Jiří Dienstbier zmínil zásadní otázky, které si členské země EU musejí zodpovědět. Týkají se zejména charakteru Evropy, ať už jako prostoru volného trhu, federace národních států či konfederace, míry sociálního státu, ve kterém chceme žít, ale i našeho vztahu k těm, kteří se dnes do EU nemohou dostat.

Podle ekonoma Petra Zahradníka je evropská ústava potřebná kvůli posílení konkurenceschopnosti EU. Přirovnal ji ke střeše stavby, avšak za situace, kdy se chvějí některé základní pilíře. Ty je nyní třeba stabilizovat.

Vědecká pracovnice Daniela Schwarzer z berlínské Stiftung Wissenschaft und Politik připomněla nutnost posílení evropské politické úrovně, mj. formováním evropských politických stran, zdůrazněním pozice Evropského parlamentu, Evropské komise, pořádáním celoevropských referend apod.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek poukázal na to, že debata není všelék. Volat po debatě je podle něj snadné, ale nikde není psáno, že ji budeme mít pod kontrolou. Připomněl, že ve Francii debata byla a zobrazila přitom xenofobii a šovinismus. Dějiny Evropy podle Zaorálka ukazují, že vždy potřebujeme plán B. Tentokrát, v souvislosti s přípravou evropské ústavní smlouvy, jsme si jej ale nepřipravili. Předseda Sněmovny se dále věnoval českému zájmu, jímž podle něj rozhodně není fragmentarizace Evropy.

Senátorka Helena Rögnerová se domnívá, že Evropa dozrála pro poměrně zásadní změnu, přičemž pokus o ústavu je podle ní správný a legitimní. Vyjádřila naději, že nové politické reprezentace, které přebírají či přeberou evropské otěže, snad budou schopny prezentovat ústavní zastřešení integrace nikoli jako výsledek dohadování národních reprezentací, ale jako společný počin evropských politiků.

Místopředseda Senátu Petr Pithart považuje evropskou integraci za projekt otevřený. Podle místopředsedy Senátu v něm neexistuje finalita, jsme stále na cestě. Nazvání smlouvy ústavou nepokládá za přesné, jedná se prý jednak o formální chybu, jednak o nešťastnou snahu udělat dokument "friendly". Pithart uvedl, že situace je krizová, nikoli katastrofální. Za klíčové pojmy pro nadcházející debatu označil solidaritu a soudržnost. Na okraj diskuse o referendu poznamenal, že o institucích a pravidlech by měli rozhodovat profesionálové a že o rozšíření mělo hlasování proběhnout co nejdemokratičtější cestou.

Velvyslanec ČR při EU Jan Kohout konstatoval, že jsme nikdy nebyli tak blízko rozdělení Evropy jako dnes. Zároveň ale vyzval, abychom vnímali na současných potížích s ústavní smlouvou i to pozitivní, zejména příležitost k hlubší veřejné diskusi. Návrh evropské ústavní smlouvy je podle Kohouta vyváženým kompromisem, jehož zpochybňování je nebezpečné. Velvyslanec prohlásil, že Evropa potřebuje jeden rozumný, obecný dokument politické povahy. Za hlavní riziko dneška pokládá nikoli střet mezi starými a novými členy EU, nýbrž probíhající konflikt mezi velkými a bohatými.

Jaroslav Šonka z Evropské akademie v Berlíně na konferenci prohlásil, že občan se může rozhodnout jen tehdy, zná-li jak text, o kterém hlasuje, tak další reflektující informace. Znát jen jedno z nich, ať už komplikovaný text, nebo zjednodušující úlety politiků či komentátorů, nepomůže. V této souvislosti Šonka kritizoval absenci žánru komentáře, poskytujícího občanům mj. souvislosti, v televizním vysílání.

Ředitelka Odboru Úřadu vlády pro informování o evropských záležitostech Petra Mašínová popsala snahu české vlády představit občanům Evropskou unii. Upozornila, že vládní komunikační strategie bude prioritně zaměřena na témata členství ČR v EU, využívání evropských programů a fondů, budoucnosti EU a ústavní smlouvy a na projekt lepší informovanosti učitelů a následně i žáků škol o EU. Za klíčovou pak označila snahu svého odboru na Úřadu vlády ČR zaplnit deficit v informování o informačních zdrojích.

Monika Pajerová, předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu připomněla, že evropská integrace je v Asii či Americe dodnes považována za nejúspěšnější projekt mezivládní spolupráce. Vyzvala, abychom se příliš nefixovali na ústavní smlouvu a osud jejího textu jako takového, poněvadž pak můžeme přehlédnout spoustu příležitostí, které se nám v souvislosti s evropskou integrací otevírají. V závěru svého vystoupení vyjádřila přání, aby konference "Dozrála Evropa pro ústavu?" byla prvním krokem na společné cestě české proevropské vlády a dalších proevropských občanských sil.

V závěrečném slově konference filozof Erazim Kohák vyzval, abychom si vzpomněli na svoji evropskou totožnost, a upozornil, že ne vše, co jsme kdy považovali za tradiční (např. nerovnoprávnost pohlaví, otroctví), bylo správné. Naopak zdůraznil roli rozumu, kterým bychom měli být vedeni i v procesu evropské integrace.