem do Ostravy jsem včera v klidu po delší době prolistoval zase všechny české deníky. Nečtu je normálně každý den a systematicky, nejsem ve vleku jejich propagandy, jako někteří čtenáři, kteří nám občas nadávají za způsob novinářské práce, který je v západním prostředí běžný. Je myslím velmi užitečné si vždycky za pár měsíců probrat denní profil veškerého českého tisku, protože tak vás jeho etos jaksi "zavalí rázem".

Tak jak se za pár posledních měsíců české deníky změnily?

Ačkoli obvykle pomíjím mediální diskuse novinářů s/proti novináři/ům, protože to považuju za ztrátu času, dneska jsem si se zájmem přečetla vaše hodnocení českých deníků. Nechci se z výše uvedeného důvodu pouštět do analýzy vaší analýzy, nicméně jednu poznámku si neodpustím. Píšete, že LN z 1.3. vůbec neměly zprávu o Špidlově globalizačním fondu a na tom mj. dokazujete prázdnost LN, resp. zajímavost HN. Mýlíte se. Tu zprávu LN měly. Na zahraniční stránce pod titulkem "Špidla chce zachránit nezaměstnané" a s podtitulkem o global. fondu. Psala jsem ji já a v novinách se překvapivě i objevila:), píše Kateřina Šafaříková, zpravodajka LN v Bruselu

Pozn. JČ: V listě jsem ji opravdu usilovně hledal, zřejmě špatně. Kateřině Šafařikové i Lidovkám se omlouvám.

Jel jsem ve středu z Prahy do Ostravy novým vlakem českých drah Pendolino. Přijel do Ostravy jen asi s dvouminutovým zpožděním a tříapůlhodinová cestovní doba mezi Prahou a Ostravou je ve srovnání s někdejšími téměř pěti hodinami, často ještě prodlužovanými neuvěřitelnými zpožděními, způsobovanými stavbou koridoru, opravdovou úlevou. Personál vlaku se opravdu snaží chovat se vůči zákazníkům efektivně a vstřícně. Image trochu kazí jedině snad mnohomluvná hlášení ve třech jazycích, která se bohužel opakují před příjezdem ke každé stanici. Člověk už je tak trochu alergický na neustálé děkování za to, že jsme "použili vašich služeb". Ujišťování, že "po celou dobu jízdy prochází vlakem opakovaně služba, poskytující občerstvení, je trochu přehnaně optimistické - dámy s občerstvením přišly jednou.

Nicméně se mi stala věc, kterou jsem nezažil v českém prostředí nikdy:

Myslím, že navzdory snahám Tonyho Blaira Britové se nikdy nevyrovnají závrať budící, dokonale složité a nelidské kafkovské byrokracii. Posuďte tento příběh:

V rámci hysterie, vyvolávané britskými sdělovacími prostředky ohledně nebezpečí možné pedofilie mezi učiteli ve školách (jistě, je to vážný problém) zavedla Británie zákon, podle něhož musí pracovníci ve školství, tedy i já, vyplnit určitý základní identifikační formulář: jméno, adresu, rodné číslo, číslo pasu a řidičského průkazu.

Formulář jsem vyplnil, odeslal příslušné úřednici na Glasgow University a odjel do Čech. Načež jsem od ní obdržel email, že se velmi omlouvá, že mě o tom neinformovala předem, ale že potřebuje můj pas a řidičský průkaz, aby mohla ověřit údaje, které jsem uvedl v dotazníku. Odpověděl jsem, že to bude tak trochu těžké, protože jsem až do 5. dubna v České republice a oba dokumenty mám s sebou.

Okamžitě přišla rychlá odpověď: "Tak mi prosím pošlete poštou od obou dokumentů fotokopii." :)

Prostě, Britové byrokracii nezvládají. Snaží se, ale neumějí se chovat opravdu byrokraticky! Každý Čech by namítl, že fotokopie se přece dají zfalšovat!

Jedna studentka mi dnes v Ostravě vykládala, že se chtěla minulý týden v Dublinu podívat do knihovny Trinity College a požádala je o přístup. Řekli jí tam, ať jim její děkanát z Ostravy pošle stručný email, že na Ostravské univerzitě studuje, že ji do knihovny pak pustí. Obratem přišel mail od ostravské úřednice: "Pokud potřebujete potvrzení, měla jste si ho vyběhat osobně před odjezdem do Irska." Následovaly ještě asi tři další body, vysvětlující, proč úřednice mail nepošle.

Holt jiný kraj, jiný mrav. Eurotel je taky pěkně "středoevropský"...

Po příjezdu do ČR v úterý jsem strávil asi pět hodin bezvýsledným úsilím nechat si zprovoznit svůj český mobil... Takže mi nevolejte, ten mobil nemám.

Proč? Nevím, zda budete mít sílu přečíst, co následuje...

Po zveřejnění mého prvního textu na toto téma se mi od čtenářů dostalo informace, že ekonomická analýza českého zdravotnictví již byla provedena a zveřejněna. Ovšem nikoliv v některém z hlavních sdělovacích prostředků, ale na serveru, mne do této doby neznámem a bohužel anonymně. Oné anonymitě se nedivím, u nás se bojí snad všichni, a to zvláště, pokud se dostávají do střetu se zájmy mocných skupin a jejich miliardovými zisky. Avšak analýza je natolik zasvěcená a informativní, že tento nedostatek zcela překonává. Čtenář ji nalezne zde ve třech pokračováních:

ZDE ZDE ZDE

Za hlavní příčinu finanční krize ve zdravotnictví označuje autor korupci na nejvyšších místech řízení, kvůli níž se ročně přelévají desítky miliard z našich kapes, tj. z kapes nás daňových poplatníků na účty lékových firem i jiných podnikatelských subjektů.

Pokud se pokusím z uvedených čísel odvodit nějaké politické závěry, vychází mi rozsáhlý systém manipulace s veřejností, k němuž nemalou měrou přispívá velká část sdělovacích prostředků a který pracuje pro zájmy těchto vlivných zájmových skupin. Pro mne samotného bylo překvapující následující zjištění.

Prezident podle GLL vychází z mylných premis, přičemž minimálně ve dvou bodech si protiřečí. Všechny jeho právní argumenty s jednou výjimkou uvedenou v textu jsou vyvratitelné. Žádný z argumentů navíc neříká, že je zákon v rozporu s Ústavou nebo Listinou základních práv a svobod. Autoři proto konstatují, že prezidentovy důvody pro vrácení zákona neležely v rovině právní, jak by se mohlo z jeho prohlášení zdát, ale v rovině emocionální.

Mám za to, že můj otevřený dopis svým obsahem mohl a může straně v očích veřejnosti jen prospět. Kdo si jej přečte, a ty ohlasy mám, může to docela dobře posoudit. To, co v něm bylo kritické, je zcela transparentně v zájmu důsledného naplňování programu strany a v zájmu posílení důvěry veřejnosti k naší straně.

Britské listy sledují velmi pozorně a se zájmem přestřelku, která nastala mezi bývalým předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem a současným předsedou Vojtěchem Filipem. Přinášejí další exkluzivní dokument o poměrech uvnitř třetí největší strany. Souboj je to vážný, neboť jde o další směřování komunistů po jejich sjezdu před dvěma lety. Považujeme ale za podstatné zdržet se v danou chvíli komentáře. Na analýzu je času dost. Většinou, když se dva perou, třetí se směje. Zajímavé je, kdo bude tentokrát tím třetím vzadu. Nejzajímavější bude, jak ohodnotí delegáti celorepublikové konference v Kongresovém centru a komunisitčtí poslanci mediální přestřelku, kterou bývalý předseda a poslanec započal. Ta se nejspíš stane tématem jednání - protože Grebeníček svůj útok proti Filipovi těsně před počátkem volební kampaně už ani neskrývá, ani netlumí. Naopak. Myslí to přece upřímně.

plné znění dopisu Miroslava Grebeníčka ZDE

V italských volbách zpravidla zahraniční státníci nehrají velkou roli. Avšak vystoupení křesťanského demokrata Helmuta Kohla ve prospěch levicového lídra Romana Prodiho je právě tou výjimkou , která potvrzuje toto pravidlo.

Hospodářské noviny uveřejnily dne 23.2.2006 názory reaktorového fyzika Daneše Burketa, který v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie uvedl, že se cena elektřiny v BRD zvýšila o 38%. Průměrná loňská cena elektřiny pro malospotřebitele se v BRD ve srovnání s rokem 2000 zvedla o 33,8% (v České republice za stejné období ale o 62%!). Cena za obnovitelné energie se ovšem podílí na tomto navýšení o řád méně. Rovněž není pravda, jak dále stojí v článku, že by se větrné elektrárny stavěly za podpory státu, protože je staví soukromé firmy (někdy i družstva vlastníků) a splácí je veřejnost podle zákona EEG. O tom, že se nejedná o nepovolenou státní subvenci rozhodl Nejvyšší soudní dvůr EU svým rozsudkem z dne 13.3.2001.

"Tak vám zahrála skupina "Los Brňos" z Oltecu" (Staré Brno), ozvalo se z tlampačů na náměstí Svobody, kde jsem jednou dopíjel burčák ze Zelnýho rynku. Z Oltecu nésu, ale staré su. Jako rodilé Brňák si nemohu odpustit nenapsat ódu na "hantec", to nejvtipnější nářečí v České republice. Zlí "češtináři" nám exilovým vyčítají, že przníme češtinu. To bychom my Brňáci neobstáli ani doma.

Zvonek. "Hókl" (zařval) jsem dolů, už du, vemu si jen "hemdu" (košili), "hózny" (kalhoty) a "mantl" (kabát) a poklapeme do "štatlu" (města), třeba "lapneme ňákó kóc" (nabalíme holku). Co by si ochránci češtiny chtěli na mně vzít?

Podřízený, snad rekvizitář, brněnského humoristy Zbyška Pantůčka v roce, kdy přijel poprvé do Prahy Luis Armstrong, zvolal na liduplném náměstí: "Zbyšále, včera jsem hantýroval v Práglu s Lojzkem." Překvapen: "kerým?" "S Armstrongovým, ty pako!"

Evrospká unie o sobě tvrdí, že je multikulturní a tolerantní. Že podporuje menšiny, ty nejmenší nevyjímaje. Jednotlivé státy tohoto nadstátního útvaru ovšem mají s podporou menšin, které se množí jak houby po dešti, své vlastní, někdy neblahé zkušenosti. A tak jelikož ne všechny se dokáží tak úspěšně integrovat do společnosti, jako se během tří desetiletí integrovali Brňáci do Prahy, jen malokterý slovník si přečte příslušník majority s takovou chutí, jako slovník hantecu.

Čórnuli sme to gdesi ňákým štatlařóm na webině a házíme to tu do placu. Hoďte na to voko. Pokem véráte, jak baba z kyšky, my si z toho mašlu nehodíme. A pokem se vám to bude eklovat, dlabte na to a nešite bóřku do redakce. Dyť sme enem cajzli.

Upozorňovali jsme opakovaně na tvrdě rasistické výroky, publikované anonymy na serveru Novinky.cz. ZDE, ZDE, ZDE. Nyní, zdá se, byla konečně překročena hranice tolerance. Píše Vojtěch Polák:

Před chvílí jsem narazil ke konci článku "Zelení chtějí diskuzi o adopci dětí homosexuály" na zajímavý redakční dovětek:

"Zákon o svazcích gayů a lesbiček čeká po prezidentově vetu na hlasování Sněmovny. Právo na adopci dětí neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že se v diskuzi vyskytlo množství příspěvků urážejících homosexuální menšinu, byla diskuze u tohoto článku zrušena. Čtenářům, kteří by se rádi k tématu vyjádřili bez vulgarit, se omlouváme."

Klárou Hůrkovou (*15. 2. 1962) přibyl mezi účastníky českého internetového filozoficko-uměleckého tvaru Litterate tvůrce souznící s jeho filozofickým směřováním vpravdě bytostně, vždyť profilem osobnosti. Není Hůrková z autovyvolenců domáhajících se společenské prestiže spisovatelského řemesla intervencemi u zákonodárného orgánu či iluzorní ideou ovlivnění způsobu, ba osnov školního vzdělávání, jak o tom sní část spisovatelského živlu v básnířčině rodné Praze. Ostatně nesouznění s jakoukoli doktrínou a institucionalizovanou deformací přirozeného vývoje je nejcharakterističtějším rysem básnířčina naturelu i celé životní poutě.

Pán Baťa začal svoj príspevok reakciou na článok pána Steinera "Mulláhové a jejich boj o moc" , s ktorou sa môžem z väčšej časti stotožniť, míní Slavomír Čéplö. Namietol by som akurát proti formulácii "která (úvaha pána Steinera) je znehodnocena množstvím chyb a nepřesných informací". Článok pána Steinera totiž pozostáva zo samých dezinformácií a nepodložených teórií. Okrem príkladov, ktoré uviedol pán Baťa, tu máme také očividné nezmysly ako "do srdce Arábie, Mezopotámie", slovo "mullah", pôvabnú rasistickú historku o oportunistických Egypťanoch (6 kilometrov k egyptskému múzeu? Kde to pán Steiner bol, v Gíze?) a zábavné označenie Atatürka - t.j. Turka - za "arabského Masaryka". Chudák TGM, ten sa musí otáčať v hrobe. Nad šialenou teóriou, podľa ktorej protesty voči karikatúram proroka Muhammada naplánovala a zorganizovala al-Qáida, sa môžem iba pobavene usmiať.

Čtu si noviny. Titulky mi říkají, že jsme porazili Rusy 3:0. Máme tudíž bronzovou medaili. Dokáži i rozlišit - dali jsme 3 góly, dostali 0, vyhráli jsme. Nezáleží na tom kolik. Stačilo by 1:0, které by platilo stejně jako 123456789:0. Pravidla říkají, že vítěz dostane medaili. Švédové také vyhráli. Dostali zlatou. Finové prohráli, dostali stříbrnou.

Je to srozumitelný svět.

tisková zpráva Dovolte mi zaslat Vám několik k informací k článku, který dnes zveřejnila Mladá Frona DNES a který pak dále převzala Česká Tisková Kancelář (ČTK). Tématem článku byla dětská pornografie na internetu, nesprávně formulovaná takto:

"Volně přístupné stránky se objevily na internetové stránce serveru Tiscali."

Interpertace této věty svádí k domněnce, že se protiprávní obsah objevil na stránkách www.tiscali.cz, což je naprosto chybné vyjádření.

28. února 2006, St. Petěrburk (Rusko) a Budapešť (Maďarsko) -- Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) dnes zaslalo urgentní výzvy Zvláštnímu zpravodaji OSN pro otázky mučení a Pracovní skupině OSN proti svévolnému držení ve věci jednání, které zahrnovalo kruté a nelidské zacházení či trestání v psychiatrické léčebně v St. Petěrburku v Rusku.

Leden roku 2005 nevypadal pro ČSSD příliš optimisticky. Sociální demokraté se zmítali v rozporech a jediné, co jejich poslance spojovalo, byl fakt, že jsou poslanci a sdílí jednu budovu. Navzdory zoufalým snahám Stanislava Grosse dát jednání poslaneckého klubu svůj politický styl a svou logiku, směřující od nenáviděné levice k pružnému středu, se strana zmítala ve vnitřních sporech a zákulisních intrikách, mediálně viděno zvenčí jako chaos. Gross si nyní musel založit mediální "kancelář na uvádění románových příběhů na pravou míru".

Doplatil na politiku předchozích dvanácti let, kdy celou ČSSD rozděloval spor mezi ním a předsedou Milošem Zemanem o podobu nekomunistické levice. Desítky sporů a intrik určovaly podobu politiky pro celou jednu generaci levicových voličů. Ta doba už je pryč. Odešla spolu s Grossem. Zbývá už jen uklidit.

ČSSD a její politika TÉMA BL

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla, že ještě počká s udělováním digitálních televizních licencí pro sítě B a C. Na svém dnešním zasedání se licencemi zabývala celý den, a v půl sedmé večer těsným poměrem hlasů došla k závěru, že rozhodnutí odloží na neurčito. Informaci potvrdil odstupující předseda regulačního orgánu Petr Pospíchal.

Josef Vít se ve svém příspěvku nazvaném Kdo vlastně jsou? opět oklikou vrátil ke své idée fixe a ze všech českých, moravských i slezských, jakož i evropských a globálních militantních konformistů nadělal mé vrstevníky pravicových názorů. Že prý pravicová média problémy nemají. Že prý levicoví autoři jsou (většinou) slušní a (většinou) argumentují.

Poté, co Ústavní soud ČR zrušil usnesení Nejvyššího soudu ČR a rozsudek Vrchního soudu v Praze ve věci Adély Rajdlové, odsouzené za údajný pokus o vraždu náhodného společníka z klubové zábavy, se zdálo, že mladá žena bude zachráněna před hrozícím uvězněním. Senát Jaroslavy Maternové Vrchního soudu v Praze se ale vyrovnal s názorem Ústavního soudu ČR tak, že jej obešel verbální kličkou, a nešťastnici přece jen poslal do vězení aspoň na pět let, když sedm let z původního rozsudku by po změně kvalifikace sotva uhájil. Boj o záchranu Adély sice neskončil, neb na řadu znova přišly mimořádné opravné prostředky, nicméně příkaz k nástupu trestu nejpozději do 10. března je tvrdou realitou.

Zdeněk Jemelík v tomto případě není nezávislým publicistou, ale aktivistou.
Autor je spolupracovníkem spolku Šalamoun.

"Jestliže chceme zabránit, aby se planeta uvařila, musíme přestat cestovat rychlostí, jakou umožňují letadla." Většina růstu letecké dopravy se podle vládních odhadů odehraje ve prospěch nejbohatších 10 procent. Avšak lidé, které postihnou klimatické důsledky jako první, patří k nejchudším lidem na této planetě.

Minulý týden získal list Guardian prozrazený výtisk návrhu smlouvy mezi Evropskou unií a Spojenými státy, v níž se Evropa zavazuje, že nepřijme žádná opatření na odstranění ekologických škod, způsobovaných leteckými společnostmi, bez souhlasu americké vlády. Není to první taková dohoda: Chicagská konvence z roku 1944, kterou nyní podporuje 4000 bilaterálních smluv, určuje, že žádná vláda nesmí vybírat daně z leteckého paliva. Letecké společnosti mají velmi lehký život.

Nikita Chruščev dne 25. února 1956 v tajném projevu dvacátému sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu.

Celý text v angličtině ZDE

Robert Conquest, slavný americký sovětolog, autor klasického díla The Great Terror, k tomu píše:

Když se Nikita Chruščev onoho posledního dne 20. sjezdu KSSS postavil na pódium, jeho projev byl tak překvapující a neočekávaní, že někteří lidé v publiku omdleli.

Bylo to 25. února 1956, tři roky po Stalinově smrti a po Chruščevově nástuipu do funkce prvního tajemníka komunistické strany. I když Chruščev projev přednesl před uzavřeným zasedáním, nezůstal dlouho tajemstvím.

Bývalý voják, kterého vychovaly jeptišky a který vydělal miliony dolarů, se rozhodl postavit v Americe nové město, které se bude řídit striktně katolickými principy.

V tomto novém městě na Floridě, které se bude jmenovat Ave Maria, budou zakázány potraty, pornografie a antikoncepční prostředky. Milionář Tom Monaghan, zakladatel řetězce pizzerií Domino's Pizza do něho investuje 400 milionů dolarů. Město bude postaveno kolem asi 30 metrů vysoké kazatelny. Bude zde také zřízena, poprvé v Americe za posledních 40 let, nová katolická univerzita. Místní kabelová televize nebude vysílat nepřístupné filmy.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.