30. 6. 2005
Španělský parlament ve čtvrtek hlasováním schválil homosexuální manželství, navzdory ostré opozici od římskokatolické církve. Španělsko je nyní čtvrtou zemí na světě, která poskytuje homosexuálním dvojicím stejná práva jako heterosexuálním manželským dvojicím. Kanada schválila homosexuální manželství tento týden ve středu, Holandsko a Belgie je legalizovaly v letech 2000 a 2003. Rozhodnutí parlamentu ve Španělsku poskytuje homosexuálním manželským dvojicím rovná dědická práva a dovoluje jim adoptovat děti. Homosexuální manželské dvojice budou mít i při rozvodu stejná práva jako heterosexuální manželé. Zapaterova socialistická vláda navrhla zákon o homosexuálních manželstvích nedlouho poté, co loni vyhrála volby. Zákon byl schválen 187 hlasy proti 147. Čtyři poslanci odmítli v této věci hlasovat. Senát, kde mají většinu konzervativci, tento zákon minulý týden odmítl, ale konečné rozhodnutí o něm učiní kongres. Katolická církev zorganizovala proti tomuto zákonu obrovské demonstrace, jichž se 18. června v Madridu účastnily statisíce lidí včetně 20 biskupů. Podrobnosti v angličtině ZDE |
30. 6. 2005
Cenzura v Bulletinu advokacieNa červenec tohoto roku připadá 15. výročí obnovení svobodné advokacie v českých zemích. Vedení advokátní komory toto nepříliš dlouhé výročí (počátky advokacie u nás sahají do 17. století a jako svobodné povolání se advokacie naplno konstituovala v roce 1868) poněkud předběhlo maratónem okázalých oslav uspořádaných v květnu 2005. Doba, kdy advokacie před rokem 1990 nebyla svobodným a nezávislým povoláním, představuje dlouhých 42 let. V porovnání s nimi je oněch oslavovaných 15 let svobody dobou příliš krátkou. |
30. 6. 2005
tisková zpráva organizace Greenpeace Praha, 30. června 2005 Množství zdraví škodlivých toxických látek obklopuje malé děti také v prostředí, ve kterém si celý den hrají -- v mateřských školkách. Vyplývá to z analýz vzorků prachu odebraného ekologickou organizací Greenpeace ve čtyřech mateřských školkách v různých částech republiky. Zdraví dětí ohrožují nejvíce ftaláty, jejichž koncentrace v interiérech školek jsou znepokojující. Greenpeace výsledky zveřejnilo na dnešní tiskové konferenci v Praze, na níž zástupci hnutí zdůraznili nezbytnost přísnější regulace používání chemických látek ve výrobě a vyzvali české politiky, aby se zasadili o přijetí nové chemické legislativy Evropské unie, tzv. REACH. |
30. 6. 2005
Vzpomínky na Klub angažovaných nestraníkůJan Štěpánek
Zdeněk Mlynář [otec Vladimíra Mlynáře, pozn. red.] byl chytrý a cílevědomý komunista. Netajil se svým pohrdáním k osobě "neschopného a bezkoncepčního" Dubčeka. Mlynářovi bylo jasné, že jediným schopným dirigentem mocenského orchestru KSČ je jen a jen on sám. Redaktoři některých deníků (Zemědělské noviny, Svobodné slovo aj.) mně sdělili, že jim Mlynář dával pokyny k tiskové blokádě KANu. Odpor ho drážil. Několikrát vybuchl s tím, že jednání končí a že si nasadí "policejní čepici".
Čestmír Císař měl častá liberálně znějící prohlášení, ale kontaktu s protisocialistickými silami -- tak nás komunisté nazývali -- se bál. Rozhovor s [komunistickým] ministrem vnitra Josefem Pavlem na mne udělal dobrý dojem. Nepřesvědčoval, nehrozil a jen tichým hlasem opakoval" "Buďte opatrní". A dodal: "Nevím, jak dlouho tu (hovor se konal v budově ministerstva vnitra) budu." Zajímavé, i když útržkovité a nepříliš analytické svědectví, jakýsi "pohled z druhé strany" na Pražské jaro 1968 napsal lékař Jan Štěpánek, který dlouhá desetiletí žije - vlastně z vůle československých reformistických komunistů - ve Švýcarsku. Štěpánek byl v roce svobody 1968 v Československu předsedou Klubu angažovaných nestraníků, vedle klubu K-231 (klubu politických vězňů komunistického režimu) jedinou nekomunistickou organizací, která měla během krátkého svobodného období odvahu se ustavit. Štěpánkovo svědectví dokazuje, jak ani údajně nejliberálnější komunističtí představitelé Pražského jara 1968 nebyli schopni osvobodit se od ideologické kazajky (že všechno musí nakonec řídit komunistická strana, i když třeba naprosto "pravicová" a "reformistická") a nekomunistických aktivistů z KANU se v podstatě báli. Mimo jiné i proto, že se právem obávali, že existence organizací, jako je KAN, se stane záminkou pro sovětskou invazi - k čemuž také došlo. Reformistický komunistický režim se sice KANU bál a snažil se ho různými podrazy ochromovat, mocensky však proti němu nezasahoval a když šlo do tuhého a po invazi bylo zjevné, že by předseda KANU mohl být vystaven od vznikajícího prosovětského režimu perzekuci, reformističtí komunisté rychle vystavili Štěpánkovi pas a umožnili mu emigrovat. Otevřeně vyznávat v roce 1968 nekomunismus znamenalo, že vás vládnoucí komunisté budou považovat za extremistu. Ve své "demokratičnosti" proti vám však policejně nezasáhli. (JČ) |
30. 6. 2005
Jeden spisovatel vydal po delší době knihu a jelikož měl příjemného a pracovitého nakladatele, jenž si přál, aby kniha měla ekonomický úspěch, musel absolvovat řadu podpůrných akcí, autogramiád, literárních čtení a besed. Na první autogramiádě se sešlo asi dvacet lidí, kteří jaksi nevypadali na čtenáře, jak si spisovatel stále určitěji uvědomoval, a rozhodně se o něho a knihu vůbec nezajímali. Nikoho z nich neznal, a tak odevzdaně čekal, co se stane. Nestalo se nic a to bylo právě to nepříjemné. Ať se on i moderátor snažili jak chtěli, z kamenných tváří těchto přihlížejících nic, než unavený úsměv nevyloudili. Diváci se prostě nudili, nekladli ani žádné otázky a utrápený spisovatel nechápal, proč tam vlastně chodili, dokud tristní beseda neskončila a nedošlo k podepisování knih a papírků. |
30. 6. 2005
Britský azylový system je znovu terčem ostré kritiky. Kurdští Turci drží smutek za smrt devatenáctiletého mladíka, který se oběsil poté, co byl dlouhé měsíce bez jakýchkoliv vyhlídek zadržován v jednom britském azylovém středisku. Camlica je už pátý žadatel o azyl, který za poslední rok spáchal v britských vazebních střediscích sebevraždu. |
30. 6. 2005
Česká televize byla už kdysi kritizována za to (např. zde), že provozuje pořad Hodina pravdy (z produkce ČT Ostrava). Nejprve za to, jestli je tento formát reality show vhodný pro televizi veřejné služby (zejména z hlediska faktu, že téměř půlmilionové odměny hradí ČT), posléze pochopitelně za jeho kvalitu, která kreativitou připomíná realizaci vesnického plesu. |
30. 6. 2005
Dávám tímto svým rekordně stručným textem na vědomí, že tváří v tvář novým právním skutečnostem odvolávám závorku v názvu svého článku "Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace". Všem tzv. ekoteroristům přeji dostatek munice! |
30. 6. 2005
Jiří Paroubek
Záznam vystoupení předsedy vlády ČR, předneseného na Žofínském fóru dne 29. června 2005
Ukázalo se však, že kvalita jednotlivých politiků a schopnost odborných týmů v politice, má mimořádný význam v jakémkoliv stranickém a koaličním rámci. Podle mého názoru Václav Klaus jako premiér i jeho tým, v období úsporných balíčků let 1996 a 1997 selhali. Premiér Zeman a jeho tým svojí hospodářskou politikou Klause naprosto převýšil. Považuji za svou povinnost tuto Zemanovu zásluhu o naši zemi zdůraznit. Na jedné straně se naše ekonomika již řadu let nese na příznivé vlně úspěšného ekonomického růstu. Již šestý rok jsme na vzestupné trajektorii růstu, v posledních letech kolem 4 % ročního vzestupu HDP, v prvním čtvrtletí letošního roku dokonce 4,4 %. Obrazně řečeno prožíváme 6 tučných let, kdy reálná mzda vzrostla o jednu třetinu, expandovala spotřeba domácností a celou zemi pokryla kompletní nová síť supermarketů nabízející dříve nevídaný, prakticky plný světový sortiment zboží. |
30. 6. 2005
Kdo rozmnožuje poznání, rozmnožuje bolest. Přesto pro člověka není nic užitečnějšího než člověk. Nezávislost na afekty způsobuje značnou svobodu, ale velký filosof na příkaz tyrana skončil s otevřenými žilami -- a není se co divit, mocní mají občas nápady nejen k popukání. Chudák Marat se zase cákal ve vaně a netušil blízkost smrti z něžné ženské ruky. |
30. 6. 2005
Britský kulturní komerční televizní okruh Channel Four pověřil známého režiséra Michaela Winterbottoma, aby natočil "zdramatizovaný dokument" o třech britských muslimských občanech, kteří byli vězněni v americkém táboře v zálivu Guantánamo jako "nepřátelští bojovníci". Film Cesta do Guantánamo vylíčí příběh takzvané "tiptonské trojky", tří britských občanů z města Tipton, kteří byli propuštěni na svobodu bez jakéhokoliv soudního stíhání poté, co je americká vláda bez soudu dva roky věznila v táboře X v zálivu Guantánamo. |
30. 6. 2005
Firmy. o nichž se zjistí, že prostřednictvím viru propašovaly do uživatelova počítače podvodný dial-upový program, který jej napojí na telefonní linky za horentní ceny, budou trestány v Británii až pokutou 250 000 liber (11 237 000 Kč), oznámil britský ministr pro "e-commerce", elektronické podnikání, Alun Michael. Bude zapotřebí drobně novelizovat Zákon o komunikacích z roku 2003. Podrobnosti v angličtině ZDE |
30. 6. 2005
Zejména Portugalsko, Španělsko a Itálie trpí v těchto dnech vážnými podnebnými poruchami - vedrem, suchem a nedostatkem vody. Internetové stránky BBC k tomu publikovaly sérii fotografií ZDE. Nedostatkem vody trpí i podstatné části Velké Británie, zejména Londýn. V mnoha britských oblastech se znovu - jako nyní už skoro každé léto - zavádí zákaz zalévání zahrady hadicí. Londýnský primátor Ken Livingstone apeloval na Londýňany, aby šetřili vodu tím, že když jdou na záchod, ať nesplachují, pokud se pouze vymočili. |
30. 6. 2005
Se zájmem jsem si přečetl prohlášení sdružení FFII, které se zabývá podporou volných softwarových programů a bojem proti evropské směrnici CII (computer implemented inventions). Již sám tón toho prohlášení leccos vypovídá o atmosféře, ve které se o softwarových patentech v Evropském parlamentu diskutuje. |
30. 6. 2005
tisková zpráva Bohemian Greenways Připomínáme, že poslanci, senátoři, členové vlády a vedoucích ústředních správních orgánů (ministerstev a dalších státních institucí) jsou k zítřejšímu datu, tj. 30. červnu, povinni odevzdat majetková přiznání (tzv. oznámení) za rok 2004. Zpřístupněna veřejnosti budou v budově Parlamentu ČR v Praze. Všichni jmenovaní mají povinnost uvést přehled veškerých aktivit, příjmů (pokud jejich souhrn přesáhl výši měsíčního platu poslance) a darů, a také nabytého majetku podle zákona o střetu zájmů. Tato oznámení mají umožnit veřejnou kontrolu, zda veřejný funkcionář nepreferuje osobní prospěch na úkor zájmu občanů. |
30. 6. 2005
Evropskému parlamentu:Tímto otevřeným dopisem bychom se na vás chtěli obrátit v souvislosti s hlasováním o směrnici o patentovatelnosti obecných algoritmů, která je na programu zasedání Evropském parlamentu dne 6. 7. 2005. Směrnice byla schválena za velmi pochybných okolností Radou ministrů EU v březnu v podobě, která se značně liší od podoby připomínkované, schválené a doporučené radě Evropským parlamentem v září 2003. Toto zjištění nás nenechává klidnými, protože přímo zasahuje do oblasti, v níž působíme. |
30. 6. 2005
Ve Rwandě došlo v roce 1994 ke genocidě, při níž zahynulo více než 800 000 lidí. V té době v zemi pracoval jako zaměstnanec OSN i Callixte Mbarushimana, který je dnes obviňován z aktivního podílu na vraždění. Podle svědků Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu měl se dokonce účastnit i na vraždě svých kolegů z OSN. Celkem je mu přičítán podíl na smrti 33 lidí. |
1. 7. 2005
Z posledních několika článků mám pocit, že jejich cílem je zdiskreditovat vědu, která se nazývá ekonomie, případně i liberalismus, jehož představitelé často používají poznatky ekonomie pro podpoření svých myšlenek, míní Ondřej Palkovský a upozorňuje: Pan Kalous například píše: |
30. 6. 2005
Zdeněk Wognar píše: "Ano při vzniku ČSR bylo nabídnuto soužití Němcům, Maďarům, Polákům, ale otázka jakým způsobem? Vžil se někdo do pocitu těchto národností, pokusil se s nimi dohodnout? O tom lze s velikým úspěchem pochybovat. Pokud vím tak vláda ČSR poslala proti nim po zuby odzbrojené české legionáře, když se vzbouřili a nechtěli vstoupit do svazku ČSR." Je pravda, že vláda ČSR, aby udržela územní celistvost, vojensky obsadila Sudety. Požadavky na připojení Sudet k Rakousku, ke kterým se hlásila podstatná část sudetských Němců, nejenže byly pro vládu absolutně nepřijatelné, ale i kdyby byly splněny, podstatně by to ekonomicky uškodilo nejen Čechům, ale i Němcům, upozorňuje Jaroslav Štemberk a pokračuje: |
30. 6. 2005
Poněkud mne nadzvedly dva články v BL "Další jaderná PR Ivana Březiny" (Karel Vaníček) 24. 6. a "Ivan Březina je odstrašující případ českého ekoteroristy" (Milan Grus) 27. 6., píše František Hájek: Vážení pánové, Vaše články mají jeden shodný rys -- místo nějakého rozumného návrhu, co udělat v budoucnosti s energetikou, mám dojem, že vám jde spíše o diskreditaci Ivana Březiny. K tomu účelu i přizpůsobujete fakta. Pokud se podíváte do statistik, podíl energie v obnovitelných zdrojů je v různých státech od 0,9 do necelých 2% (Holandsko, větrné elektrárny na pobřeží). Chybí jakékoliv konkrétní údaje, třeba to, že energie z větrných elektráren je poměrně drahá -- kolem 20 Kč/kW (já se přiznám, že na tak drahou energii nemám). K tomu: |
30. 6. 2005
Historik Bořivoj Čelovský, který ve své knize Konec českého tisku kritizuje převážně německé vlastnictví českých novin, si zřídil vlastní internetové stránky ZDE. |
29. 6. 2005
Článek pana Valacha považuji za výsměch lidskosti a pochopení jeden druhého, píše Zdeněk Wognar Výraz "český podnárod, kterým hluboce opovrhovali'' vyvolá jenom pouze a pouze nenávist, a nic neřeši. Výraz "Podle některých je ale naší největší chybou to, že jsme sami dobrovolně nevyklidili tento středoevropský prostor a tím konečně neuznali svou méněcennost'' dokazuje, z čeho to vše pramení, to je z komplexu méněcenosti a ublíženosti. |
30. 6. 2005
Pan Valach, jako přesvědčený zastánce tzv. "kolektivní viny" si zase nevidí na špičku nosu. Kdyby byl schopen podívat se a zamyslet se o něco dál než špička jeho nosu je, zjistil by, že se Přemysl Janýr snaží - a to velmi ohleduplně - přiblížit českému čtenáři jiný pohled na věc, než ten do nekonečna omílaný propagandou. Propagandou napřed totalitní, předtím nacionalistickou, nyní populistickou. |
29. 6. 2005
Jestli je všechno jinak, jak vytýká autor, který se podepisuje Jan Bláha (jeho pseudonymní příspěvky byly publikovány nedopatřením, nevěděli jsme, že se autor odmítá identifikovat. Běžnou politikou Britských listů je nevydávat anonymy, od všech autorů článků požadujeme, aby se redakci identifikovali a zveřejnili svůj stručný životopis. Prosíme, aby to autoři respektovali, pozn. red.) , publicistovi Janu Vítovi v nedávné debatě o slevách v supermarketech, tak to stejně platí také pro jeho text o této věci. V prvé řadě marže obchodníka není zisk. A to ani pro takového, který nemá ani zaměstnance, ani sklady, ani dopravu. Marže je zjednodušeně pouze rozdíl v cenách nákupu a prodeje, buď každého jednotlivého zboží, nebo celkové sumy za určité období. |
30. 6. 2005
V článku Důchodová reforma nutně vyvolá reformu podnikových areálů" jsem se zamýšlel nad tím, jak po důchodové reformě bude potřebné se věnovat tzv. remodellingu podnikových prostor. To muselo jistě poněkud zneklidnit permanentní reformátory, davoské turisty a reformám nakloněné občany, byť někdy poněkud osočované z flagelantství. Avšak díky teletextu ČT1, ČTK a hlavně díky výsledkům bádání amerických vědců si může i české seskupení zmíněných osob oddechnout. Američtí vědci z podnětu amerických firem zjistili, že lidé odcházející do důchodu v 65 letech mnohdy umírají po dvou třech letech. Oproti tomu ti, kteří odejdou v 55, se dožívají až 80 let. |
29. 6. 2005
Je to britský EnronSnad nejvýhodnější příležitostí ke korupci a k parazitismu jsou projekty, v jejichž rámci je soukromá firma financována ze státních prostředků. Skutečný soukromý podnikatel musí zápolit na otevřeném trhu s poptávkou a nabídkou a s konkurencí. Oč to má lehčí podnikatel, který si vyjedná spolupráci se státní institucí: bývají to lehce získané peníze. Jak to včera podrobně zdokumentoval George Monbiot v deníku Guardian, britskou vládou vychvalované projekty v rámci tzv. "private finance initiative" (tj. předání státních projektů soukromým firmám) jsou absolutně skandálními příklady plýtvání veřejných peněz. Nechť jsou příklady podobného soukroměpodnikatelského "partnerství" se státním sektorem odstrašujícím příkladem pro Českou republiku a její případné projekty "veřejně-soukromého partnerství". |
29. 6. 2005
Jezte sýry od krav -- modelek, budou vám chutnat nejlépe. Nejsou ani příliš těžké, ani příliš tučné, ani příliš vyschlé, jsou prostě nejlepší, protože jsou veselé. Hlavně jich jezte hodně, jako ta vypasená kraví rodina, co sleduje v televizi volbu královnu krásy Isis 2005. Mezi mnoha adeptkami se jako skvost vyjímá zoomorfní ztepilá krasavice, jednoznačná vítězka. Z nějakého důvodu nebylo vidět poprsí, v tomto ohledu myslím nejdůležitější partie. |
29. 6. 2005
Jen pro zajímavost, přikládám 'fee schedule' (seznam poplatků) z washingtonské banky Credit Union. Za vedení účtu se neplatí žádné poplatky, za výpis zasílaný jednou měsíčně buďto elektronickou nebo regulérní poštou taky nic. Většina poplatků je za 'extra' služby, tj. pořízení kopii, bankovní převody, zastavení platby šeků atd. Za vybírání z bankomatu u vlastní banky se taky nic neplatí. Ani za vystavení cestovních šeků se nic neplatí. Banky v Česku nejsou dostatečně regulované, proto ty vysoké poplatky. Lidi si musejí stěžovat svým poslancům a vyvíjet na ně nátlak, jinak si počkají. Generální ředitel té belgické banky dělá z lidí hlupáky - divím se, že mu to noviny 'žerou'... napsal nám z USA jeden pracovník rozhlasové stanice Hlas Ameriky. |
29. 6. 2005
Se zájmem jsem si přečetl článek Martina Škabrahy "Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace" s druhým titulkem "Palčivé otázky ekologického hnutí". Než jsem stačil na autorův článek reagovat, došlo v případu dálnice přes České středohoří k důležitému posunu. Na základě žaloby občanského sdružení Dětí Země Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do biotopů kriticky ohroženého stromu jeřábu českého a pěti kriticky a silně ohrožených druhů živočichů v trase dálnice D8-0805 přes CHKO České středohoří. |
29. 6. 2005
Od více než sta účastníků konference "Dozrála Evropa pro ústavu?", konané v úterý 28. června 2005 v Senátu, opakovaně zazněla podpora pokračování a prohlubování evropské integrace. Podporu také zaznamenal záměr české vlády připravit pro veřejnost informační kampaň o reáliích i souvislostech evropské integrace. Zevrubná debata uvnitř České republiky byla označena za prvotní předpoklad zodpovědného angažmá ČR v evropském integračním projektu. |
22. 6. 2005
Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí. Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč. Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat. Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.) Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE |
8. 6. 2005
V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 6. 2005 | Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? | Alex Koenigsmark | |
30. 6. 2005 | 1968: Jak se nás komunisté báli | Jan Štěpánek | |
30. 6. 2005 | V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. | Jiří Paroubek | |
29. 6. 2005 | Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství" | ||
23. 6. 2005 | Návrat Jeana-Paula Sartra | ||
23. 6. 2005 | Independent: Zabíjíme tuto planetu | ||
22. 6. 2005 | Sté výročí narození Jiřího Voskovce | Jiří Jírovec | |
17. 6. 2005 | Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace | Martin Škabraha | |
16. 6. 2005 | O privatizaci deníku Mladá fronta | Marta Vildová | |
15. 6. 2005 | Orwellovská vize | Jan Čulík |
Měli by čtenáři finančně přispívat na Britské listy? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy jsou komunistické svinstvo | ||
8. 6. 2005 | Proč to nejde a proč by stálo za to zkusit | Martin Marek | |
8. 6. 2005 | Vydávat noviny za 8.600.- Kč měsíčně je výkon hodný Davida Copperfielda | ||
8. 6. 2005 | Britské listy: polovina špíny a polovina perel | ||
8. 6. 2005 | Jsem parazitem, když čtu veřejně přístupné stránky? | ||
7. 6. 2005 | Proč to nejde? | Jan Čulík | |
7. 6. 2005 | Příšerná úroveň a parazitismus Britských listů | ||
7. 6. 2005 | Hodnotou BL je právě jejich nekomerčnost |
Liberalismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 5. 2005 | Proč jsem liberál? | Boris Cvek | |
25. 5. 2005 | Inspirativní liberál Karel Marx | Michael Kroh | |
25. 5. 2005 | Naděje, jistoty, antiliberálové | Pavel Urban | |
23. 5. 2005 | Liberalismus (?) a represe | ||
23. 5. 2005 | Chci mluvit do toho, co se mi nelíbí | Jindřich Kalous | |
22. 5. 2005 | Co není liberalismus | Petr Fiala | |
20. 5. 2005 | Liberalismus znamená především osobní svobodu | Milan Černý | |
16. 5. 2005 | Co je liberalismus? | Josef Vít |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Mýty Modré šance viděné očima odborů | Pavel Janíčko | |
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek | |
16. 5. 2005 | Modrá šance pro bezpečí země | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Ach, my hlupáčci... | Petr Freiwillig | |
13. 5. 2005 | Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická | ||
13. 5. 2005 | Modrá šance je šancí pro levici | Lubomír Novotný | |
13. 5. 2005 | Rozkradený stát | Karel Braunheld | |
12. 5. 2005 | Krajský hejtman Petr Bendl obdržel z Rakovníka petici 4965 občanů | Petr Kotyk |
Literární noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné | ||
25. 4. 2005 | Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení | Jiří Vančura | |
20. 4. 2005 | Literární noviny -- po valné hromadě | Jiří Vančura | |
12. 4. 2005 | "Literárky zničili osmašedesátníci" | Ivan Brezina | |
29. 3. 2005 | Ještě jednou k petici na záchranu Literárek | ||
25. 3. 2005 | Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky | Ondřej Slačálek | |
18. 3. 2005 | Stačí jedno slovo | ||
17. 3. 2005 | Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky | ||
14. 3. 2005 | Patočkova zbytnělá sebedůvěra | Jiří Vančura | |
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin |
Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | ...a ani spojenci by Německo neporazili bez příspěvku SSSR | ||
23. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce IV. | Boris Cvek | |
23. 5. 2005 | Anglo-německý spor o obětech a vinících | Richard Seemann | |
16. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce III | Boris Cvek | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
12. 5. 2005 | Válka | Milan Valach | |
11. 5. 2005 | Proč neslavíme konec druhé světové války | Jan Vnouček | |
11. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce II | Boris Cvek | |
10. 5. 2005 | Smí mít pravda dva konce? | Miloš Dokulil | |
6. 5. 2005 | Tolik válečných mýtů, jako je národů |
"Dáda" Patrasová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové! | ||
14. 3. 2005 | Novináři na hraní | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Komerční tlaky omezují svobodu slova | Jan Čulík | |
12. 1. 2005 | Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show | ||
7. 1. 2005 | Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka | Vojtěch Fatka | |
7. 1. 2005 | Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově | Štěpán Kotrba | |
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 6. 2005 | Česká filmová klasika -- proč nevychází na DVD? | Jan Lipšanský | |
9. 5. 2005 | Příjemná zábava s novým Renčovým filmem | Jan Čulík | |
7. 5. 2005 | Zlopověstné dítě přichází do kin | Petr Šafařík | |
15. 4. 2005 | Pár postřehů k Horem pádem | Jan Lipšanský | |
14. 4. 2005 | Je Horem pádem dobrý film? | Igor Daniš | |
8. 3. 2005 | Český lev byl k ničemu | Jan Čulík | |
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 6. 2005 | 1968: Jak se nás komunisté báli | Jan Štěpánek | |
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
28. 4. 2005 | Reforma školství je vážně ohrožena | ||
26. 4. 2005 | Je to možné? | Igor Daniš | |
21. 4. 2005 | Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania | Igor Daniš | |
7. 4. 2005 | Struktura a funkce | Michal Giboda | |
23. 3. 2005 | Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! | Radek Sárközi | |
10. 3. 2005 | Opravdu školská reforma? | Milan Kulhánek | |
1. 3. 2005 | O voze, o koze a o školném | Radim Valenčík | |
1. 3. 2005 | O školství, prosím, bez demagogie | Rudolf Převrátil | |
28. 2. 2005 | Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem | Jan Drahokoupil |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Petra Hůlová | ||
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
23. 5. 2005 | "Bez paměti žilo by se lépe ..." | Jakub Kára | |
12. 5. 2005 | Viewegh se k stáru naučil psát | Jan Čulík | |
10. 5. 2005 | Sedmero rozchodů | Irena Zítková | |
6. 5. 2005 | Horory v domácím balení | František Hrdlička | |
14. 4. 2005 | Neprožívám žádné velké excesy | Filip Sklenář | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek |