28. 2. 2006
Před padesáti lety odhalil Nikita Chruščov Stalinovy zločinySoudruzi!
Ve zprávě Ústředního výboru strany na dvacátém sjezdu a v celé řadě projevů delegátů na Kongresu se hodně hovořilo o kultu osobnosti a jeho škodlivých důsledcích. Po Stalinově smrti začal ústřední výbor realizovat politiku systematického vysvětlování, že je nepřijatelné a cizí duchu marxismu-leninismu povyšovat jedinou osobu, proměnit ho supermana, který má nadlidské vlastnosti, podobné nějakému bohu. Takový muž prý zná všechno, vidí všechno, myslí za všechny, může všechno, je ve svém chování neomylný. Stalin nejednal prostřednictvím přesvědčování, vysvětlování a trpělivé spolupráce s lidmi, ale tím, že vnucoval své myšlenky a vyžadoval absolutní podřízenost jeho názorům. Ti, kdo se proti těmto názorům postavili nebo se pokusili prokázat vlastní názor a správnost jejich vlastního postoje, byli odstraněni z kolektivu vedení a pak byli morálně a fyzicky zlikvidováni. Stalin vytvořit koncept "nepřítele lidu". Tento výraz automaticky znamenal, že nebylo třeba dokazovat, zda člověk nebo lidé se mýlí. Bylo možno používat nejkrutšího útlaku, porušit všechny normy revolučního práva, proti komukoliv, kdo nesouhlasil se Stalinem, proti těm, kdo byli jen podezříváni z ideologického boje. "Doznání" byla získávána prostřednictvím fyzického nátlaku proti obviněným. Obětí se stávali naprosto nevinní lidé. Nikita Chruščev dne 25. února 1956 v tajném projevu dvacátému sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Celý text v angličtině ZDE Celý text v češtině ZDE
Robert Conquest, slavný americký sovětolog, autor klasického díla The Great Terror, k tomu píše: Když se Nikita Chruščev onoho posledního dne 20. sjezdu KSSS postavil na pódium, jeho projev byl tak překvapující a neočekávaní, že někteří lidé v publiku omdleli. Bylo to 25. února 1956, tři roky po Stalinově smrti a po Chruščevově nástuipu do funkce prvního tajemníka komunistické strany. I když Chruščev projev přednesl před uzavřeným zasedáním, nezůstal dlouho tajemstvím. |
Text dostaly pobočky komunistické strany v místech, aby byl přečten řadovým straníkům a obdržely ho i komunistické strany východoevropských zemí. Polský překlad se brzo dostal na Západ a i když Moskva dlouho popírala, že je projev autentický, brzo se ukázalo, že je pravý. Proč byl Chruščevův projev tak šokující? Protože přišel po několika desetiletích totalitního teroru, během něhož zemřely miliony lidí, v zemi, kde nikdo nemohl zpochybňovat zneužívání moci (ten, kdo by se o to pokusil, by riskoval zatčení). Avšak onoho únorového dne, nyní před padesáti lety, Chruščev odsunul stranou léta propagandy a odhalil mnoho Stalinových zločinů světu. Stalin se podle Chruščeva dopustil "vážné perverze stranických zásad". Za druhé světové války učinil množství chyb, zničil ruské zemědělství, Lenin ho odsoudil a Stalin udělal chybu, když prohlásil Tita za úhlavního nepřítele. Chruščev zdůraznil, že Stalin požadoval "doznání" a vynucoval je mučením. "70 procent členů ústředního výboru strany a kandidátů zvolených na 17. sjezdu bylo označeno za nepřátele strany a lidu," Chruščev uvedl jména prominentních obětí a jejich mučitelů. Stalin si vymyslel "spiknutí lékařů" z rolu 1953 (to byli jediné nestranické oběti, o nichž se v projevu zmínil). Chruščev citoval Stalinovy instrukce pro výslechy: "Bít, bít a zase bít." Chruščev naznačil, že vraždu stranického šéfa Sergeje Kirova v roce 1934 zřejmě nařídil Stalin. Odsoudil masové deportace Čečenců a jiných národností ve čtyřicátých letech. (Nezabýval se obětmi monstrprocesů ve třicátých letech, mnoho z nich muselo čekat na rehabilitaci třicet nebo čtyřicet let, a také se nezmínil o katynském masakru více než 4000 polských důstojníků, k němuž došlo za druhé světové války.) Je obtížné si dnes představit, jak obrovský dopad měla tato řeč. Sovětský svaz na vrcholu studené války byl tajnůstkářský a lhal. Navzdory čistkám a spiknutím, Stalinově brutalitě a paranoi, mnoho důvěřivých lidí na světě odmítlo Chruščevovým obviněním věřit. Pro veřejnost byl projev doslova zjevením. Britský týdeník Observer učinil bezprecedentní čin a věnoval Chruščevovu projevu celé vydání. Chruščev si jaksi neuvědomil, jak obrovskou škodu učinil humanistickému obrazu Sovětského svazu, když hovořil o mučení a o vraždění. Západní svět byl zhnusen. Dopad Chruščevova projevu na komunistické strany východní Evropy byl obrovský. V Polsku bylo svrženo servilní promoskevské vedení a došlo ke konfrontaci, která hrozila vojenským střetem a Chruščev a jeho kolegové museli do situace přímo zasáhnout. V Maďarsku se stalinský režim zcela rozložil a protikomunistickou revoluci v říjnu 1956 utopila sovětská armáda v krvi. Proč ten projev Chruščev pronesl? Dlouho se lidé domnívali, že Chruščev promluvil na vlastní pěst. Nyní víme, že svůj projev pronesl s určitým souhlasem komunistického politbyra. Jeho projev byl součástí interních bojů ve vedení KSSS. V Rusku byl Chruščevův projev začátkem oblevy, ale ta netrvala dlouho. Podrobnosti v angličtině ZDE |